pokus

Zbečno

Tato kapitola se věnuje Zbečnu a jeho okolí.

Zbečno

Zbečno patří k nejstarším sídlů, na křivoklátsku, první zmínka o něm pochází již z roku 1003, kdy kníže Jaromír povýšil věrného hajného Hovoru, který jej pomohl zachránit z rukou zrádných Vršovců na Velízi, do šlechtického stavu, a jmenoval jej vrchním lovčím na hrádku (dvorci) českých knížat Zbečno. Tři dny před vánocemi roku 1100 byl v okolních lesích při návratu z lovu zákeřně zavražděn kníže Břetislav II. Na údajném místě , kde vrah Lorek na knížete zaútočil, je dvojice kapliček. Tam kde Břetislav II. tak dlouho do tmy honil a odkud se tak pozdě navracel, se od těch časů říká Pozdětina (vrch 412 m.n.m.). Ke krvavým událostem došlo v Klíčavském luhu, v místech , kde se až doposud říká V Hrozném (vrch 468 m.n.m.). (Lány a okolí: Václav Vodvářka) Knížecím loveckým sídlem bylo Zbečno asi do roku 1143, pak jej Vladislav II. věnoval strahovskému klášteru.

  • Zbečno
  • Zbečno a Pěnčina
  • Zbečno
  • sv. Martin (1)
  • Zbečno
  • sv. Martin
  • Zbečno
  • kostel sv. Martina
  • Zbečno
  • sv. Martin
  • Zbečno
  • kostel sv. Martina
  • Zbečno
  • sv. Martin
  • Zbečno
  • sv. Martin (2)
  • Zbečno
  • sv. Martin dronem
  • Zbečno
  • Zbečno
  • Zbečno
  • Zbečno
  • Zbečno
  • interiér kostela
  • Zbečno
  • Zbečno, fara (3)
  • Zbečno
  • Zbečno, fara
  • Zbečno
  • Zbečno - fara
  • Zbečno
  • Zbečno - fara (4)
  • Zbečno
  • Zbečno (5)
  • kaplička
  • kaplička (6)
  • kaplička
  • kaplička (Břetislav II.)
  • kaplička
  • kapličky (7)
  • Zbečno
  • Zbečno
  • Zbečno
  • studánka Rozárka
  • Zbečno
  • Památné lípy u kostela
  • Zbečno
  • Masarykova babyka
  • Zbečno
  • Masarykova vyhlídka
  • Zbečno, lom
  • lom ve Zbečně
  • Zbečno, lom
  • Berounka pod lomem
  • Zbečno, lom
  • nálezy keramiky (8)
  • Zbečno, lom
  • třmen (9)
  • Zbečno, lom
  • Zbečno od Štíhlice

(1) Kostel sv. Martina , původně románský, uváděný již v letech 1100-24, byl později přestavěn goticky a v letech 1691-1717 zbarokizován. Západní věž byla připojena až roku 1831.
(2) Klenební svorník z kostela sv. Martina. Výstavnost vysokého pozdně gotického presbytáře kostela sv. Martina dokládá také klenební svorník, objevený při opravě roku 1993 ve zdivu barokní sakristie. Svorník zdobí kolčí štít s monogramem krále Vladislava Jagellonského, datující jeho vznik nejpozději do roku 1516, kdy král zemřel.
(3) V sousedství kostela, snad na místě někdejšího knížecího dvorce, stojí patrová barokní fara z roku 1707 s valbovou střechou a bránou s brankou.
(4) Obrázek Pavla Lisého z nádherné knížky Hájemství zelené od Viktora Palivce. Přiznám se, že jsem nikoho neoslovil s dotazem, zda smím převzít obrázek, neboť netuším na koho se obrátit. Snad to nikomu vadit nebude.
(5) Kapličku na zbečenské návsi nechal v roce 1698 postavit mlynář Václav Krupička, jde o raně barokní dílo. Mělké výklenky jsou dnes bez jakékoliv výzdoby, původně v nich byl švabachem psaný nápis sdělující, kdo a kdy nechal kapličku postavit.
(6) Kaplička údajně stojí poblíž místa "atentátu" na knížete Břetislava II. roku 1100.
(7) Kromě vlastní "atentátové" kapličky stojí o pár metrů dál další kaplička naprosto stejného vzhledu. Podle O. Dvořáka je to takzvaná vzdorokaplička, kterou nechal roku 1908 postavit místní učitel Karel Karlach, protože tvrdil, že vražedný útok na knížete se odehrál jinde a že zde je vzpomínáno neštěstí, při němž se někdy v 18. století vůz s kládami zvrhl při projíždění brodem na sedláka.
(8) nálezy keramiky se značkami na dně z území Zbečna a okolí, muzeum v Rakovníku
(9) honosný třmen - Zbečno, severský import z počátku 11. století, muzeum v Rakovníku

