pokus

Týřov

Tato kapitola se zabývá zříceninou hradu Týřov, a jeho nejbližšímu okolí - Vosníku a Vápennému vrchu.

Týřov

Hrad postavený podle vzoru francouzských kastelů na vysokém ostrohu nad řekou Mží (Berounka) byl jedinečnou pevností nejen v Čechách, ale i ve střední Evropě. Na rozdíl od ostatních tehdejších hradů byl schopen aktivní obrany křížovým ostřelováním nepřítele v předpolí shora z devíti okrouhlých věží. Proti nenadálému přepadení ho chránily příkré svahy a soustava hlubokých příkopů. Kromě věží měl hrad ještě dvě hranolovité bašty. Vcházelo se do něj přes padací most a branou na východní straně. Jako jeden z mála hradů nebyl nikdy dobit, vypleněn či zapálen.

Hrad Týřov byl pravděpodobně postaven Václavem I. patrně někdy kolem roku 1230. První historicky doložená zpráva o hradu je z roku 1249, kdy tu král Václav I. zajal svého odbojného syna Přemysla a jeho družinu, když přišli žádat o milost. Roku 1307 se zmocnil křivoklátského panství Vilém Zajíc z Valdeka včetně hradu Týřov. V letech 1315-1316 tu věznil odbojného zemského správce Jindřicha z Lipé, který se vzepřel králi Janovi Lucemburskému. Po smrti Viléma Zajíce z Valdeka (1319) byl Týřov spolu s Křivoklátem vrácen koruně, ale Jan Lucemburský ho postoupil Oldřichu Pluhovi z Rabštejna jako zástavu. Znovu byl hrad vykoupen Karlem IV., ale už roku 1422 ho opět zastavil císař Zikmund a to Aleši Holickému ze Šternberka. V majetku Holických byl Týřov do roku 1454, kdy bylo celé Křivoklátsko včetně Týřova vráceno králi Ladislavovi Pohrobkovi. V roce 1460 držel Týřov Jošt z Ensidle, německý sekretář krále Jiřího z Poděbrad. Jeho potomci vlastnili hrad a deset obcí do roku 1577, kdy vše Jiří z Ensidle prodal za 12 500 kop grošů Janu staršímu z Lobkovic. Ten se však o hrad příliš nestaral, Týřov pustnul a proměnil se ve zříceninu. Týřov spolu s poddanými vesnicemi a dvory vyměnil Lobkovicovi císař Rudolf II. za městečko Kožlany, vedla ho k tomu snaha scelit křivoklátské panství a rozšířit honitbu.. Tak se dostal pustý hrad Týřov opět ke Křivoklátu, s nímž byl potom v roce 1685 prodán Valdštejnům, od nichž přešel roku 1756 do rukou Furstenberků (volně podle Historické památky Rakovnicka, T. Bednařík).

Týřov byl postaven na křivoklátsko-rokycanském komplexu, což je mohutný masiv kambrických vulkanických hornin, andezitů, dacitů a ryolitů. Velká část stavebního materiálu hradu pochází z místních podložních andezitů křivoklátsko-rokycanského komplexu; rozpoznat lze dva druhy – jednak andezity celistvé, jednak mandlovcové. Část staviva však museli dopravit i větších vzdáleností. Byly nalezeny kvádry z kambrických pískovců, proterozoických drob, dokonce i permokarbonských pískovců a pískovců křídových. Zajímavé jsou kvádry z arkóz a slepenců z kladenského souvrství karbonu, jejichž nejbližší výskyty se nacházejí vzdušnou čarou 10 km od Týřova. (Hrady Čech a Moravy, z čeho jsou a na čem stojí)

  • Týřov
  • Týřov, od Matouškova
  • Týřov
  • Týřov, z Vápenného vrchu
  • Týřov
  • Týřov, z Vápenného vrchu
  • Týřov
  • dnešní vstup (1)
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • nebezpečná past (2)
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • donjon (3)
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov: sklepení
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov od Úpoře
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • výhled z hradu na Úpoř
  • Týřov
  • výhled z hradu na Berounku
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov

(1) V popředí snímku flankovací věže, v pozadí bergfrit (útočištná věž - poslední útočiště obránců hradu).
(2) Nebezpečná past pro opilce a malé děti, žádné varování, žádný plůtek, šups do díry bez šance na vyškrábání zpět.
(3) donjon - obytná věž

Týřov, letecky

  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov
  • Týřov, dronem (1)
  • Týřov
  • Týřov, dronem (1)
  • Týřov
  • Týřov, dronem

(1) V roce 2015 se vlastník zříceniny, Lesy ČR, odhodlal k zahájení zabezpečovacích prací, které by zamezily potupné destrukci zdiva. Předmětem záchrany měl být nejprve donjon - obytná hradní věž. Zhruba měsíc před zahájením prací se však zřítila část obvodové stěny. Proč se zeď po staletích zřítila? Nejde totiž o zdivo, provázané napříč tloušťkou zdi, ale o dvě rovnoběžně stojící stěny, dobře vyskládané z kamene a z výplně dutiny mezi nimi, tzv. emplektonem, který je tvořen drobnými kameny a maltou. Taková konstrukce skvěle funguje, pokud do ní nezatéká (volně podle Věstníku Rakovnického muzea). Vlastní rekonstrukční práce probíhaly na podzim roku 2016.

Týřov, historický

  • Týřov
  • model hradu (1)
  • Týřov
  • meč z Týřova (2)
  • Týřov
  • nálezy z Týřova (3)
  • Týřov
  • nálezy z Týřova (3)
  • Týřov
  • rekonstrukce hradu (4)
  • Týřov
  • rekonstrukce dle Durdíka (5)
  • Týřov, kamnová kachel
  • kamnová kachel (6)
  • Týřov
  • Týřov (7)
  • Týřov
  • Týřov (8)

(1) model hradu Týřov podle T. Durdíka, muzeum v Rakovníku.
(2) jedenapůlruční meč nalezený v řece Berounce pod hradem Týřovem (v angličtině hand-and-a-half (bastard) sword), muzeum v Rakovníku.
(3) nálezy keramiky a železných předmětů z výzkumů hradu Týřova, muzeum v Rakovníku.
(4) rekonstrukce hradu u infocedulí u návštěvní knihy, autor neznámý (pravděpodobně Knox)
(5) Podoba hradu v 13. století, hypotetická rekonstrukce podle publikace Encyklopedie českých hradů od T. Durdíka, jemu děkuji za svolení obrázek publikovat.
(6) V rozvalinách týřovského hradu bylo nalezeno velké množství kamnových kachlí. Na tomto kachli je vyobrazen gryf, který šlape po husitském bojovníkovi.
(7) Václav A. Berger (1800) podle F.K. Wolfa (1797), zdroj: http://www.hrady-zriceniny.cz
(8) Jan Čáka: Týřov, linoryt 1958

Matouškov

Chatová osada pod Týřovem vznikla nedlouho po smrti Václava Matouška (1948), jenž tu žil kolem 16-ti let. Ota Pavel o něm napsal povídku Fialový poustevník (původně chtěl napsat celou knihu).

Václav Matoušek se narodil roku 1883 v Cerhovicích, vyučil se řezbářem. K malování ho možná posunul Alfons Mucha, který na zámku Zbiroh tvořil Slovanskou epopej, a jemuž Matoušek pomáhal připravovat plátna a barvy. Poté Matoušek vandroval pět let, došel až do Alp, ale stejně vrátil se do rodného kraje, snad s krátkým intermezem v Drozdově, k soutoku Berounky a Oupořského potoka. Místo se mu zalíbilo, jeho první obrázek zakoupil procházejicí lesník, který mu i dal svolení postavit si přístřešek. Zde žil poté až do konce svého života v podstatě jako poustevník. Zvěř ani ryby prý nelovil. Občas některá svá díla směnil za mléko, mouku či vajíčka.

Poslední rok života měl smutný. Při jarním tání v roce 1948 zatarasily ledy řeku Berounku. Trvale lehce oděný Matoušek měl v chatce půl metru vody. Podchlazeného a vyčerpaného Matouška odvezli do nemocnice v Rakovníce. Odtud však po několika týdnech utekl zpět do své chaty. Asi po dvou měsících byl znovu, tentokrát už naposledy, převezen do rakovnické nemocnice, kde 29. června 1948 zemřel. Pochován je na hřbitově ve Skryjích.

  • Václav Matoušek
  • Václav Matoušek (1)
  • Václav Matoušek
  • Václav Matoušek (2)
  • Václav Matoušek
  • Václav Matoušek (3)
  • Václav Matoušek
  • Václav Matoušek (4)
  • Václav Matoušek
  • Václav Matoušek (5)
  • Václav Matoušek
  • Václav Matoušek (6)
  • pod Týřovem
  • pod Týřovem

(1) Převzato se svolením zdroje - Rakovnicko.cz, z archivu rodiny Konopáskových. Na snímku je vyfocen poustevník a malíř - samouk Václav Matoušek, který mimo jiné žil ve srubu u Oupořského potoka pod hradem Týřov u Berounky až do poválečného období. Fotografie ale není z místa u řeky Berounky, kde měl svůj srub až do povodní, které srub zdevastovaly, ale z blízkého okolí zříceniny hradu Týřov, informaci osobně potvrdil vlastník fotografie p. Eduard Konopásek.
(2) Převzato se svolením zdroje - Rakovnický deník, Skryje od Týřovického vodojemu, 1943.
(3) Týřov z Oupoře, 1936. Skryje a okolí v obrazech Václava Matouška - soubor pohlednicí vydaných obcí Skryje.
(4) Šlovický jez a Čechův mlýn, 1935. Skryje a okolí v obrazech Václava Matouška - soubor pohlednicí vydaných obcí Skryje.
(5) Týřov ze Skryjského luhu, 1933. Skryje a okolí v obrazech Václava Matouška - soubor pohlednicí vydaných obcí Skryje.
(6) Nad Zbirožským potokem (?), 1925. Skryje a okolí v obrazech Václava Matouška - soubor pohlednicí vydaných obcí Skryje.

Vosník

Úbočím Vosníku vede na Týřov ze Skryj slepá (jednosměrná) turistická značka. Místy sice najdeme dřevěný chodníček nebo zábradlí, někde je ale stezka relativně úzká a svah dolů k Berounce strmý (obzvlášť nebezpečné pro malé děti či opilce).

Jméno vrchu odvozujeme podle druhu dřeviny – osiky (kterou zde ale dnes nenajdeme), variantně podle velkého hnízdění vos ve skalách, což tedy zní dost nepravděpodobně. Příjmení Vosník se obecně odvozuje z názvu řemeslnického nářadí - osník (vosník nářečně) představuje poříz, který se používal při šindelářské práci (volně podle Lužická: Oronymie Džbánu, Křivoklátské vrchoviny a Hořovické pahorkatiny).

  • úbočí Vosníku
  • Vosník, vyhlídka
  • úbočí Vosníku
  • Vosník, vyhlídka
  • Vosník
  • fakt strmý!
  • úbočí Vosníku
  • u vyhlídky
  • Vosník
  • vyhlídka přes řeku
  • historický pohled
  • historický pohled (1)
  • úbočí Vosníku
  • výhled k Týřovu
  • Vosník
  • výhled k Týřovu
  • Vosník
  • Týřov a Týřovické skály
  • Vosník
  • výhled v mlze
  • Vosník
  • úbočí Vosníku
  • Vosník
  • cestou na Týřov
  • Vosník
  • Vosník
  • Vosník
  • Vosník dronem
  • Vosník z Vápenného vrchu
  • Vosník z Vápenného vrchu
  • Vosník z Vápenného vrchu
  • Vosník z Vápenného vrchu
  • Vosník z Vápenného vrchu
  • Vosník z Vápenného vrchu
  • Vosník z Vápenného vrchu
  • Vosník z Vápenného vrchu
  • Vosník
  • Vosník od Matouškova
  • Vosník
  • Vosník, tisy
  • Vosník
  • Vosník, Výrovka
  • Vosník
  • Vosník, Výrovka
  • Vosník
  • Vosník
  • Vosník
  • Vosník
  • Vosník
  • Vosník
  • Vosník
  • předchozí snímek s popisem
  • Vosník
  • Vápenný vrch z Výrovky
  • Vosník
  • Vápenný vrch z Výrovky (2)
  • Vosník
  • uhlířský plac
  • Vosník
  • Týřovice z Vosníku
  • Vosník
  • jeřáb břek
  • Vosník
  • pohled na jihozápad (3)
  • Vosník
  • směr Skryje (3)
  • Vosník
  • směr Skryje (3)
  • Vosník
  • pohled na Týřov (3)
  • Vosník
  • údolím Úpoře (3)
  • Vosník
  • pohled na Vápenný vrch (3)

(1) Historický pohled z roku 1948 (nikoliv z úbočí Vosníku, ale z Luhu), na záběru je ještě přívoz v místě dnešního mostu. Všimněme si, že levý břeh Berounky je oproti dnešku téměř bez dřevin. Zdroj: www.fotohistorie.cz
(2) ......Nalevo na skalisku dosud trčí už časem tak omšelý dřevěný křížek, který tam před lety zasadil pobožný hajný a denně se k němu chodil modlit. Chudého lesáka sem jednou přivedl knížepán Furstenberg až z Tyrol, aby nu tu, usazený v nedaleké hájovně, chránil lesní bohatství. Hájenku z roku 1872 vzala voda, hajný prý se s rodinou v noci sotva zachránil, ale nahnutý křížek na skále stále ještě vypráví o bláhové důvěřivosti lesákově v boží milost..... (Diogenes a kočky, K. Mejstřík)
(3) foceno pomocí dronu

Vápenný vrch

Podstatná část vápna použitá na stavbě Týřova pocházela z vápenců Českého krasu. Víme to poměrně bezpečně, protože část (nebo snad všechen?) vápenec byl na vápno vypalován až nedaleko stavby a opakovaně se stávalo, že i velké kusy vápence byly bez vypálení zabudovány přímo do zdiva. Kusy silurských a hlavně devonských vápenců jsou nejsnáze k nalezení ve zdivu první stavební fáze hradu. Mimo vápenec na hrad putovaly opuky (zřejmě z oblasti Džbánu) a arkózy od Rakovníka, nejspíše ze Senecké hory. Jedna z důležitých přístupových cest vedla k hradu jistě shora přes křivoklátské kopce od dnešní Karlovy Vsi. V sedle za Vápenným vrchem se dají najít zbytky devonského vápence z Českého krasu a také natavené místní horniny z vápenických pecí. Vápenný vrch se tudíž jmenuje po vápenci importovaném, neboť sám žádný vápenec neskýtá. Volně podle (Žák, Majer, Cílek) Český kras.

  • Vápenný vrch
  • Vápenný vrch (1)
  • Vápenný vrch
  • Vápenný vrch (1)
  • Vápenný vrch
  • Vápenný vrch
  • Vápenný vrch
  • Vápenný vrch
  • Vápenný vrch
  • Vápenný vrch
  • Vápenný vrch
  • Vápenný vrch
  • Vápenný vrch
  • Vápenný vrch
  • Vápenný vrch
  • Vápenný vrch
  • Vápenný vrch
  • Vápenný vrch (2)
  • Vápenný vrch
  • Vápenný vrch (2)
  • Vápenný vrch
  • Vápenný vrch
  • Vápenný vrch
  • Vápenný vrch
  • Vápenný vrch
  • jestřábník?
  • Úpoř
  • pohled z Vosníku
  • Vápenný vrch
  • Vápenný vrch (3)
  • Vápenný vrch
  • Vápenný vrch (4)
  • Vápenný vrch
  • Vápenný vrch (4)
  • Vápenný vrch
  • Vápenný vrch (4)
  • Vápenný vrch
  • Vápenný vrch (4)
  • Vápenný vrch
  • Vápenný vrch (4)
  • Vápenný vrch
  • Vápenný vrch (4)

(1) Úplně v popředí Vápenný vrch. Přes údolí Úpoře ční Vysoký vrch a za ním se ztrácejí Týřovické skály a Čertova skála.
(2) Ve středu snímku - Týřov.
(3) Dole u Úpoře.
(4) Tuhle skalku jsem si sám pro sebe pokřtil na Dvě věže.

U Obrázku (Vápenný vrch)

V sedle za Vápenným vrchem se dají najít pozůstatky vápenických pecí. Ještě bližší lokalizaci jsem nalezl v článku Výsledky petrografického rozboru architektonických prvků z Týřova, M. Dvořáková (Věstník Rakovnického muzejního spolku). Tzv. pyrotechnologické zařízení neboli vápennou pec lokalizuje autorka na severní okraj loučky s Obrázkem.

  • Vápenný vrch
  • U Obrázku
  • Vápenný vrch
  • U Obrázku
  • Vápenný vrch
  • U Obrázku
  • Vápenný vrch
  • U Obrázku
  • Vápenný vrch
  • U Obrázku (1)
  • Vápenný vrch
  • vápenné pece?
  • Vápenný vrch
  • vápenné pece?

(1) Louka vpravo je místem, který místní lesníci nazývají U Obrázku, víc informací k dějinám místa bohužel nemám. Poměrně blízko se nacházel Fousův kal, ale zda je zde nějaká spojitost - nevím. Dole na snímku začíná pleš na Vápenném vrchu.

Komentáře (připomínky čtenářů):

Od: Tomáš  (2019-10-16 06:08:12)
To jo, dva červené pruhy značí rezervaci. A pod nimi je stará turisticjá značka...

Od: p.holý  (2019-10-14 18:04:28)
Zdravím a zase chválím stránky, zrovna jsem byl po delší na Týřově a bavil se s poutníky o "cukrárně" a všimnul jsem si, že už tu máte kapitolu.
U fotek Vysoký vrch a Roudný - poznámka (5) nejde o turistickou značku, ale značení hranice chráněného území.

Od: Vizi (vizi[at]liten.cz)  (2017-03-27 11:44:22)
V roce 1974 již je v mapě červená TZ vedená od přívozu V Luhu pěšinou nad řekou, teprve poté stoupá k Malé Pleši. Modrá značka již nevede údolím Klučné, ale jako dnes od Leontýnského zámku, stále ale pokračuje Ševcovou cestou, mimochodem právě tohle vedení značky (úplně původně červené) vysvětluje dnešní celkem dlouhý souběh zelené a modré od rozcestí V Buku, původně každá vedla jinudy. Na levém břehu řeky se ustálila žlutá značka z Roztok do Nezabudic v trase dnešní červené, původně vedla po silnici. No a tím se dostávám k poslední mapě této oblasti z mé skromné sbírky, ta je z roku 1989 a zde zachycený stav odpovídá po Skryje dnešnímu, od Skryjí ke Zvíkovci červená pokračuje stále po levém břehu. Ke zrušení pravobřežní červené (+ značek v Úpoři) došlo zřejmě kolem roku 1984, v tomhle roce byly vyhlášeny dvě NPR, kterými značka procházela - U Eremita a Velká Pleš - a zároveň byla rozšířena NPR Týřov.

Od: Vizi  (2017-03-27 11:30:36)
K červené TZ Roztoky - Skryje - Zvíkovec, je zajímavé, že tato značka tak nějak "přeskočila" z jednoho břehu na druhý, původně vedla vždy na opačném než dnes.
Původní červenou vyznačil KČT z Roztok údolím Klučné do Karlovo Vsi, dále Ševcovou cestou kolem Skočové do údolí Úpořského potoka a k Týřovu. Po válce došlo k vyznačení nové červené přes Branov, tento stav zachycuje mapa z roku 1960, trasa byla vedena pěšinou od ústí Klučné (dnes NS "U Eremita"), od přívozu V Luhu ovšem patrně nevedla přímo nad řekou (pěšinou co jsem zdolal), ale přes Propadený zámek kolem Malé Pleše ke Kouřimecké rybárně a stezkou pod Týřickými skalami, ono to z mapy moc dobře nejde vyčíst. Původní trasa údolím Klučné změnila barvu na modrou, u "Cukrárny" ještě začínala žlutá kolem hájovny Písky do údolí Skryjského potoka a dále ke hřbitovu a do Skryjí, pozůstatky značení lze dodnes najít. Tenhle stav platil ještě podle mapy z roku 1967, menší změny jsou na mapě vydané v roce 1974.

Od: Vizi  (2017-03-27 11:13:40)
Značka tam ale skutečně kdysi vedla, u potůčku jsem jí znovu na několika místech objevil. Vzhledem k tomu, v jakém stavu byl tento úsek, jsem k možnosti projít od Kouřimecké rybárny k Týřovu skeptický, ano značka tam vedla, ano pěšina tam byla a projít se to dá. Rozhodně ale doporučuji pevnou obuv, aspoň trochu slušnou fyzičku, dobré počasí (za mokra patrně neschůdné) a taky vyrazit mimo vegetační období. Charakter stezek byl velmi obdobný "opičí stezce" Skryje - Týřov anebo ještě lépe naučné stezce "U Eremita" (Roztoky - Branov), ostatně obě tyto stezky byly v minulosti součástí trasy červené TZ.

Od: Vizi  (2017-03-27 11:05:35)
Zdravím, tak jsem v sobotu konečně vyrazil prozkoumat původní trasu červené TZ od Roztok k Týřovu. Konkrétně jsem si chtěl projít část V Luhu - Malá Pleš, tento úsek je v Základní mapě ČÚZK 1:10000 stále zakreslen jako pěšina. U přívozu je ještě na skále patrná červená značka na začátku pěšinky, ta je sice neudržovaná, ale průchozí je, ... tedy dokud po pár stech metrech nezmizí :-( Ze začátku jsem si v euforii říkal, že bych mohl pokračovat až ke Kouřimecké rybárně a zkusit "prorazit" na Týřov, později jsem přemýšlel jestli se vrátím nebo zavolám na protější břeh řeky o pomoc někoho s loďkou. Nakonec jsem prošel až pod Malou Pleš k ústí bezejmenného potůčku, ale byl to silně adrenalinový zážitek, více než tři desítky let opuštěná pěšina v suťovém svahu na většině míst zmizela, občas se dá zjistit kudy vedla, ale většinou jsem si vybíral nejméně neschůdnou pěšinku a přemýšlel jestli je vyšlapaná od lidí nebo od zvířat.

Od: milanmilan2@seznam.cz  (2016-01-16 19:23:20)
Dobrý den. Tajně a pokoutně jel jsem na kole přes Karlovu Ves Ševcovskou cestou. Tehdy bez navigace v mobilu. Jen s mapou 1-25.000. Vešel jsem do NPR a kolo vedl. Zážitek. Ochranář u Cengrovny tvrdil, že se projít nesmí a nedá směrem k Týřovu. Dá. Ukecal jsem ho. Cedulky hajného jsem si nevšiml. Kochal jsem se, ale času moc nebylo. Příště jsem jel k Emilovně a zkusil najít vstup na skály Týřovické, rovněž NPR. Stále bez map v mobilu, skončil jsem vlevo proti proudu nad Skalami, asi Vysoký či jiný. Brod pod Skalami umožnil mi vstup na levý břeh, Kouřimecká rybárna včetně dubu, zážitek veliký. Dotaz - lze pěšky od Matouškova po pravém břehu dojít na Kouřimeckou louku pod Týřovickými skalami ? Jel jsem tam x- krát na lodi, ale na stezku to moc nevypadá, není to ale už taky v NPR ? Prosím o info na mail, díky.

Od: Zdena  (2014-03-02 09:48:09)
Obrazy Václava Matouška ve Skryjích a okolí opravdu existují. Jejich výstava se uskutečnila ve Skryjích 24.8.2009 u příležitosti oslav obce.Jeden obraz jsme viděli u pana Houby ve Skryjích.Nevím jestli tam pan Houba má trvalé bydliště,nebo tam jezdí jen na víkendy.

Od: Tomáš  (2014-01-11 13:14:37)
Nikde jsem nenašel žádnou fotografii obrazů tzv. fialového poustevníka (Václav Matoušek)), který žil šestnáct let ve srubu na potoce Oupoři pod hradem Týřov. Jeho obrazy mají být povětšinou v soukromých sbírkách usedlíků v okolí povodí řeky Berounky.

Od: Tomáš (webmaster)  (2012-10-22 14:39:37)
Chystám se tam co nevidět a ověřím :-). V terénu by měly být ještě dnes patrny zbytky po plavení dřeva - těžko odlišitelné od současných lesáckých staveb. U vyplavené hájovny na skále možno vidět pamětní desku:
http://www.brdy.info/krivoklatsko/hrdina_upor.jpg

Od: p.holý  (2012-10-22 13:55:25)
Zdravím vás,musím pochválit supr stránky.Mám dotaz-zbytky ,cukrárny´ na soutoku Oupořského a Prosředního potoka jsou patrné?-takto to aspoň uvádí průvodce č.53 Křivoklátsko nakladatelství S+D,projel jsem tudy pravděpodobně na kole,ale nic takového si nevybavuji.

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: