Na třetím záběru je přírodní rezervace Na Babě z vyhlídky Paraplíčko, kousek od školy mezi Roztoky a Křivoklátem.
Na čtvrtém obrázku je zachycena výše zmíněná škola spolu s ústím Rakovnického potoka do Berounky
Na místě dvora zvaného Obora nechal Karel Egon Fürstenberk v roce 1820 postavit lovecký klasicistní zámek.
V letech 1893 – 1894 přestavěn ve stylu romantické anglické novogotiky. U zámku stojí kaple z roku 1866 s obrazem sv. Václava od J. Kroupy.
Dnes nepřístupný - ústav sociální péče.
V této přírodní rezervaci (mezi Roztoky a Branovem) nacházíme jedno z nejvýznamějších nalezišt vzácného tisu červeného v naší republice (kolem 1000 jedinců).Dříve byly činěny úvahy o vysokém stáří křivoklátských tisů, podle posledních informací jsou údaje o tisíciletém stáří zdejších tisů nadsazené.
První písemná zmínka o Křivoklátu pochází z roku 1110 od kronikáře Kosmy.
Křivoklátu dodaly na významu především časté pobyty krále Přemysla Otakara I., v rámci kterých vzniklo
mnoho důležitých královských listin.
Křivoklát se stal definitivně královským hradem, když jej Karel IV. v roce 1347 vyplatil a uvedl ve svém spise
Majestas Carolina mezi korunní hrady, které nesmí být nikdy prodány nebo zastaveny.
V témže roce zde sepsal přípravnou listinu pro založení Nového města v Praze.
Václav IV. nechal zesílit hradební opevnění, v sz. části hradu vyrostla věž Huderka a na západě budova nového purkhrabství.
Po husitských zmatcích nechává král Vladislav II. hrad přestavět, ve snaze o výraznou královskou reprezentaci.
S královou iniciálou "W" se setkáváme na Křivoklátě na mnoha místech.
Dalšími majiteli byli Schwarzenberkové, Valdštejnové a Furstenberkové, kteří jej vlastnili do roku 1918.
Nejvýznamější budou je Hradní palác, který se skládá ze tří rozsáhlých křídel. Uvnitř nalezneme mimo jiné
furstenberskou knihovnu se 27 000 svazky. Královský sál je největší místností na hradě a druhým největším gotickým sálem
v Čechách (po Vladislavském sále na Pražském hradě). Zachovaly se zde zbytky fresek a hvězdová klenba, která pochází z doby Vladislava
Jaggelonského. Mezi umělecké a architektonické unikáty patří pozdně gotická hradní kaple v jižní části paláce, též z doby Jaggelonců.
Tato vodní nádrž má plochu 72,5 ha a objem 10,7 miliónů metrů kubických vody.
Leží v nepřístupné Lánské oboře, legálně se dostanete pouze na hráz (červená turistická značka).
Jivno: Zřícenina hradu, který byl založen snad v první polovině 13. století králem Václavem I. k loveckým účelům,
roku 1551 je již uváděn jako pustý.
Rekonstrukce hradu na posledním obrázku pochází z publikace Encyklopedie českých hradů od T. Durdíka
Obec Zbečno vznikla již v období první kolonizace, pravděpodobně v 10. století, a řadí se tak k nejstarším obcím v Čechách.
Ve Zbečně stojí za prohlídku Hamousův statek. Jeho nejstarší části jsou datovány z 16. století.
Jedná se o dům převážně roubený, reprezentující způsob výstavby v bohatších usedlostech.
Kostel sv. Martina původně románský, později zbarokizovaný je na druhém a třetím obrázku.
Podle mapy KČT je rezervace Prameny Klíčavy tvořena rašeliništěm. V terénu jsem ovšem zastihnul lužní les, zřetelně meliorovaný přímými odvodňovacími kanály.V polesí Píně lze v terénu nalézt zbytky koněspřežné (Buštěhradské) dráhy (1830-1836) , která původně měla věst až do Plzně přes Skryje. Směrem k obci Nový Dům je poměrně vysoká koncentrace křížků a památníků:
Sochu sv. Jana Nepomuckého v lese východně od Nového Domu nechal postavit hrabě Jan Josef Valdštejn na památku císařovny Alžběty Kristiny, která se v těchto místech zúčastnila roku 1721 honu na vysokou. Při silnici do Lán mineme pomník hajného Wágnera, zabitého roku 1865 pytláky.
