Klobouček

Tato kapitola se věnuje Kloboučku, Octárně a Obecnici.

Klobouček

Romantická skála využívána i horolezci. Kopec není morfologicky nijak výrazný, skály jsou ovšem na brdské poměry impozantní. Část je tvořena pestrým listnatým lesem a tak na jaře či na podzim v širém moři homogenních smrků září svou jinakostí.

(1) pohled dolů z horní hrany, výška je udávána na 15 metrů
(2) skalní jehla (skalní věž) s horolezeckou knihou
(3) V roce 2014 se mírně prokácel les pod skalami, které se tak dají lépe fotit :-).Také lépe vynikl mohutný balvan na obrázku, který se od vlastní skály odkutálel odhaduji 100 metrů.
(4) Klobouček z úbočí Černé skály. Černých skal je v Brdech více, tato kóta 743,7 m.n.m.se nalézá cca 1 km jihojihozápadně od Kloboučku.
(5) Nikdy by mě nenapadlo podobným ďuznám říkat jeskyně, ale mezi vědci takové šílence nalezneme. Podle článku Nekrasové jeskyně ve slepencích brdského kambria (sborník Český kras XXXVIII) se jeskyně nachází v jz. části mrazového srubu Kloboučku v křemenných slepencích holšinských. Jeskyně prostupuje téměř celou výšku skalní stěny. Skládá se z vertikálního komínu s výškou 9m, který ve své horní části přechází ve zhruba vodorovnou úroveň s dalším vchodem a délkou průlezných částí okolo 10 m. Musím podotknout, že se mi pravděpodobně nepovedlo nafotit onu největší jeskyni již zmiňuje článek, je těžké to poznat. Lidem bez horolezeckého vybavení a výcviku do jeskyně nedoporučuji lézti.
(6) daroval Čeněk

Klobouček, bývalá hájovna

Fořtovna Kloubouček byla postavena někdy na počátku 19. století, poprvé je zakreslena na mapě Stabilního katastru z roku 1839. Indikační skica Stabilního katastru z šedesátých let 19. století dokládá, že původní dřevěná fořtovna byla zbořena a nový, kamenný objekt byl postaven v jejím těsném sousedství. Myslivna pod Kloboučkem stála ještě v roce 1953, poté ale byla již vystěhována a zbořena.

(1) Povolení ke stavbě! Na základě žádosti ctěného knížecího úřadu v Dražovce uděluje se tímto povolení ke stavbě nové lesovny na Kloboučku poblíže staré lesovny tamtéž při náležitém šetření stavebních předpisů, dle nákresu. Od obecního úřadu v Hvozdecích dne 20. prosince 1896 Stanislav Vlach starosta (zdroj dat: SOA Praha)
(2) Povolení k obývání! Od představenstva obce Hvozdecké se tímto potvrzuje že lesovna na Kloboučku číslo popisné 11 přesně dle nákresu vystavěna jest a proti obydlení této ani ze zdravotních ani stavebních ohledů žádné námitky se nečiní. Představenstvo obce Hvozdec dne 13. prosince 1897 Stanislav Vlach starosta (zdroj dat: SOA Praha)
(3) hájovna Klobouček úplně vpravo (Bestandes & Übersichts Karte der Fürstlich Hanauischen Fideicommiss Herrschaft Hořowitz 1890 - dnes je pověšena na stěně v muzeu V Hořovicích)

Albrechtický potok

Albrechtický potok, či také Albrechtský potok, pramení na úbočí Toku.

(1) Albrechtický potok mezi Černou skálou a Kloboučkem.
(2) Trampské campy normálně nefotím ani nezveřejňuji, u tohohle ale činím výjimku - je zkrátka stylový.
(3) Povodeň z roku 2006.
(4) Albrechtský přivaděč je umělý příkop, který převádí vodu z Albrechtského potoka do nádrže Obecnice a posiluje tak množství vody, které se může upravit na pitnou. Povodí Obecnického potoka nad nádrží je 10,32 km2, povodí Albrechtského přivaděče je 8,08 km2, obě jsou 100% zalesněná.

Octárna

Vodní nádrž Obecnice byla postavena v letech 1962-1964 na místě bývalého rybníka zvaného Octárna. Stará rybniční hráz je skryta pod tou dnešní. Účelem tohoto vodního díla je akumulovat surovou vodu, která je potrubím přiváděna do úpravny vod Hvězdička a odtud do Příbrami a okolí. Nádrž Obecnice je typická kyselým pH kolem 4 (což je zhruba kyselost mezi pivem a pomerančovým džusem) a velmi vysokým obsahem huminových látek, které barví její vodu hnědě. Původní rybník byl mnohem menší, měl zhruba čtvrtinovou rozlohu (3,3 ha) a vznikl někdy v první polovině 18. století nad obecnickou železnou hutí se třemi hamry, která patřila dobříšským Mannsfeldům. V roce 1848 byla málo prosperující výroba na čas přerušena a pod rybníkem vznikla malá továrna na výrobu octa. Přestože se octárna udržela jen krátce, název se přenesl na rybník a později i na vodní nádrž. (Pozn.: Obecnická Huť byla zrušena v roce 1912. )

(1) Ocet vyráběn byl na Octárně u Obecnice v polovice minulého století. Dobýván byl kysáním zředěných lihovin za přístupu vzduchu v sudech 5 stop vysokých, plněných bukovými hoblinami. Směs sestávala z 15 dílů kořalky, 20 dílů octa a 137 dílů vody při teplotě 10 až 35oC. Později zřídil na Dobříši octárnu Levinský, jež rovněž náleží už minulosti (Ladislav Malý: Příbramsko a Dobříšsko).
(2) Podle serveru Brdolog jsou nádrže zachycené na snímku - filtračními nádržemi na výrobu kvasného octa. Nádrží bylo celkem 7, každá navazuje na další, která je níž, takže kvasící ocet se přepouštěl samospádem a mezi nádržemi se patrně i filtroval. Z poslední nádrže vedlo potrubí do budov octárny, které stály pod nádržemi.

Obecnice

(1) Historická mapa dolu Susanna Rotheisenstein Bergbau u Obecnice (lokaci zatím neznám), zdroj Geofond

Komentáře (připomínky čtenářů):