Plešivec

Tato kapitola se věnuje jedinému brdskému kopci - Plešivci.

Plešivec

Hoře Plešivec dal jméno její protáhlý hřbet, pro který měla staročeština výraz plechý. Plešivec je jeden z nejzajímavějších kopců Hřebenů, celý vrch je visunutý oproti jiným v linii které tvoří Hřebeny. A ač není nejvyšší, je viditelný a poznatelný i díky svým lomům/sutím zdaleka. K Plešivci jako výrazné hoře se vztahuje i velké množství pověstí a bájí. Fabián tu má například svojí zahrádku. Hadí královna má zase sídlo na Krkavčích skalách, i když nejvýraznější skála Jehla již byla odtěžena lomem. A k Čertově kazatelně se mimo vlastního ďábla váže i drak sídlící na Koníčku. Novější pověstí je pak ta o loupežnících Kubácích, kteří měli svoji skrýš pojmenovanou Masné krámy. Kradli totiž dobytek, který na Plešivci zabíjeli a pak pokoutně prodávali (takže je zde jistá kolaborace místního obyvatelstva) . Pověst končí rozprášením skupiny zločinců udatnou jineckou národní gardou. V reálném světě jinecká národní garda opravdu v roce 1848 zneškodnila bandu pytláků a zlodějů, ovšem ne na Plešivci, ale ve vesnici. Vrchol nejrozsáhlejší sutě která zbyla po Velké skále se nazývá Čertova kazatelna. Mezi Čertovou kazatelnou a skalami U pyramidy jde stezka po horní hraně zarůstajících křemencových lomů, v pohledech na západní svahy Plešivce jsou vidět bílé plochy kamene a sutí.

(1) V roce 1740 (Války o rakouské dědictví) táhly francouzské vojenské sbory přes Jince na Lochovice a do Prahy. Francouzům se pro přepravu těžké artilerie nezamlouvala cesta tehdy bažinatým údolím Litavky. Postupovali tudíž po západním svahu Plešivce nad Rejkovicemi, jenž byl porostlý hustým hvozdem. Francouzi si museli průchod klestit a provádět terénní úpravy. A tak byl položen základ cesty dodnes zvané Francouzská.
(2) Křížek - U Panenky Marie. Vypráví se, že jeden hospodář tudy vedl krávy na trh. Lesy se tehdy hemžily loupežníky a cesta byla nebezpečná. Muž slíbil, že když přežije útoky loupežníků, nechá v těchto místech postavit křížek s Panenkou Marií. Opraveno LP 1884 všem ctitelům na památku. Roku 1931 nechal továrník Karel Niessner vše znovu opravit a skříňku s obrazem znovu připevnit.
(3) trojnásobně převýšený 3D model "povlečený" ortofotomapou. Na prvním 3D modelu (pohled z JZ) vidíme uprostřed Čertovu kazatelnu, vlevo tušíme Pyramidu, vpravo Krkavčí skály. Nalevo je kousek meandru Litavky a náběh Ostrého. Druhý 3D model ukazuje pohled ze SZ, Jezírko najdete pod "modrou ťupkou".

Plešivec - Čertova kazatelna

Nejlepší výhled v Brdech. Postupem času zde přibyly lavičky, zastřešené odpočívadlo, tabule naučné stezky, a teď dokonce i cosi s výhledovou fotografií. Jo jo, je toho tady skoro už dost.

(1) Není to špatný nápad, ale staveb na Čertově kazatelně je až dost. Vkusnější mi přijdou Čákova panoramata, která jsou umístěna pod stříškou odpočívadla.
(2) Dobřichovičtí skauti v předjaří 1991 na Čertově kazatelně, to se ještě nenosili outdoorový hadry, ale obyčejný vaťáky.
nahoře (zleva) Tenisák?, Vlk, Zuba, Kuba, Tomáš s holí, níže Luděk, Ungr mladší, Uvíz, nejníže Jeff
(3) Bývalá Vysoká (Velká) skála na Plešivci, než jí odlámal lom (v pozadí Svatá Hora) - Hrady, zámky a tvrze království Českého, A. Sedláček

Plešivec - U Pyramidy, Fabiánova zahrádka

Plešivec - Jezírko

Plešivec - Krkavčí skály

Krkavčí skály tvoří tzv. skalecké křemence.

(1) Studený vrch (vlevo) a Písky s radarem (vpravo) na horizontu.
(2) Jan Čáka, Krkavčí skály na Plešivci (před zřízením lomu) 1963

Plešivec - Viklan, Na Klínku

(1) V Monografii Hořovicka a Berounska jsem narazil na kouzelnou pasáž: Podle pověsti zkoušívala se tu prý věrnost manželek. Nevěrná jím ani nehnula, věrné se však lehce točil, jak jím pohnula. Dnešní ženy a manželky zvláště jsou patrně nevěrny všecky, jistě alespoň ty, které se pokusí Viklanem pohnouti.
(2) Eliščina cesta (silnice) je nazvána po kněžně Elišce z Hanau, která tak mohla vyjet kočárem (povozem) téměř na vrchol Plešivce.
(3) Na tomto místě padl dne 25. dubna 1945 zasažen fašistickou střelou neznámý rudoarmějec partyzán.

Plešivec - Radoušský lom

Radoušský lom má jméno podle stejnojmenné vsi. Radouš byl poprvé písemně zaznamenán roku 1420 jako villa Raduus. Latinská podoba odpovídá osobnímu jménu Radúš, který zde byl asi prvním usedlíkem. Obvyklým hláskovým vývojem se pak Radúš změnilo na Radouš. (Václav Babička, Původ místních jmen na Podbrdsku, Minulostí Berounska 17)

Plešivec - Na Skalce

Méně známá plešivecká lokalita, leží na vnějším valu.

Plešivec - Čertova rokle, Na Čihadle

(1) Studánka pod Čertovou roklí. Nepil bych z ní, přijde mi že jímá povrchovou vodou steklou z roklí nad studánkou.
(2) Litavka pod Rejkovicemi protéká v rychlém spádu soutěskou, která je známa jako Jakubské údolí. Podle Čáky nese jméno po šlechtici Jakubu Černém z Edelmuthu, který na sklonku 18. století vlastnil panství Lochovice. Spojuje se s ním vznik bělidla a tiskárny plátna.
(3) V místě křížení s železniční tratí Zdice-Protivín.

Plešivec - Malá skála

Malá skála - někdy uváděno jako Malý Plešivec, případně jako lom na Malém Plešivci.

(1) Výhled z Malé skály je podobný tomu ze slavnější Čertovy kazatelny. Trochu víc se otvírá Baštinská dopadovka.
(2) Vyleželý důlek ve skále, těžko říct zda jde o dílo přírody či o dílo lidské ruky - nad horní hranou lomu.
(3) je vidět Čertova kazatelna!
(4) zřícený kus betonu pod lomem

Plešivec, historický

Pravěké hradiště na dominantním vrchu leží mimo běžně osídlenou oblast (4 km severně a 8 km jižně se nenacházejí žádná jiná pravěká naleziště), nálezy z hradiště a jeho okolí naznačují že mohlo jít o posvátný okrsek.
Opevněná plocha hradiště zaujímá celý vrchol kopce o rozloze 56 hektarů, z toho zabírá akropole umístěná v severní části hradiště a opevněná další hradbou 16,5 hektaru a rozsáhlé předhradí 39,4 hektaru. Hradbu postavili dávní stavitelé z kamenů proložených dřevěnými rošty, kterou pravděpodobně opatřili na čelní a zadní straně dřevěnou palisádou. Šířka valů byla pravděpodobně tři metry, výška potom dva metry. Zdá se, že val byl konstruován z dílčích, relativně přímějších úseků o délce 100-150m, spojených relativně náhlými lomy. Opevnění se v celém průběhu snažilo pružně využívat přirozené terénní hrany a strmé skalní útvary, které výrazně znesnadňovaly přístup k opevnění. Do pevnosti se vstupovalo pouze jedinou ulicovitou bránou trojúhelníkovitého tvaru z jihu. Další bránou klešťovitého typu se vstupovalo z předhradí na akropoli. Archeologické výzkumy doložily stopy osídlení z mladší a pozdní doby bronzové na mnoha místech vnitřního hradiska i předhradí. Stavbu mohutného opevnění předpokládáme zatím spíše v pozdní době bronzové.
Velké množství nálezů bylo zničeno již v 19. století, bronzové nalezené předměty byly dávány dětem za hračku nebo kováři k přetavení. V době moderní kopec ruinují hledači s detektory kovů, jsou indicie že některé novodobé depoty byly rozkradeny, čímž se mj. ztrácejí souvislosti o funkci hradiště. Existují úvahy o Plešivci jako o centru pravěké metalurgie, z důvodu velkého výskytu bronzových depotů a nálezů slévačských dílen.

