Hrachoviště

Tato kapitole se věnuje bývalé vsi Hrachoviště, kótám Beranec a Špičák, Liebusovu jezírku a Krejčovce. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.

Hrachoviště

Vesnice Hrachoviště vznikla během středověké kolonizace, písemně se poprvé připomíná roku 1331, kdy patřila k hradu Valdek. Nepřežila poslední rozšiřování vojenského prostoru v roce 1952, v té době měla 15 domů a 51 obyvatel.

Na západním okraji Hrachoviště stojí u cesty v křoví dobře zachovalá vápenná pec. V její horní části je nálevkovitá šachta, do níž se sypal vápenec spolu s dřevem. Zachován je i bok pece s kanálkem, který sloužil k zapalování pece, vhánění vzduchu a vyhrábávání vypáleného vápna. Vápenec musel být dovážen, v okolí není známé žádné jeho ložisko.

(1) Pamětní kámen ohražený plůtkem je zhotovený z nalezeného žernovu. Zasloužil se o to místní rodák Václav Hejl. Díky němu byl na okraji cesty postaven také křížek.
(2) Tyto tři lípy byly zasazeny v roce 1918 na počest vzniku Československé republiky. Čtvrtá lípa byla zasazena později. Lípy zasadili občané obce Hrachoviště. Obec zanikla v roce 1952.
(3) Stodola statku čp.1 byla rozebrána a znovu postavena u hájovny Noviny.
(4) Ušetřeny byly jen chlévy a stodola patřící k čp. 4, které využívaly při hospodaření na pozemcích vysídlené obce VLS Hořovice. Stodola je dnes jedinou stavbou připomínající, že zde ještě před několika desítkami let stávala vesnice (podle vhsb.cz).
(5) Hrachoviště, bývalé č.p. 14 (Monografie Hořovicka a Berounska)

Špičák

(1) Pod Špičákem – mrazový srub s balvanitým rozpadem a okolí na západním svahu vrchu Špičák. V lokalitě se nacházejí pozůstatky staré těžby kamene (Významné geologické lokality, AOPK, 2015).
(2) Na mapách.cz je tahle bažinka uvedená jako studánka.

Na Ptáčáku

(1) zatopený slot pro vojenská auta?
(2) Fotografii věnoval Bohuslav Klimeš.
(3) Výhled na Písky a Vystrkov.
(4) Výstavba lesní cesty v lokalitě Na Mařeně v roce 1928.

Podlužská hora

(1) V jihozápadních a západních úbočích Podlužské hory se nachází skupina křemencových skal s výškami skalních stěn do deseti metrů. Křemencové polohy jsou silně tektonicky postiženy a ve velkém rozsahu je velmi pěkně obnažena řada rýhovaných zlomových ploch, vypreparované čelo vrásy a další strukturní jevy. Skála nad rybníčkem sloužila v minulosti jako upravená vyhlídka, zřízená počátkem 20. století hanavským ředitelem J. Liebusem. Nedaleko od ní jsou stopy po těžbě železných rud při bázi ordoviku, včetně středně velkého odvalu se zavalenou štolou (Významné geologické lokality, AOPK, 2015).
(2) V opačném mírně ukloněném svahu údolí téhož potoka je patrný zajímavý jev jednoznačně dokládající geliflukční transport svahovin v glaciálech na vzdálenost stovek metrů. Velmi rozsáhlá kryoplanační plocha tvořená svahovinami s přítomností kamenů a bloků kambrických slepenců zde na velké ploše překryla podložní horniny ordoviku. Odolnější skalka ordovických křemenců byla pohybem svahovin obtékána jako ostrov, který dnes z rozsáhlé, kryoplanací zarovnané plochy trčí (Významné geologické lokality, AOPK, 2015).

Podluhy a okolí

(1) Při kácení stromů zde zahynul Hubáček Josef (1890-1951). Fotografii věnoval Bohuslav Klimeš.

Krejčovka

Roubená hájovna Krejčovka pochází pravděpodobně z poslední čtvrtiny 19. století. Krejčovka sloužila jako hájovna do konce 50. let 20. století, poté byla vystěhována a nadále jen občas využívána pro dočasné ubytování.

V září 1889 se konaly velké manévry v okolí Příbrami, kterých se účastnila i Jeho Výsost arcikníže Franz Ferdinand d´Este (následník habsburského trůnu, zavražděn v Sarajevu vpředvečer první světové války). Jeden den odpoledne si Jeho Výsost prohlédla oboru daňků v Krejčovce v uniformě plukovníka za doprovodu hraběte Wurmbranda a já jsem tyto výsosti v Krejčovce očekával....Jeho Výsost arcikníže Franz Ferdinand lovecké revíry hořovického panství navštívil ještě jednou v roce 1890, a to srnčí oboru v Komorsku. V. Dyk uvádí i dalšího slavného návštěvníka hořovických lesů v roce 1892 během exkurze České lesnické jednoty. Byl jím Antonín Dvořák, který v té době pobýval na oblíbeném místě, na zámku svého švagra ve Vysoké u Příbrami, vzdálené asi 15 km od hořovického panství (volně podle článku Ve službách Jeho knížecí Jasnosti, Paměti hořovického lesmistra Vojtěcha Dyka, J. Zavadil).

(1) hájovna z druhé poloviny 19. století

Beranec

(1) Beranec s Valdekem od Jindřichovy skály.
(2) Dronem od Velkého valdeckého rybníka.

Komentáře (připomínky čtenářů):