Praskolesy

Tato kapitola se věnuje obci Praskolesy a Otmíčské hoře. Nejsou to úplně Brdy, ale ani Křivoklátsko nebo Český kras. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.

Praskolesy

Praskolesy leží mezi Brdy a Křivoklátskem. Roku 1620 byl položen základní kámen k farnímu kostelu sv. Mikuláše. V jeho areálu se nachází nejstarší stavba obce - kaple sv. Prokopa. Kostel byl dokončen až v roce 1710.

(1) infopanel z výstavy 20 let archeologie Berounska a Hořovicka, berounské muzeum
(2) ukázka přepálené a zdeformované keramiky z objektu 53 archeologického výzkumu
(3) Zhoubná povodeň v Čechách dne 25. a 26. května roku 1872 : původní vyobrazení míst a budov, které povodní největší škodu utrpěly, od malířů Fr. Chalupy, Edvarda Herolda

Otmíčská hora

Horninový podklad tvoří průnik granulované lávy ordovických bazaltů (diabasy) komárovského komplexu, které mají místy mandlovcový charakter a jsou odkryty starým lomem. Geomorfologicky jde o masivní suk vypreparovaný odnosem z okolních, méně odolných hornin.

Na vrcholu skály je malá plocha kostřavové skalní stepi s kostřavou walliskou, mochnou písečnou, bělozářkou liliovitou a větvitou, koniklecem lučním, diviznou knotovitou, tolitou lékařskou a rozrazilem ožankovitým. Patrně nejvýznamnějším rostlinným druhem území je ostřice vřesovištní. Na okraji křovin se najde plamének přímý, na okraji lomové stěny ožanka hroznatá. Skála je narušena velkým lomem, který zničil větší část původně rozhlehlejší skalní stepi. Vyskytuje se zde vzácná a zajímavá houba břichatka - hvězdovka bradavková. (Němec J. a Vojen L., Chráněná území ČR, Střední Čechy)

Na základě současných znalostí se zdá, že po neopevněném či opevněném výšinném sídlišti středního eneolitu vzniká na Otmíčské hoře v pozdně halštatském až časně laténském období opevněný dvorec či hradiště. Dobu vzniku předhradí a jejich vývoj zatím neznáme, není vyloučeno jejich vybudování až v raném středověku, kdy byla lokalita rovněž využívána. Pravděpodobně trojdílné hradiště se skládá ze dvou předhradí na severozápadní, západní a severovýchodní straně a akropole na západní straně. Celý areál o rozloze cca 3,9 ha dosahuje maximální délky 330 m a maximální šířky 160 m. Celková rozloha akropole dosahuje 0,67 ha. Terén celé akropole byl velice pravděpodobně srovnán do umělé plošiny se sklonem k severovýchodu. Rozbor na hradišti nalezené keramiky ukazuje, že minimálně část souboru lze přesněji zařadit nejspíše do mladší fáze chamské kultury- Lokalita představuje zatím nejvýchodnější výběžek chamské kultury do středních Čech. (Volně podle článku Výšinná lokalita na Otmíčské hoře - příspěvek k rozsahu oikumeny chamské kultury - John, Stolz, Sůvová)

(1) Věnovala Zdena Bradnová.
(2) ze sbírek Strašnického muzea
(3) časně laténská železná zápona, publikováno v Berounsko a Hořovicko v pravěku a raném středověku - D. Stolz, V. Matoušek
(4) časně laténská železná zápona, vystavěná v muzeu pravěku Všeradice

Tihava

Komentáře (připomínky čtenářů):