pokus

Tetín

Tato kapitola se věnuje Tetínu a blízkému vrchu Damil.

Tetín, obec

Počátky Tetína jsou spjaty s vybudováním rozsáhlého slovanského sídliště v 8. století, které podle pověsti založila Krokova dcera Teta, sestra kněžny Libuše. Historicky doloženou událostí je zavraždění (roku 921 byla uškrcena) kněžny Ludmily, babičky knížete Václava. Její vrazi byli Tmaň a Kvaň - kteří za provedení zločinu dostali vesnice nazvané jejich jmény. V malém Tetíně nalezneme hned tři kostely, díky jeho velkému historickému významu.

  • Tetín
  • Tetín z Damilu
  • Tetín
  • Tetín
  • Tetín
  • Tetín
  • Tetín
  • Tetín (1)
  • Tetín
  • Tetín, fara (2)
  • Tetín
  • sv. Kateřina a sv. Ludmila
  • sv. Kateřina a sv. Ludmila
  • sv. Kateřina a sv. Ludmila
  • Tetín
  • Tetín (3)
  • Tetín
  • Tetín, od Berounky
  • Tetín
  • Tetín
  • Tetín
  • Tetín (4)
  • Tetín
  • Tetín (5)
  • Tetín
  • Tetín (6)
  • Tetín
  • Tetín (7)
  • Tetín
  • Tetín (7)
  • Tetín
  • infocedule - slovanské pohřebiště
  • Tetín
  • Tetín od řeky
  • Tetín
  • K. Liebscher (8)
  • Tetín
  • K. Liebscher (9)
  • Tetín
  • Tetín, dronem
  • Tetín
  • J. Panuška (10)

(1) Na místě původního manského dvora vypáleného v 17. století byl postaven barokní zámek, jehož dnešní podoba pochází z 18. století. V roce 1813 byl k zámku přistavěn pivovar. K nejvýznamnějším vlastníkům zámku patřila v 19. století vlastenecky zaměřená rodina Vojáčků.
(2) na plotě fary: "Václav Hájek z Libočan, známý kronikář český, děkan karlštejnský působil v letech 1527 - 1533 jako duchovní v tetínských kostelech" Tetínská fara je tvořena přízemní budovou s rozhlehlou klenutou vstupní chodbou. Stavba pochází z první poloviny 14. století.
(3) historická pohlednice zapůjčena společností philashop.cz
(4) skleněné korálky s očky, vloženými skleněnými nitěmi (melifiory) a melounovité perly, ranný středověk 9. až 10. století, expozice berounského muzea (výstava 20 let archeologie Berounska a Hořovicka)
(5) skleněné žebrované, olivovité a segmentované perly, ranný středověk 9. až 10. století, expozice berounského muzea (výstava 20 let archeologie Berounska a Hořovicka)
(6) pozlacené bronzové náušnice (hrozníčkovitá a bubínkovitá), bronzové gombíky, ranný středověk 9. až 10. století, expozice berounského muzea (výstava 20 let archeologie Berounska a Hořovicka)
(7) archeologické nálezy z pohřebiště u raně středověkého přemyslovského hradiště Tetín: skleněné perly, náušnice a záušnice, keramické nádoby, kovové nástroje poslední třetina 9. století - první polovina 10. století, Ústav archeologické památkové péče středních Čech
(8) Pod Tetínem
(9) Pod stěnou tetínskou. Pozn.: Tenhle obrázek mi spíš přijde z prostoru Tomáškova lomu. Ve svahu nad vechtrem je kreslena zádržná zídka, kterou nalezneme v terénu i dnes.
(10) Obraz Jaroslava Panušky - Klimba. Zvláštní zmínku zasluhuje obraz Klimba v souvislosti s třemi díly, která mají v názvu horu Pohled u Tetína. Jde o obrazy Hora Pohled na Tetíně, Poslední sníh na hoře Pohled a Na hoře Pohled. U všech tří obrazů je název hory Pohled uveden v uvozovkách. Panuška, který četl staré české kroniky, kromě Kosmovy a jiných i kroniku Václava Hájka z Libočan, tento název použil pro vrch Damil nad Tetínem, na němž jsou zbytky prehistorického sídliště. Vrch je v Hájkově kronice nazýván Pohléd a na něm se měla modlit k bohyni Klimbě Teta, sestra bájné Libuše. Ve Zlaté Praze byla roku 1919 černobíle reprodukována kolorovaná kresba Klimba, v dekorativním, pro Panušku netypickém, pojetí, které připomíná plošný styl Roerichových prací.

Tetín, kostel sv. Kateřiny

Kostel sv. Kateřiny je prostá románská stavba, původně byl zasvěcen sv. Ludmile. Uměleckohistorické datování zařazuje jeho počátek do 12. století, ale může stát na místě staršího předchůdce, např. kostela, jehož existence se předpokládá již v době Ludmilina života. Na východní zdi je zachováno původní úzké románské okénko. V roce 1781 byl nařízením Josefa II. zrušen a až do roku 1857 sloužil jako sýpka.

  • kostel sv. Kateřiny
  • kostel sv. Kateřiny
  • kostel sv. Kateřiny
  • kostel sv. Kateřiny
  • kostel sv. Kateřiny
  • kostel sv. Kateřiny
  • kostel sv. Kateřiny
  • kostel sv. Kateřiny (1)
  • kostel sv. Kateřiny
  • kostel sv. Kateřiny
  • kostel sv. Kateřiny
  • kostel sv. Kateřiny (2)
  • kostel sv. Kateřiny
  • detail (2)
  • kostel sv. Kateřiny
  • kostel sv. Kateřiny (3)
  • kostel sv. Kateřiny
  • kostel sv. Kateřiny
  • kostel sv. Kateřiny
  • kostel sv. Kateřiny
  • kostel sv. Kateřiny
  • kostel sv. Kateřiny
  • kostel sv. Kateřiny
  • kříž (4)
  • kostel sv. Kateřiny
  • kostel sv. Kateřiny
  • kostel sv. Kateřiny
  • kostel sv. Kateřiny
  • kostel sv. Kateřiny
  • kostel sv. Kateřiny
  • kostel sv. Kateřiny
  • kostel sv. Kateřiny
  • kostel sv. Kateřiny
  • kostel sv. Kateřiny

(1) Kateřinský oltář od J. V. Hellicha, po roce 1850 (Monografie Hořovicka a Berounska)
(2) Ostění bočního vstupu do kostela sv. Kateřiny zdobí symboly dvouhlavých hadů. Zřejmě v duchu nejstarších křesťanských tradic sloužily jako strážci interiéru před vstupem zla. Ostění vstupu je ze dvou různých typů hornin, z holocénních pěnovců a karbonských arkóz. Stejné typy hornin, v obou případech dopravených ze značných vzdáleností, nalézáme na Tetíně i v románském zdivu kostelíka sv. Jana Nepomuckého. Volně podle (Žák, Majer, Cílek) Český kras.
(3) Josef Max: Svatá Ludmila na Tetíně, dar arcibiskupa Schwarzenberga 1858
(4) Kříž z diabasového tufu (žabáku) ve vnitřní zdi zahrady kostela sv. Kateřiny (pravidelný maltézský kříž). Původně jsem tento kříž považoval za kříž smírčí - což je chyba. Ukázalo se, že při opravě kostela v roce 1929 byl z jeho střechy odstraněn kamenný kříž a ten byl zazděn do zdi hřbitůvku (vlevo od vchodu do kostela).

Tetín, kostel sv. Ludmily

Dnešní kostel sv. Ludmily byl postaven v barokním slohu v 80. letech 17. století. U pilířů po stranách oltáře je umístěna mensa s kamenem, na němž měla být sv. Ludmila usmrcena. Ve skutečnosti jde snad o jeden z náhrobních kamenů raně středověkého pohřebiště.

  • kostel sv. Ludmily
  • kostel sv. Ludmily
  • kostel sv. Ludmily
  • pohled seshora
  • kostel sv. Ludmily
  • pohled seshora
  • kostel sv. Ludmily
  • kostel sv. Ludmily
  • kostel sv. Ludmily
  • kostel sv. Ludmily (1)
  • kostel sv. Ludmily
  • kostel sv. Ludmily (1)
  • kostel sv. Ludmily
  • kostel sv. Ludmily
  • kostel sv. Ludmily
  • kostel sv. Ludmily

(1) Uprostřed oltáře nalezneme restaurovaný obraz na plátně od neznámého malíře znázorňující, jak sv. Ludmila a kněz Pavel vyučují sv. Václava. Po stranách obrazu je socha sv. Vojtěcha a sv. Prokopa, nahoře obraz sv. Ludmily, nejvýše socha sv. Michaela potírajícího satana a po stranách sošky sv. Kateřiny a sv. Barbory.

Tetín, kostel sv. Jana Nepomuckého

Kostel sv. Jana Nepomuckého je dědicem patrocinia (zasvěcení, pojmenování budovy po určitém světci) patrně dřevěného kostela sv. Michaela Archanděla, který nad hrobem kněžny Ludmily, která v těchto místech byla roku 921 zavražděna, nechala postavit její snacha Drahomíra. Slyšel jsem spekulaci, že Drahomíra chtěla zabránit tomu, aby se potenciální budoucí zázraky na tomto místě přičítaly na vrub Ludmilině smrti a byly tak přesměrovány na sv. Michaela Archanděla. Podle některých dokladů patří kostel mezi první křesťanské kostely. Současná stavba kostela (1255?, 1357?) je v jádře románská, zřejmě poprvé přestavěná ve 14. století, později vícekrát. Původní patrocinium sv. Michaela Archanděla bylo v roce 1781 (nařízení Josefa II. o rušení kostelů a klášterů) zrušeno a patrocinium kostel sv. Jana Nepomuckého bylo přeneseno ze zrušené tetínské zámecké kaple. K novému zasvěcení kostela sv. Jana Nepomuckého došlo v roce 1836. Kostel stojí nad příkrými skalami nad řekou Berounkou, takže ze západní i východní strany nám skýtá jeho poloha překrásný romantický pohled.

  • Tetín
  • kostel sv. Jana Nepomuckého
  • Tetín
  • kostel sv. Jana Nepomuckého
  • Tetín
  • kostel sv. Jana Nepomuckého
  • Tetín
  • barokní kříž (1)
  • Tetín
  • kostel sv. Jana Nepomuckého
  • Tetín
  • kostel sv. Jana Nepomuckého
  • Tetín
  • kostel sv. Jana Nepomuckého
  • Tetín
  • kostel sv. Jana Nepomuckého
  • kostel sv. Jana Nepomuckého
  • kostel sv. Jana Nepomuckého
  • kostel sv. Jana Nepomuckého
  • kostel sv. Jana Nepomuckého
  • kostel sv. Jana Nepomuckého
  • kostel sv. Jana Nepomuckého
  • Tetín
  • kostel sv. Jana Nepomuckého
  • kostel sv. Jana Nepomuckého
  • kostel sv. Jana Nepomuckého
  • kostel sv. Jana Nepomuckého
  • kostel sv. Jana Nepomuckého
  • kostel sv. Jana Nepomuckého
  • kostel sv. Jana Nepomuckého
  • kostel sv. Jana Nepomuckého
  • kostel sv. Jana Nepomuckého
  • kostel sv. Jana Nepomuckého
  • kostel sv. Jana Nepomuckého
  • kostel sv. Jana Nepomuckého
  • kostel sv. Jana Nepomuckého
  • Tetín
  • výhled za kostelem
  • Tetín
  • výhled za kostelem
  • Tetín
  • výhled za kostelem, infocedule

(1) Barokní kříž před kostelem sv. Jana Nepomuckého sem byl přestěhován od již neexistující kašny na tetínské návsi. Spatříme na něj téměř nečitelný nápis v latině a staročeštině, prozrazující, že ho nechal vlastním nákladem vytesat benediktinský mnich Vojtěch Cassanova z kláštera ve Svatém Janu pod Skalou. Přišel z mateřského kláštera na Tetín, aby zde převzal duchovní správu zámecké kaple sv. Jana Nepomuckého, která stávala v zahradě velkostatku. Když byla tato svatojánská kaple z nařízení císaře Josefa II. zrušena, měl i mnich Cassanova opustit Tetín. Nechtělo se mu, otálel, a než mohl být násilně vystěhován, císař zemřel a některá jeho nařízení byla zmírněna. Z vděčnosti nechal Cassanova postavit na návsi onen votivní kříž. Velká písmena v nápisu na kříži tvoří kryptogram, římskou číslici 1790, což je rok císařova úmrtí.Pozoruhodné však je zvýrazněné U na začátku druhé řádky nápisu. Když ho vynecháme, změní se číslice na jiný letopočet - 1785, rok kdy měl Cassanova nařízeno Tetín neprodleně opustit. (volně podle knihy Soutěskami Českého krasu, Otomar Dvořák).
Na jednom z nápisů na kříži najdeme text Kříž tento pracně se ze skály dobývá za panování Leopolda II., císaře pána. Z rukou kameníka Lysstnera Antonína a Vincenta jeho syna s obstaráním slovutného Jana Kotassky, tetínského pána. Nákladem kněze Vojtěcha Kasanovy z kláštera svatého Jana. Kdo tu jde, ať se pokloní kříži, odplaty Spasitele zbaven nebude, který miluje každého člověka.Tak zapsal kněz Ivan Laštovička dne 23. října (Cílek, Schmelzová, Majer: Tetín svaté Ludmily)

Tetín - hrad

Tetín je znám jako významné správní místo raně středověkých Čech již z počátku desátého století. Podle Kosmy založila tamní hradiště Krokova dcera Teta či Tetka. Archeologické výzkumy prokázaly osídlení tetínské ostrožny nepochybně již v neolitu (5500-4200 před naším letopočtem), v pozdní době kamenné tu stálo neopevněné sídliště (4200-2000 před naším letopočtem). Nejstarší opevněné středisko tu vzniklo snad již v pozdní době bronzové (1200-750 před naším letopočtem), později však jeho opevnění zaniklo a mladší laténské sídliště (420-35 před naším letopočtem) bylo opět neopevněné. Jednoznačně doložené opevnění zdejšího osídlení ovšem pochází teprve z raného středověku, přesněji z doby kolem roku 900. Důležité datum pro místní dějiny je rok 921, zavraždění Ludmily na hradišti Tetín. V roce 1088 je Tetín zmíněn v zakládací listině vyšehradské kapituly. Čeští králové se tetínského hradu se vsí zbavili jako nepotřebného majetku zhruba na začátku 14. století. Jedním z prvních (možná úplně první) majitelů se stal Štěpán z Tetína, nemanželský syn krále Václava II. Písemné zprávy připomínají Štěpána v roce 1321, kdy vysadil berounským právem městečko Trhové Dušníky a vsi Dubenec, Rosovice, Knín, Kytín, Dobříš a Libčice. Jedna vysazovací listina byla vydána na hradě Tetíně (in castro Tetin). Neznámo kdy (pravděpodobně před rokem 1352) kupuje tetínské panství sám Karel IV., kvůli stabilizaci majetku kolem budoucího Karlštejna. Karlštejnské děkanství bylo založené listinou zapsanou ve vsi Tetíně (in villa Tethin). Všimněme si že již na na hradě Tetín, ale ve vsi Tetín. Osudy hradu jsou v této době již nejisté, po roce 1400 již mohl být zříceninou. Volně podle článku Zříceniny hradu Tetín, J. Úlovec, Minulostí Berounska 10)

  • Tetín
  • Tetín, bývalý hrad
  • Tetín
  • Tetín, bývalý hrad
  • Tetín
  • Tetín, bývalý hrad
  • Tetín
  • Tetín, bývalý hrad
  • Tetín
  • Tetín, bývalý hrad
  • Tetínský hrad
  • Tetínský hrad
  • Tetínský hrad
  • Tetínský hrad
  • Tetínský hrad
  • Tetínský hrad
  • Tetínský hrad
  • Tetínský hrad
  • výhled od Tetínského hradu
  • výhled od Tetínského hradu
  • výhled od Tetínského hradu
  • výhled od Tetínského hradu
  • výhled od Tetínského hradu
  • od Tetínského hradu
  • Tetín
  • Tetín, k Berounu
  • Tetín
  • Tetín, směr Srbsko
  • Tetín
  • Tetín (1)
  • Tetín
  • Tetín (1)
  • Tetín
  • Tetín (1)
  • Tetín
  • Tetín (1)
  • Tetín
  • Tetín, bývalý hrad (2)
  • Tetín
  • Tetín, bývalý hrad
  • Tetín
  • Tetín, bývalý hrad
  • Tetín, bývalý hrad
  • Tetín, bývalý hrad
  • Tetín
  • Tetín, bývalý hrad
  • Tetín
  • Tetín, bývalý hrad
  • Tetín
  • Tetín, bývalý hrad
  • Tetín
  • Tetín, bývalý hrad
  • Tetín
  • bývalý hrad přes Tetínskou rokli
  • v dáli Tetín
  • v dáli Tetín

(1) Stálá expozice v Berounském muzeu.
(2) nad červeným vagonem na horizontu zříme zbytky čtyřhranné věže původního Tetínského hradu

Tetínská rokle a vodopád

  • Tetín
  • Tetín, rokle
  • Tetín
  • Tetín, rokle
  • Tetín
  • Tetín, rokle
  • ústí Tetínské rokle
  • ústí Tetínské rokle
  • ústí Tetínské rokle
  • ústí Tetínské rokle
  • ústí Tetínské rokle
  • ústí Tetínské rokle
  • Tetín
  • Tetín, rokle pod hradem (1)
  • Tetín
  • Tetín, rokle pod hradem
  • Tetín
  • Tetín, rokle pod hradem
  • Tetín
  • Tetín, rokle
  • Tetín
  • Tetín, rokle
  • Tetín
  • Tetín, rokle
  • Tetín
  • Tetín, rokle
  • Tetín
  • Tetín, rokle
  • Tetín
  • skály mezi roklí a tratí
  • Tetín
  • skály mezi roklí a tratí
  • Tetín
  • skály mezi roklí a tratí
  • Tetín
  • Tetín, lom pod hradem (2)
  • Tetín
  • Turské maštale
  • Tetín
  • 3D model (3)
  • Tetín
  • 3D model (3)
  • Tetín
  • vodopád (4)
  • Tetín
  • vodopád (4)
  • Tetín
  • Tetín, vodopád
  • Tetín
  • Tetín, vodopád
  • Tetín
  • Tetín, vodopád
  • Tetín
  • Tetín, vodopád
  • Tetín
  • Tetín, rokle
  • Tetín
  • Tetín, rokle
  • Tetínská vyvěračka
  • Tetínská vyvěračka

(1) V roce 1871 získává Akciová společnost pro výrobu vápna povolení k otevření lomu v rokli pod Tetínským hradem, s podmínkou obce, že těžbou nesmí být ohroženy dvě významné památky, zřícenina hradu a jeskyně Turské maštale. Lom je otevřen roku 1889 a Akciová společnost platí obci roční nájem 300 zlatých, což je silný argument pro tetínské občany, jak nenápadně prdět na nějaké památky. Angažuje se Okresní úřad v Berouně i Zemský úřad konservatorní, ale málo platné, stejně jako dnes se naslibuje vše, a realita je jiná. Jeskyně Turské maštale je na konci 19. století téměř odtěžená. V roce 1912 jsou osazeny 16 metrů od zříceniny vstupní věže tetínského hradu mezníky, základy obytných budov jsou ale odtěžené. Nakonec lomová stěna končí 4 metry od věže. Těžba v lomu byla zastavena v roce 1923.
(2) Foto: Rudolf Hylský (1949) Zdroj snímků: Fotoarchiv - Online archiv geologických fotografií. Tato historická fotografie báječně zachycuje tvar dnes již vegetací zarostlého lomu pod Tetínským hradem.
(3) 3D model Tetínské rokle s bývalým lomem a s částí Tetína a Tetínských skal. Živý model možno stahovat zde. Jde o 3D PDFko (velikost 5 MB), které je možné prohlížet i otáčet v obyčejném Adobe Readeru.
(4) Umělý vodopád vzniknul v místě závěrné stěny lomu Pod Hradem

Tetínské skály

  • Tetín
  • Tetínské skály
  • Tetín
  • Tetínské skály
  • Tetín
  • Tetínské skály
  • Tetín
  • Tetínské skály
  • Tetín
  • Tetínské skály
  • Tetín
  • Tetínské skály
  • Tetín
  • Tetínské skály
  • Tetín
  • Tetínské skály
  • Tetín
  • infocedule Tetínské skály (550 kB)
  • Tetín
  • infocedule Tetínské skály
  • Tetín
  • Tetínské skály
  • Tetín
  • Tetínské skály
  • Tetín
  • Tetínské skály
  • Tetín
  • žlutě kvetoucí tařice
  • Tetín
  • žlutě kvetoucí tařice
  • Tetín
  • lomikámen trsnatý křehký
  • Tetín
  • lomikámen vždyživý
  • Tetín
  • Tetínské skály
  • Tetín
  • Tetínské skály
  • Tetín
  • Tetínské skály
  • Tetín
  • Tetínské skály
  • Tetín
  • bobr
  • Tetín
  • Tetínské skály (1)

(1) pohlednice Jana Čáky

Damil

Vrch Damil je tvořen silurskými a devonskými vápenci, vhodnými pro výrobu vápna i cementu. Díky systematickému zalesňování v první polovině 20. století dnes pokrývá podstatnou část severního, sv. a sz. úbočí, stejně jako vrcholové partie, smrkový les. Dříve byl ovšem celý vrch pokryt pastvinami s občasnými výchozy vápenců na povrch, které se stávaly předmětem selské těžby. Rozpojování horniny bylo prováděno trhacími pracemi a rubanina byla poté ručně nakládána na povozy, které ji odvážely do berounských vápenic.

Počátkem 20. století byla uvedena do provozu malodráha spojující lomy z oblasti Koněprus a Damilu se závody v Berouně a Králově Dvoře a povozy tak byly nahrazeny vozy malodráhy. Systém rozpojování a nakládání suroviny se ovšem jinak neměnil a nadále převažovala ruční práce. S mechanizací lomů se započalo ve třicátých letech 20. století, kdy jsou ruční vrtačky postupně nahrazovány vrtnými soupravami a k nakládce jsou používány lopatové nakladače. Tyto novinky se týkají už pouze Modrého lomu, protože v ostatních lomech těžba počátkem třicátých letech 20. století skončila (volně podle M. Hejny: Lomy a vápenice v srdci Českého krasu) .

V roce 1956 zajišťují lomy na Damilu 55% veškerých dodávek suroviny do Králodvorské cementárny (zbytek – 31% Císařský lom v Koněprusích, 14% lom Břidla). V padesátých letech se uvažovalo o otevření jediného velkolomu v oblasti, kdy se rozhodovalo, zda těžit na Damile či v Čertových schodech (které nakonec zvítězily a Damil nám tak zůstal neodtěžen).

  • Damil
  • Damil, 3D model
  • Damil
  • Damil, 3D model
  • Damil
  • Damil nad Tetínem
  • Damil
  • Modrý lom (1)
  • Damil
  • Modrý lom
  • Damil
  • Modrý lom
  • Damil
  • Modrý lom
  • Damil
  • Modrý lom
  • Damil
  • Modrý lom, portál KBK (2)
  • Damil
  • Modrý lom, portál KBK (2)
  • Damil
  • Hergetův lom (3)
  • Damil
  • Hergetův lom, zbytky po drážce
  • Damil
  • Hergetův lom, výhled na Tetín
  • Damil
  • Hergetův lom
  • Damil
  • Hergetův lom
  • Damil
  • Hergetův lom
  • Damil
  • Hergetův lom
  • Damil
  • Bývalé překladiště
  • Damil
  • Bílý lom (4)
  • Damil
  • Bílý lom
  • Damil
  • Bílý lom
  • Damil
  • Bílý lom
  • Černý lom
  • Černý lom (5)
  • Lom Na Krétě
  • Lom Na Krétě (6)
  • Lom Na Krétě
  • Lom Na Krétě
  • Lom Na Sekyře
  • Lom Na Sekyře?
  • Lom Na Sekyře
  • Lom Na Sekyře?
  • provazovka, Damil
  • provazovka
  • Damil
  • Damil
  • Damil
  • Damil
  • Damil
  • Damil
  • Damil
  • Damil
  • Damil
  • Damil
  • Damil
  • Damil, vrchol
  • Damil
  • Damil, od Srbska
  • Damil
  • Damil, od Alkazaru
  • Damil
  • Damil, od Líštice
  • malodráha KBK
  • malodráha KBK - Damil (7)
  • malodráha KBK
  • malodráha KBK (8)
  • Damil
  • infocedule - těžba vápence
  • Damil
  • infocedule - malodráha
  • Damil
  • infocedule
  • Damil
  • Damil (vlevo) a Domášov
  • Damil
  • královna sp., Damil (9)
  • Damil
  • trilobit, Damil (10)
  • Damil
  • trilobit, Damil (11)

(1) Modrý lom je největším lomem v oblasti Damilu. Předmětem těžby zde byly dvorecko-prokopské vápence, ale postupem těžby zde byly odkryty a těženy i podložní vápence slivenecké a řeporyjské a nadložní vápence zlíchovské. Pozemek na Damilu si Akciová společnost pro výrobu vápna pronajala v roce 1871. Rozpojování rubaniny bylo prováděno trhacími pracemi, v roce 1930 byl zde prvně užit naftový vrtací stroj CykloneDrill.V roce 1932 je dokončena výstavba kompresorovny a vývrty pro rozpojování nadměrných kusů rubaniny jsou nadále prováděny stlačeným vzduchem. Téhož roku byl prvně do provozu uveden parní bagr, který dokázal naložit až 40 vagónů denně. V roce 1957 došlo v Modrém lomu k tzv. selhávce (nepovedený komorový odstřel), která zapříčinila, že zde těžba ustala (Narychlo je znovu zahájena těžba v horní, vápencové části lomu Kosov). Lom je dnes zhruba z jedné třetiny zavezen bordelem.
(2) Na přelomu 30. a 40. let se započalo se zahlubováním a ze stěnového lomu se stává lom stěnojámový. Pro zlepšení dopravy rubaniny ze zahloubených částí lomu je vyražen v roce 1942 ve východní stěně tunel o délce 62 metrů, kterým byla přivedena vlečka KBK na dno lomu.
(3) Hergetův lom byl otevřen firmou Maxe Hergeta v roce 1892 a kvalitní koněpruský vápenec v něm těžený byl používán na výrobu vápna a odpad na výrobu štěrku. Jedná se o stěnový lom dlouhý 70 m, široký 60m, s výškou stěny 28-35 m. V roce 1909 byla zprovozněna vlečka malodráhy do tohoto lomu, do té doby se surovina vozila povozy do stanice malodráhy Tetín. Těžba skončila v roce 1934, po vyhoření vápenky Na Grosovně (naproti berounskému nádraží).
(4) Nový Bílý lom je nejmladším lomem v oblasti Damilu, byl otevřen v roce 1952. Ihned po otevření lomu do něj byla zbudována vlečka malodráhy. Předmětem těžby zde byly hlavně přídolské vápence a později i nadložní vápence lochkovské. Těžba skončila v roce 1962 z důvodu otevření lomů Čertovy schody a Kosov.
(5) Černý lom byl otevřen v roce 1904 Akciovou společností na výrobu vápna a cementu. Jedná se o 40 m dlouhý stěnový lom s výškou stěny 15-20 m. Předmětem těžby zde byly hlavně dvorecko-prokopské vápence pro výrobu vápna a na stavební kámen, v menší míře i zlíchovské vápence pro výrobu štěrku. Ukončení těžby nastalo v roce 1924, později byl lom částečně zasypán odpadovou haldou ze sousedního Hergetova lomu.
(6) Byl otevřen v devadesátých letech 19. století firmou Max Herget poblíž vrcholové partie Damilu pro těžbu vápence pro výrobu vápna. Jedná se o stěnový lom dlouhý 60 m, široký 50 m, s výškou stěny 10-12 m, ve kterém byly těženy dvorecko-prokopské vápence. Nebyl napojen na malodráhu (velká nadmořská výška), dopravu obstarávaly pouze koňské potahy. Těžba končí kolem roku 1910. Všechny informace o lomech na Damilu čerpány z M. Hejny: Lomy a vápenice v srdci Českého krasu.
(7) V roce 1898 byla uvedena do provozu úzkorozchodná trať (760 mm) mezi berounskými vápenkami a tetínskými a koněpruskými lomy (žlutě). Mezi km 4,7 a 4,8 odbočovala z hlavní trati 370 metrů dlouhá vlečka (oranžově) k překladišti Damil (symbol P) se dvěma nakládacími rampami o délce 30 a 36 metrů. Na nich byl překládán vápenec z Hergetova lomu. Ten byl s překladištěm spojem jednokolejnou vlečkou (zeleně), která vedla k 70 m dlouhé dvoukolejné svážné dráze (červeně) se sklonem 210 promile. Celé zařízení bylo v provozu od roku 1909 do roku 1934, kdy byla ukončena těžba v Hergetově lomu. V km 4,81 začínalo původně dvojkolejné, od roku 1907 trojkolejné nákladiště Damil lomy s dvěma rampami sloužícími k překládání vápence z Modrého lomu na vozy malodráhy. V roce 1942 byl uveden do provozu 62 metrů dlouhý tunel do Modrého lomu a tím byla trať malodráhy zavedena z odbočky v km 4,4 přímo do lomu (modře). Hlavní trať dále pokračovala ke km 5,6, kde začínala 0,9 km dlouhá vlečka do Bílého lomu (bíle), vlečka byla zrušena v roce 1935 společně s ukončením těžby v lomu (lom byl zavezen na přelomu 70. a 80. let 20. století). S otevřením Nového Bílého lomu byla v roce 1952 vybudována vlečka (světle modře) i do tohoto lomu. V roce 1962 končí těžba vápence na Damilu a je i ukončen provoz malodráhy (volně podle místních infocedulí).
(8) Malodráha KBK před Tetínem, publikováno se svolením obce Tetín.
(9) mlž Kralovna sp. spodní devon, st. prag, dvorecko prokopské vápence, Damil, stálá expozice v Berounském muzeu.
(10) trilobit Reedops cephalotes, spodní devon, st. prag, dvorecko prokopské vápence, Damil, stálá expozice v Berounském muzeu
(11) trilobit Reussiana reussi, spodní devon, stupeň prag, dvorecko prokopské vápence, Damil, stálá expozice v Berounském muzeu

Komentáře (připomínky čtenářů):

Od: Michal  (2017-04-07 21:22:56)
Perfektní počtení

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: