Křivoklát

Tato kapitola se věnuje výhradně hradu Křivoklát.

Křivoklát

Jméno hradu, vybudovaného na ostrohu v zákrutu Rakovnického potoka, připomíná se poprvé k roku 1110 v pěti různých pramenech z 12.-13. století, a to pokaždé v podobě Křivoplát (Krivoplat, Krziwoplat). Teprve od první poloviny 14. století se objevuje tvar na -klát (na krzywoklatye). Jméno vzniklo spojením přídavného jména křivý (zahnutý, nerovný) a slova plát (plošina) z německého Platte: znamenalo buď hrad na nerovné plošině, a nebo spíše skalní plošina v zákrutu. Když se jméno postupně stávalo nesrozumitelným, změnil se druhý člen složeniny v -klát (pařez, špalek, úl), neboť v lidovém povědomí se jméno spojovalo s křivým kmenem stromu. V cizojazyčných listinách se hrad od roku 1240 nazýval latinsky Castellum Novum (Nový hrad), německy Burgelin (Hrádek), z něhož se nakonec vyvinula podoba Pürglitz. Ves v podhradí se původně nazývala Búdy (stály zde boudy stavební hutě, která pracovala na výstavbě hradu), později se na ni přeneslo jméno hradu (volně podle Lutterer, Majtán a Šrámek: Zeměpisná jména Československa).

První písemná zmínka o Křivoklátu pochází z roku 1110 od kronikáře Kosmy. Křivoklátu dodaly na významu především časté pobyty krále Přemysla Otakara I., v rámci kterých vzniklo mnoho důležitých královských listin. Křivoklát se stal definitivně královským hradem, když jej Karel IV. v roce 1347 vyplatil a uvedl ve svém spise Majestas Carolina mezi korunní hrady, které nesmí být nikdy prodány nebo zastaveny. V témže roce zde sepsal přípravnou listinu pro založení Nového města v Praze. Václav IV. nechal zesílit hradební opevnění, v sz. části hradu vyrostla věž Huderka a na západě budova nového purkhrabství. Po husitských zmatcích nechává král Vladislav II. hrad přestavět, ve snaze o výraznou královskou reprezentaci. S královou iniciálou "W" se setkáváme na Křivoklátě na mnoha místech. Dalšími majiteli byli Schwarzenberkové, Valdštejnové a Furstenberkové, kteří jej vlastnili do roku 1918. Nejvýznamější budou je Hradní palác, který se skládá ze tří rozsáhlých křídel. Uvnitř nalezneme mimo jiné furstenberskou knihovnu se 27 000 svazky. Královský sál je největší místností na hradě a druhým největším gotickým sálem v Čechách (po Vladislavském sále na Pražském hradě). Zachovaly se zde zbytky fresek a hvězdová klenba, která pochází z doby Vladislava Jaggelonského. Mezi umělecké a architektonické unikáty patří pozdně gotická hradní kaple v jižní části paláce, též z doby Jaggelonců.

Hrad stojí na tzv. kralovnicko-rakovnickém pruhu, charakteristickém hlavně drobami a jílovými břidlicemi a také vulkanity, jimž říkáme spility. Kilometr jižně od hradu však začíná pruh hornin sopečného původu, tzv. křivoklátsko-rokycanský komplex, v němž najdeme andezity, dacity a ryolity. Kolem Křivoklátu jsou staré lomy a lůmky, jak v proterozoických drobách, tak ve vulkanitech. Stavební materiál hradu tvoří téměř výhradně proterozoické droby a jílové břidlice. Nejsou sice špatným stavebním materiálem, ale ani nejlepším. Desky a kvádříky z drob jsou mírně přitesány, tak aby se z nich dalo postavit nepravidelně vrstvené zdivo. Do něj jsou zazděny i větší bloky drob, spilitů a prokřemenělých hornin. Časté jsou tektonicky porušené horniny se sítí křemenných i kalcitových žil. (Hrady Čech a Moravy, z čeho jsou a na čem stojí)

(1) fotografie z archivu rodiny Machových (turisté TJ Lokomotiva Ostrava), rok 1985
(2) Věnoval Petr Trousil.
(3) Z archivu M. Maliny.

3D model hradu Křivoklát

Podkladem pro vytvoření modelu byly materiály z archivu NPÚ, děkuji velmi za možnost prostudování. Soustředil jsem se hlavně na výškopis a trochu podcenil přesnost půdorysného zaměření. Jsou potlačeny schody, okna, spojovací můstky a silně zjednodušena je i hradní kaple.

Živý 3D model v PDF si můžete stáhnout zde. Obyčejný Adobe Reader Vám umožní s modelem pracovat, zoomovat, otáčet model apod.

(1) Legenda k obrázkům:
A...Velká věž
B...Horní hrad, západní palácové křídlo (Velký sál)
C...Horní hrad, jižní palácové křídlo (Rytířský sál)
D...Horní hrad, jižní palácové křídlo (Kaple panny Marie)
E...Prochoditá věž
F...Purkrabství
G...věž Huderka (též Hudérka)
H...Zlatá bašta
I...Starý pivovar (dnes prodejna vstupenek)
J...Hejtmanský dům
K...budova? v prostoru parkánu dolního hradu (dříve sušárna?) - data NPÚ zde uvádějí i další budovu která již fyzicky neexistuje
M,N,O,P...bývalé manské domy a kuchyně (č.p. 132-135)
Q...Horní hrad, severní palácové křídlo,
R...Malá věž
S...bývalá vrátnice, bývalá četnická stanice, v době nedávné prodejna vstupenek
T...Pruhovaná bašta
U...kašna
V...studna
(2) Takhle vypadá 3D model v Acrobat Readeru, pokud si v liště Režim vykreslování modelu zapnete volbu stínovaná ilustrace

Horní hrad - severní křídlo

(1) vlevo jižní křídlo (kříž nad kaplí), vpravo severní křídlo (vidět pouze střecha), vpředu křídlo západní za nímž se schovává Prochoditá věž
(2) Na kamenných okenních parapetech paláce nalezneme Vladislavův královský monogram W s korunkou.
(3) R. Lauchert: Karel Egon II. z Furstenbergu (2x) a Amálie Kristina z Furstenbergu, rozená Bádenská, 1855 (Karlovi Egonovi II. postavili za vlastní peníze pomník jeho vděční poddaní)
(4) M. van Meytens: Josef Vilém I. z Furstenbergu a Marie Anna z Furstenbergu, rozená z Valdštejna, kolem roku 1733 (spojení Furstenberků a Valdštejnů)
(5) okruh kolem K. Škréty: Ferdinad Bedřich z Furstenbergu, 1655

Horní hrad - západní křídlo

(1) Ve výzdobě tzv. Velkého sálu nalezneme znaky stavebního stylu, který nese jméno krále Vladislava - Vladislavská gotika.
(2) Do kamenného parapetu arkýře Velkého sálu je vytesána podobizna krále Vladislava Jagellonského a jeho syna Ludvíka Jagellonského.
(3) Při jagellonské přestavbě byla lomená raně gotická okna sálu 1. patra změněna na pravoúhlá. Nejjižnější okno bylo zazděno a jeho dolní část vyplnily menší dveře na spojovací můstek (zrušeny). Díky tomu se stojky ostění a větší část kružby dochovaly v původní podobě. Zbytky okna byly odhaleny v roce 1882. (podle - Přemyslovské Křivoklátsko, 900 let hradu Křivoklát, NPÚ)
(4) Raně gotický průjezd v západním paláci horního hradu. Průjezd je zaklenut dvěma poli žebrové křížové klenby. Obě stěny jsou členěny slepými arkádami, nesenými sloupky. Vzniklé výklenky sloužily jako sedátka. Průjezd uzavírala vrata, zavěšená za vnějším, západním portálem. Podlaha průjezdu byla dodatečně, patrně již v době předhusitské, výrazně snížena. Takto výtvarně pojednaný průjezd, připomínající spíše sakrální prostor než ryze účelovou komunikaci, prozrazuje významnou symbolickou roli, která mu zde byla přisouzena. Brány hlavních zeměpanských hradů bývaly místem setkání krále s jeho hosty, konaly se tu různé ceremoniály, někdy se zde také čekalo na slavnostní přijetí. (podle - Přemyslovské Křivoklátsko, 900 let hradu Křivoklát, NPÚ)
(5) andělé štítonoši z nároží manské loggie, oblíbený motiv mistra Hanse Spiesse

Horní hrad - jižní křídlo

(1) Pohled z Velké věže na střechu jižního křídla s věžičkou nad kaplí, vzadu Prochoditá věž.
(2) sv. Matouš se sekerou a sv. Tadeáš s kyjem
(3) Smrt Panny Marie, kolem roku 1520, lipové dřevo, polychromie, provenience Praha, původní umístění Zálezlice
(4) Vstupní dveře místnosti jižního křídla horního hradu patří k nejstarším, pravděpodobně intaktně dochovaným českým celkům dveří z přelomu doby románské a gotické. Tvarování železných pásků do kotvových křížů je známo od 12. století a spojováno s počátky křižácké heraldiky. Poněkud rustikální stylizace hlavy klepadla svědčí pro domácího mistra a následující etapu vzniku, snad kolem 1250.(podle - Přemyslovské Křivoklátsko, 900 let hradu Křivoklát, NPÚ)
(5) Klepadlo ve tvaru lví hlavy na dveřích tzv. Stříbrnice, lví maska má gotickou stylizaci očí, nosu a hřívy s anatomickými prvky. Dochované tlukadlo, stejně jako úprava obvodu lví hlavy s nýty jsou nejdříve z 15. století, dveře jsou pravděpodobně z 13. století. (podle - Přemyslovské Křivoklátsko, 900 let hradu Křivoklát, NPÚ)

Velká věž

Mohutná válcová věž o průměru 12 metrů se nachází v ostrém hrotu hradní dispozice, stojí v nejvyšším, z fortifikačního hlediska nejcitlivějším bodu hradu již od 13. století. Z doby přemyslovské pochází jen zhruba dolní polovina stavby, horní část je pozdně gotická. Dnešní podoba věže je výsledkem rekonstrukce v 80. letech 19. století.

Prochoditá věž a vstup do hradu

(1) Vladislavův královský monogram W můžeme vidět na erbovní desce nad hlavní branou. Nad římsou je na bráně vytesán v desce konsolovitě vyložené a po stranách profilované český zemský znak: dvojocasý lev na štítu pod helmicí s perutí v klenotu, vroubený stylisovanými gotickými rozvilinami. V obou koutech desky jsou dva menší štítky, na jednom je vytesáno W pod korunou, na druhém bez koruny. K ochraně vzácné kamenické práce z konce 15. století byla v 80. letech devatenáctého století navržena plechová stříška.

Hradby

(1) U pruhované bašty se povalují porůznu velké kameny, před pár lety si matně vzpomínám že je průvodce uváděl jako fosilizovaná/fosilní dřeva, ověřit to nedokážu.
(2) Mezní kámen - pískovcový kámen 1,2 m vysoký s vytesaným křížem. Stával severně od Křivoklátu poblíž kapličky sv. Eustacha při starodávné Pražské cestě. V druhé polovině 19. století byl odtud odstraněn a hospodářská správa ho použila jako překladu přes silniční příkop před domem čp. 4 na Křivoklátě. Když zde byl později náhodou objeven, nechal ho lesní rada Josef Šnobl vyzvednout a dopravit na hrad, kde slouží jako unikátní exponát dodnes.

Dolní hrad

(1) Litinový erb v současné době opřený o zeď věže Huderka. Marek Rubeš v komentářích doplňuje: Litinové znaky na Křivoklátu patří Karlu Egonovi II. zu Fürstenberg (28. října 1796 – 22. října 1854), 5. kníže (17. května 1804 – 19. listopadu 1805), ženatý od roku 1818 s princeznou Amálií Bádenskou (26. ledna 1795 – 14. září 1869). Jeho manželce markraběnce z Bádenu patří ten druhý.

Křivoklát historický

(1) z výstavy "Přemyslovské Křivoklátsko" k 900 výročí první písemné zmínky o hradu Křivoklátu
(2) historická pohlednice zapůjčena společností philashop.cz
(3) prvorepubliková pohlednice (ze skautského tábora), rodinné album
(4) model vystavený na hradě
(5) archeologické nálezy z manského domu na hradě Křivoklát, pohár s poklicí, po roce 1400
(6) archeologické nálezy z manského domu na hradě Křivoklát, pohár zdobený trnovými nálepy
(7) archeologické nálezy z manského domu na hradě Křivoklát, kachel s českým lvem
(8) archeologické nálezy z manského domu na hradě Křivoklát, kachel s orlicí
(9) archeologické nálezy z manského domu na hradě Křivoklát, kachel s gryfem rohový
(10) odlitky kachle s gryfem z kachlových kamen v 2. patře manského domu (kolem roku 1400-1422), vystaveno v muzeu v Rakovníce. V rámci přestavby hradu Václavem IV. kolem roku 1400 byl hradní areál rozšířen a na vysunutém krčku na severozápadě vznikl výstavný palác s věží - manský dům - jako dočasné sídlo šlechtických manů vykonávajících svou vojenskou i jinou služebnost. Tento náročný objekt zanikl při požáru celého hradu v roce 1422. Souhra okolností - především čtyři následná obležení a dobytí Křivoklátu - způsobila, že spáleniště vysunuté části hradu zůstalo zcela mimo možnosti obnovy a nepoškozeno. V pozdní gotice je definitivně rezervoval zásyp velké bašty - bollwerku.
(11) Vitraj svatého Václava a Jiří, 15. století
(12) Hugo Ullik kolem roku 1876
(13) Václav A. Berger podle F.K. Wolfa (1787), zdroj: https://www.hrady-zriceniny.cz
(14) zákolník z okolí Křivoklátu, výstava Keltové v Národním muzeu (do února 2019)
(15) Český svět, 1905

pomník knížete Karla Egona II. Fürstenberka

Čtrnáct metrů vysoký novogotický pomník věnovali v roce 1860 fürstenberští úředníci a zaměstnanci jako projev úcty knížeti Karlovi Egonu II. z Fürstenberka, který žil v letech 1796-1854. Knížecí poprsí z mramoru zhotovil ve zvětšeném měřítku podle sádrového odlitku sochaře Reicha z města Hufingen v Bádensku pražský sochař Emanuel Max. Pomník jako takový vytesal z části z žehrovického a zčásti z nehvizdského kamene umělecký kameník Karel Jan Svoboda. Na pomníku je trojjazyčný nápis – vpředu a vzadu latinský, po jedné boční straně český a po druhé německý: Postavený od ouředníků a služebníků českých domu knížat z Furstenbergu. Furstenberkové byli vynikajícími hospodáři a podnikateli, ale současně šlo o ryze německý rod, který se občas pohrdlivě vyjadřoval o českém vlastenectví (Na druhou stranu, nebránili např. Františkovi Palackému využívat jejich bohatou knihovnu). Na podzim roku 1918 po vyhlášení samostatné Československé republiky, přijelo na Křivoklát pět nákladních aut, obsazených radikály z Kladna, které vedl komunistický agitátor Muna - chtěli rozbít furstenberský pomník. Podařilo se jim ho pouze poškodit, mramorové poprsí knížete vylomili a schodili ze stráně. Za deset let později chtěl tento pomník opravit tehdejší Památkový úřad, nicméně někteří včetně politiků požadovali kompletní zničení pomníku. Došlo tedy k opravení, dalšímu shození a pak k opětovnému vrácení. My, Češi, si strašně rádi ničíme pomníky a památníky.

obec Křivoklát

Lesy ČR příjemně překvapily informačním centrem v Křivoklátě , naleznete ho od hradu výše k obci. Dole poblíž železniční stanice je další IC, tentokrát SCHKO- Budy

(1) Původní kostelík zde nechal postavit král Vladislav II. Jagellonský kolem roku 1500, jakmile dokončil opravy hradu. Byl vysvěcen roku 1522. Roku 1574 byla křivoklátská hradní kaple osazena katolickým knězem, který pak také přisluhoval v kostelíku svatého Petra. Je zajímavé, že kostel zůstal po celou dobu své existence katolickým, přestože téměř všechny okolní kostely se staly utrakvistickými. Roku 1885 byla loď starého kostelíka zbořena a k presbytáři byl přistavěn podle návrhu J. Mockera nový kostel v podobě, jak ho známe dnes.
(2) Lesy ČR vytvořily především pro děti na okraji Křivoklátu tzv. rekreačně-naučný areál. Jsou tu dětská hřiště, ale i naučné tabule pro dospělé včetně slušné geologické expozice křivoklátských hornin. Pěkný! Moc pěkný.
Legenda k vystavěným horninám:

obec Městečko

(1) historická štola, pravděpodobně na železnou rudu
(2) věnoval Jarda W.
(3) Obrázky a doprovodný text z časopisu Český svět, 1904. Regulace Rakovnického potoka. Pověst o dravosti Rakovnického potoka pronikla až do Prahy. Již v letech sedmdesátých přinášel Světozor ukázky díla zkázy tohoto přítoku Berounky, který pod Křivoklátem u Roztok kalí vody západočeské říčky. V Rakovníce upravili nejdříve jeho tok, který tam nyní tvoří jednu z nejmalebnějších partií městských. Na Křivoklátsku ale ještě obávají se každého jara a na podzim jeho povodní. Regulace dospěla až k Městečku, kde je nyní živo, neboť bratránkové, t.j. dělníci zaměstnaní úpravou potoku, jsou nárůdek neklidný, milující bohužel též náruživě alkohol. S úpravou potoku pokračuje ovšem i úprava četných bystřin do něho vtékajících. Bylo by záhodno, aby i rokle okolní osázeny byly stromovím a křovím, jinak strže ničiti budou nadále práci lidskou.

Komentáře (připomínky čtenářů):