Zbečno, Hamousův statek

Usedlost čp. 22 zv. Hamousův statek je roubený špýcharový objekt v jádru z konce 16. století (při dendrochronologickém průzkumu bylo zjištěno, že nejstarší trám statku pochází z roku 1577), v dnešní podobě z roku 1760. Soubor jedné z nejcennějších staveb lidové architektury v Čechách tvoří vedle hlavního objektu i stodola, stáje a chlévy. Ve stavení se bydlelo do roku 1992.

  • Hamousův statek
  • Hamousův statek
  • Zbečno
  • Hamousův statek
  • Hamousův statek
  • Hamousův statek
  • Hamousův statek
  • Hamousův statek
  • Zbečno
  • Hamousův statek
  • Zbečno
  • Hamousův statek
  • Zbečno
  • Hamousův statek
  • Zbečno
  • Hamousův statek
  • Zbečno
  • hodně stará fotka
  • Zbečno
  • Hamousův statek (1)
  • Hamousův statek
  • vstupní síň (2)
  • Hamousův statek
  • vstupní síň
  • Hamousův statek
  • spodní komora (3)
  • Hamousův statek
  • spodní komora (3)
  • Hamousův statek
  • vrchní komora (4)
  • Hamousův statek
  • výměnkářská světnice
  • Hamousův statek
  • výměnkářská světnice (5)
  • Hamousův statek
  • kuchyně výměňku (6)
  • Hamousův statek
  • ? černá kuchyně (7)
  • Hamousův statek
  • světnice
  • Hamousův statek
  • světnice
  • Hamousův statek
  • světnička
  • Hamousův statek
  • světnička
  • Hamousův statek
  • Hamousův statek (8)
  • Zbečno
  • Hamousův statek
  • Hamousův statek
  • Hamousův statek (9)
  • Hamousův statek
  • Hamousův statek (10)
  • Hamousův statek
  • Hamousův statek (11)
  • Hamousův statek
  • Hamousův statek
  • Zbečno
  • Hamousův statek
  • Zbečno
  • Hamousův statek (12)
  • Hamousův statek
  • špýchar (13)

Většina informací pochází z materiálů prezentovaných ve skanzenu.
(1) Podkladem pro vytvoření orientačního půdorysu byl článek Stavebně historický průzkum domu čp. 22 ve Zbečně (tzv. Hamousův statek), M.Ebel a J. Škabrada v časopise Průzkumy památek 1/1994.
(2) Síň je komunikační část domu, z níž je přístup do velké světnice, obou komor, sklepa a výměnku s kuchyňkou. Přímo proti vchodu pak stojí černá kuchyně, vedle níž jsou dveře do uzavřeného dvora. Dva malé sklípky jsou přístupny po schodišti mezi černou kuchyní a komorami. Sklípek vrchní - menší (s výklenkem po levé straně) sloužil na ovoce, zeleninu, potraviny a mléko, spodní - většípak na pivo a víno v době krčmy, později na skladování brambor. V zadní klenbové části většího sklípku je odvětrávací a vsypávací otvor pro brambory. Oba sklepy jsou kamenné s cihlovou klenbou, která je pravděpodobně z doby Marie Terezie. Původní zaklenutí bylo buď kamenné či z gotických cihel, které jsou ještě zachovány v klenbičce mezi malým a větším sklepem (nad dveřmi. Nad vchodem do malého sklípku je patrně nejstarší trám v domě z roku 1577.
(3) Spodní komora byla využívána na skladování keramiky, nářadí, postrojů a jako jakási spižírna, něco mezi komorou a sklepem. Jsou zde nejstarší stropní trámy v domě z 16. století, nesoucí fošnovou podlahu z přelomu 17. a 18. století.
(4) Vrchní komora je nejstarší a nejsušší část domu, jejíž zadní část směrem ke škole, kde jsou dvě malá okénka, byla využívána zpočátku k bydlení. Místnost byla dělena roubenou příčkou pod prvním stropním trámem od pavlače. Zadní část byla tehdy obytná a přední skladovací. Od poloviny 18. století už (bez dělící roubené příčky) sloužila celá místnost komory ke skladování mouky, obilí, sedraného peří a k sušení bylinek.
(5) Výměnek je nevelká, ale řádně prosvětlená místnost, která sloužila starému hospodáři a jeho ženě ke spokojenému dožití. Stavěná je už z lomového kamene spojovaného červenicí - cihlářskou hlínou. Strop tvoří štípané půlkuláče obalené slámou s hliněnou omazávkou.
(6) Kuchyňka výměnku je malá místnost s jedním oknem, zděným sporákem, kachlovou troubou, s klenutým stropem a kachličkovou zdobenou podlahou asi z první republiky. Původně byla celá místnost šmolkově modře vymalovaná v barvě trouby.
(7) Černá kuchyne byla původně dřevěná, až po roce 1716 vystavěna zděná, otevřená do síně dvěma klenutými oblouky podepřenými pískovcovým tesaným sloupem. Ten byl pravděpodobně druhotně použit z protějšího kostela. V kuchyni bývalo uprostřed otevřené ohniště, kde se vařilo v hrncích, trojnožkách a na roštech. Obsluhovala se z ní nejen chlebová pec, která byla vysunutá pod schodištěm na půdu (směrem do dvora), ale i se odtud přikládalo do kachlových kamen ve velké světnici. V černé kuchyni bylo možno i vyudit a ústil do ní osvětlovací nástěnný krbeček z velké světnice.
(8) Chlebová pec vysunutá do dvora pod vlezem na půdu (na fotce pod žebříkem), byla znovu postavena v letech 1997-1998 na místě pece původní. Pec je funkční a každou sobotu od dubna do září je využívána k ukázce pečení chleba (dopoledne mezi 11 a 12 hodinou).
(9) Ve dvoře v jeho pravé spodní části (proti štítu domu) je stará dřevěná kolna na vozy a nářadí.
(10) vlevo čelní strana obytné části domu s oknem do světnice a do světničky, vpravo zbytky dřevěné rámové konstrukce kolny ve dvoře
(11) kamenná cisterna na pitnou vodu, která se doručovala od jiných studní (statek neměl vlastní studnu), podobné žlaby sloužily také pro podávání lepší potravy koňům
(12) Na dřevěnou kolnu navazuje zděká konírna a malý prasečák. Ve vrchní části rovnoběžně se stavením je pak ovčín a kravín, vlevo ještě pozůstatek pilířové stodoly ubořené ve 30. letech 20. století. Chlévy a stodola byly stavěny v 17. či v polovině 18. století.
(13) V roce 2009 byl za vrchním chlévem postaven podsklepený roubený špýchar. Ten byl na Hamousův statek převezen v roce 1997 jako zapsaná kulturní památka a pochází z Bratronic z čp. 10. Špýchar je podsklepený a jeho vrchní roubená část je přístupná z pavlače.Takovéto drobné stavby bývaly součástí každé větší usedlosti a využívaly se ke skladování části úrody, proto je nalezneme většinou na dohled hlavního obytného domu hospodáře.

Novina a Štíhlice

Podlouhlý kámen byl nalezen při rekonstrukci zbečenské návsi. Ležel pod základy původní , později zbořené zvonice z 11. století. V roce 1975 bylo rozhodnuto přemístit jej na břeh rybníčku pod vrchem Novinou.

  • Novina
  • Novina
  • Novina
  • Novina
  • Novina
  • Novina, křížek
  • Novina
  • Štíhlice

Pěnčina a Sýkořice

  • vyhlídka Pěnčina
  • vyhlídka Pěnčina
  • vyhlídka Pěnčina
  • vyhlídka Pěnčina
  • vyhlídka Pěnčina
  • vyhlídka Pěnčina
  • vyhlídka Pěnčina
  • Pěnčina
  • vyhlídka Pěnčina
  • Pěnčina
  • vyhlídka Pěnčina
  • Pěnčina
  • vyhlídka Pěnčina
  • Pěnčina
  • Velvarských křížek - Pěnčina
  • Velvarských křížek, Pěnčina
  • lom na kótě Lom
  • Jalový kopec (1)
  • Sýkořice
  • Sýkořice, Na koze

(1) Obvaly menšího stěnového lomu nad obcí Sýkořice, poslední uživatel J. Šletr, Zbečno. Těžen byl křemenný porfyr barrandienského proterozoika na výrobu drceného kameniva (Geofond).

Podřeže

  • Podřeže
  • Podřeže, kaplička (1)
  • Podřeže
  • Podřeže, mlha

(1) Výklenková kaplička sv. Jana Nepomuckého je barokní zděnou stavbou obdélníkového půdorysu - je opatřena na obou delších stranách výklenkem. V jednom z nich stojí socha sv. Jana Nepomuckého z první poloviny 18. století v životní velikosti, druhý výklenek je prázdný.

Županského šurfy

Zkusmé kutání za železnou rudou rakovnického uhlobarona Gustava Županského v polovině 19.století bylo neúspěšné (zdroj: Malodoly Uhelné).

  • Županského šurfy
  • Županského šurfy
  • Županského šurfy
  • Županského šurfy
  • Županského šurfy
  • Županského šurfy
  • Županského šurfy
  • Županského šurfy
  • Županského šurfy
  • Županského šurfy

Kala (Kaly) a okolí

  • Kala
  • Kala - pomník
  • Pelcův pomník
  • Pelcův pomník (1)
  • Pelcův pomník
  • Pelcův pomník (2)
  • Krušná hora od Kaly
  • Krušná hora od Kaly

(1) V revíru Bělečském hlásí památný kámen, že tu byl ubit od pytláků hajný František Pelc z Kalů, protože zastřelil druha pytláků na Šarváši. Byl nalezen s několika ranami holí na hlavě a rukou, ústa měl ucpaná šátkem. Bylo znát, že kladl tuhý odpor, ale přinucen ležet čelem k zemi, udusil se. Na pomníčku je napsáno: U věrném vykonání povinnosti své zavražděn, polehl zde František Pelz knížecí hajný na kalich dne 3ho června 1873.
Pozn.: Zřejmě prvním systematickým amatérským archeologem křivoklátských lesů byl hajný František Pelz. Dokázal shromáždit zhruba 200 nálezů, které měl vystaveny ve své soukromé sbírce v hájovně na Kalech. Dnes jsou z větší části uloženy ve sbírkách Národního muzea.
(2) Fotografie pochází ze SOA Praha - fond Lesní úřad Křivoklát 1710-1929.

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: