pokus

Vúznice

Tato kapitola se věnuje Vúznici, Jenčovu, Dřevíči, Benešovu luhu a lokalitě Břetislavův dub.

Vůznice

Potok Vůznice se původně jmenoval Hvozdnice, podle hlubokého lesa (hvozdu), kterým protékal. Později se jeho jméno zkomolilo na Voznice - Vůznice. (Nižbor, toulky minulostí, J. Topinka)

  • Vúznice
  • Vůznice
  • Vúznice
  • Vůznice
  • Vúznice
  • Vůznice
  • Vúznice
  • Vůznice
  • Vúznice
  • Vůznice
  • Vúznice
  • Vůznice
  • Jenčov
  • cesta Vůznící
  • Vúznice
  • Vůznice
  • Vúznice
  • Vůznice (1)
  • Vúznice
  • Vůznice (1)
  • Vúznice
  • Vůznice
  • Vúznice
  • Vůznice
  • Vúznice
  • Vůznice
  • Vúznice
  • Vůznice
  • Vúznice
  • Infocedule
  • Vúznice
  • Vůznice
  • Vúznice
  • Vůznice
  • Vúznice
  • Vůznice
  • Vúznice
  • Vůznice
  • Vúznice
  • Vůznice
  • Vúznice
  • Vůznice
  • Vúznice
  • Vůznice nad Jinčovem
  • Vúznice
  • 1902, plánovaná železnice

(1) Bezejmenná vodní nádrž, možná se i k ní vztahuje místní jméno Džbán?

Vúznice, Na tabáku

Část údolí mezi Jinčovem a lokalitou Na tabáku, hezké skalky, místy výhledy k řece a na Krušnou horu.

  • Vúznice
  • Vúznice, Na tabáku (1)
  • Vúznice
  • Vúznice, Na tabáku (2)
  • Vúznice
  • Vúznice, Na tabáku (2)
  • Vúznice
  • Vúznice, Na tabáku
  • Vúznice
  • Vúznice, Na tabáku
  • Vúznice
  • Vúznice, Na tabáku
  • Vúznice
  • Vúznice, Na tabáku
  • Vúznice
  • Vúznice, Na tabáku
  • Vúznice
  • Vúznice, Na tabáku
  • Vúznice
  • Vúznice, Na tabáku
  • Vúznice
  • milířiště
  • Vúznice
  • Vúznice, Na tabáku
  • Vúznice
  • Vúznice, Na tabáku
  • Vúznice
  • Vúznice, Na tabáku
  • Vúznice
  • Vúznice, Na tabáku

(1) Pohled proti toku Vúznice.
(2) Pohled po toku, na horizontu Krušná hora s viditelnou rozhlednou - Máminkou.

Jenčov

Nevelká, ale poměrně zachovalá zřícenina hradu Jenčov je zvaná také Jinčov, dříve i Ginčov, Jenišov nebo Starý zámek. Hrad byl postaven mezi zalesněnými stráněmi na skalce obtékané potokem Vůznicí, který tak vytvářel kolem hradu přirozený vodní příkop. Tento neveliký hrad měl podle zbytků kamenných zdí dvě části. Spodní - nižší část, oddělená od šíje ve skále vylámaným příkopem, která sloužila jako předhradí, je téměř vyplněna obdélnou budovou 9,2 metru širokou a 17,5 metru dlouhou, rozdělenou příčnou zdí ve dvě místnosti kryté trámovými stropy. V kratší jihozápadní zdi obrácené k příkopu bylo klenuté okno, do dnešní doby zachované. O historii hradu (vzniku, zániku) neexistují žádné písemné zprávy. První písemná zmínka o hradu se nachází až v predikátu křivoklátského polesního písaře Jukiána Albína, který se roku 1606 psal z Jenčova. Další zmínka o hradě pochází z roku 1685, kdy byl spolu s křivoklátským panstvím převeden z Jana Adolfa hraběte ze Schwarzenberka na Arnošta Josefa hraběte z Valdštejna, a je popisován jako starý a pustý. Hrad svým rozsahem a vybavením se spíše podobá lovecké tvrzi než opravdovému hradu, a to nejenom výstavbou, ale i polohou. Povrchový archeologický průzkum s jistotou dokázal existenci hradu již na počátku 14. století. Zakladatelem Jenčova byl pravděpodobně Václav II., který panoval v letech 1278-1305. (Někdy je jako zakladatel hradu uváděn Václav I.) Jméno Jenčov je zřejmě odvozeno od některé varianty jména Jan a znamená Janův hrad. Jméno se pravděpodobně vztahuje k Janu Lucemburskému, vládnoucímu v letech 1310-1346, který ale není jeho zakladatelem, neboť v jeho době hrad již existoval.(volně podle místní infocedule) Rekonstrukce hradu na posledním obrázku pochází z publikace Encyklopedie českých hradů od T. Durdíka.

  • Jenčov
  • Jenčov dronem
  • Jenčov
  • Jenčov dronem
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov (1)
  • Jenčov
  • Jenčov (1)
  • Jenčov
  • Jenčov (1)
  • Jenčov
  • Jenčov (1)
  • Jenčov
  • Jenčov (1)
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • rekonstrukce dle Durdíka
  • Jenčov
  • Jenčov (2)
  • Jenčov
  • duběnka
  • Jenčov
  • kamenodrtič

(1) Věnoval Jarda W.
(2) Václav A. Berger (1804) podle F.K. Wolfa, zdroj: http://www.hrady-zriceniny.cz

Benešův luh

  • Benešův luh
  • Benešův luh
  • Benešův luh
  • Benešův luh s měsíčnicí
  • Benešův luh
  • Benešův luh s měsíčnicí
  • Benešův luh
  • Benešův luh
  • Benešův luh
  • u soutoku Benešáku s Vúznicí
  • Benešův luh
  • Benešův luh

Janův vrch

  • Janův vrch
  • Janův vrch
  • Janův vrch
  • Janův vrch
  • Janův vrch
  • Janův vrch
  • Janův vrch
  • směr oppidum Stradonice
  • Janův vrch
  • Krušná hora na horizontu
  • Janův vrch
  • Janův vrch a Vúznice (1)

(1) Janův vrch - dva svislé zelené pruhy jehličnanů.

Dřevíč

Počátkem 18. století nechal tehdejší majitel křivoklátského panství kníže Josef Vilém Fürstenberg postavit barokní zámeček zvaný Grund (nyní Dřevíč). Roku 1929 koupil od Fürstenberků křivoklátské panství spolu s Dřevíčem československý stát.

  • Dřevíč
  • Dřevíč (1)
  • Dřevíč
  • Dřevíč (2)
  • Dřevíč
  • Dřevíč (2)
  • Dřevíč
  • Dřevíč (3)
  • Dřevíč
  • Dřevíč (3)
  • Dřevíč
  • Dřevíč
  • Dřevíč
  • Dřevíč
  • Dřevíč
  • Dřevíč
  • Dřevíč
  • Dřevíč (3)
  • Dřevíč
  • Dřevíč (3)
  • Dřevíč
  • Dřevíč (4)
  • Dřevíč
  • Dřevíč od Vúznice

(1) Kaple u zámečku Dřevíč byla vybudována Furstenberky v roce 1899 a byla zasvěcena svatému Hubertovi. Hubertův obraz nad oltářem je dílem profesora Emanuela Dítěte. Štít s reliéfem sv. Huberta z pálené hlíny nad vchodem je novějšího původu, sochy svatého Maxmiliána a svatého Egona, patronů pánů z Furstenberka, které stojí po jeho stranách, vytvořil E. Pendel z Vídně.
(2) Fond - Inspekce státních lesů Křivoklát, SOA Praha
(3) Fotografie pochází ze SOA Praha - fond Lesní úřad Křivoklát 1710-1929.
(4) Fond - Inspekce státních lesů Křivoklát, SOA Praha

Břetislavův dub

  • Břetislavův dub
  • Břetislavův dub
  • Břetislavův dub
  • Břetislavův dub
  • Břetislavův dub
  • Břetislavův dub
  • skalka na Skalce
  • skalka na Skalce

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: