pokus

Vúznice

Tato kapitola se věnuje Vúznici, Jenčovu, Dřevíči, Benešovu luhu a lokalitě Břetislavův dub. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.

  • mapa
  • mapa popisované oblasti, kliknutím zvětšíte

Vúznice

Potok Vůznice se původně jmenoval Hvozdnice, podle hlubokého lesa (hvozdu), kterým protékal. Později se jeho jméno zkomolilo na Voznice - Vůznice. (Nižbor, toulky minulostí, J. Topinka)

  • Vúznice
  • Vúznice, měsíčnice
  • Vúznice
  • Vúznice, měsíčnice
  • Vúznice
  • Vúznice, měsíčnice
  • Vúznice
  • Vúznice, měsíčnice
  • Vúznice
  • Vúznice
  • Vúznice
  • Vůznice
  • Vúznice
  • Vůznice
  • Vúznice
  • Vůznice
  • Vúznice
  • Vůznice
  • Vúznice
  • Vůznice
  • Vúznice
  • Vůznice
  • Jenčov
  • cesta Vůznící
  • Vúznice
  • Vůznice
  • Vúznice
  • Vůznice
  • Vúznice
  • Vůznice
  • Vúznice
  • Infocedule
  • Vúznice
  • Vůznice
  • Vúznice
  • Vůznice
  • Vúznice
  • Vůznice
  • Vúznice
  • Vůznice
  • Vúznice
  • Vůznice
  • Vúznice
  • Vůznice
  • Vúznice
  • Vůznice
  • Vúznice
  • Vůznice nad Jinčovem
  • Vúznice
  • 1902, plánovaná železnice
  • Vúznice
  • ústí Vúznice (1)

(1) ústí Vúznice: Jaroslav Fišák

Vúznice, nádrž

Bezejmenná vodní nádrž, možná se i k ní vztahuje místní jméno Džbán?

  • Vúznice
  • Vůznice
  • Vúznice
  • Vůznice
  • Vúznice
  • Vůznice
  • Vúznice
  • Vůznice
  • Vúznice
  • Vůznice
  • Vúznice
  • Vůznice
  • Vúznice
  • Vúznice (1)
  • Vúznice
  • Vúznice (1)
  • Vúznice
  • Vúznice (1)

(1) Spraše

Vúznice, Na tabáku

Část údolí mezi Jinčovem a lokalitou Na tabáku, hezké skalky, místy výhledy k řece a na Krušnou horu.

  • Vúznice
  • Vúznice, Na tabáku (1)
  • Vúznice
  • Vúznice, Na tabáku (2)
  • Vúznice
  • Vúznice, Na tabáku (2)
  • Vúznice
  • Vúznice, Na tabáku
  • Vúznice
  • Vúznice, Na tabáku
  • Vúznice
  • Vúznice, Na tabáku
  • Vúznice
  • Vúznice, Na tabáku
  • Vúznice
  • Vúznice, Na tabáku
  • Vúznice
  • Vúznice, Na tabáku
  • Vúznice
  • Vúznice, Na tabáku
  • Vúznice
  • milířiště
  • Vúznice
  • Vúznice, Na tabáku
  • Vúznice
  • Vúznice, Na tabáku
  • Vúznice
  • Vúznice, Na tabáku
  • Vúznice
  • Vúznice, Na tabáku

(1) Pohled proti toku Vúznice.
(2) Pohled po toku, na horizontu Krušná hora s viditelnou rozhlednou - Máminkou.

Jenčov

Nevelká, ale poměrně zachovalá zřícenina hradu Jenčov je zvaná také Jinčov, dříve i Ginčov, Jenišov nebo Starý zámek. Hrad byl postaven mezi zalesněnými stráněmi na skalce obtékané potokem Vůznicí, který tak vytvářel kolem hradu přirozený vodní příkop. Tento neveliký hrad měl podle zbytků kamenných zdí dvě části. Spodní - nižší část, oddělená od šíje ve skále vylámaným příkopem, která sloužila jako předhradí, je téměř vyplněna obdélnou budovou 9,2 metru širokou a 17,5 metru dlouhou, rozdělenou příčnou zdí ve dvě místnosti kryté trámovými stropy. V kratší jihozápadní zdi obrácené k příkopu bylo klenuté okno, do dnešní doby zachované. O historii hradu (vzniku, zániku) neexistují žádné písemné zprávy. První písemná zmínka o hradu se nachází až v predikátu křivoklátského polesního písaře Jukiána Albína, který se roku 1606 psal z Jenčova. Další zmínka o hradě pochází z roku 1685, kdy byl spolu s křivoklátským panstvím převeden z Jana Adolfa hraběte ze Schwarzenberka na Arnošta Josefa hraběte z Valdštejna, a je popisován jako starý a pustý. Hrad svým rozsahem a vybavením se spíše podobá lovecké tvrzi než opravdovému hradu, a to nejenom výstavbou, ale i polohou. Povrchový archeologický průzkum s jistotou dokázal existenci hradu již na počátku 14. století. Zakladatelem Jenčova byl pravděpodobně Václav II., který panoval v letech 1278-1305. (Někdy je jako zakladatel hradu uváděn Václav I.) Jméno Jenčov je zřejmě odvozeno od některé varianty jména Jan a znamená Janův hrad. Jméno se pravděpodobně vztahuje k Janu Lucemburskému, vládnoucímu v letech 1310-1346, který ale není jeho zakladatelem, neboť v jeho době hrad již existoval.(volně podle místní infocedule) Rekonstrukce hradu na posledním obrázku pochází z publikace Encyklopedie českých hradů od T. Durdíka.

  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov (1)
  • Jenčov
  • Jenčov (1)
  • Jenčov
  • Jenčov (1)
  • Jenčov
  • Jenčov (1)
  • Jenčov
  • Jenčov (1)
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • Jenčov
  • rekonstrukce dle Durdíka
  • Jenčov
  • Jenčov (2)
  • Jenčov
  • duběnka
  • Jenčov
  • kamenodrtič

(1) Věnoval Jarda W.
(2) Václav A. Berger (1804) podle F.K. Wolfa, zdroj: https://www.hrady-zriceniny.cz

Jenčov, dronem

  • Jenčov
  • Jenčov dronem
  • Jenčov
  • Jenčov dronem
  • Jenčov
  • Jenčov dronem
  • Jenčov
  • Jenčov dronem
  • Jenčov
  • Jenčov dronem

Benešův luh

  • Benešův luh
  • Benešův luh
  • Benešův luh
  • Benešův luh s měsíčnicí
  • Benešův luh
  • Benešův luh s měsíčnicí
  • Benešův luh
  • Benešův luh s měsíčnicí
  • Benešův luh
  • Benešův luh
  • Benešův luh
  • u soutoku Benešáku s Vúznicí
  • Benešův luh
  • Benešův luh
  • Benešův luh
  • Benešův luh

Janův vrch

  • Janův vrch
  • Janův vrch
  • Janův vrch
  • Janův vrch
  • Janův vrch
  • Janův vrch
  • Janův vrch
  • směr oppidum Stradonice
  • Janův vrch
  • Krušná hora na horizontu
  • Janův vrch
  • Janův vrch a Vúznice (1)

(1) Janův vrch - dva svislé zelené pruhy jehličnanů.

Dřevíč

Počátkem 18. století nechal tehdejší majitel křivoklátského panství kníže Josef Vilém Fürstenberg postavit barokní zámeček zvaný Grund (nyní Dřevíč). Roku 1929 koupil od Fürstenberků křivoklátské panství spolu s Dřevíčem československý stát.

  • Dřevíč
  • Dřevíč (1)
  • Dřevíč
  • Dřevíč (2)
  • Dřevíč
  • Dřevíč (2)
  • Dřevíč
  • Dřevíč (3)
  • Dřevíč
  • Dřevíč (3)
  • Dřevíč
  • Dřevíč
  • Dřevíč
  • Dřevíč
  • Dřevíč
  • Dřevíč
  • Dřevíč
  • Dřevíč (3)
  • Dřevíč
  • Dřevíč (3)
  • Dřevíč
  • Dřevíč (4)
  • Dřevíč
  • Dřevíč
  • Dřevíč
  • Dřevíč od Vúznice

(1) Kaple u zámečku Dřevíč byla vybudována Furstenberky v roce 1899 a byla zasvěcena svatému Hubertovi. Hubertův obraz nad oltářem je dílem profesora Emanuela Dítěte. Štít s reliéfem sv. Huberta z pálené hlíny nad vchodem je novějšího původu, sochy svatého Maxmiliána a svatého Egona, patronů pánů z Furstenberka, které stojí po jeho stranách, vytvořil E. Pendel z Vídně.
(2) Fond - Inspekce státních lesů Křivoklát, SOA Praha
(3) Fotografie pochází ze SOA Praha - fond Lesní úřad Křivoklát 1710-1929.
(4) Fond - Inspekce státních lesů Křivoklát, SOA Praha

Mařtálka

Silicity, dříve označované jako buližníky, představují typickou doprovodnou horninu vulkanosedimentárních sledů neoproterozoika. Tyto horniny, tvořené prakticky jen rozpukaným, jemně rekrystalizovaným křemenem s příměsí organické hmoty, tvoří drobná i větší čočkovitá tělesa. Díky své větší odolnosti vůči erozi často v krajině vystupují nad okolní terén v podobě suků a skalek. Vedle celistvých typů, typických spíše pro vulkanogenní facii neoproterozoika, se vyskytují i typy vrstevnaté až laminované. Jedním z těchto příkladů je výskyt v polesí Mařtálka, sv. od Žloukovic. Silicity se zde vyskytují v břidličné (monotónní) facii neoproterozoika a tvoří několik větších těles protažených ve směru vrstevnatosti. Jsou výrazně zvrstvené a téměř plynule přecházejí do vrstev okolních břidlic, se kterými mají i shodný směr sklonu. Lokalita představuje typický příklad vrstevnatého typu buližníků (podle lokality.geology.cz).

  • Mařtálka
  • Mařtálka
  • Mařtálka
  • Mařtálka

Břetislavův dub

  • Břetislavův dub
  • Břetislavův dub
  • Břetislavův dub
  • Břetislavův dub
  • Břetislavův dub
  • Břetislavův dub
  • Břetislavův dub
  • Břetislavův dub
  • Břetislavův dub
  • Břetislavův dub
  • Břetislavův dub
  • Břetislavův dub
  • Břetislavův dub
  • Břetislavův dub
  • skalka na Skalce
  • skalka na Skalce (1)
  • skalka na Skalce
  • skalka na Skalce
  • skalka na Skalce
  • skalka na Skalce

(1) Soupis lomů politického okresu Rakovník (dr. Vachtl) zde uvádí stěnový lom délky 20 m, výšky 6-7 m. Buližníková břidlice s kaolinicko-jílovou výplní puklin, stáří algonkium. Lomový kámen stavební a štět, štěrk, drť pro lesní cesty a okresní silnice. Podle potřeby v provozu (soupis vyšel roku 1947).

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: