Zbraslav

Brdské hřebeny jsou protaženy ve směru jihozápad – severovýchod. Na jihozápadě hraničí s Brdy Středními (Centrálními), pomyslnou hranicí je řeka Litavka a na severovýchodě se téměř dotýkají Prahy v oblasti Zbraslavi a Lipenců. Všechna vymezení Brd a Brdských Hřebenů jsou ošemetná. Existuje spousta vymezení (geomorfologická, floristická, etnografická), která kladou hranice a počátek Brd na jiná místa – mě vyhovuje vymezení Brd (a Brdských Hřebenů) podávané v knize „Po Brdech se chodí pěšky“ a jejím doplnění „Toulání po Brdech“od Jana Čáky. Ten klade pomyslnou severní bránu do Brd nad Zbraslavské Baně.

Zbraslav

Zbraslav se poprvé připomíná již v roce 1115. Roku 1268 získal osadu král Přemysl II. Otakar a zřídil zde lovecký hrádek. Jeho syn, král Václav II., na místě hrádku založil v 13. století Cisterciácký klášter. Představitelé řádu byli v úzkém styku s panovnickým dvorem, což dokládá i latinský název Zbraslavského kláštera Aula Regia (Královská síň). Představitelé Cisterciáckého řádu podporovali jako rádci i jako diplomaté Přemyslovce, následně potom přenesli svou podporu i na Lucemburky, kdy mají velkou zásluhu na jejich dosazení na český trůn. Klášter se stal (nebo spíše měl stát) pohřebištěm vládnoucí dynastie Přemyslovců. Václav II. zde byl pohřben roku 1305 a po něm i král Václav III., královna Eliška Přemyslovna a později i Václav IV. V dochované listině Zbraslavského kláštera z roku 1325 stojí, že vrchy vystupující nad Zbraslaví se jmenují Brdy.

V husitských bouřích (1420) na nechráněný klášter zaútočil houf táboritů a pražanů, kdy jej zcela zničili. Klášter po husitských válkách jen živořil a byl ještě několikrát vypleněn za třicetileté války. Nový rozkvět nastal až na počátku 18. století. Do roku 1739 byly podle projektu architektů Jana Blažeje Santiniho a Františka Maxmiliána Kaňky vybudovány nové barokní klášterní budovy, avšak již v roce 1785 byl klášter na základě nařízení Josefa II. zrušen. Všechny nemovitosti přešly do majetku náboženského fondu, který je poté rozprodal. Klášterní budovy byly využívány jako cukrovar, skladiště obilí, výrobna chemikálií a pivovar. V roce 1769 byla založena rafinerie třtinového cukru v pražské Invalidovně, výroba se ovšem nerozeběhla. A tak lze prvenství připsat Zbraslavi, kde byla rafinerie na zpracování třtinového cukru zprovozněna v roce 1787, dva roky po zrušení zdejšího kláštera. Na počátku 19. století byla výroba rozšířena o zpracování cukrové řepy. Ve 20. století byl klášter díky Cyrilu Bartoňovi z Dobenína zrekonstruován a přestavěn na zámecké sídlo.

(1) Kostel sv. Havla na vrchu Havlín tvoří jednu z daleka viditelných dominant Zbraslavi. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1115. Kostel je původně románský (zbytky románského zdiva jsou velmi dobře patrné), dnes v barokizované podobě. Významnou památkou je trojdílný dřevěný renesanční oltář, dnes uložený z bezpečnostních důvodů v depozitáři Národní galerie.
(2) Kostel sv. Jakuba byl původně kaplí sloužící potřebám kláštera. Po roce 1420, kdy byl rozbořen ještě nedokončený chrám Panny Marie, sloužil jako hlavní klášterní kostel. Kostel Sv. Jakuba byl postaven v r. 1650 - 1654, jedná se o jednoloďní chrám se dvěma kaplemi. Chór má zaklenut barokními křížovými klenbami se štukovou výzdobou. Vnitřní zařízení z r. 1750 pochází z dílny sochaře Ignáce Platzera, obrazy vytvořil Petr Brandl a Karel Škréta. Obraz na hlavním oltáři z r. 1744 je dílo malíře Giovanniho Battisty Piazzetta. V jižní boční kapli je barokní oltář s obrazem Panny Marie Zbraslavské z r.1360, kopií "Madony zbraslavské", která přestavuje vrcholné dílo českého gotického malířství. V lodi kostela stojí pomník Přemysla Oráče od J.Štursy a P. Janáka (z r. 1924) se schránkami lebek králů Václava II. a Václava III. a královny Elišky Přemyslovny.

Baně

(1) kaple Panny Marie
(2) Symbol na patníku poblíž kaple Panny Marie mi připomínal svatojakubskou mušli. A ono opravdu, jde o jednu z šesti českých svatojakubských poutních cest, o cestu Všerubskou (https://ultreia.cz/vserubska-trasa/). Všerubská cesta vede od kostela sv. Jakuba v Praze na Starém Městě přes poutní místa na Svaté Hoře, v Nepomuku a v Klatovech až na hranici mezi ČR a Německem do tzv. Všerubského sedla, kde na ni navazuje Východobavorská cesta (Ostbayerischer Jakobsweg). Projdeme mírně přes 200 km údolím podél Vltavy, přes Brdy, Plánickou vrchovinu až do Podšumaví.
Štítek na patníku ukazuje počet kilometrů a metrů do cíle (Santiago de Compostela). Ze Zbraslavi do Santiaga to tedy podle patníku je pěšky 3030 km, pro srovnání autem asi 2500 km.

Komentáře (připomínky čtenářů):