Týřovické skály

Tato kapitola se věnuje hlavně Týřovickým skalám. Dále potom Týřovicím a kótám Roudný a Vysoký vrch. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.

Týřovické skály

Týřovické skály působí od Berounky velkolepě, rovněž je z nich nádherný výhled na údolí Berounky. Je to jeden z nejhezčích křivoklátských výhledů. Týřovické skály jsou morfologicky zajímavé andezitové skalní věže. Tyto tvrdé a pevné horniny svrchního kambria odolávají zvětrávání.

(1) skalní jehla "Hodiny" - při práci na poli určovali vesničané podle jejího stínu čas (podle O. Dvořáka). Našel jsem i odlišné pojmenování - Podmol.
(2) Bohužel netuším z jaké doby pohlednice pochází. Všimněme si, že na levém břehu Berounky oproti dnešku nenajdeme téměř žádné dřeviny.
(3) Fotografie pochází ze SOA Praha - fond Lesní úřad Křivoklát 1710-1929.

Berounka pod Týřovickými skalami

Týřovické skály, výhledy

Týřovické skály, dronem

(1) Dronem z Roudného. Týřovické skály jsou schovány za kopcem a vykukuje z nich jenom kousek skalní stepi. Vpravo možno pozorovati pleš na Velké Pleši.
(2) Dronem od Matouškova.
(3) Dronem od Velké Pleše, skály jsou schované za kopcem.

Týřovické skály, pleše

Jako pleše označujeme otevřené plochy, jejichž výskyt je podmíněn kombinací vrcholového a říčního fenoménu, expozicí, klimatem, geologickými a půdními poměry. Jedná se o stanoviště, která jsou vázaná na hluboké kaňonovité údolí Berounky a jejích přítoků a na vrcholy z kamenitě zvětrávajících hornin na výslunných návětrných svazích. Pleše se vyznačují primitivními mělkými skeletovitými půdami typu ranker s místy vystupujícím skalním podkladem. Na tato stanoviště se váže komplex půd (rankery, lithosoly) a travinobylinných společenstev, která se vyznačují mozaikovitě uspořádaným bylinným patrem a bohatým zastoupením mechů a lišejníků. Společenstva skeletovitých primitivních půd navazují na semixerotermní trávníky a skalní stepi a jsou ohraničena lemovými společenstvy, která přecházejí do teplomilných křovinných plášťů a rozvolněných zakrslých doubrav. Na pleších se setkáváme s přirozenou vegetační skladbou reliktního rázu. Množství srážek, míra insolace (zjednodušeně oslunění) a tepelné poměry jsou podmíněny reliéfem – sklonem a orientací. S rostoucím sklonem svahu se zvyšuje odtok srážkové vody a na jižně orientovaných svazích se silně uplatňuje výpar vlivem nadměrného oslunění. Nejexponovanější místo se nachází na hřebeni, kde je velmi mělká půda a kde se výrazně uplatňuje působení větru. Nízké srážky a vysoká teplota v letním období zapříčiňují, že výpar převažuje nad srážkami. Tato záporná vodní bilance spolu s edafickými poměry (mělká půda) a mrazy během zimního období znemožňují existenci lesa na těchto lokalitách. Naopak travinobylinné porosty skalních stepí a pleší jsou dobře přizpůsobeny extrémním podmínkám. Mikroklima a reliéf umožňují existenci xerotermní vegetace v jinak lesnatém Křivoklátsku. Působení všech činitelů dohromady (orientace, sklon, působení větru, oslunění, nedostatek vláhy) vytváří extrémní podmínky. Nízká vlhkost těchto stanovišť je způsobena nízkými srážkami (Křivoklátsko leží ve srážkovém stínu Krušných hor), vysoušením půdy větrem, dále výparem způsobeným nadměrným osluněním a přehřátím skalního podkladu a půdy, ale i sklonem (většina srážkové vody steče po strmém skalnatém podkladu). Význačným zdrojem vláhy jsou pro tato stanoviště mlhy a ranní rosa. Oslunění na jižních svazích je velmi intenzívní, teplota při povrchu půdy je značně vysoká (i více než 55 °C na slunci). Volně upraveno podle Srovnávací studie křivoklátských pleší - T. Kučera a V. Mannová

(1) Monitorovací plochy - vliv zvěře na vegetaci, laicky - zarostla by pleš bez okusování muflonů a dnes možná i divokých prasat? Ze stránek CHKO Křivoklátsko přebírám následující odstavec: V oplocenkách dochází k hromadění staré biomasy, náletu a rozvoji keřů (zejména Rosa sp.). Spásání muflony částečně alternuje pastvu domácích zvířat, která v minulosti napomáhala udržovat bezlesí na větší ploše než by umožňovaly ekologické podmínky lokality. Vyloženě negativně se na stavu vegetace projevuje eutrofizace z defekace a nadměrný okus způsobovaný početnou populací této nepůvodní zvěře. Bez silného tlaku muflonů by se xerotermní trávníky pravděpodobně udržely v pásu na okrajích skal, místa s hlubším půdou by pokryly rozvolněné doubravy. Další informace nalezneme např. ve sborníku Bohemia centralis 31 věnovaném Křivoklátsku.
(2) Moje subjektivní dojmy z monitorovacích ploch, rok 2014: Horní oplocenka má více stepní charakter než její neoplocené okolí, kde dominuje ostružiník. Dolní oplocenka naopak docela dost zarůstá šípkem, kdežto okolí má charakter stepi až skalní stepi (bez dřevin).
Mám takový neujasněný dojem že dřív jsem zde ostružiník téměř neviděl, muflonů zde vždy běhalo spousta, dnes se střetávám ale jenom s divokými prasaty.

Týřovické skály, sutě

Ssutě pod skalami.

Týřovické skály, 3D model

Model Týřovických skal byl vytvořen na podkladě digitálního modelu reliéfu České republiky 5.generace (DMR 5G), který jsem od zakoupil od ČÚZAKu na základě licenční smlouvy. Dle podmínek smlouvy lze využít jejich výškopisná data pouze na těchto stránkách. :-) Tím snad činím zadost právničině.

Celý model skály lze stáhnout jako soubor ve formátu PDF - v obyčejném Acrobat Readeru lze pak s tímto modelem mimo jiné i rotovat. Soubor je pro stahování dosti velký, něco kolem 6,5 MB.

(1) zdroj výškopisu © Český úřad zeměměřický a katastrální, www.cuzk.cz

Vysoký vrch a Roudný

V cestopise Putování aneb cesta z Království českého do Benátek a odtud po moři do země Svaté, země judské a dále do Egypta popisuje Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic transport tureckých koz z Kypru (V tom ostrově dělají šamlat, vlasky cambelloto, z kozí srsti, kteréžto kozy jsou veliké, srst mají měkou, na spůsob hedbáví, a dlouhá jim visí na píď i víc, z nichž ji co vlnu buď stříhnou aneb sčeší, potom přidadouc tkají a spravují. Toho plemena koz J. M. C. sem do Čech přivesti a jich na Křivoklátském panství i jinde na mnoze chovati dáti ráčí.) Dovoz těchto angorských koz je zachycen i ve zprávách podkomořího z let 1560 až 1590. Zde je uvedeno, že vlci prolomili hradbu na Vysokém vrchu (v kouřimeckém revíru) a roztrhali tam mnoho koz.

Rudolf Maxera ve svém spise Dějiny myslivosti Křivoklátska píše, že roku 1752-53 se pokoušel kníže Egon Furstenberg aklimatizovat kamzíky na Křivoklátsku. Dva z tehdy vysazených kusů byly uloveny později Karlem Egonem Furstenbergem u Skryj, a to jeden v Krkavčích a druhý v Týřovických skalách.

(1) vrcholová kóta
(2) zhruba uprostřed snímku se v mlze skrývají Týřovické skály
(3) Vysoký vrch fotografovaný z úbočí Týřovických skal.
(4) Od Týřova (osady Matouškov) se k Týřovickým skalám jde podél vody blbě. Nejhorší je to v létě, na louce za Matouškovem bují neprostupná kopřivová džungle.
(5) Ale kdysi tu turistická cesta vedla (na fotografii vlevo dole červená značka). Kdy tuhle turistickou cestu přeložili? Bylo to kvůli plánované přehradě, nebo ochranáři chtěli tenhle kus krajiny znepřístupnit? Strženou hranu (na fotce nahoře) jsem původně považoval za dílo tisícileté povodně léta 2002, je to ale asi blbost, protože mezi řekou a touto hranou rostou minimálně stoleté stromy....
(6) Turistická mapa z roku 1974. Bohužel se úplně nevěnuje úseku mezi Kouřimeckou myslivnou a Týřovem, naznačuje ale, že červená značka opravdu vedla na pravém břehu Berounky.
(7) Meditační skalka nad vodou pod Vysokým vrchem, už kousek od Týřovických skal.
(8) Rokle mezi Týřovickými skalami a Vysokým vrchem. Docela zrádná záležitost, hodně jsem zde bloudil. Z vrcholu Vysokého vrchu se tahle rokle musí pekelně obcházet, než se člověk k Týřovickým skalám dostane.
(9) Rokle sevřená na jedné straně Vysokým vrchem a Roudným a na druhé straně Vápenným vrchem a kótou Na Budkách.
(10) Na horizontu vpravo - Krušná hora.
(11) Hřbet Vysoké hory padající k Týřovu (vpravo snímku), za Týřovem patrné údolí Úpořského potoka.

Vysoký vrch - pleše

(1) pohled na Týřovice
(2) v dáli Výrovka
(3) v dáli Výrovka a kousek Týřova

Týřovice

(1) umístěno ve skanzenu v Kouřimi
(2) Národní Muzeum?
(3) trilobiti Germaropyge germari, kamrium, Týřovice Pod trním, Národní muzeum
(4) ostnokožec Stromatocystites pentangularis, Národní muzeum
(5) Pohled směr Čertova skála (vlevo na snímku) a Nezabudické skály (vpravo).
(6) Pohled od Týřovického vrchu na Velkou Pleš, Týřovické skály a Vápenný vrch.
(7) Pohled na Velkou Pleš a Týřovické skály z kopečku (384 m.n.m.) nad Týřovicemi, krásná, velká, druhově bohatá louka.

Komentáře (připomínky čtenářů):