logo

Vůznice

Tato kapitola se zabývá hlavně údolím Vůznice spolu se zříceninou Jenčova. Mapičku můžete zvětšit kliknutím myši, stejně jako další obrázky níže.

mapka

Jenčov

Nevelká, ale poměrně zachovalá zřícenina hradu Jenčov je zvaná také Jinčov, dříve i Ginčov, Jenišov nebo Starý zámek. Hrad byl postaven mezi zalesněnými stráněmi na skalce obtékané potokem Vůznicí, který tak vytvářel kolem hradu přirozený vodní příkop. Tento neveliký hrad měl podle zbytků kamenných zdí dvě části. Spodní - nižší část, oddělená od šíje ve skále vylámaným příkopem, která sloužila jako předhradí, je téměř vyplněna obdélnou budovou 9,2 metru širokou a 17,5 metru dlouhou, rozdělenou příčnou zdí ve dvě místnosti kryté trámovými stropy. V kratší jihozápadní zdi obrácené k příkopu bylo klenuté okno, do dnešní doby zachované. O historii hradu (vzniku, zániku) neexistují žádné písemné zprávy. První písemná zmínka o hradu se nachází až v predikátu křivoklátského polesního písaře Jukiána Albína, který se roku 1606 psal z Jenčova. Další zmínka o hradě pochází z roku 1685, kdy byl spolu s křivoklátským panstvím převeden z Jana Adolfa hraběte ze Schwarzenberka na Arnošta Josefa hraběte z Valdštejna, a je popisován jako starý a pustý. Hrad svým rozsahem a vybavením se spíše podobá lovecké tvrzi než opravdovému hradu, a to nejenom výstavbou, ale i polohou. Povrchový archeologický průzkum s jistotou dokázal existenci hradu již na počátku 14. století. Zakladatelem Jenčova byl pravděpodobně Václav II., který panoval v letech 1278-1305. (Někdy je jako zakladatel hradu uváděn Václav I.) Jméno Jenčov je zřejmě odvozeno od některé varianty jména Jan a znamená Janův hrad. Jméno se pravděpodobně vztahuje k Janu Lucemburskému, vládnoucímu v letech 1310-1346, který ale není jeho zakladatelem, neboť v jeho době hrad již existoval.(volně podle místní infocedule) Rekonstrukce hradu na posledním obrázku pochází z publikace Encyklopedie českých hradů od T. Durdíka.

(1) Věnoval Jarda W.
(2) Václav A. Berger (1804) podle F.K. Wolfa, zdroj: http://www.hrady-zriceniny.cz

Břetislavův dub

Vúznice

Počátkem 18. století nechal tehdejší majitel křivoklátského panství kníže Josef Vilém Fürstenberg postavit barokní zámeček zvaný Grund (nyní Dřevíč). Roku 1929 koupil od Fürstenberků křivoklátské panství spolu s Dřevíčem československý stát.

(1) Kaple u zámečku Dřevíč byla vybudována Furstenberky v roce 1899 a byla zasvěcena svatému Hubertovi. Hubertův obraz nad oltářem je dílem profesora Emanuela Dítěte. Štít s reliéfem sv. Huberta z pálené hlíny nad vchodem je novějšího původu, sochy svatého Maxmiliána a svatého Egona, patronů pánů z Furstenberka, které stojí po jeho stranách, vytvořil E. Pendel z Vídně.
(2) Fotografie pochází ze SOA Praha - fond Lesní úřad Křivoklát 1710-1929.

Běleč

U kostela sv. Mikuláše na výrazné vyvýšenině uprostřed návsi se nachází velmi cenná dřevěná zvonice vzpěradlového typu. Zvonové patro není zakryté, což je u nás zcela vyjímečné. Na zvony (původně dva) se zvoní přímo ze země. Zvonice stojí na nízké podezdívce, která vyrovnává sklon terénu. Je datována rokem 1717. Gotický kostel sv. Mikuláše ze 14. století, roku 1704 opraven, loď nově vybudována roku 1903, zachována původní křížová klenba v presbytáři a gotické okenní kružby. Na posledním obrázku je smírčí kříž v Bělči, jde o plochý žulový kámen s vystupujícím reliéfem řeckého kříže.

Bratronice a Lhota

V Bratronicích nalezneme hned dva smírčí kříže. První tvoří zaoblený sloupek z hrubozrnné žuly s prohloubeným reliéfem dvojitého kříže na šikmém břevnu. Některé prameny uvádí tento kříž i jako menhir. Druhý je lokalizován na soukromé zahrádce, na kameni je zahloubený reliéf hrotového kříže. Třetí kříž je pak ve Lhotě. Jde o kamenný hranol v horní polovině nesymetricky zúžený. Na hrubě opracované přední straně jednuduše naznačen řecký kříž. Místní legenda dává památku do souvislosti s utonutím pasáka i s dobytkem. Na posledním obrázku je přes plot vyfocený areál skanzenu výroby dřevěného uhlí ve Lhotě.

Žlábek a Vysoký vrch

(1) Horní Bezděkov od Pavla Vosyky. Nad pravým okrajem Horního Bezděkova zasahuje do obzoru šestice věžových domů v Kladně - Rozdělově.
(2) Stromy před Krušnou horou rostou na vrchu Tuchonín, který má stejnou nadmořskou výšku jako Vysoký vrch.
(3) Věnoval Pavel Vosyka.
(4) Z Tuchonína je oproti Vysokému vrchu hodně omezený výhled, lze spatřit Krušnou horu a Velíz. Věnoval Pavel Vosyka.

Karlova bouda

Někde v katastru Chyňavy nalézá se (nalézala se) Karlova chata, alias Carlshütte.

(1) Fotografie pochází ze SOA Praha - fond Lesní úřad Křivoklát 1710-1929.

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu:



www.brdy.info © 2002-2015     kontakt: tomas.adam[zavináč]brdy.info