pokus

Vraní skála a Hředle

Tato kapitola se věnuje Vraní skále a okolí obce Hředle. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.

  • mapa
  • mapa popisované oblasti, kliknutím zvětšíte

Vraní skála

Název vrchu lze vykládat dvěma způsoby – buď jako místo, kde se slétávají vrány, nebo také souvislostí s adjektivem vraný, které odkazuje k černé barvě horniny (buližník zde je ale spíš šedavý). Historicky je uváděna i Vraná skála (volně podle Lužická: Oronymie Džbánu, Křivoklátské vrchoviny a Hořovické pahorkatiny).

Vraní skála je tvořena buližníkem. Tato přírodní památka zachycuje fragment společenstva typického pro tato stanoviště. Na vrcholu je velmi slušná vyhlídka na Český Kras , Brdské Hřebeny (je vidět i věž Cukráku) a Křivoklátsko. V nedaleké myslivně u obce Svatá se potkali Fugner a Tyrš, kde spolu mezi roky 1860-1861 vymysleli ideu Sokola (silně zjednodušuji), na myslivně je pamětní deska.

Následující odstavec je převzat z článku Pseudokrasové jevy v buližnících Vraní skály od V. Cílka: Pro většinu buližníkových skalek jsou charakteristické vysoké, ale mělké převisy a úzké vertikální komíny, které se směrem do masivu rychle uzavírají. Na Vraní skále jsou dva takové komíny - první leží na skále zvané Podivín, což je nejmohutnější skála ze tří posledních útvarů Vraní skály. Tento komín je 6 m vysoký a zasahuje jeskyňovitým výklenkem až 3m do skalního masivu. Podobný komín esovitého tvaru leží v severní stěně Vraní skály přímo pod jejím vrcholem. Mezi horolezci je znám jako Vraní komín a vede jím jedna z nejstarších horolezeckých cest (1942-44). Skutečnou geomorfologickou pozoruhodností Vraní skály je však drobná skalní branka vysoká asi 1,2m a široká 1m v čelní jz. stěně nejvyššího pilíře.

  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • dobřichovičtí skauti (1)
  • Vraní skála
  • dobřichovičtí skauti (1)
  • Vraní skála
  • Vraní skála (2)
  • Vraní skála
  • Vraní skála horolezecky (3)
  • Vraní skála
  • 3D model (4)
  • Vraní skála
  • 3D model
  • Vraní skála
  • infocedule

(1) Výlet dobřichovických skautů na Vraní skálu cca. roku 1990, chlapec vlevo je dnes slovutným a mohutným webmasterem brdy.infa.
(2) Lesy šumí Tobě na pozdrav, Fugnera zde poznal Miroslav.
(3) Upravená mapka M. Laxy (horosvaz.cz) promítnutá do ortofotomapy
(4) 3D model okolí Vraní skály (červeně kóta Vraní skály, fialově kóta Tkalce, modře kóta Jezevčí skály)

Vraní skála, dronem

  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála (1)
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála

(1) Až díky pohledu seshora díky dronu si člověk uvědomí jak je ta skála vlastně štíhlá.

Vraní skála, výhledy

  • Vraní skála
  • výhledové bazmeky
  • Vraní skála
  • výhled směr Točník, dronem
  • Vraní skála
  • výhled směr Velíz, dronem
  • Vraní skála
  • výhled směr Točník
  • Vraní skála
  • výhled na Krušnou horu a Hudlickou skálu
  • Vraní skála
  • výhled na Krušnou horu
  • Vraní skála
  • výhled na Velíz
  • Vraní skála
  • výhled na Hudlickou skálu
  • Vraní skála
  • výhled na Velíz
  • Vraní skála
  • výhled na Krušnou a Hudlickou
  • Vraní skála
  • výhled na Velíz

Vraní skála, skalky severovýchodně (v přírodní památce)

  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála
  • Vraní skála

Pod Vraní, skalka jihozápadně

  • Pod Vraní
  • Pod Vraní
  • Pod Vraní
  • Pod Vraní
  • Pod Vraní
  • Pod Vraní

Záhorsko

Staré důlní dílo Barbora není veřejnosti přístupné. Obecné pravidlo pro štoly, díry a jeskyně nepřístupné či přístupné: Nelezte dovnitř sami, není to bezpečné. V některých dalších okolních důlních dílech se mohou výskytovat jedovaté důlní plyny. Podle záznamu má jít o staré pruzkumné dílo, datované nekdy k roku 1855, kdy se v této a nejen v této lokalite hledala zelezná ruda (krevel, hnedel a limonit), která je soucástí Barrandienských zeleznorudných lozisek.
Pozůstatky starého povrchového průzkumu dobývání rud a staré těžby, na které narazíme mezi Žebrákem a Hředlemi (Záhorsko), pocházejí pravděpodobně z období středověku a také doby mladší. Z pozůstatků těžby, které máme v této lokalitě k dispozici lze v zásadě zhruba odhadnout tehdejší stratigrafii těžby, její produktivitu a také efektivitu místního horního díla a s tím i spojené způsoby řešení technických překážek (viz nádherné řešení šikmě ražené štoly v nedalekém důlním díle Barbora, které však pochází z 18.století). Zde šli tehdejší prospektoři v jednom místě přímo po žíle.

  • Hředle
  • Barbora - permoník
  • Hředle
  • 10 let po permoníkovi
  • Hředle
  • Barbora
  • Hředle
  • Barbora
  • Hředle
  • Barbora
  • Hředle
  • Barbora
  • Hředle
  • Barbora
  • Hředle
  • Barbora
  • Hředle
  • Barbora
  • Hředle
  • Barbora
  • Hředle
  • Barbora
  • Pinky
  • pinky (1)
  • rešny
  • rešny (2)
  • Karel
  • Karel
  • Karel
  • Karel (3)

(1) Pinky, pinková pole (pinkoviště). Pinky se zde nacházejí v terénu rozloženy nelineárně a měly za úkol zjistit, zda v daném místě ložisko je. Vytěžený materiál se pak většinou použil i na výstavbu okolních technických děl, které sloužily jako zázemí pro celý technologický proces těžby a zpracování rud. Slovo pinky pochází pravděpodobně z německého slova die Pinge a to je termín používaný pro označení reliéfních tvarů v krajině vzniklých převážně důsledkem hornické činnosti. Tyto tvary mohou mít buď pravidelný kruhovitý půdorys (často vznikají nad křižovatkou důlních chodeb), případně i eliptický vznikající spojením dvou sousedních pinek kruhovitého půdorysu nebo i nepravidelný tvar vzniklý rychlým prosednutím, propadnutím nebo zřícením podpovrchových důlních děl. Rozdíl mezi pinkou a poklesovou propadlinou je pouze kvantitativní a to, že pinky jsou zpravidla plošně nevelké a kratší než 25 m (nejčastěji 6 až 12m), hloubka se pohybuje mezi 3 a 5 metry, stěny mají větší sklon. Větší množství pinek pak tvoří tzv. pinková pole, pinkoviště.
(2) Pinkové tahy (rešny). Na lokalitě Záhorsko je možné spatřit i nádherné pozůstatky po obsáhlejším geologickém průzkumu, při kterém se hledal rozsah ložiska a to jsou tzv. průzkumné rýhy - pinkové tahy – to jsou početnější seskupení pinek, kdy jsou pinky seřazeny v liniích. Ty se někdy také označují slovem rešny.
(3) Dar slovutného Surikaty

Hředle

  • Hředle
  • Hředle
  • Hředle
  • Hředle
  • Hředle
  • Hředle (1)
  • Hředle
  • Hředle (2)
  • Hředle
  • Hředle (2)
  • Hředle
  • mezi Točníkem a Hředlemi
  • Vraní potok
  • Vraní potok
  • Vraní potok
  • Vraní potok

(1) Dne 25.5. roku 1872 napršelo během necelé hodiny téměř 250 litrů vody na metr čtvereční, což dodnes představuje pravděpodobně rekord v dějinách naší země. Přílivová vlna Stroupínského potoka, která byla umocněna protržením hrází tehdy existujících rybníků obec Hředle doslova smetla. Utopilo se 29 lidí a většina hospodářských zvířat. V tehdejším Rakousku-Uhersku byly Hředle povodní roku 1872 nejpostiženější obcí, na jejíž obnovu se pořádaly sbírky po celé zemi. Známá byla tzv. Hředelská hruška, v jejíž koruně se před přívaly vod zachránilo 9 lidí a pokud strom stál, těšil se velké vážnosti obyvatel celé obce.
(2) Zhoubná povodeň v Čechách dne 25. a 26. května roku 1872 : původní vyobrazení míst a budov, které povodní největší škodu utrpěly, od malířů Fr. Chalupy, Edvarda Herolda

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: