Karlštejn

Karlštejn je jedním z nejznámějších českých hradů, který je velmi oblíben mezi zahraničními turistmi. Takže jich je tu dost. V roce 2007 vede Itálie. Karlštejn byl založen v roce 1348 českým králem Karlem IV., později i římským císařem. Roku 1365 zesílil význam Karlštejna, když na něj nechal císař převést ostatky svatých a uložit je ke korunovačním klenotům do nové honosné kaple sv. Kříže, zřízené v hlavní věži (nejbezpečnější místo hradu) . Hlavní výzdobu Kaple sv. Kříže tvoří kolekce 129 deskových obrazů (místy až ve 4 řadách), na nichž má největší podíl mistr Theodorik. Nejspíše vytvořil sám pouze některé malby - Ukřižování, Bolestný Kristus, a nad provedením zbylých jen dohlžel. V roce 1422 obléhali hrad neúspěšně husité. V 60. letech 19. století vypracoval vídeňský profesor F. Schmidt plány na rekonstrukci, kterou od roku 1887 s několika změnami v původních plánech prováděli J. Střelba a J. Mocker. Možná díky těmto výtečníkům není Karlštejn brán jako památka UNESCO.

Svatý Jan pod skálou

Svatý Jan je zasazen v naprosto úchvatném přírodním okolí. Kačák (=Loděnický potok) odsud k Berounce putuje nádherným údolím. Budete-li mít chvíli času, doporučuji okružní naučnou stezku, která začíná ve Svatém Janu, stoupání je místy drsné. Na jaře v přilehlých lesích kvetou lechy, prvosenky, jaterníky....celé koberce a na vrcholu u kříže se můžete pokochat skvělým výhledem. Historie zdejšího místa začíná podle tradice v době panování knížete Bořivoje, který zde u krasového vývěru objevil poustevníka Ivana (Kavyl Ivanův - "vousy sv. Ivana" popsal poprvé právě v Českém Krasu Josef Ladislav Čelakovský). Byla zde založena kaple sv. Jana na poušti. Břetislav I. ji daroval roku 1030 benediktinskému klášteru na Ostrově (klášteru patřili i brdské Teslíny). Podle buly papeže Klimenta V. je zřejmé, že v roce 1310 bylo ve Svatém janu pod Skalou založeno probošství. Když byl roku 1420 husity zničen klášter na Ostrově, přestěhoval se opat s celým konventem do svatojánského údolí. Na počátku 16. století byl založen kostel Narození sv. Jana Křtitele. Současnou stavbu navrhl C. Lurago v letech 1657-61. V roce 1710 byla za účasti Kryštofa Dienzehofera sňata původní klenba a nahrazena dřevěnou. Zařízení kostela je barokní. Před hlavním oltářem je náhrobek sv. Ivana. Z kostela lze projít do jeskyní, v nichž údajně pobýval poustevník Ivan. S jeskyní sousedí studánka sv. Ivana, z níž vytéká pramen o průtoku 5 l/s a stálé teplotě 8,5 stupně Celsia.
(1) Nápis na bývalé - staré škole sem nebyl schopen sám rozluštit, pomohl mi průvodce po Sv. Janu : "Bůh co velí, bližním co dlužno, co vlasti a králi, ten naučí tebe dům, vděk tedy mládeži doň! MDCCCXXII"

Paraple

Lom Paraple alias Solvayovy lomy, podle společnosti, která zde těžila velmi čistý vápenec. Těžba pokračovala až do roku 1963, kdy byla zastavena. V roce 1993 byla založena Společnost Barbora, která si vzala za cíl zachování důlních a průmyslových památek a rozhodla se komplex bývalých Solvayových lomů oživit formou důlně-průmyslového skanzenu.V roce 2008 jsou položeny koleje téměř po celém Parapleti, z mého původního nadšení poněkud ochládám.

okolí Hostími

Loděnický potok protéká v okolí Hostími prolomenou hradbou skal. Od Hostími po ústí Berounky cestou minete pár opuštěných lomů.

Loděnický potok od Hostími k Berounce

(1) stálá expozice Berounského muzea

Mořina

Velká Amerika

Velká Amerika je notoricky profláklá destinace, uvádím jenom informaci k sousednímu lomu Mexiko (Trestanecký lom): Do tohoto lomu byli v letech 1949 až 1953 posíláni političtí vězni, zesláblí hladověním a fyzickými útrapami ve vyšetřovací a soudní vazbě, trvajíc často déle než jeden rok. Zde byli nuceni pracovat za nelidských podmínek, denně trestáni za nesplnění vysokých pracovních norem. Sankce za nesplnění zhoršovaly jejich stav až k naprostému vyčerpání. Cesta z tohoto pekla vedla s vysokými horečkami či vážným zraněním přes pankráckou vězeňskou nemocnici. Prošlo jím během pěti let více než 1400 politických vězňů.

Malá Amerika a okolí

Oblast malé Ameriky podrobně popisuje následující stránka. Pro mne je to území s příliš velkým množstvím lidí a proto se stahuji na blízké lesostepi.

Lom Na Chlumu

Oblíbený hlaváčkový lom. Ze skautského mládí si pamatuji průlezy plazivkami - Srbská jeskyně a Netopýrka? A na zvláštní sál s hliněnými figurkami - Panoptikum. Bohužel, nenašel jsem žádnou archivní fotku. Na posledním snímku je lom Na Chlumu označen červenou šipkou, záběr je pořízen z mostu v Srbsku. Pohled jest pořízen proti proudu Berounky

Lom Alkazar

Těžba v lomu Alkazar probíhala v 1. pol. 20. stol., dnes je to semeniště horolezců.

okolí Barrandovy jeskyně

V roce 2009 se zde málem přihodil smrtelný úraz, kdy osamělý lezec pár dní ležel polámán na dně jeskyně. Mobily v podzemí často nefungují! Podle internetových stránek CHKO Český Kras jde o jeden z význačných krasových systémů v Českém krasu. Jeskyně není zpřístupněna pro veřejnost. Svrchní, prostornější část je vyvinuta ve vápencích loděnických a sahá až do hloubky 25 m. Spodní část jeskyně má spíše freatický charakter. Je tvořena těsnými chodbami většinou oválného průřezu. Narůžovělé krinoidové vápence obklopující tuto část jeskyně patří k vápencům sliveneckým. Celková hloubka jeskynního systému je 44 m a v nejnižším bodě je téměř na úrovni hladiny vody v Berounce.

Bubovické vodopády

Na jaře zachytíte Bubovické vodopády s relativně slušným množstvím vody, v létě bývají většinou vyschlé. Vodopády jsou vyhledávanou atrakcí Českého Krasu (je to vidět na mírnější "olezlosti" jejich okolí). Pod vodopády naleznete teréní stanici CHKO - Kubrychtovu boudu. Odolnější souvrství vápenců lépe vzdorovala činnosti povrchových vod a dnešní Bubovický potok je na několika místech překonává přes skalní stupně drobnými vodopády. Vody potoka, obohacené uhličitanem vápenatým ve formě hydrogenuhličitanu vápenatého Ca(HCO3)2, protékají skalními stupni. Mechy, řasy a játrovky prorůstají skalnaté dno a břehy odebírají z roztoku oxid uhličitý a na povrchu rostlin vysráží uhličitan vápenatý CaCO3 v podobě porézních vápenců - pěnovců O krasových pochodech ve vápencových horninách svědčí i malá jeskyňka na levém břehu potoka. zdroj dat: web ČSOP

Herinky

První značenou cestou v českých zemích byla trasa z Berouna přes Herinky a Svatý Ján pod Skalou do Karlštejna, dnes provázená červenou značkou. Podle Svatoivanské legendy byl dub na Herinkách již v 9. století svědkem setkání knížete Bořivoje s poustevníkem Ivanem. Strom udumřel v roce 1974. Při kraji lesa stojí moderní kamenný obelisk v podobě slunce. Na úpatí vrchu Herinky nalezneme lesostep Liština s výhledem na Tetín a na kaňon Berounky u Srbska.

Karlík a Karlické údolí

Zatím uvádím snímky kostela sv. Martina a Prokopa. Románská rotunda sv. Martina z 12. století byla pravděpodobně postavena za vlády krále Přemysla I. Otakara. Dnes slouží jako presbytář novorománského kostela z r. 1899, který zahnuje i současnou barokní věž.