pokus

Vysoká a Vojna

Tato kapitola se věnuje Vysoké (Antonín Dvořák), Třebsku a Vojně (komunistický pracovní lágr). Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.

  • mapa
  • mapa popisované oblasti, kliknutím zvětšíte

Vysoká

Ve Vysoké u Příbrami našel na více než dvacet let svůj druhý domov jeden z největších géniů české hudby Antonín Dvořák. Dvořákův švagr hrabě Václav Kounic, majitel vysockého panství, nechal v roce 1878 postavit u lesa malý novorenesanční zámek s rozsáhlým parkem a jezírky. Skladatel sem často jezdíval jako host Kounicových a pobýval ve správcovském dvorci na kraji obory. Kostel v Třebsku vzdálený 2 km od Vysoké, byl místem svatebního obřadu hraběte V.Kounice a herečky Josefiny Čermákové a cílem častých skladatelových procházek, který mj. kostelu věnoval varhany. (Upraveno podle stránek Památníku A. Dvořáka.)

  • Vysoká
  • Vysoká
  • Vysoká
  • Vysoká
  • Vysoká
  • Vysoká
  • Vysoká
  • Vysoká
  • Vysoká
  • Vysoká
  • Vysoká
  • Vysoká
  • Vysoká
  • Vysoká
  • Vysoká
  • Vysoká
  • Vysoká
  • Vysoká (1)
  • Vysoká
  • Vysoká
  • Vysoká
  • vila Rusalka (2)
  • Vysoká
  • Vysoká (3)
  • Rusalčino jezírko
  • Rusalčino jezírko

(1) V době hraběte Václava Kounice (majitele zámku) objekt nazýván Dvorek. Před koupí ovčína (nynější vila Rusalka) zde pobýval jako host hudební skladatel Antonín Dvořák. V letech 1897 a 1898 se zde zotavoval Kounicův přítel básník Josef Václav Sládek.
(2) Vila Rusalka - Roku 1884 Antonín Dvořák od hraběte Kounice koupil nedaleký starší špýchar (ovčín?), který nechal přestavět na rodinný domek a učinil z něj pak letní sídlo, kam často jezdil s rodinou.
(3) Fotografie J.V. Sládka z Vysoké, expozice Zbirožského muzea.

Třebsko

  • Třebsko
  • Třebsko
  • Třebsko
  • Třebsko
  • Třebsko
  • Třebsko

Vojna

Památník Vojna- muzeum obětí komunismu. Podvědomě to nazývám komunistickým koncentrákem, i když to byl "jenom" pracovní lágr. Díky tomu, že je areál z větší části nově vybudovaný - nepůsobí až tak hrůzostrašně. Těžko si představit reálná padesátá léta v tomhle zařízení. Silný zážitek byl pohled do "bunkru", kde vedle zuřivě štěkal strážný vlčák. Prý tu najednou bylo i 30 lidí....bývalý strůjce tohoto pekla samozřejmě zůstal nepotrestán. Hnus.
Ve sborníku Podbrdsko IX 2002 byl zveřejněn článek Vězeňský tábor Vojna (1951-1961) ve svědectví politických vězňů. Děkujeme autorovi článku Dr. Jiřímu Majerovi CSc. za laskavé svolení článek publikovat na webu. Soubor je ve formátu RTF, stahovat je možno zde

Těžba uranu se v okolí Příbrami zadala rozbíhat v roce 1947 pod sovětským dozorem a do Sovětského svazu byl také na základě silně nevýhodné smlouvy uran odvážen. Místní ložisko ho v té době dokázalo vyprodukovat víc než cela Ukrajina. Těžba výrazně proměnila okolní krajinu, bylo tu vyraženo celkem 41 šachet a ještě jednou tolik dalších důlních děl, v jejichž okolí vyrostly umělé kopce tvořené haldami hlušiny. Sít podzemních chodeb měřila pres 200 km a sahala od Třebska až po Libice. Poslední vůz s uranovou rudou vyjel z podzemí v roce 1991. V uranových dolech pracovali od roku 1949 až do 60. let také političtí vězni. Tábor Vojna byl největším pracovním táborem na uran v Československu a byli sem umisťovaní lide označovaní za obzvláště nebezpečné-stoupenci demokracie, odsouzeni často ve zcela vykonstruovaných procesech za velezradu, vyzvědačství či pokus o opuštění republiky, ale i vězni kriminální a bývalí nacisté či kolaboranti. Jejich životni podmínky byly zoufale, tíhu hmotného strádaní a nebezpečné práce znásobovala šikana a vražedné násilí ze strany dozorců. V současnosti už stojí jen tři z těžních věži příbramského uranového revíru. Nejvýznamnější z nich je jáma 16 u Hajů poblíž Bytízu. V roce 1975 tu totiž bylo dosaženo největší svisle hloubky rudného dolu v Evropě - 1838 m. Další těžní věž, která patřila k jámě 11A, je na Bytízu, hned u silnice z Prahy do Písku. Poslední z této trojice, číslo 15, stojí v Brodu u silnice z Příbrami do Milína (volně podle Plch, Pohunek: Kam za technickými památkami: Praha a střední Čechy).

  • Vojna
  • Vojna
  • Vojna
  • Vojna
  • Vojna
  • Vojna
  • Vojna
  • Vojna
  • Vojna
  • Vojna
  • Vojna
  • Vojna
  • Vojna
  • Arbeit macht frei
  • Vojna
  • Vojna
  • Vojna
  • Vojna
  • Vojna
  • Vojna
  • Vojna
  • Vojna
  • Vojna
  • Vojna

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: