Třemošná

Tato kapitola se věnuje výrazné brdské hoře Třemošné, která tvoří hřeben s Ohrádkou a Malou Třemošnou. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.

Třemošná

Třemošná (778 m.n.m.) je jeden z nejvíc nápadných vrcholů středních Brd, v Müllerově mapě je to jediný pojmenovaný kopec ve Středních Brdech. Při pohledu na Brdy z východních a severovýchodních směrů je velice nápadná, proto se podle Třemošné dříve celá oblast středních Brd nazývala Třemošenským pohořím.

Z lesnického hlediska je Třemošná zajímavá svými zbytky přirozených porostů na prudkých jihovýchodních svazích a na hřebeni kopce. Věk těchto porostů se pohybuje kolem 180 let. Stromy místy dosahují impozantních rozměrů. Porosty na jihovýchodní expozici byly v zimě 1995/1996 silně poškozeny námrazou. Došlo k proředění porostů a místy ke vzniku menších holin. Vzhledem k absenci přirozeného zmlazení zde bylo přikročeno k podsadbám (volně podle V. Pernegra).

Z geomorfologického hlediska zde najdeme stupňovitě uspořádané mrazové sruby s mohutnými osypy.

Podle A. Profouse lze původ jména Třemošná odvozovat ze substantiva črěmcha střemcha (psl. čermЪcha), v němž se naše čř- = tšř změnilo zánikem první sykavky v tř- (= třemcha), vlastnostní adjektivum třemošný pak vzniklo z črěmЪšьn- labializací mЪ, me > mo a přidáním přípony -ný (volně podle M. Mackovičové: Oronymie Brdské vrchoviny).

(1) Některá místa v Brdech se nově pyšní dřevěnými označníky, které spojují umění, přírodu a historii. Například na vrcholu Tok poutníky vítá reliéf tetřeva hlušce, na Třemošné pak podobizna fořta, připomínající někdejší život v brdských lesích. Označníky vznikají ve spolupráci s Waldorfskou školou v Příbrami, jejíž žáci oboru řezbář je vyrábějí z dubového a modřínového dřeva (Brdoviny, 2025).
(2) Snímek z doby, kdy armáda o víkendech povolila vstup do okrajových částí VVP. Když jsem ty dobré lidi potkal, měl jsem pocit jako kdyby značkovali turisty nikdy neobjevenou krajinu. Podle tradovaných pověstí ale armáda i za socialismu poutníky na Silvestra na vrcholu tolerovala....
(3) Obrázek (400 kB) ukazuje pohled zhruba od Příbrami, legendu je možno otevřít zde. Klobouček na modelu nehledejme, je mimo výřez ortofotomapy.
(4) Na 3D modelu (2x převýšeném) vidíme jak se od Pilské nádrže přes Ohrádku hrdě pne hřeben Třemošné, který pak klesá k Malé Třemošné. Od Pilské nádrže vzhůru se začíná nenápadně zvedat Tok, v horním levém okraji je část protipožární cesty na Toku.
(5) Zdroj dat : Česká geologická služba - Geofond

Třemošná, dronem

Třemošná, Kazatelna

Skála Kazatelna je tvořena silně lavicovitými bělošedými křemennými slepenci holšinskými. Jsou to zpravidla dobře vytříděné, monomiktní slepence, jejichž základ tvoří valouny křemene nebo silicitu. Tmel je pevný, křemičitý.

Stezku na Kazatelnu upravili již někdy v šedesátých letech 19. století dobříští Colloredo-Mansfeldové, jimž tato část Brd před vznikem dělostřelecké střelnice v roce 1927 patřila (volně podle V. Pernegra).

Nejnápadněji ze slepencových hor nad Příbramí a Horami Březovými vystupuje vrch Třemošná, která uzavírá svým táhlým, lesnatým temenem Příbramanům pohled na západ. Na východním skalnatém svahu pod vrcholkem v místě, kde pěkná skupina balvanů obrovských – Kazatelna – strmí, vymýcen jest les a upravena sem správou lesů Colloredských pohodlná cesta, k níž přístup již od Příbramě klubem turistů naznačen. S přirozené rozhledny této pěkný jest pohled na Březové Hory s Příbramí v jediné město splývající, které s hůry korunuje Sv. Hora, dále na krajinu Povltavskou, k jihozápadu přes Kosov a východní výběžky Štěrbiny na Boubín a jižní čásť Šumavy. (Průvodce po Příbrami a okolí, hlavně též po příbramských dolech, Josef Hrabák, 1893)

(1) Rozlehlé suťové moře pod Kazatelnou.
(2) Ladislav Malý: Příbramsko a Dobříšsko

Malá Třemošná

Úkryt na Malé Třemošné byl vybudován v roce 1943, a kromě odborářů a uprchlíků, se zde ukrývaly také zbraně a střelivo z březohorského důlního revíru. Zdejší partyzánský oddíl uskutečnil několik sabotážních akcí na železnici u Mokrovrat a Milína, také u Voznice se pokusil o atentát na zastupujícího říšského protektora Kurta Daluega. Partyzány zásoboval potravinami hajný Mikulka z místní hájovny. V listopadu 1943 byl hajný zatčen gestapem, pro nedostatek důkazů byl však propuštěn. Po prozrazení úkrytů studentem z Příbrami, který byl partyzánskou spojkou, byl v červenci 1944 hajný Mikulka zatčen podruhé. Po krutých výsleších v pankrácké věznici byl odsouzen k trestu smrti a odvezen do Terezína. Tam ho naštěstí na konci druhé světové války zastihli živého, a tak mohl na hájovně v Oseči pokračovat ve službě až do roku 1958. Kamenná mohyla připomínající tyto události byla nedaleko úkrytu vztyčena už v roce 1946, poté byly úkryty i pomník ještě několikrát opravovány.

(1) Na úbočí Malé Třemošné směrem k Obecnici nalezneme pomník vlastencům 2. světové války. Za snímky děkuji R. Hylánovi.
(2) "svatý obrázek" v sedle mezi vrchy Malý kámen a Malá Třemošná

Malá Ohrádka a Ohrádka

(1) Sestupujeme-li z kóty Malá Ohrádka k Pilské nádrži, míjíme cestou podezřelé térenní úpravy (ale i sutě), patrně pozůstatky lidské hornické činnosti, protože příroda takhle pravidelná není. Pocitově to vidím na železnou rudu, ale fakticky o tomto místě nevím nic.
(2) Na úpatí svahu Malé Ohrádky nalezneme výraznější lom, účel tipuji na materiál pro výstavbu hráze Pilské přehrady, ale jistý si nejsem.
(3) statná jedle na úbočí Malé Ohrádky, na Slaninské cestě

Kozičínské skály

Skalní hřbet Kozičínských skal je budován bělošedými, hrubě lavicovitými až masivními křemennými slepenci holšinskými.

Orlov

Komentáře (připomínky čtenářů):