(1) Vybrané nálezy z depotů, publikováno v Berounsko a Hořovicko v pravěku a raném středověku - D. Stolz, V. Matoušek
(2) Plánek hradiště přefocený z naučné stezky. Zdroj by měl být snad tuten - K. Motyková: Nové poznatky o opevnění hradiště Plešivec.
(3) zbytky valů na západní straně, mezi Čertovou kazatelnou a bývalou vstupní branou
(4) zbytky valů vnitřního hradiště, východně od Čertovy kazatelny
(5) Mezi tímto trojcestím a Krkavčí skálou měla kdysi existovat brána ve vnějším valu hradiště. V terénu neznalým okem rozlišit nelze.
(6) Brána mohla navazovat na blízké Krkavčí skály.
(7) Nálevkovitá brána ve vnitřním valu je dodnes okem patrná, pohled východ-západ, k Čertově kazatelně
(8) Nálevkovitá brána, pohled západ-východ
(9) Vnitřní a vnější val se stýkají v oblasti Fabiánovy zahrady.
(10) Prostor byl využíván především v mladší a pozdní době bronzové. Na svazích kopce ale bývají nalézány broušené kamenné sekerky neolitického a eneolitického stáří, trošku zvláštně bez souvislostí se stopami běžných sídlištních aktivit. Byl zde také objeven depot z doby laténské a dokonce i poklad stříbrných denárů z 11. století. (podle M. Kuna: Archeologický atlas Čech) Škoda že ne všechny nálezy se dnes přiznají.....
(11) nálezy z Plešivce, Muzeum Hořovicka - pobočka muzea Beroun
(12) mizerně vyfocená keltská radlice, výstava Keltové v Národním muzeu (do února 2019)
(13) Valy mezi Krkavčími skalami a Královninými schody.

Plešivec (lomy, doly)

Křemence: Silně lavicovité skalecké křemence byly ještě v první polovině 20. století těženy v řadě stěnových lomů a jámových lůmků na svazích Velkého Plešivce (654 m) a Malého Plešivce (643 m), z nichž některé zasahují až do prehistorického hradiště. Křemenec byl využíván především na stavby silnic a železnic. V 19. století se v lomech štípaly dlažební kostky pro Prahu a ve 20. letech 20. století zde byla vybudována štěrkovna s denní kapacitou 40 m3, pro opravu silnic. Ke štěrkovně bylo nutno postavit novou silnici, odbočku okresní silnice Běštín – Jince. Štěrkovna měla svůj transformátor a elektrickou síť, budovu pro drtič s elektrickým motorem a větracím zařízením, svážnou drážku, nákladiště, obytné stavení s vodovodem, garáž pro stroje a dílnu. Plešivecký štěrk je sice jeden z nejtvrdších a nejlepších, avšak má (měl) tu vadu, že je křehký a rozpadá se snadno v prach. Značná část Velkého Plešivce pod Čertovou kazatelnou tak vzala za své. Po ukončení těžby zůstalo pod Čertovou kazatelnou rozsáhlé suťové pole (kamenné moře). Křemence na Plešivci dosahují mocnosti 80 až 100 m. Geologický průzkum byl v druhé polovině 20. století prováděn na křemencovém ložisku označovaném jako Malý Plešivec. Zdejší křemence jsou použitelné jako kamenivo pro silniční účely a do betonu. K těžbě ale nedošlo.

Železná ruda: Plešivec dával rudu na několika místech západních svahů i na jižním úpatí, tak zvaném Malém Plešivci. Vypráví se, že z Plešivce a z Rejlkovické hutě pocházelo všechno železo, které se spotřebovalo při stavbě pražského Karlova mostu. (Jan Čáka: Hornické tradice v Brdech) Na z. až sz. svahu vrchu Plešivec byly od středověku, ale zejména od poloviny 18. století do roku 1870, těženy 0.8 - 1 m mocné čočkovité polohy limonitových a hematitových rud směru S - J, vázané na břidlice a tufy šáreckého souvrství, které vystupuje mezi jineckým kambriem a skaleckými křemenci dobrotivského souvrství v nadloží. Železná ruda byla zpracovávána v blízké huti s hamry u Litavky v Rejkovicích. Stará důlní díla na Velkém Plešivci se štolami Ladislav a Dominik znázorňuje rukopisná kolorovaná mapa z roku 1809 (nárys, půdorys a bokorys s legendou, autor Hippmann) . V 2. polovině 18. století je na Plešivci u Rejkovic uváděn důl Velký Plešivec se štolou a na Malém Plešivci důl sv. Petr. Ústí štoly Plešivec s vyzděným portálem je patrné dodnes. Důlní míry zde vlastnila hořovická hutní správa až do roku 1912.(Litochleb: Ložiska a výskyty nerostných surovin na území brdských Hřebenů a v jejich okolí)

(1) Na severozápadním úbočí Plešivce sem objevil zavalený portál štoly, zbytky po dolování železné rudy. Pro představu měřítka je na obrázku GPS. Další štolu nějací nadšenci "prokutávají", podle mě je to vrcholně nebezpečné.
(2) Monografie Hořovicka a Berounska
(3) historická mapa dolu na Plešivci, Geofond
(4) ze sbírek berounského muzea, musím ještě ověřit zda nejde o Plešivec severně od Berouna s kótou 459 m.n.m.
(5) lom na Plešivci (vlevo nahoře), cihelna v Dražovce a jinecká pila (dříve vysoká pec), jubilejní album věnované Františku Josefu Liebusovi (1919) - originál fotografie pochází ze sbírkového fondu Muzea Českého krasu, příspěvkové organizace (sbírka HČK , evid. č. sb. př. sH 6186_8). Berounskému muzeu za zapůjčení fotografie moc děkuji.

Plešivec, naučná stezka

Tak už i na Plešivci máme naučnou stezku.

Běštín

V roce 1406 je v Deskách dvorských zapsána ves Běštín. I když laik by v originálním tvaru Bizdyn nehledal dnešní Běštín, lingvista si zde poradil a vystopoval, že Běštín vzniklo z názvu Běščín a ten měl původní podobu Běžčín, odvozenou od osobního jména Běžka a znamenající Běžkův dvůr. (Václav Babička, Původ místních jmen na Podbrdsku, Minulostí Berounska 17)

Židovský hřbitov. Židovské osídlení údajně od 2. poloviny 17. století, náboženská obec neznámého stáří zrušena po roce 1893. Malá synagóga přestavěná na rekreační domek. Hřbitov založen pravděpodobně roku 1835, pohřby do 2. světové války (převážně ze sousedních Hostomic), od osvobození postupně devastován.

(1) Zde se 12.9.1846 narodil Bartoloměj Hlavín, akademický malíř, roku 1880 se zúčastnil soutěže o oponu Národního divadla, zemřel 20.12.1904, věnuje obec Běštín 2006.
(2) Zde se narodil profesor a spisovatel Frant. Procházka Franta Župan.Věnuje D.T.J.

Lhotka

(1) Když tři děti majitele hořovického panství Eugena Vrbny z Freudentalu onemocněly morem, modlil se hrabě vroucně ke svaté Anně. Své choti Eleonoře slíbil, že pokud děti přežijí, dá k poctě této světice postavit novou kapli. A stal se malý zázrak - všechny tři děti se opravdu uzdravily, takže hrabě dal na zvoleném místě v roce 1761 kapli skutečně postavit. Na hlavním oltáři je obraz sv. Anny, další obraz pod ním zachycuje rodinnou scénu nemocných dětí, u nichž se modlí kněz a rodiče (David, Soukup: Brdy známé i neznámé).

Komentáře (připomínky čtenářů):