Kamenná

Tato kapitola se věnuje vrchu Kamenná ve Středních Brdech. Dále je pojednáno o Bílé skále, Skládané skále a Chocholaté skále. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.

Kamenná

Kamenná má dva vrcholy, tvořené slepenci spodního kambria.

(1) jméno studánky: Pod Pleší
(2) Na nižším vrcholu Kamenné, 300 m JZ od nejvyššího je skalní útvar vysoký cca. 6 m s malým skalním oknem.
(3) Vedle vrcholové skalky nižšího vrcholu stojí historický mezník Z a P. Těmito mezníky byla v lesích komorního zbirožského (Z) panství vyznačena tzv. zásobárna Příbramská (P). Obsahovala 10 000 jiter, 6000 ha, které tvořily železnou zásobu pro příbramské stříbrné doly, hranice je nízká kamenná zídka.
(4) Během druhé světové války postihly brdské lesy větrné kalamity spolu s vysokou sněhovou pokrývkou a námrazami. Některé obrovské holiny se nepovedlo zavčas zalesnit a tak byla např. na vrchu Kamenná letecky vysévána bříza ze semene sebraného v okupovaném Bělorusku. Pozn.: Na snímku samozřejmě mohou být břízy původem odkudkoliv :-). Ale bylo by zajímavé zjistit, jestli bříza prosperující na Jordánu (Jedlině) je spíše původní česká nebo cizí běloruská.

Bílá skála

Bílá skála na úbočí hory Kamenné. Bílá skála vytváří pěkný skalní útvar ve tvaru široké podkovy o průměru oblouku asi 70 m, délce kolem 200 m a výšce do 8m. Představuje typ skládané skály, vnitřní strana skalního amfiteátru je tvořena rozsáhlým balvanitým proudem. V terénu jsem si tento popis nějak nesrovnal se situací na místě, holt nemám geologickou představivost. Bílá skála je světlejší než podobné útvary v okolí, což způsobuje vyšší příměs křemene ve slepenci.

(1) Půvabný obrázek geologicko-historický (1925) - Posudek o projektu dělostřelecké střelnice v Brdech se stanoviska geologicko-hydrologického, dr. J. J. Jahn.

Skládaná skála

Před půl miliardou let se na dně mělkého moře usazovaly slepence a pískovce mocnosti zde zhruba 200 metrů. Variské vrásnění (přibližně před 360 miliony let) tuto sedimentaci ukončilo. Vystoupení skály nad dnešní povrch umožnila zrychlená erozní činnost ve čtvrtohorách.

Souvislé skalní defilé kambrických slepenců se skalními sruby, sledovatelné s menšími přerušeními v délce několika set metrů. Tvořeno je lavicemi holšinských slepenců, které jsou tvořeny převážně křemenným materiálem, dobře opracovaným, s ojedinělými úlomky vulkanitů. Úklon lavic je mírný, převážně k SSZ. Jedná se o zralé, dobře vytříděné sedimenty – křemenné slepence, převážně střednozrnné, s velikostí valounů okolo 1–2–5 cm, ojediněle více. Základní hmota slepenců je hrubozrnná, písčitá (volně podle http://lokality.geology.cz/4170).

(1) místy zde zastihneme i jedle bělokoré
(2) skoro jako Klobouček
(3) daroval Čeněk
(4) Kryoplanační terasa se nalézá mezi dvěma skalními stupni Skládané skály. Vzniká během ledových dob působením přes léto neodtávajících sněžníků.
(5) Půvabný obrázek geologicko-historický (1925) - Posudek o projektu dělostřelecké střelnice v Brdech se stanoviska geologicko-hydrologického, dr. J. J. Jahn.

Chocholatá skála

Chocholatá skála je skalní rozvalinou budovanou kambrickými horninami o výšce 10 a více metrů. Zdejší slepence se rozpadají na jednotlivé valouny, nikoliv skalní bloky.

A ví-li kdo z vás, že není vyšší krásy ani duši pokořujícnější nádhery na světě, než skýtá pohled s vrcholu Třemšína, Velkého Toku a hlavně Chocholaté skály za takové úplňkové noci, pohled, při kterém div nezapomenete dýchat! Co tu uzříte, nedovede nikdo vylíčiti, tu svatou nádheru širošíré záplavy lesů bez konce, bez hranic, zalitou čarovnou září měsíce, vlnění nesčíslných korun, bleskotání světel na podkladě stínů, temných jako nejčernější tuž, nevyslovitelně tklivou náladu krajiny, která jakoby nebyla pozemskou, ale náhle se zjevivší krajinou hvězdnou, a k tomu naléhavě jako otcovský přítel hovořící šum obklopujícího vás polesí, velebný hymnus hvozdů, píseň starých pralesů, doplńovaná zpěvem pramenů, houkáním sov a vzlykotem sýčků, drolivými zvuky kamení, padajícího ze skal, i nerozeznatelnou směsicí neznámých hlasů samot, šeptaná pohádka předlidské minulosti...........(Rudolf Richard Hofmeister, Malebné toulky po Čechách 1925)

(1) v originále: Pohled s Chocholaté skály na Jordán, pohlednici poskytl sběratel ing. Dort
(2) Chocholatá skála má dva větší skalní výchozy, hlavní západní kde asi dříve fungovala solidní vyhlídka a méně dominantní východní.
(3) Zhruba na vrcholu Chocholaté skály, mezi západním a východním skalním výchozem se nalézá patník vojenské triangulace z roku 1928.
(4) Pod Chocholatou skálou u cesty Josefky vyfocena majestátní jedle bělokorá. Níž u Klabavy stojí zase majestátní smrky.
(5) Export z 3D modelu do 2D se pravda moc nepovedl, chtěl jsem se přesvědčit jak si stojí Chocholatá skála reliéfně na úbočí Kočky, vytváří takovou miniaturní stolovou horu. Uměle jsem dobarvil šedou barvou východní a západní úbočí Chocholaté skály, kde je nejvíce skalek a suti. Pohled je zhruba z Vrchů směrem na Kočku.
H-3T...bývalá hájovna Tři trubky, Z-3T...zámeček Tři trubky
(6) Pohled z údolí Klabavy sevřeného Kamennou a Kočkou na Chocholatou skálu (CHS) a Němé (N) v údolí Reservy.
H-3T...bývalá hájovna Tři trubky, Z-3T...zámeček Tři trubky
(7) Půvabný obrázek geologicko-historický (1925) - Posudek o projektu dělostřelecké střelnice v Brdech se stanoviska geologicko-hydrologického, dr. J. J. Jahn.

Komentáře (připomínky čtenářů):