Následující snímky jsou focené za poklusu "automatem" a mají tomu odpovídající kvalitu. Bohužel jsem skoro úplně zapomněl výklad průvodkyně a tak mám pojmenované pouze některé fotografie, předem se omlouvám za případné nepřesnosti. První snímek je hned za vstupem do jeskyní, jeskyně pojmenovaná podle italského přírodovědce Lazzaro Spallanzaniho. Další snímek je tzv. Mohyla, jde o největší rozpraskaný stalagmit starý kolem 100 tisíc let, nalézá se v Proškově dómu. V Proškově dómu je vyfocen i třetí snímek, tzv. Skřítkové i čtvrtý obrázek - tzv. Velké proscénium. Na pátém obrázku je v Petrbokově dómu stalagmit "Strážce".
Na šesté fotografii nalezneme mincovnu. Ve středověku (asi 1460 - 70) zde byla ukryta tajná penězokazecká dílna, kde se z měděného plechu a z amalgámu stříbra padělaly "stříbrné" husitské haléře - malé mince s emblémem českého lva.
Na sedmém obrázku je výstava kostí (kopiíí), nalezených v systému Koněpruských jeskyní. Bylo zde nalezeno velké množství zvířecích kostí z doby před 600 000 - 13 000 lety a také lidské kosti patřící druhu Homo sapiens staré asi 13 000 let.
Území Zlatého koně bylo ve středověku souvisle lesnaté. Odlesnění a intenzivní pastva koz, ovcí i hovězího dobytka měly za následek ústup původních rostlinných společenstev a šíření teplomilných a suchomilných druhů rostlin.
Pozorný turista může na skalách (silurské a devonské vápence) Kotýzu objevit sloní hlavy, já je např. vidím všude.
Axamitova brána vznikla propadnutím stropu velké jeskyně, propasti za ní se říká Ve vratech.
Jelínkův most je dvojitý vápencový most vzniklý krasovým působením vody.
U Havlíčkova mlýna na Suchomastském potoce můžete vidět i vodníka - viz. poslední snímek.
Koukolova hora byla pojmenována podle majitele panství v blízkých Popovicích,
Viléma Koukola, který zde žil v 15. století.
Zbytky stavby na vrcholu nejsou zříceninou hradu, ale trosky výklenkové kaple sv. Blažeje, která byla postavena v roce 1832.
Vystavěl jí rektor Univerzity Karlovy Antonín Karel Murdoch, vlastník tmaňského panství. V minulosti se na Koukolově hoře těžil vápenec.
Jižně od Koukolovy hory se nachází obec Tmaň, první zmínka o ní pochází z roku 1170. Podle pověsti se její
jméno odvozuje od Tumoně, jednoho z vrahů kněžny Ludmily na Tetíně r. 921.
Na Kobyle je v severní stěně lomu odkryt tzv. Očkovský přesmyk, kdy jsou starší vrstvy nasunuty na vrstvy mladší.
Pochopil jsem kde přesmyk je až z nové (2007) informační cedule, kterou sem instalovala správa CHKO (snad nebude vadit když jednu ceduli s nákresem přesmyku zde uveřejním).
V jižní stěně jsou dvě jeskyně - Chlupáčova sluj a jeskyně Vestibul.
Kosti a zuby jelenů, lvů, jeskyních medvědů, hyen, srstnatých nosorožců, mamutů a koní z Chlupáčovy sluje jsou nyní uloženy v Národním muzeu v Praze.
V dubnu 2008 byly dřeviny celého okolí lomu Kobyla porostlé výrazným žlutým lišejníkem.
Pověst o Horymírovi zaznamenal český kronikář Jan Dubravius, opírající se o Václava Hájka
z Libočan (lehce nedůvěryhodný). Vlastní klasicistní pomník v Neumětelích pochází z roku 1887.
