logo

Točník

Tato kapitola se zabývá Točníkem a Žebrákem. Mapičku můžete zvětšit kliknutím myši, stejně jako další obrázky níže.

mapka

Točník

Král Václav IV. se rozhodl po roce 1395, kdy vyhořel Žebrák (ještě ho opravil) postavit nový hrad, který by byl jeho bezpečnějším a důstojnějším útulkem. Hrad Točník byl vybudován pravděpodobně mezi lety 1398-1401. Byly potlačeny běžné obranné prvky hradu a tak se stal Točník spíše rezidencí než pevností. Po roce 1413 přestal král na Točník dojíždět. Od roku 1421 byl dáván do zástavy a pozvolna pustnul. Hrad přečkal dvojí obléhání husitů v roce 1425 a 1430. V roce 1524 se zřítil most přes hradní příkop, tehdejší držitel Jan z Vartenberka prorazil nový vstup do hradu ze západní strany, rovněž byla kutnohorskými havíři vyhloubena hluboká studna.

Hrad Točník převzal své jméno od názvu kopce, na kterém stojí. Ten získal své jméno podle toho, že se kolem něj stáčí tok Stroupinského potoka. (upraveno podle informačního letáku rozdávaného na hradě)

(1) Královský palác, pohled ze 3. nádvoří
(2) Bývalý audienční sál (od roku 1733 hradní kaple) je nejvýznamnějším prostorem hradu a sloužil k reprezentačním účelům. Sál je zaklenut čtyřmi poli křížových kleneb.
(3) V kapli je umístěna vzácná plátovaná truhla z habrového dřeva ze 14. století, která sloužila jako královská pokladnice.
(4) Pohled přes dvůr na strážnici, v pozadí Královský palác.V pravé polovině snímku torzo věže.
(5) Přízemí Velkého purkrabského paláce bylo rozděleno v době renesance na tři části. V celém prostoru 1. patra se rozprostíral největší český hradní sál 1. poloviny 15. století. V nejvyšším podlaží byly obytné místnosti, o čemž svědčí velká okna a výstupy na pavlače. Dvorní průčelí paláce získalo na konci 16. století sgrafitovou výzdobu.
(6) Velký purkrabský palác, pohled z 2. nádvoří, vpravo věžová brána.
(7) Erby a refiéfy s motivem do uzlu stočené roušky (tzv. točenice), jemnozrnný pískovec. Erby byly původně umístěny na první hradní bráně hradu Točník a v roce 1524 přeneseny nad portál západní brány. Dnes se nacházejí v interiéru hradního paláce. Erby představují tituly krále Václava IV.:
nahoře: kníže budyšínský, markrabě dolnolužický, kníže zhořelecký, hrabě Lucemburský, král český
dole: císař římský, markrabě moravský, kníže svídnický, kníže vratislavský, kníže niský
(8) hradní studna na Točníku, hloubku má asi 72m (původně snad 90 m), je v ní kolem 20m vody
(9) photo by Ijona
(10) Křížový kámen - zastavovalo zde poutní procesí mířící ke sv. Bartoloměji. V době baroka zde byl vztyčen litinový kříž.

Točník geologický

Na Zámeckém vrchu, přímo pod zdí Točníku, je stará studna či cisterna, ve které se dodnes drží voda. Je zde odkryta hranice mezi proterozoikem a staroprvohorním ordovikem. Vrstvy proterozoických drob a jílovitých břidlic jsou ukloněny jinak než vrstvy prvohorních pískovců a rohovců. Proterozoické břidlice byly zvrásněny, pak erodovány a teprve zhruba po 70 milionech let se na nerovný povrch uložily ordovické slepence a pískovce třenického souvrství. Jev, kdy máme ostrou hranici mezi odlišně ukloněnými soubory vrstev, nazýváme úhlová diskordance.

Točník a Žebrák jsou s největší pravděpodobností jediné hrady na světě postavěné na rohovcích z rohovců. (Hrady Čech a Moravy, z čeho jsou a na čem stojí)

(1) U původní hradní brány si můžeme detailně prohlédnout spodnoordovické horniny. Jde o silně prokřemenělé (silicifikované) arkózy a břidlice. Prokřemenění je tak silné, že lze mluvit o silicitech či rohovcích. Tato jejich vlastnost byla rozhodující pro stavbu hradu. Jsou totiž velmi pevné a oproti okolním horninám odolné vůči zvětrávání, erozi a denudaci. Na okraji reliktu pražské pánve, jejíž výplň je procesy variského vrásnění zdeformována do synklinální struktury, tvoří její strmě upadající křídlo. Toto křídlo je vypreparované do vysokého, úzkého, strmě upadajícího hřbetu, který využili stavitelé hradů Točníka i Žebráku. Nevelká šířka hřbetu je dána malou mocností těchto pevných hornin. Na skalním výchozu na plošině v zákrutu cesty je dobře patrná hranice dvou souvrství (chlapec v zeleném tričku se vyskytuje zhruba na hranici souvrství) - horninových jednotek odrážejících různé etapy ve vývoji pánve. Díky navětrání je zvýrazněna odlišnost hornin, které je tvoří. Blíže hradu je bazální jednotka ordoviku pražské pánve, starší třenické souvrství. Je zde zastoupeno šedohnědými drobami. Tyto písčité sedimenty se usazovaly v mělké a úzké depresi vznikající pražské pánve. Hloubka vody dosahovala pouze několika desítek metrů. Dno bylo nepříznivé pro rozvoj života a bylo obydleno pouze místy, a to převážně ramenonožci. Na třenické souvrství ostře nasedá souvrství mílinské. Je představováno narůžovělými vrstevnatými rohovci. Je odrazem počínajícího vulkanismu v oblasti pánve, což byl jeden z projevů počátku hlavní fáze formování pražské pánve. Tento proces probíhal v důsledku počátku otevírání Rheického oceánu a oddělování Avalonie od Gondwany.
(2) Jezírko bylo do 1530 jediným zdrojem pitné vody pro hrad. K jezírku se chodilo fortnou s padacím můstkem. U vodní nádrže máme také možnost se seznámit s geologickou hranicí mezi prekambrickými (starohorními neboli proterozoickými) a ordovickými horninami.
(3) Infocedule (P. Kraft), publikováno se svolením autora.
(4) Křemité horniny jsou tak pevné, že se v nich dokonce uchovaly po staletí vyjeté koleje. Soustavným provozem na příjezdu k hradní bráně docházelo k dlouhodobé abrazi cesty. Stopy po kolejích dokonce ukazují, že jednotlivé vrstvy jsou různě prokřemenělé, a tedy i pevné a odolné. Hlubší koleje jsou na severní straně (blíže hradu) zahloubené do měkčích hornin, než na straně jižní, kde jsou mělké s vyhlazeným povrchem. Zde se totiž nachází z celého profilu nejpevnější jemnozrný rohovec.

Točník - modely a staré pohlednice

(1) Model pravděpodobné podoby hradu Točník v 15. století je umístěn v bývalé sakristii hradu.

Žebrák

Hrad Žebrák dal postavit v polovině 13. století nejspíše Oldřich z rodu Zajíců z Valdeka na výhodném místě při důležité obchodní cestě z Prahy do Plzně, Řezna a Norimberka. Roku 1341 koupil Žebrák bratr Karla IV., Jan Jindřich Korutanský, dal zpustlý objekt opravit a postavit hradní kapli sv. Apolináře a sv. Markéty. Za Václava IV. byl původní palác stržen a na jeho místě postavena nová dvoupatrová budova, jejíž nároží byla vyzděna z bosovaných kvádrů. Na hradě bylo vydáno povolení k založení Betlémské kaple.

(1) historická pohlednice zapůjčena společností filokartie.com
(2) Veduta hradů Žebrák a Točník, Hugo Ullik po roce 1870, olejomalba

Žebrák, město

Komentáře (připomínky čtenářů):

Od: Otomar  (2016-05-14 08:01:21)
Tomáš: - značka zříceniny na vrchu Záhorsko se vázala ke zbytkům základů kamenné budovy, které zde na hřebeni vrchu u lesní cesty do Hředel byly rozeznatelné ještě v 50 letech 20. stol. Soudilo se, že šlo o zbytky budovy sloužící ke zpracování zde těžené železné rudy, podle novějších výzkumů by mohlo jít o středověké strážní stanoviště, hlídající přístupové cesty k oběma hradům a městečku Žebráku, jakousi věžovitou tvrz.

Od: Tomáš  (2013-07-15 09:07:49)
Bohužel krevel v terénu nepoznám, geolog by se do týmu brdy.infa velmi hodil.
Podle geologické mapy cesta od parkoviště nahoru vede v "bazaltech a pyroklastikách (granuláty a tufy) včetně izolovaných výskytů ve spodním a svrchním ordoviku - Komárovského vulkanického komplexu."
V blízkém opuštěném dole blížeji k Hředlím (Barbora) byl těžen krevel, hnědel a limonit.

Od: Alena Podloucka  (2013-07-14 18:18:39)
Nedávno jsem navštívila hrad Točník.To podloží při cestě je krevel?I půda je červená.Mohl by jste mi o tom sdělit něco víc? Děkuji.

Od: Tomáš  (2013-01-18 18:10:03)
Záhorsko (mám možná trochu nelogicky) v kapitole:
http://www.brdy.info/kapitoly/vrani_skala.php#hredle
Celá ta oblast mezi Žebrákem a Hředlemi je poddolovaná. Známí mne prosí, abych místní důlní příliš nepropagoval, vábí to prý společnosti, které je pak rekultivují (=zničí) a také jsou místní zbytky hornických děl plná důlních plynů. Po diskusi uvádím jenom Barboru, která je nejznámější a dokonce byla uvedená i v televizi.
Co se týká značky zříceniny v dřívějších mapách u Záhorska - nevím nic.

Od: p.holý  (2013-01-18 05:44:26)
Opět chválím stránky a mám opět dotaz-v mapě uváděná zřícenina v polesí Záhorsko-nedaleko Žebráku a Točníku-někde jsem se dočetl,že jde o pozůstatek stavby po těžbě nebo dolování-nevíte přesněji?Díky

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu:



www.brdy.info © 2002-2012     kontakt: tomas.adam[zavináč]brdy.info