pokus

Homolák

Tato kapitola se věnuje lomům Plešivec a Homolák, i vzdálenějšímu Červenému lomu. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.

  • mapa
  • mapa popisované oblasti, kliknutím zvětšíte

Homolák

První zmínky o průmyslové těžbě vápence zde pocházejí z 90. let 19. století, kdy v tzv. lomu Za dlouhým těží vápenec statkář Alois Homola z Vinařic. V roce 1894 staví u lomu skladiště trhavin na 25 kg dynamitu. K větší průmyslové těžbě vápenců však na Homoláku dochází hlavně po výstavbě kruhové pece ve Zdicích počátkem 20. století. Majitelem lomů byla původně firma Josef Nesměrák, poté C. Wedell, která vápenku a lomy prodala v roce 1918 akciové společnosti Škodovy závody, která chtěla pro své ocelárny zajistit kvalitní vápno z vlastních zdrojů. Až do 50. let nebyly lomy vybaveny žádnou mechanizací. V roce 1958 se započalo s clonovými odstřely a do lomu byl pořízen lžícový nakladač. V roce 1961 bylo do provozu uvedeno nové elektrické rypadlo (roční těžba v roce 1958 74 000 tun, v roce 1961 224 500 tun). Dalšími vlastníky lomu byl od roku 1953? Pragocement a od roku 1963 VČS. V roce 1984 těžba na Homoláku utichá (volně podle Hejna: Lomy zdické vápenky na Lejškově a Homoláku).

Jeden z rozsáhlých lomů v koněpruském devonu, lom Homolák u Měňan, byl původně bez stálého jezera. Přirozený krasový odtok ze dna lomu se ale postupně zanesl, takže došlo k jeho zaplavení. Na rozdíl od sousedního lomu Plešivec nebyly v lomu Homolák zjištěny žádné významnější jeskyně (Žák, Majer, Cílek: Český kras)

  • Homolák
  • Homolák (1)
  • Homolák
  • Homolák
  • Homolák
  • Homolák
  • Homolák
  • Homolák
  • Homolák
  • Homolák
  • Homolák
  • Homolák
  • Homolák
  • Homolák
  • Homolák
  • Homolák
  • Homolák
  • Homolák, pomníček
  • Homolák
  • Homolák
  • Homolák
  • Homolák
  • Homolák
  • Homolák
  • Homolák
  • Homolák
  • Homolák
  • Homolák
  • Homolák
  • Homolák (2)
  • Homolák
  • Homolák (2)
  • Homolák
  • Homolák (2)
  • Homolák
  • Homolák (2)
  • Homolák
  • Homolák (2)
  • Homolák
  • Homolák (2)
  • Homolák
  • Homolák, infocedule
  • Homolák
  • Jatka86 (3)
  • Homolák
  • rozsah zavážení - 2014
  • Homolák
  • rozsah zavážení - 2016
  • Homolák
  • rozsah zavážení - 2016
  • Homolák
  • rozsah zavážení 2016 (4)
  • Homolák
  • rozsah zavážení 2016 (4)
  • Homolák
  • Homolák
  • Homolák
  • Homolák
  • Homolák
  • Homolák 2022

(1) Barvy jak z Photoshopu, podařilo se chytit krásný podzimní den a jezírko mělo vysokou hladinu. Barva vody je způsobena odrazem oblohy a obsahem uhličitanu vápenatého.
(2) Snímky věnovala Zdena Bradnová.
(3) sintrová výzdoba jeskyně Jatka86 (již odtěžené?), lom Nový Homolák, expozice berounského muzea
(4) Zaváží se (rok 2016) tak, aby nebylo zasypáváno jezírko, asi abychom chránili obojživelníky. Vymyslel to ale nějakej pomatenec, protože to bude mnohem horší past než předtim. Pokud člověk nebo zvíře uklouzne na svahu, spadne do vody a nemá šanci se pak vyhrabat ven.

lom Plešivec

Otvírka lomu Plešivec byla zahájena v roce 1984. Sousední lom Homolák byl využit jako deponie cementářské suroviny vytěžené na Plešivci. Po roce 1990 těžba na Plešivci výrazně klesá a v roce 1994 definitivně utichá a lom je zakonzervován (volně podle Hejna: Lomy zdické vápenky na Lejškově a Homoláku).

  • Plešivec
  • lom Plešivec
  • Plešivec
  • lom Plešivec
  • Plešivec
  • lom Plešivec
  • Plešivec
  • lom Plešivec
  • Plešivec
  • lom Plešivec
  • lom Plešivec
  • lom Plešivec
  • lom Plešivec
  • lom Plešivec
  • lom Plešivec
  • lom Plešivec
  • lom Plešivec
  • lom Plešivec
  • lom Plešivec
  • lom Plešivec
  • lom Plešivec
  • lom Plešivec
  • lom Plešivec
  • lom Plešivec
  • lom Plešivec
  • lom Plešivec
  • Homolák
  • lom Plešivec od Bacína, vlevo vykukuje i Červený lom
  • Homolák
  • Plešivec
  • Homolák
  • Plešivec, zkamenělina
  • Homolák
  • Plešivec, zkamenělina
  • Homolák
  • Plešivec, zkamenělina

Červený lom

Předmětem těžby v Červeném lomu byly velmi kvalitní suchomastské vápence devonského stáří. Suchomastské vápence, neboli tzv. suchomastský mramor byl jako první z českých mramorů zaznamenán v mezinárodním katalogu mramorů. V technické praxi byly rozlišeny tři odrůdy – rouge national (šedorůžový až modrošedý vápenec), rouge tcheque (hnědočervený, ohnivě červený až zarudlý vápenec) a rouge roayal (šedorůžový vápenec s bělavými vločkami a žilkami kalcitu). S těmito mramory se setkáme v mnoha významných budovách (dlažba v chrámu sv. Víta, podstavce pod busty ve foyer Národního divadla, oltáře na Svaté hoře u Příbrami, v Národním muzeu, Černínském paláci a Obecním domě).

Těžilo se blokovou těžbou. Původně byla hornina rozpojována pomocí různých palic a klínů, či ručními odvrtávacími soupravami, které byly později nahrazeny odvrtávacími soupravami na stlačený vzduch. K trhacím pracím byla používána hlavně nevýbušná směs Cevamit, či vzácně, černý prach. Klasické trhací práce se používaly jen zřídka, a to hlavně k rozpojení nadložních acanthopygových vápenců. Lom patřil suchomastskému velkostatku, který ho dále pronajímal jednotlivým kameníkům. Ve dvacátých letech 20. století získává lom Králodvorská cementárna, která ho ovšem také dále pronajímala. Pracuje zde čtrnáct dělníků s jedním dozorcem, je zde zřízena svážná dráha a nad lomem je postaven ruční jeřáb s nosností 7 tun, kterým se zvedají kamenné bloky. Po znárodnění v roce 1948 bloková těžba ustává a mramory jsou tu do roku 1970 těženy pouze jako drcené stavební kamenivo.

O Červeném lomu se nepřímo zmiňuje již Bohuslav Balbín, kdy píše, že purpurově červený, dále pestrý mramor s žilkami dobývají na četných místech, zejména u Karlštejna v kopcích. Balbín zde měl pravděpodobně na mysli Červený lom a lom v Císařské rokli. (volně podle M. Hejny: Lomy a vápenice v srdci Českého krasu)

  • Červený lom
  • Červený lom
  • Červený lom
  • Červený lom
  • Červený lom
  • Červený lom (1)
  • Červený lom
  • Červený lom
  • Červený lom
  • Červený lom historický
  • Červený lom
  • Červený lom (2)
  • Červený lom
  • infocedule
  • Červený lom
  • pocitovka
  • Červený lom
  • přes hřeben (3)
  • Červený lom
  • přes hřeben (3)
  • Červený lom
  • přes hřeben (3)

(1) suchomastský vápenec, spodní devon, st. dalej, Červený lom u Suchomast, se používá jako architektonicko-dekorativní surovina vhodná pro mramorové obklady stěn (expozice berounského muzea)
(2) Obrázek je obsažen v článku V Červeném lomu, Vesmír, 1892. Celý článek v PDF pochází z digitální knihovny Kramerius, stahovat možno zde. (3 MB)
(3) Červený lom je vykután v masivu Kobyly, od této kóty má ostatně jméno i turisticky známější lom severovýchodně odsud. Na fotografii je skalní hrana (těžko říct zda přírodní či člověkem pozměněná) přes hřeben od Červeného lomu. Zajímavé zákoutí.

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: