pokus

Zbiroh

Tato kapitola se věnuje především městu Zbiroh. Příroda je zastoupena blízkými kótami Světovina a Čertova skála.

Zbiroh, zámek

Raně gotický hrad byl založen ve 13. stol., v 16. stol. byl přestavěn na renesanční zámek. Jako první držitel hradu je uváděn příslušník rodu Sulislavců. Koncem 13. století byli majitelé hradu Zajícové z Valdeka, z nichž Oldřich ze Žebráka sídlil 1327 na Zbiroze. Dalšími držiteli se stali Lucemburkové, Jan Lucemburský a Karel IV. Od roku 1336 byl hrad i s podhradím v držení rodu Rožmberků. Husitské války se Zbiroha nedotkly (jeho okolí bohužel ano). Dalšími majitely byli mimo jiné Zikmund Lucemburský, Kolovratové, Šternberkové a počátkem 16. století to byli Lobkovicové, kteří vládli Zbirohu skoro celých sto let. Po bitvě na Bílé hoře bylo v zámku státní vězení, za třicetileté války jej vydrancovali Švédové. V roce 1868 panství koupil podnikatel B. H. Strousberg (zvaný "král železnic"), který nechal zámek zmodernizovat a upravit do dnešní novorenesanční podoby. Článek o Strousbergově železnici na Brdech připravil externí kolega Petr Pokorný.

  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh (1)
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • kaple (2)
  • Zbiroh
  • kaple (2)
  • Zbiroh
  • Zbiroh: železná maska
  • Zbiroh
  • Velký sál (3)
  • Zbiroh
  • Zbiroh: Strousberg
  • Zbiroh
  • zámecká brána

(1) 12 metrů vysoká okrouhlá věž ze 13. století je postavena na proterozoickém buližníku (jaspilit).
(2) Gotickou hradní kapli ze 14. století na hradě nechal zbudovat Hanuš mladší z Kolovrat, 29. srpna 1469 v ní byla vyhlášena klatba na Jiříka z Poděbrad.
(3) Ve velkém strousbergovském sále, osvětleném tehdy skleněnou střechou, vytvářel v letech 1910-1928 světově známý malíř Alfons Mucha svá monumentální díla. Nejznámější je cyklus obrazů - Slovanská epopej. Skleněná střecha Muchova ateliéru byla v roce 1928 nahrazena břidlicovou krytinou.

Zbiroh, město

Jméno města Zbiroh prodělalo ve své historii četné změny. Od Sbirow, po Sbyrow, castrum Sbyroh, Swiroho, Sbyeroh, Zbirow, Zbirov a od roku 1913 po úřední změně zní Zbiroh.

  • Zbiroh
  • Zbiroh - muzeum (1)
  • Zbiroh
  • Zbiroh - muzeum (1)
  • Zbiroh
  • Zbiroh - muzeum (1)
  • Zbiroh
  • Zbiroh - muzeum (1)
  • Zbiroh
  • Zbiroh - muzeum (1)
  • Zbiroh
  • Zbiroh - muzeum (2)
  • Zbiroh
  • Zbiroh - muzeum (2)
  • Zbiroh
  • Zbiroh - muzeum (2)
  • Zbiroh
  • Zbiroh - muzeum (3)
  • Zbiroh
  • Zbiroh - muzeum (3)
  • Zbiroh
  • Zbiroh - muzeum (3)
  • Zbiroh
  • Zbiroh - muzeum (3)
  • Zbiroh
  • Zbiroh - muzeum (3)
  • Zbiroh
  • Zbiroh - muzeum (3)
  • Zbiroh
  • Zbiroh - muzeum (4)
  • Zbiroh
  • Zbiroh (5)
  • Zbiroh
  • Zbiroh kostel (6)
  • Na starém Zbiroze
  • Na starém Zbiroze
  • Hlavatice
  • Hlavatice (7)

Zbirožské muzeum je složeno z městského muzea (1), kde stálá expozice dokumentuje vývoj železářství, cvočkařství, součástí expozice je i selská jizba vybavená venkovským malovaným nábytkem z 19. století. Dalším "muzeem v muzeu" je muzeum J.V. Sládka (2). Poslední obrázek věnovaný Sládkovi zachycuje skálu Hlavatici jak jí vyfotografoval, dnes je ovšem zarostlá lesem. Další fotografie z muzea pochází z výstavy Železnice - Zbiroh mezi Prahou a Plzní (3). Je zde přiblížena trasa železnice budované v 70. letech 19. století v době podnikání B. H. Strousberga na Zbirožsku a další neuskutečněné projekty železničních tratí.
(4) zbraně z výstavy Pytlácké historky z Podbrdska ve Zbirožském muzeu.
(5) datace - překvapivě už socialismus, rodinné album
(6) Původní kostel sv. Mikuláše byl postaven roku 1364. Z původního chrámu se zachovaly pouze zdi, presbytář a věž. V roce 1716 byla gotická stavba přestavěna do barokní podoby. Vnitřní úprava byla provedena v letech 1883. Staré oltáře byly nahrazeny novými, pseudogotickými.
(7) Na horizontu zříme Hlavatou skálu (Hlavatici). Romanticky o ní píše Fráňa Šrámek ve svém románu Stříbrný vítr.

Zbiroh, historické pohlednice

pohlednice jsou ze soukromé sbírky H. Hrachové

  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh
  • Zbiroh

Světovina

Z hřebene na vrcholu kopce Světovina je místy vidět i hřbet Radče (Brno) včetně vysílače. Na úplném vrcholu Světoviny, tam kde je turistická cedule, se rozprostírá pohled na údolí Zbirožského potoka včetně Kohoutova.

Jazykovědci se domnívají, že název vrchu odkazuje k prvotnímu významu slova svět, které původně označovalo světlo, úsvit, a jde tedy o vrch, který byl pojmenován podle výrazného osvětlování vycházejícím sluncem. V publikaci Politický a školní okres Rokycany, 1898 je uvedeno, že Světovina byla skála v lesích, kde byly nalezeny skrovné stopy pohanské bohoslužby. Lidová etymologie zmiňuje ještě možnost výkladu vzniku jména na daleký rozhled do světa (volně podle Lužická: Oronymie Džbánu, Křivoklátské vrchoviny a Hořovické pahorkatiny) .

  • Světovina
  • Světovina, pod vrcholem
  • Světovina
  • Světovina, pod vrcholem
  • Světovina
  • Světovina
  • výhled ze Světoviny
  • výhled ze Světoviny
  • výhled ze Světoviny
  • výhled na sever (1)
  • výhled ze Světoviny
  • výhled směr Jablečno
  • výhled ze Světoviny
  • výhled na Jableckou myslivnu
  • výhled ze Světoviny
  • výhled na lom u Třebnušky (2)
  • výhled ze Světoviny
  • sv. Jan (3)
  • Světovina
  • Světovina (4)
  • Světovina
  • u sv. Antoníčka (5)
  • Světovina
  • Zbiroh a Světovina

(1) výhled ze Světoviny na sever, vlevo lom u Třebnušky, poté hřbet Matčiny hory a louky kolem Jablecké myslivny
(2) lom ve svrchnokambrických ryolitech
Ryolit je hornina pocházející z magmatu vyvřelého v období svrchního kambria. Je to kyselá vyvřelina s vysokým obsahem SiO2, v mineralogické skladbě dominuje křemen a živce. Stopy po výlevu dokládají vulkanismus v oblasti Strašicko-rokycanského pásma, tedy procesy, které souvisejí s dozvuky kadomské orogeneze.
(3) Socha sv. Jana Nepomuckého z cca. 17. století postavená na památku, že před časy zachráněn byl zdejší duchovní před utonutím v rozvodněném potoce, když šel zaopatřovati do Zbiroha.
(4) Světovina z Babí skály, za ní hřeben Radče.
(5) Věnovala Zdena Bradnová.

Čertova skála

  • Čertova skála
  • výhled z Čertovy skály (1)
  • Čertova skála
  • Čertova skála
  • Čertova skála
  • Čertova skála
  • Čertova skála
  • Čertova skála
  • Čertova skála
  • Čertova skála
  • Čertova skála
  • Čertova skála
  • Čertova skála
  • Čertova skála
  • Čertova skála
  • Čertova skála
  • Čertova skála
  • Čertova skála, vrchol
  • Čertova skála
  • Čertova skála, vrchol
  • Čertova skála
  • Čertova skála, vrchol
  • Čertova skála
  • výhled na hřeben Radče
  • Čertova skála
  • výhled na Švabín
  • Čertova skála
  • Čertova skála (2)
  • Čertova skála
  • Čertova skála (2)
  • Čertova skála
  • Čertova skála (2)
  • Čertova skála
  • Čertova skála (2)
  • Čertova skála
  • Čertova skála (2)
  • Čertova skála
  • Čertova skála (2)
  • Čertova skála
  • Čertova skála (2)
  • Čertova skála
  • skalní okno (2)

(1) výhled z Čertovy skály na jih, vlevo vyčuhuje silo u bývalé žst. Zbiroh, ve středu snímku statek Švabín?, vpravo hřeben Radče.
(2) skalka na hřebenu Čertovy skály, pomístně zvané Ve skalách

Komentáře (připomínky čtenářů):

Od: Jana Trenčanská dřív Veličková.  (2014-08-06 15:56:01)
Ve Zbirohu mám rodiče,Vlastně maminku Veličkovou.V Plískově mám sestru Zetkovou.Prožila jsem tam celé dětství.Chtěla bych si vzít pár obrázku

Od: Tomáš  (2013-01-23 15:32:08)
Teslíny byly klášter (probošství) v Jižních Brdech, dnes je takto pojmenována osada na silnici Rožmitál-Plzeň. Kvásek - zatím neznám.

Od: p.holý  (2013-01-20 01:11:02)
Opět zdravím ze Žatce,narazil jsem na Teslíny,myslím,že u Zbiroha na mapě KČT je vyznačen zbytek ženského kláštera Kvásek,našel jsem kdysi k němu i něco bližšího,ale nevím,jestli je správně označen,mělo by to být u rybníka,ale ten v mapě chybí,nevíte nějaké podrobnosti?Zároveň děkuji k odpovědi k Záhorsku,fotky z Barbory jsou pěkné.

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: