pokus

Jouglovka a Broumy

Tato kapitola se věnuje okolí Jouglovky - Králův dub, Komínek, Hřebeny, Červená skalka a obci Broumy. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.

  • mapa
  • mapa popisované oblasti, kliknutím zvětšíte

Jouglovka

Místní morfologicky nápadné vrchy nebo skalní suky tvoří černé starohorní silicity (buližníky), které se vyskytují v podobě čoček v drobách a břidlicích. Pozn.: Jako buližníky se označují silicity šedé až černé barvy z českého proterozoika (starších prvohor).

Kamýk je velmi členitý a místy vystupuje až 15 m nad okolí. Na skalním hřbetě vystupují i zajímavé geomorfolické útvary (skalní okno, věže, plotny aj.). Jako důsledek kvartérního zvětrávání jsou na strmých svazích rozšířeny skalní rozvaliny, balvanitá moře a kamenné proudy a spadající až na zarovnaný terén tvořený méně odolnými prachovci a drobami kralupsko-zbraslavské skupiny neoproterozoika z kterých buližníky díky své odolnosti vystupují. (https://lokality.geology.cz/2497)

  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • výhled směr Bušohrad (červená střecha)
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • skalka SV od Jouglovky

Jouglovka, dronem

  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • směr Bušohrad
  • Jouglovka
  • směr Velíz
  • Jouglovka
  • směr Velíz
  • Jouglovka
  • směr Točník
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • Jouglovka
  • směr Holý vrch?
  • Jouglovka
  • směr Točník
  • Jouglovka
  • směr Těchovín

Králův dub

  • Králův dub
  • Králův dub
  • Králův dub
  • Králův dub
  • Králův dub
  • Králův dub (1)
  • Zakopalovy plochy
  • Zakopalovy plochy
  • Tesařova studánka
  • Tesařova studánka
  • Tesařova studánka
  • Tesařova studánka

(1) Obrázek Pavla Lisého z nádherné knížky Hájemství zelené od Viktora Palivce. Přiznám se, že jsem nikoho neoslovil s dotazem, zda smím převzít obrázek, neboť netuším na koho se obrátit. Snad to nikomu vadit nebude.

Dlouhá skála

Pod Dlouhou skalou (mezi dolem Hřebenským a Velisem) otevřelo se železnorudné lože na severním svahu té hory ve dvou místech o směru severovýchodním a skoro východním i opět o úpadu protiklonném 40o i více měřícím. Otevřeno i tu zatím jediné lože, asi 3 metry mocné, a částečně dobýváno, na druhé (jižní) straně Dlouhé skály nebylo posud lože vyhledáno (Hrabák, Železářství v Čechách jindy a nyní, 1909).

  • Dlouhá skála
  • Dlouhá skála
  • Dlouhá skála
  • Dlouhá skála
  • Dlouhá skála
  • Dlouhá skála
  • Dlouhá skála
  • Dlouhá skála
  • Dlouhá skála
  • Dlouhá skála
  • Dlouhá skála
  • lůmek, Dlouhá skála
  • Dlouhá skála
  • Dlouhá skála (1)
  • Dlouhá skála
  • Dlouhá skála (2)
  • Dlouhá skála
  • Dlouhá skála (3)
  • Dlouhá skála
  • Dlouhá skála (4)

(1) Karte über den Freischurf No. E 2359 ai 1854 am Langen Felsen auf der F. F. Wald. Parz. No 751 in der Kat. Gem. Braum Pürglitz. Bez. Prag. Krs. und die Lagerung von vier einfachen Grubenfeldmaassen 1862, dolové míry Otto, kutací kruh, šachta - půdorys důlních děl, Geofond
Původní 4 jednoduché dolové míry zde fürstenberské ředitelství z nedaleké Krušné Hory položilo již roku 1854, skutečná otvírka však zde probíhala až v 60. letech. Mapka z roku 1862 totiž zde zachycuje hned 3 zatím vzájemně nepropojené šachtice a o šest let později pak již 4 cca 30-40 m hluboké jámy propojené po dvojicích. V literatuře je navíc zmíněna 208 m dlouhá úvodní štola, která evidentně sloužila jako vodní, protože v terénu ústí do poměrně dlouhého gráblu, který pokračoval polem do pravostranného přítoku Kublovského potoka. Důl měl těžit cirka 2-3 m mocnou čočkovitě uloženou krevelovou rudu. Podle FB Karel Malodolyuhelné Kestner.
(2) Kutací rýhy na Dlouhé Skále v kat. obce Broumy, 1938, Geofond
(3) Otto Zeche auf Dlouhá Skála (Langfelsen), vyznačen profil a půdorys důlních děl, měřítko v sázích, 1868, Geofond
(4) hlavní těžní jáma, věnoval Petr Trousil

Broumské skály

  • Broumské skály
  • Broumské skály (1)
  • Broumské skály
  • Broumské skály (1)
  • Broumské skály
  • Broumské skály (1)

(1) Věnovala Zdena Bradnová.

Komínek

LP 19.2.1867 došlo na tomto místě u skály Komínek ke střetu místních deseti pytláků zvěře lesní s personálem panským. Na obou stranách kulemi a broky mnoho raněných jest. Pytláci stáhnuvší se do lesů zbirožských, jeden druh jejich po zranění umírá a 6.3. pochován jest v Bzové. Na paměť 140. výročí události této 19.2.2007 VK CHS Křivoklátsko

  • Komínek
  • Komínek
  • Komínek
  • Komínek
  • Komínek
  • Komínek (1)
  • západně od Komínku
  • západně od Komínku

(1) Dymo ochraňuj ty naše lesy, skály a všelico v nich doma živé

Hřebeny, těžba železné rudy

Hřebeny - název evokující brdské hřebeny, vztahující se ale ke křivoklátské hájovně a ke kótě nadmořské výšky 542. V minulosti zde byla těžena železná ruda.

Železná ruda především již od pradávna se dobývá v Hřebenech těsně při silnici, kteráž vede z Krušné hory okolo Velise a Dlouhé skály ke Zbirovu a kteráž svého času erárem právě k tomu cíli pořízena byla, aby se po ní rudy Krušnohorské i Hřebenské k železárnám Zbirovským dovážeti mohly. Ve Hřebenech dobývala se ze severního svahu tamního návrší železná ruda (tak jako na Krušné hoře) původně z povrchu na výchozech, i byl tu krevel částečně proměněn v hnědel, pozdější Hřebenský důl záležel ze dvou šachet a ze štoly asi 500 metrů dlouhé, od kteréž (asi 40 metrů pod výchozem) železnorudné lože po směru východně-severovýchodním skoro 600 metrů zdéli sledováno a částečně dobýváno bylo. Poměry hornické v příčině protiklonného úpadu asi 45o a jakosti rudy jsou tu zcela podobny poměrům Krušnohorským, jen že mohutnost lože jest značně menší, totiž pouze asi 5 metrů, dobývajícímu horníku jest tato dosti slušná mocnost vlastně milejší, než-li mocnost dvojnásobná neb ještě větší (Hrabák, Železářství v Čechách jindy a nyní, 1909).

  • Hrebener Zeche
  • Hrebener Zeche (1)
  • Hrebener Zeche
  • Hrebener Zeche (2)
  • Hrebener Zeche
  • Hrebener Zeche (3)
  • bývalé doly Hřebeny
  • bývalé doly Hřebeny
  • bývalé doly Hřebeny
  • bývalé doly Hřebeny
  • bývalé doly Hřebeny
  • bývalé doly Hřebeny
  • bývalé doly Hřebeny
  • bývalé doly Hřebeny
  • bývalé doly Hřebeny
  • bývalé doly Hřebeny
  • bývalé doly Hřebeny
  • bývalé doly Hřebeny
  • jáma Michal
  • jáma Michal

(1) Zdroj dat: Geofond.
(2) Hrzebener Grubenkarte nach den dermahligen Bau mit Angabe der alteren Verhaue 1832, profil a půdorys důlních děl, kolorováno, vyznačeny haldy, Geofond
(3) Hauptkarte űber den Hrzebener Grubenbau, samt der mit denselben übereinstiemeden Taggend 1808, Geofond

Hřebeny, skály

  • skála u hájovny Hřebeny
  • Jedlová věž
  • skála u hájovny Hřebeny
  • Jedlová věž
  • skála u hájovny Hřebeny
  • Jedlová věž
  • skála u hájovny Hřebeny
  • Jedlová věž
  • skála u hájovny Hřebeny
  • Jedlová věž
  • skála u hájovny Hřebeny
  • Bedlová věž
  • skála u hájovny Hřebeny
  • Bedlová věž
  • skála u hájovny Hřebeny
  • Maják
  • Komáří věž
  • Komáří věž
  • Komáří věž
  • Komáří věž
  • Komáří věž
  • Komáří věž
  • skála u hájovny Hřebeny
  • Komáří věž
  • skála u hájovny Hřebeny
  • Komáří věž
  • skála u hájovny Hřebeny
  • Komáří věž

Červená skalka

Horninou je tmavočervený, růžový, žlutě větrající, velmi jemnozrnný ryolit. Hornina je silně silicifikovaná. Je patrné tektonické postižení, několik systémů rozpukání a zlom v okrajové části lomu. Nad ním je vyvinuta sloupcovitá odlučnost horniny. Celkově je odkryv chaoticky rozpukán a ze stěny vypadávají bloky ryolitu. (podle lokality.geology.cz) Někdejší lůmek v ryolitech Červená skála odkryl plochu zlomu (hladká plocha v centru). Přísednický zlom na povrch nevychází, ale morfologicky je dobře sledovatelný na ostrém styku vulkanitů a proterozoických metasedimentů.

  • Červená skalka
  • lůmek Červená skalka
  • Červená skalka
  • lůmek Červená skalka
  • Červená skalka
  • lůmek Červená skalka
  • Červená skalka
  • Úpoř pod lůmkem
  • Červená skalka
  • Červená skalka (1)
  • Červená skalka
  • skalka naproti
  • Červená skalka
  • kóta Červená skalka

(1) Lůmek je situován poblíž zlomového pásma přísednického přesmyku. Ten je porušen příčnou tektonikou, která je dobře vidět jv. od lomu v lese a potoce (snad zastiženo na fotografii). Zlom má směr 190 stupňů a je téměř kolmý. Ohraničuje ryolitovou skalní kulisu od proterozoických silicitů.

Broumy

V bývalé škole na návsi je po domluvě na místním obecním úřadě možno navštívit malé muzeum. Solidní expozice včetně artefaktů z místní bývalé sklárny.

  • Broumy
  • Broumy, muzeum
  • Broumy
  • Broumy, muzeum (1)
  • Broumy
  • Broumy, muzeum (2)
  • Broumy
  • Broumy, muzeum
  • Broumy
  • (500 kB) Broumy, muzeum
  • Broumy
  • (650 kB) mapa panství (3)
  • Broumy
  • Broumy, muzeum
  • Broumy
  • Broumy, muzeum
  • Broumy
  • Broumy
  • Broumy
  • Broumy
  • Bušohrad
  • Bušohrad (4)
  • Bušohrad - křížek
  • Bušohrad - křížek
  • Bušohrad
  • Bušohrad (5)
  • Bušohrad, Prosebný kříž
  • Prosebný kříž
  • Bušohrad, Prosebný kříž
  • Prosebný kříž
  • Bušohrad, Prosebný kříž
  • Zabitý Šimka (6)
  • Bušohrad, Cestářská bouda
  • Cestářská bouda
  • Broumy, U dvora
  • Broumy, U dvora (7)
  • Broumy, U dvora
  • Broumy, U dvora (7)
  • Broumy, U dvora
  • Broumy, U dvora (7)
  • Broumy, Glosmistr
  • Broumy (8)
  • Broumy, Glosmistr
  • Broumy
  • Broumy, U Háků
  • Broumy, U Háků (9)
  • Broumy, U Háků
  • Broumy, U Háků
  • Broumy, U Háků
  • Broumy, U Háků
  • Broumy, U Háků
  • Broumy, U Háků

(1) jmenovací list z roku 1910, Josef Kovařík, knížecí fursternbergský lesní hajný
(2) popis zařízení dolejšího mlýna r. 1882
(3) mapa fursternbergského panství (Lana-Lány, Purglitz-Křivoklát, Neu Joachimsthal-Nový Jáchymov, Nischburg-Nižbor, Althutten-pravděpodobně Hýskov, dřívěji Stará Huť)
(4) Jméno a poloha místa dnešního Bušohradu svádí k domněnce, že v tomto okrsku při prvotní hranici českého knížectví stálo starodávné opevnění, snad pomezní hrad, jimiž byly kdysi posety zemské hranice. Přestože o jejich založení a dějinách není nic známo, účel všech je jasný – obrana. Ve středověku totiž procházela pravděpodobně obcí Broumy a okolím Bušohradu tzv. chebská zemská stezka, která spojovala Prahu s Německem přes Beroun, Stradonice a Kralovice. S Bušohradem a touto stezkou souvisí zřejmě i místní pojmenování Strážiště v polesí Skryje, kde snad stávala tvrz. Později, ve 13. století, byly tyto dřevěné tvrze nahrazeny pevnými kamennými hrady (Týřov). (J. Pergler, Přehled vývoje lesních porostů na Křivoklátsku, Minulostí Berounska 6)
(5) hájovna Bušohrad kolem roku 1920 (Minulostí Berounska)
(6) V roce 1729 Česká komora vyslala komisaře, kteří měli popsat aktuální stav lesů, budov a dalších hospodářských provozů, na základě této cesty a výtahů z účetnictví měla být stanovena aktuální hodnota panství i objem investic, které do něj Valdštejnové od jeho převzetí v roce 1685 vložili. Záměrem bylo vykoupit toto bývalé komorní panství a přední lovecké teritorium v blízkosti Prahy zpět k rukám české komory, respektive panovníka. Dnes víme, že to nedopadlo, roku 1733 panství získali Fürstenbergové. Ve zprávě (čerpám z článku F. Išy, Rakovnický historický sborník 2019/2) je spousty zajímavých místních jmen. Například Tři zabití u kříže. Dnes patrně již zaniklé toponymum „3 Erschlagene beym Creitz“, tedy v překladu Tři zabití u kříže, se nejspíše vázalo k rozcestí nalézající se v sedle nad myslivnou Bušohrad při cestě do Skryjí, dnes zde najdeme Prosebný kříž. První vojenské mapování v těchto místech uvádí velmi blízké pomístní jméno „der Erschlagene Schimka“ (zabitý Šimka?), které však mladší mapová díla již nezachycují.
(7) Zatím jsem se nezorientoval kde je přesně lokalita U Dvora a kde Luh, podle stabilního katastru se zde objevují názvy - W Luhu, Lusky, Braumsky mlegn, Sagmuhle (asi pila), U Haku, Mayerhof (asi Dvůr se sklárnou). V Broumech můžeme navštívit místo bývalé broumské sklárny a bývalého poplužního dvora v dnešní lokalitě U DVORA - obydlí broumského "glosmistra" - základy budovy pochází z přelomu 16. a 17.stol. V budově staré školy (postavené v r.1848) je umístěna PAMĚTNÍ SÍŇ - fotografie, dokumenty i různé předměty charakterizující život minulých generací v Broumech. (web obce Broumy)
(8) Bývalé obydlí broumského "glosmistra", podle místního znalce.
(9) Pojmenování samoty Hák u Broum pochází od německého Hag, tj. polnosti a usedlost chráněná plotem proti přístupu zvěře.

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: