Teslíny
Tato kapitola se věnuje Teslínům, současné osadě, i těm historickým zničených husity, dále Okrouhlíku, Břízkovci a Míšovu. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.
Teslíny
Počátkem 14. století věnoval Protiva z Rožmitálu benediktinskému klášteru na Ostrově u Davle díl svého statku, veškeré své jmění na vrchu Baštín, který nelze jednoznačně identifikovat. Protiva z Rožmitálu žil nejméně do roku 1318, a protože odkaz benediktinům učinil ve své poslední vůli, bylo probošství založeno někdy po tomto datu. Zmínka o Teslínském probošství chybí v seznamu klášterního majetku, který je dopodrobna vypsán v ochranné listině papeže Klementa V. z roku 1310, kde se kromě několika desítek vsí a dvorců vysloveně uvádí probošství (nazývané cellae, tedy klášterní cely, komůrky) ve Slaném, Svatém Janu pod Skalou, v Zátoni, Velízi a Nicově. Tvrzení Václava Hájka z Libočan, který ve své kronice píše že první příchod benediktinů lze datovat do roku 1084 je třeba brát jako literární fikci. První datovaná zmínka o existenci baštinského probošství je z roku 1385 (Regesta Bohemiae et Moraviae aetatis Venceslai IV). Skromné dřevěné provizorium kostela bylo ve 14. století nahrazeno kamenným jednolodním gotickým chrámem, který byl ústředním objektem areálu probošství. Jeho zasvěcení sv. Janu Křtiteli je však známo pouze z tradice, založené na vyprávění Václava Hájka z Libočan. Kostelík byl dlouhý asi 51 m a široký 12m, s odsazeným kněžištěm. Ještě roku 1888 stála uprostřed malé mýtiny polozřícenina kostela sv. Jana Křtitele. Údolí pod vrchem kdysi zvaném Baštín je dodnes protkáno početnými vodními toky. Na Zlatém potoce, jehož voda se zlatě leskla od plovoucích kousků slídy, bylo vybudováno několik rybníčků. V nich byly zcela jistě chovány ryby, bez nichž si středověký klášter nedovedl výživu svých obyvatel představit. Dva rybníčky byly v nedávných letech obnoveny.
(1) Terénní nerovnosti západně od zbytků kláštera
(2) podkovy a kopí z revíru teslínského, nalezeno 1909, Podbrdské muzeum
(3) Podbrdské muzeum
(X) Podle Ambrože (Jahrbuch der k.k. geol. Reichsanstalt 1865) byl nalézán kusový granát, v celých hnízdech ve felsitu u Zlatého potůčku v lese Teslínách, rovněž arsenopyrit.
Současné Teslíny
Současné Teslíny: Bývalá samota ležící dnes na silnici z Příbrami do Plzně byla na své současné místo přeložena zřejmě koncem 16. století po oddělení statku Mirošov od rožmitálského panství a zpočátku se nazývala Nový Teslín. Původní dvůr Teslín, který vznikl jako služebnická osada benediktinského probošství v Baštíně ve 14. století, se nacházel asi 2 km severně odtud na břehu Hořejšího Padrťského rybníka a zanikl někdy ve 2. polovině 18. či na počátku 19. století.
(1) S trochou pozornosti na horizontu vpravo naleznete věž na Praze a vlevo částečně odkryté Padrťské rybníky.
(2) pohlednici poskytl sběratel ing. Dort
(3) Zajímavou stavbou je myslivna postavená v roce 1908 v tzv. tyrolském stylu, tedy z hrázděného zdiva.
(4) Z roku 1908 pochází i železný křížek s kamenným soklem, na němž je připevněna železná tabulka s arcibiskupským znakem a zmíněným letopočtem.
Teslínský buk a bývalý seník
Teslínský buk za bývalým seníkem býval hraničním stromem majetku zdejšího probošství a je zanesen už v nejstarších lesnických mapách. Jeho stáří se odhaduje na více než 300 let, obvod kmene měří 610 cm.
(1) Výhled dronem od bývalého seníku.
Břízkovec
Okrouhlík
Na úbočí Okrouhlíku jsou docela slušné skalky s dobrým výhledem na Skořice. Celková délka skalnatého hřbítku je kolem 300 m, vytváří dvě vyšší skály a v severní části ostrý, skalnatý hřbítek se skalním útvarem v podobě malé sfingy. Proterozoický substrát přispívá k tvorbě úživnějších půd. Na kopci samém pak naleznete rozlehlé bukové porosty.
Trokavecká skála
(1) daroval Čeněk (Musím se přiznat že takhle rozsáhlé suťové pole jsem zde neviděl)
Trokavec
(1) pohlednice je ze soukromé sbírky H. Hrachové
(2) sekeromlat, expozice Rokycanského muzea
skála Marie Terezie
Skála pojmenovaná po rakouské císařovně, snad podle její podobizny na mincích-neověřeno.
(1) se svolením zdroje: Numismatika BARON www.numismatika.com
Atom muzeum Javor 51
(1) Věnoval Paťas Beebee
(2) Věnoval Jiří Švamberk
Míšov
Komentáře (připomínky čtenářů):
Od: PSˇ-ák Radyn Dostich (2017-08-15 17:19:51) |
Stránka: 1