logo

Teslíny

Tato kapitola se zabývá krajem jižně od Padrťských rybníků. Mapičku můžete zvětšit kliknutím myši, stejně jako další obrázky níže.

mapka

Teslíny

Počátkem 14. století věnoval Protiva z Rožmitálu benediktinskému klášteru na Ostrově u Davle díl svého statku, veškeré své jmění na vrchu Baštín, který nelze jednoznačně identifikovat. Protiva z Rožmitálu žil nejméně do roku 1318, a protože odkaz benediktinům učinil ve své poslední vůli, bylo probošství založeno někdy po tomto datu. Zmínka o Teslínském probošství chybí v seznamu klášterního majetku, který je dopodrobna vypsán v ochranné listině papeže Klementa V. z roku 1310, kde se kromě několika desítek vsí a dvorců vysloveně uvádí probošství (nazývané cellae, tedy klášterní cely, komůrky) ve Slaném, Svatém Janu pod Skalou, v Zátoni, Velízi a Nicově. Tvrzení Václava Hájka z Libočan, který ve své kronice píše že první příchod benediktinů lze datovat do roku 1084 je třeba brát jako literární fikci. První datovaná zmínka o existenci baštinského probošství je z roku 1385 (Regesta Bohemiae et Moraviae aetatis Venceslai IV). Skromné dřevěné provizorium kostela bylo ve 14. století nahrazeno kamenným jednolodním gotickým chrámem, který byl ústředním objektem areálu probošství. Jeho zasvěcení sv. Janu Křtiteli je však známo pouze z tradice, založené na vyprávění Václava Hájka z Libočan. Kostelík byl dlouhý asi 51 m a široký 12m, s odsazeným kněžištěm. Ještě roku 1888 stála uprostřed malé mýtiny polozřícenina kostela sv. Jana Křtitele. Údolí pod vrchem kdysi zvaném Baštín je dodnes protkáno početnými vodními toky. Na Zlatém potoce, jehož voda se zlatě leskla od plovoucích kousků slídy, bylo vybudováno několik rybníčků. V nich byly zcela jistě chovány ryby, bez nichž si středověký klášter nedovedl výživu svých obyvatel představit. Dva rybníčky byly v nedávných letech obnoveny.

Současné Teslíny: Bývalá samota ležící dnes na silnici z Příbrami do Plzně byla na své současné místo přeložena zřejmě koncem 16. století po oddělení statku Mirošov od rožmitálského panství a zpočátku se nazývala Nový Teslín. Původní dvůr Teslín, který vznikl jako služebnická osada benediktinského probošství v Baštíně ve 14. století, se nacházel asi 2 km severně odtud na břehu Hořejšího Padrťského rybníka a zanikl někdy ve 2. polovině 18. či na počátku 19. století. Buk dvoják za seníkem na dnešních teslínech býval hraničním stromem majetku zdejšího probošství a je zanesen už v nejstarších lesnických mapách. Jeho stáří se odhaduje na více než 300 let, obvod kmene měří 610 cm.

(1) pohlednici poskytl sběratel ing. Dort
(2) Zajímavou stavbou je myslivna postavená za arcibiskupa Salma v roce 1908 v tzv. tyrolském stylu, tedy z hrázděného zdiva.
(3) Z roku 1908 pochází i železný křížek s kamenným soklem, na němž je připevněna železná tabulka s arcibiskupským znakem a zmíněným letopočtem.

Okrouhlík

Na úbočí Okrouhlíku jsou docela slušné skalky s dobrým výhledem na Skořice. Celková délka skalnatého hřbítku je kolem 300 m, vytváří dvě vyšší skály a v severní části ostrý, skalnatý hřbítek se skalním útvarem v podobě malé sfingy. Proterozoický substrát přispívá k tvorbě úživnějších půd. Na kopci samém pak naleznete rozlehlé bukové porosty. Směrem k Palcíři blízko cesty nalézá se skála Marie Terezie.

(1) daroval Čeněk

Jahodová hora

Na Jahodové hoře se nachází několik skalek, které bývaly ve druhé polovině 19. století a na počátku 20. století oblíbeným výletním místem knížecích hostů z myslivny Varta (dříve Závesk) i prvních turistů. V té době bylo na nižším vrcholku dvoukopce vybudováno kamenné schodiště. Ze skal se otevírala krásná vyhlídka na východ a jihovýchod do kotliny rožmitálské a daleko až k horám povltavským, jak se psalo v dobových průvodcích. Dnes je vidět omezeně hora Praha.

Oronymum je motivováno převažujícím druhem porostu: jahoda... původně bobule nebo jiný podobný plod kteréhokoli lesního keře – mohlo jít o jahody, maliny, borůvky (nářečně též černé jahody), brusinky a další plody, v tomto případě šlo podle Slovníku pomístních jmen o borůvky: roste mnoho borůvčí a borůvek, jimž se zde říká jahody (volně podle M. Mackovičové: Oronymie Brdské vrchoviny).

(1) Pohlednice z roku 1918, pravděpodobně jde o Jahodovou skálu.

Václavka

(1) Pomník v místě přestřelky s pytláky, kde zahynul vrchní strážmistr František Mikeš z četnické stanice ve Věšíně (1933). Nechal ho zde vystavět Lovecký a kynologický klub pro okres březnický v Březnici, za podpory Zemského četnického velitelství, ze sbírky lesního personálu a s podporou arcibiskupského velkostatku. Pomník postavil sochař Josef Žák z přírodních balvanů. Na největší z nich připevnil bronzovou plaketu, která znázorňovala smrtelně raněného četníka a hajného, jak se nad ním v boli sklání.

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu:



www.brdy.info © 2002-2016     kontakt: tomas.adam[zavináč]brdy.info