Valdek

Tato kapitola se věnuje výhradně zřícenině hradu Valdek a jejímu nejbližšímu okolí.

Valdek

Hrad Valdek byl vybudován nejpozději v 50. letech 13. století jako rodinné sídlo Zajíců z Valdeka. Architektonickou dispozicí patří mezi nejsložitější gotické hrady sasko-hessenského typu s okrouhlou obrannou věží (bergfrit) stojící volně za hradební zdí. Mostem přes hluboký příkop vylámaný ve skále (Valdek je postaven na kambrických slepencích a pískovcích) a branou se vstupovalo do prvního hradního nádvoří s hospodářskými budovami. Do vnitřního hradu na druhém nádvoří vedla malá branka. Kromě severního paláce zde stála mohutná věž dosud 18 m vysoká o průměru 10 m, se zdmi silnými 3,6 m. Úzkým průchodem se vstupovalo do vnitřního nádvoří ohraničeného hlavním čtyřpodlažním palácem. Je to patrně první případ sálové stavby s dvorní pavlačí u nás. Roku 1263 Oldřich Zajíc z Valdeka odtud zakládal první augustiniánský klášter v Čechách, Svatou Dobrotivou, V říjnu 1346 byl Valdek poprvé a naposledy obléhán Děpoltem z Rýzmberka a po třech dnech dobyt. Vzápěti jej však opravili a za husitství se stal oporou katolické strany. Valdek postupně vlastnila řada dalších majitelů, ale opravy přesahovaly jejich finanční možnosti. Po roce 1623 se již uvádí jako pustý. Hrad Valdek si oblíbil i Karel Hynek Mácha.

Na sklonku 19. století byl součásti hořovického velkostatku knížat z Hanau, kteří jej poněkud opravili v duchu romantických představ. Roku 1894 je upraveno schodiště ve věži a zřízen dřevěný most při hradu. Ve východním rohu rohu objektu, kde se nalézá brána s brankou pro pěší, je nově osazeno ostění. Roku 1921 žádá administrace velkostatku Hořovice St. památkový úřad o vyslání konzervátora na Valdek, protože majitel Jindřich Schaumburg připravuje zajištění hradních zřícenin.

(1) Znalci autorských práv prosím přivřete obě oči, tato fotka pochází z knihy Palaeozoic of the Barrandian: (Cambrian to Devonian) I. Chlupáč. Tato publikace má českou a anglickou verzi, zatím jsem pronikl jenom k té anglické, takže popis je: Thick banks of the Chumava Conglomerate exposed in the medieval moat below the ruins of the old castle Valdek
(2) expozice berounského muzea, omluvte prosím horší kvalitu snímků (2017-převezeno do pobočky v Hořovicích)
(3) nálezy z Valdeka, Muzeum Hořovicka - pobočka muzea Beroun
(4) Litografická rytina z roku 1844 podle F. A. Hebera.
(5) Valdek, barevný linoryt 1958, Jan Čáka
(6) Ráno na Valdeku, perokresba 1952, Jan Čáka
(7) Hrady, zámky a tvrze království Českého - A. Sedláček
(8) Půvabný obrázek geologicko-historický (1925) - Posudek o projektu dělostřelecké střelnice v Brdech se stanoviska geologicko-hydrologického, dr. J. J. Jahn.
1-6: Při kladení základů pro hrad vylomené a dolů shozené lavice ze zvětralého povrchu, jež bylo nutno jimi zarovnat.
Pukliny, jež způsobily ve zdivu hradu viditelné spáry a vypadávání zdiva v základech.

Valdek, letecky

Valdek, starý (horní) palác

Palác byl původně jednopatrový, v pozdní gotice zvýšený o další patro. Palác zaujal nejlépe chráněnou a zároveň mírně vyvýšenou jižní část skalní ostrožny. Přízemí paláce je dnes z větší části zasypané. Původně bylo zřejmě tvořeno jediným prostorem, osvětleným čtyřmi štěrbinovými okénky. Okénka mají nálevkovitě se sbíhající špalety, nad vnitřní polovinou segmentově klenuté a ve zbylé části přeložené kamennými deskami. Stojky vnějších ústí jsou jednotně vyzděny z lomového kamene a nadpraží tvoří přitesaný kus tmavě zeleného tufu.

Také první patro paláce nebylo původně dělené zdmi, stropní trámy však byly oproti přízemí subtilnější. V 1. patře byl palác osvětlen třemi většími okny, jejichž raně gotickou podobu však neznáme. Dochovaná okna s největší pravděpodobností vznikla zvětšením starších oken v pozdní gotice, pouze nika středního z nich, charakteristická pravoúhlým půdorysem, lomeným záklenkem a postranními sedátky, může být původní.

V druhém patře nalezneme dvě pozdně gotická okna, které mají jednotné provedení špalet s dvojicemi sedátek, lišila se však tvarem ostění. Východní z obou oken si uchovalo obdélné pískovcové ostění, jehož hrana je kromě dolní části stojek okosená. Druhé okno mělo ještě v 2. polovině 70. let 20. století lomené neprofilované ostění, které se do dnešních dní již nedochovalo. (volně podle Razím: Ke stavební podobě raně gotického paláce hradu Valdeka)

(1) Styk horního paláce (vpravo) a hradby nádvoří (vlevo). Zřetelná je oddělující spára. Horní patra paláce svým zdivem spočívají již na hradbě. Na přechodu vodorovné vylomení, se stopami trámů. (volně podle stavebně historického průzkumu)
(2) Vyústění chodbičky v síle nádvorní zdi. Musím se přiznat, že si neumím představit k čemu to bylo dobré? Průchod z paláce na vnější dřevěnný ochoz hradeb? Tohle mi není vůbec jasné. Jinde se dočítám že ochoz byl v úrovni stropu 1. patra - tudíž by se na něj vcházelo oknem v původním trojúhelníkovém štítu?
(3) Pravá boční zeď horního paláce, pohled z interiéru. Nahoře ve středu nika, pozůstatek okna původního štítu. Zdivo vlevo i vpravo nadezděno nad spárou oddělující původní štít.
(4) Levá boční zeď horního paláce, pohled z interiéru. Nahoře dodatečné nadezdění trojúhelného štítu poměrně malého spádu. Nadezdění souvisí s hmotou vestavěného komína. Dole zbytky krbu tomuto komínu náležejícího. V roce 2015 si umím představit zbytky komínu, zbytky krbu již nikoliv. Ve známé knize Střední Brdy od Jana Čáky je vyobrazena kresba autora z roku 1951, která významnou část krbu ještě zachycuje.
(5) Přízemí je zasypáno sutí, na úrovni dnešního terénu jsou patrné pouze kapsy stropních trámů přízemí. Odkryto je tedy 1. patro a 2. patro. Výrazné jsou kapsy stropních trámů 1. patra na jižní zdi paláce.
(6) Zdivo paláce, který vznikl nutně dříve, než přilehlé hradby směřující k severu, se vyznačuje aplikací výrazně červeného stavebního materiálu, který se v dalších úsecích vyskytuje méně často nebo zcela chybí.
(7) Přístavek paláce?

Valdek, přední (spodní) palác

(1) Okno ve vstupním průčelí hradu (přední palác) se zbytky neogotického ostění, původně patrně vstupní brána (velmi nejisté). Podle stavebně historického průzkumu by to mohla být i výpadová branka.
(2) Podle stavebně historického průzkumu spára odděluje zřejmě dodatečné zvýšení hradby nad starším cimbuřím. Tak to taky nechápu.

Valdek, věž

Věž se nad úroveň nádvoří zdvihá do výšky 15,5 - 17 metru. Jediným architektonickým detailem je vstupní lomený portál druhého patra s prahem 10,5 m nad nádvořím. Portál má tesané kamenné ostění, je rámován lištou obíhající otvor a sbíhající původně na odstraněný práh. Vstup do věže v přízemí je proražen dodatečně.

(1) Hradba horního hradu v úseku proti hornímu paláci, při kulaté věži. Neorganicky obloukem navazuje boční zeď dolního paláce, patrně dodatečně připojené po průrazu hradby, která pokračovala nejspíše až k věži.

Valdek, dolní nádvoří

(1) žulová ostění vchodu jako důsledek romantizujících úprav z druhé poloviny 19. století
(2) Ve stavebně historickém průzkumu je u brány uvedeno, že na vnitřním líci brány je patrné dodatečně přizdění vnitřního líce odděleného spárou od gotické části s původními otisky bednění v maltovém loži. Obdobně byla přizděna i vnější přizdívka. UF! To znamená, že střed je původní a oba okraje jsou dodatečně dozděné? Proboha proč?
(3) baštovitý výběžek, původně snad i s věží?
(4) pravděpodobně zbytky studny nebo cisterny, kvůli čemuž byla v tomto úseku kruhovitě vyklenutá hradba

Valdek, vně hradu

(1) První val příliš v terénu poznat není, stál na pravé straně uměle vyhloubené rokle
(2) Pokračování druhého valu v prostoru severně až severoseverovýchodně od hradu
(3) Ještě poměrně nedávno zde stával dřevěný můstek.
(4) kamenné moře pod Valdekem, třemošenské slepence (Monografie Hořovicka a Berounska)

Valdek - 3D model

Díky NPÚ za možnost nafotit si plány Valdeka. Z nich jsem vytvořil 3D model zříceniny. Model je provizorní, má jisté mezery hlavně u tzv. příhrádku. Pokud si chcete 3D model prohlédnout, lze si ho ZDE stáhnout jako 3D PDF-ko. Umí to rotovat, posouvat apod.

Na nejvyšším místě se nachází hlavní palác, šikmo proti němu věž kruhového půdorysu, střežící obvyklým způsobem hrad v místě původně jistě nejpříhodnějšího přístupu. V koutě opevnění se nachází dolní palác. Na severovýchodní straně věže je poměrně úzká soutěska, příhrádek.(?) Na jižní, východní i západní straně hradu se nachází, obtížně průchozí, balvanové pole. Směrem k východu terén prudce klesá, zejména ve své jižní části pod hlavním palácem. Zde se nachází dolní hrad, samostatnou hradbou obehnaný a hradbou uzavřený vzhledem k hradu hornímu. Na straně severní, v místě přístupu k hradu, je skalnatý výběžek bezprostředně při hradu přerušen příkopem vytesaným ve skále, částečně ovšem respektujícím zřejmě původní skalní rozsedlinu. Na straně západní vytváří na svahu hradbu a příkop hradba z lomového kamene na sucho kladeného. (volně podle stavebně-historického průzkumu)

(1) Legenda k obrázku:
A ... věž
B ... starý palác (jižní palác)
C ... přední palác (severní palác)
D ... dolní nádvoří
E ... baštovitý výběžek (bývalá studna, cisterna?)
1 ... vstupní brána a branka pro pěší
2 ... okno ve vstupním průčelí hradu se zbytky neogotického ostění, původně patrně vstupní brána
3 ... dodatečně vylámaný otvor do věže
4 ... vstupní portál ve věži
(2) Rekonstrukce - Valdek v 13.století, olejomalba z roku 1954, Herc.

Nejbližší okolí Valdeka

(1) pohlednici poskytli autoři stránek Filokartie.com (Bývalá turistická chata KČT byla slavnostně otevřena 11.6.1933)
(2) Myslivna Valdek postavená roku 1889.

Komentáře (připomínky čtenářů):