pokus

Velká Pleš

Tato kapitola je věnována národní přírodní rezervaci Velká Pleš, Kouřimecké Rybárně a kótám Prachoviště a Štulec.

Velká Pleš

Zoologicky i botanicky nesmírně cennými stanovišti jsou skály, surové svahy a zejména pak jižní temena některých kopců, kde jsou na mělké půdě podmínky sucha a tepla tak extrémní, že se tu neudržel les, vytvořily se lesostepi a skalní stepi, kterým se tu říká "pleše". Všechna tato stanoviště hostí specifickou teplomilnou faunu. Obrázky sytě zelených buků pak ilustrují poměry o pár set metrů dál, kde se suchá pleš láme do vlhké rokle.

  • Velká Pleš
  • Velká Pleš (1)
  • Velká Pleš
  • Velká Pleš (2)
  • Velká Pleš
  • Velká Pleš (3)
  • Velká Pleš
  • Velká Pleš (4)
  • Velká Pleš
  • Velká Pleš
  • Velká Pleš
  • Velká Pleš
  • Velká Pleš
  • Velká Pleš
  • Velká Pleš
  • Velká Pleš
  • Velká Pleš
  • Velká Pleš (5)
  • Velká Pleš
  • Velká Pleš (5)
  • Velká Pleš
  • Velká Pleš (5)
  • Velká Pleš
  • Velká Pleš
  • Velká Pleš
  • Velká Pleš (6)
  • Velká Pleš
  • Velká Pleš
  • Velká Pleš
  • Velká Pleš
  • Velká Pleš
  • Velká Pleš
  • Velká Pleš
  • Velká Pleš
  • Velká Pleš
  • Velká Pleš
  • Velká Pleš
  • Velká Pleš
  • Velká Pleš
  • vatovec obrovský
  • Velká Pleš
  • korálovec ježatý
  • Velká Pleš
  • Velká Pleš
  • Velká Pleš
  • Velká Pleš
  • Velká Pleš
  • Velká Pleš
  • Velká Pleš
  • Velká Pleš
  • Velká Pleš
  • Velká Pleš
  • Velká Pleš
  • Velká Pleš
  • Kouřimecká myslivna a Čertova skála
  • Kouřimecká myslivna (7)
  • Kouřimecká myslivna
  • Kouřimecká myslivna (7)
  • Kouřimecká myslivna
  • Kouřimecká myslivna (8)
  • Kouřimecká myslivna
  • Kouřimecká myslivna (8)
  • Velká Pleš
  • Velká Pleš
  • Velká Pleš
  • Velká Pleš
  • Velká Pleš
  • Velká Pleš
  • Velká Pleš
  • Velká Pleš
  • Velká Pleš
  • Velká Pleš
  • Velká Pleš
  • Velká Pleš

(1) Velká Pleš z úbočí Roudného dronem, nad údolím Berounky se ještě drží mlha. Úplně vlevo domečky bývalé Kouřimecké myslivny.
(2) Pohled z Velké Pleše na kopec s Týřovickými skálami, které zastiňuje, v pozadí jsou blbě exponované Týřovice a údolí Berounky pod Skryjemi.
(3) Velká Pleš, přes rokli za ní Prachoviště. V údolí Berounky jsou docela zřetelné filmařské kulisy (římského tábora?) a trošičku i Kněžská skála.
(4) Pohled z Velké Pleše (dronem) na jih, na horizontu jsou dva skvělé křivoklátské orientační body, zhruba uprostřed Krušná hora a vpravo Velíz.
(5) Lesní partie s pěknými bučinami, nejjižnější část NPR Velká Pleš.
(6) fotografováno z Čertovy skály
(7) Bývalá Kouřimecká myslivna.
(8) Něco, co dřív bylo Kouřimeckou myslivnou. Pokrok nezastavíš. Ani v Národní přírodní rezervaci. Ale aspoň to není Ptyč.

Malá Pleš

  • Malá Pleš
  • Malá Pleš
  • Malá Pleš
  • Malá Pleš
  • Malá Pleš
  • Malá Pleš
  • Malá Pleš
  • Malá Pleš
  • Malá Pleš
  • Malá Pleš
  • Malá Pleš
  • Malá Pleš
  • Malá Pleš
  • Malá Pleš
  • Malá Pleš
  • Malá Pleš od Rozvědčíka
  • Malá Pleš
  • Malá Pleš

Kouřimecká rybárna

Roubenná usedlost Kouřimecká rybárna, která je cennou památkou lidové architektury, stojí na místě někdejšího dvora Myslice (někdy též uváděn mlýn Myslice), vypáleného za husitských válek. Dub (Oty Pavla) před rybárnou patří k nejmohutnějším památným stromům Křivoklátska, jehož věk se odhaduje na 400 let. Podle pověstí byl vysazen za třicetileté války nad hrobem švédského generála.

V Kouřimecké rybárně pobýval Ota Pavel v posledních letech svého života u převozníka Jaroslava Zýky. Přestože jsem projel skoro celý svět, nikde mi nebylo tak dobře jako na rybárně a jako s ním. Byl jsem šťasten jako dítě anebo jako někdo, kdo se znovu narodil. Bylo to místem, jakých je už málo na světě, a bylo to hlavně Jaroslavem, jeho povahovými vlastnostmi, napsal v dopise z 28. dubna 1971. Pavel se v rybárně staral o králíky, ovce, psi, chytal ryby, sbíral materiál pro svoje knihy, převážel přes řeku, sedával pod staletým dubem před chalupou, sbíral křemenáče a po dešti z trávy vybíral šneky, ze kterých vařil polévku a guláš. Ve filmových adaptacích Pavlových povídek hraje rybárna úlohy převoznické chalupy Karla Proška, jež ve skutečnosti leží dolů po proudu řeky v Luhu.

  • Kouřimecká rybárna
  • Kouřimecká rybárna (1)
  • Kouřimecká rybárna
  • Kouřimecká rybárna
  • Kouřimecká rybárna
  • Kouřimecká rybárna
  • Kouřimecká rybárna
  • Čertova skála
  • Kouřimecká rybárna
  • Čertova skála
  • Kouřimecká rybárna
  • Týřovické skály v oparu
  • Kouřimecká rybárna
  • Kouřimecká rybárna
  • Kouřimecká rybárna
  • Kouřimecká rybárna
  • Kouřimecká rybárna
  • Kouřimecká rybárna
  • Kouřimecká rybárna
  • Kouřimecká rybárna
  • Kouřimecká rybárna
  • Kouřimecká rybárna
  • Kouřimecká rybárna
  • Kouřimecká rybárna
  • Kouřimecká rybárna
  • Kouřimecká rybárna
  • Kouřimecká rybárna
  • Kouřimecká rybárna
  • dub Oty Pavla
  • dub Oty Pavla (2)
  • Kouřimecká Rybárna
  • Kouřimecká Rybárna
  • Kouřimecká Rybárna
  • Lukáš: Rybárna
  • Kouřimecká rybárna
  • povodeň - červen 2013
  • Kouřimecká rybárna
  • Kouřimecká rybárna
  • Kouřimecká rybárna
  • Kouřimecká rybárna (3)
  • Kouřimecká rybárna
  • bývalý přívoz (4)
  • Kouřimecká rybárna
  • bývalý přívoz (4)
  • Kouřimecká rybárna
  • památný břek
  • Čertova skála z Týřovických skal
  • Čertova skála z Týřovických

(1) Botanicky je louka u Kouřimecké rybárny považována za typickou lokalitu mochnových luk. Potentillo-Festucetum se ale vyskytuje jen v její jižní části, ačkoliv má celá zdejší luční enkláva zhruba stejné stanovištní podmínky. V severní části roste typické Arrhenatheretum elatioris s hojným výskytem na živiny náročných konkurenčně silných druhů jako jsou Geranium pratense a vysoké trávy. Vysvětlení leží v historii obhospodařování. Zatímco jižní část byla panská (po Furstenbercích obhospodařovaly louku státní lesy), severní část byla rustikální - patřila hospodáři z Rybárny. Ten zde choval různý dobytek včetně hovězího, hnůj využil na (v současnosti zatravněném) poli a občas zbylo jistě i na přilehlou louku. Někdy snad louku také přepásal. Zatímco pro panského vlastníka byla enkláva extrémně odlehlá, což vylučovalo její intenzifikaci, pro místního hospodáře naopak přinášely bezprostředně přilehlé pozemky možnost plného využití produkčního potenciálu místa. (Roleček, Hájek, Karlík, Novák: Reliktní vegetace na mezických stanovištích, Zprávy ČBS 2015)
(2) V roce 1926 pachtýř hostinský Šíma z Tejřovic ořezal v květnu na panské louce u Rybárny dolejší suky ze starého dubu. Chtěl ho poraziti, že mu stíní, čemuž revírník ještě včas zabránil.
(3) věnoval Milan
(4) Pozůstatek kouřimeckého přívozu (napínací naviják hlavního lana)

Vodní dílo Křivoklát - Červený kámen

Pravděpodobně první nápad vybudovat nějakou pěkně velkou přehradu na Berounce vzniknul v roce 1913, první varianta u Roztok, druhá u Čertovy skály. Objem přehrady by byl srovnatelný s dnešním Orlíkem, výška hráze závratných 64 metrů. Další studie z roku 1966 uvažuje hráz u Roztok výšky necelých 70 metrů. V roce 1974 se řešil mj. zdroj užitkové vody pro chladící systém jaderné elektrárny Temelín (spotřeba 60m3/s – přičemž průměrný průtok Berounky u jejího ústí činí 36 m3/s). Taky se uvažovalo o splavnění Berounky pro dopravu jaderných reaktorů, které se měly vyrábět pro RVHP v Plzni. Poměřovaly se 4 varianty, nejvyšší hráz měla být 60 metrů s přečerpávající nádrží Červený kámen (ověřit zda jde o kótu). Kvůli přehradě by se muselo vystěhovat 14 vesnic. V roce 1976 bylo naštěstí rozhodnuto, že se přehrady na Berounce stavět nebudou, v roce 1977 patří Křivoklátsko do Chráněné biosférické rezervace UNESCO a v roce 1978 se stává CHKO. Ale - ve státním vodohospodářském plánu figuruje Berounka dál jako potenciálně splavná řeka, s projektem 45-ti metrové hráze z roku 1979. Pro tento návrh posloužila dodnes zachovalá průzkumná štola Křivoklát -Červený kámen, ražená v letech 1981-83 v prostoru Bránov - úbočí vrchu Prachoviště. Pro posouzení místních inženýrsko-geologických podmínek a poměrů a jejich vhodnosti pro výstavbu velké přehradní hráze, byla zadána ražba průzkumné štoly v místech budoucí hráze. Po nějaké době však musela být ražba štoly přechodně zastavena kvůli protestům tehdejšího sovětského velvyslance, jehož letní sídlo shodou okolností leželo na kopci nad štolou a pravidelné trhací práce, prováděné ve třech směnách při ražbě štoly jej poněkud rušily. Asi o 2 roky později byla štola již vyražena v plánovaném rozsahu. upraveno převážně podle článku Vodní dílo Křivoklát na Berounce - K.Kraml

  • simulace zatopení
  • (1)ražba průzkumné štoly
  • průzkumná štola
  • 2017 nepřístupná štola
  • průzkumná štola
  • průzkumná štola
  • průzkumná štola
  • průzkumná štola
  • průzkumná štola
  • průzkumná štola
  • simulace zatopení
  • simulace zatopení
  • historický vrt
  • historický vrt (2)
  • historický vrt
  • vrty (3)

(1) Kolejová lávka k ústí připravované průzkumné štoly pro vodní dílo Červený kámen na Berounce. Zachycené traviny a větve dokumentují pohyb hladiny řeky. Z webu Hofmannovy cesty.
(2) Pro výstavby přehrady bylo vyhloubeno spousta vrtů, některé přes 200 metrů hluboké (jeden dokonce 350 m). Na snímku zachycen 50-ti metrový vrt na úbočí Štulce. (ZPRAVA O INZENYRSKOGEOLOGICKEM PRUZKUMU PRO PVE KRIVOKLAT-CERVENY KAMEN ZA OBDOBI 1981-1982)
(3) Kolem roku 1980 muselo být Prachoviště úplně provrtané. Nejhlubší vrty jsou ty fialové, přes 100 metrů. Podklad - mapy.geology.cz/vrtna_prozkoumanost.

Prachoviště a Štulec

  • výhled na Berounku z Prachoviště
  • výhled na Berounku z Prachoviště
  • výhled na Berounku z Prachoviště
  • nad Rozvědčíkem: úbočí Prachoviště
  • Prachoviště
  • Prachoviště - náladovka
  • výhled na Berounku z Prachoviště
  • výhled na Nezabudický ml. z Prachoviště
  • výhled na Berounku z Prachoviště
  • výhled na Rozvědčíka z Prachoviště
  • výhled na Berounku z Prachoviště
  • výhled na Berounku z Prachoviště
  • výhled na Berounku z Prachoviště
  • výhled na Berounku z Prachoviště
  • Úbočí Prachoviště
  • Úbočí Prachoviště
  • Úbočí Prachoviště
  • Úbočí Prachoviště
  • Úbočí Prachoviště
  • Úbočí Prachoviště
  • Úbočí Prachoviště
  • Úbočí Prachoviště
  • Úbočí Prachoviště
  • Úbočí Prachoviště: břek
  • Prachoviště a Malá Pleš
  • Prachoviště a Malá Pleš
  • Prachoviště
  • Prachoviště
  • Prachoviště
  • Prachoviště
  • 3D model
  • 3D model (1)
  • 3D model
  • 3D model (2)
  • Štulec
  • Štulec (3)
  • Prachoviště od Velké Pleše
  • Prachoviště od Velké Pleše
  • Prachoviště od Malé Pleše
  • Prachoviště od Malé Pleše
  • Prachoviště od Malé Pleše
  • Prachoviště od Malé Pleše
  • Prachoviště
  • Prachoviště
  • Prachoviště
  • Prachoviště
  • Prachoviště
  • Prachoviště
  • Prachoviště
  • Prachoviště
  • Prachoviště
  • Prachoviště
  • Prachoviště
  • Prachoviště
  • Prachoviště
  • Prachoviště
  • Prachoviště
  • Prachoviště
  • Prachoviště
  • Prachoviště
  • Prachoviště
  • Prachoviště
  • Prachoviště
  • Prachoviště
  • Prachoviště
  • v dáli Malá Pleš
  • Prachoviště
  • Prachoviště
  • Prachoviště
  • Malá Pleš a Čertova skála
  • Prachoviště
  • průzor na Kněžskou skálu

(1) Nepřevýšený 3D model, pohled zhruba od severu, přes obrázek vine se Berounka, v levém dolním rohu zříme údolí "V luhu". Půjdeme-li proti proudu Berounky, na hraně modelu tušíme Týřovické skály.
(2) Týřovické skály jsou lépe vidět v pravém dolním rohu na 3D modelu, pohled zhruba od západu - 1,5 x převýšeno. Branov zde nalezneme v levém horním rohu.
(3) Jazykovědný výklad jména vrchu není příliš jasný. Základním významem apelativa štulec je úder. Jméno může být odvozováno od slova stolec ve významu vrch, jinde nalezneme lidový výklad – stolec, u něhož prý stoloval kníže Furstenberg při honech (volně podle Lužická: Oronymie Džbánu, Křivoklátské vrchoviny a Hořovické pahorkatiny).

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: