Na Točníku si můžete udělat představu jak asi hrad vypadal dřív, pokochat se výhledem na Brdské Hřebeny i na druhou stranu - na Křivoklátsko.
Pro menší děti je zde něco jako "středověká vesnička" a v hradním příkopu pod mostem medvědi.
Král Václav IV. se rozhodl po roce 1395 postavit nad Žebrákem nový hrad, který by byl jeho bezpečnějším a důstojnějším útulkem.
Do hradu se vstupovalo po částečně padacím mostě podpíraném dvěma pilíři. Brána vedla do prvního nádvoří obehnaného silnou hradební zdí.
Další branou se vstupovalo na druhé nádvoří obklopené budovami, za třetí branou byl vnitřní hrad s královským palácem.
Všechny místnosti byly zaklenuty křížovými klenbami a měly bohatě zdobené krby.
K výzdobě hradu patřil pozoruhodný kamenný vlys nad vstupní branou se znaky zemí České koruny a Římské říše (Budyšínsko, Dolní Lužice,
Zhořelecko, Čechy, Lucembursko, Římská říše, Nisko, Morava, Svídnicko a Vratislavsko).
Od roku 1421 byl dáván do zástavy a pozvolna pustnul.
Hrad Žebrák dal postavit v polovině 13. století nejspíše Oldřich z rodu Zajíců z Valdeka na výhodném místě při důležité obchodní cestě
z Prahy do Plzně, Řezna a Norimberka. Roku 1341 koupil Žebrák bratr Karla IV., Jan Jindřich Korutanský, dal zpustlý objekt opravit a postavit hradní kapli sv. Apolináře a sv. Markéty. Za Václava IV. byl původní palác stržen a na jeho místě postavena nová dvoupatrová budova, jejíž nároží byla vyzděna z bosovaných kvádrů.
Na hradě bylo vydáno povolení k založení Betlémské kaple.
Praskolesy leží mezi Brdy a Křivoklátskem.
Roku 1620 byl položen základní kámen k farnímu kostelu sv. Mikuláše. V jeho areálu se nachází nejstarší stavba obce - kaple sv. Prokopa.
Kostel byl dokončen až v roce 1710.
Na posledním obrázku je Praskolesům blízká Otmíčská hora, jde o poměrně cený ekosystém skalní stepi na diabasovém podkladu,
vyskytuje se zde řada teplomilných druhů rostlin. Oblast Otmíčské hory byla využívána od pravěku. Na vrcholu výrazného zalesněného vrchu leží dvojdílné oválné hradiště opevněné dvěma obloukovitými valy na přístupné východní straně.
Velíz je dozajisté mystické místo i bez toho, že by si to člověk o něm přečetl.
Název kopce pochází snad od jména boha stád "Velese". Podle kronik zde byl v roce 1004 zajat Vršovci
přemyslovský kníže Jaromír. Na tomto místě nechal potom postavit z vděčnosti za svojí záchranu kapli
sv. Jana Křtitele. Současný, původně pozdně románský kostel byl vystavěn
spolu s klášterem a probošstvím roku 1205 příslušníky Benediktinského řádu z kláštera u Davle.
Jednolodí s pravoúhlým závěrem přesahují dvě věže v románském západním průčelí s raně gotickým portálem.
Presbytář je sklenut raně gotickou křížovou žebrovou klenbou, loď je plochostropá.
Za husitských válek byl roku 1421 kostel i s klášterem vypálen. Po období hlubokého úpadku čekal na svojí obnovu až do roku 1651, kdy byl zbarokizován.
Klášter však již obnoven nebyl a jeho zbytky najdete na jižní straně za hřbitovní zdí.
Na prvním obrázku je statický převýšený 3D model Velízu, pohyblivý model můžete stáhnout zde, taje VRML popisuje tato kapitola.
Vraní skála je tvořena buližníkem. Tato přírodní památka zachycuje fragment společenstva typického pro tato stanoviště.
Na vrcholu je velmi slušná vyhlídka na Český Kras , Brdské Hřebeny (je vidět i věž Cukráku) a Křivoklátsko.
V nedaleké myslivně u obce Svatá se potkali Fugner a Tyrš, kde spolu vymysleli ideu Sokola (silně zjednodušuji), na myslivně je pamětní deska.
Hrad Řebřík vznikl ke konci 13. století. Jako pustý byl již uváděn na začátku 16. století. Z hradu toho moc k vidění není,
pouze velká džuzna na lapání dětí, podle literatury cisterna.
Jeden z majitelů se honosil poetickým jménem Petr Prase z Chrástu.
Kostel sv. Petra (a Pavla) je ze 14. stol. byl přestavěn v roce 1728 do barokní podoby.
Další přestavba je z roku 1874.
Dřevěná zvonice je chráněnou památkou.
Skalky kolem Líšné jsem procházel poprvé, a ač vyzbrojen GPS, nejsem si vlastně jistý které skalky jsou vyfoceny.
U Čertovy skály je zasazen patník s písmenem "L", jde-li o hranici katastru Líšná, pak nejde o Čertovu skálu :-).
Už dva roky je otevřen zámek nad Zbirohem, dříve obydlený vojáky, dnes ho vlastní soukromá společnost, patrně kulinární. Opravují ho na první pohled rychle, ale celkem decentně.
Foceno automatem....
Raně gotický hrad byl založen ve 13. stol., v 16. stol. byl přestavěn na renesanční zámek.
Po bitvě na Bílé hoře bylo v zámku státní vězení, za třicetileté války jej vydrancovali Švédové.
V roce 1868 panství koupil podnikatel B. H. Strousberg (zvaný "král železnic"),
který nechal zámek zmodernizovat a upravit do dnešní novorenesanční podoby.
Od roku 1910 na zámku nějaký čas žil Alfons Mucha - ve Velkém sále vytvořil Slovanskou epopej.
Článek o Strousbergově železnici na Brdech připravil externí kolega Petr Pokorný.
Z hřebene na vrcholu kopce Světovina je místy vidět i hřbet Radče (Brno) včetně vysílače.
Na úplném vrcholu Světoviny, tam kde je turistická cedule, se rozprostírá pohled na údolí Zbirožského potoka včetně Kohoutova.