pokus

Aglaia

Kapitola se věnuje oboře Aglaia v dnešním rozsahu (včetně hradiště Dvorce), spolu s blízkými Knížecími studánkami a zahrnuje i údolí Lipižského potoka a vrch Kazatelna.

obora Aglaia

Nejstarší obora v dobříšských lesích byla nad myslivnou, která dodnes nese jméno Obora. Místní pojmenování je Stará obora.

Exotka (exotická zahrada) byla založena severně od Dobříše podél lesních luk, které přetíná cesta Bekovka.

  • obora Aglaia
  • Aglaia dronem (1)
  • obora Aglaia
  • Aglaia dronem (1)
  • obora Aglaia
  • obora Aglaia (2)
  • obora Aglaia
  • obora Aglaia
  • obora Aglaia
  • obora Aglaia
  • obora Aglaia
  • jeleni a ocůny
  • obora Aglaia
  • obora Aglaia
  • obora Aglaia
  • obora Aglaia
  • Aglaia
  • altán Aglaa 1910 (3)
  • Aglaia
  • altán Aglaa 1913 (3)
  • Aglaia
  • altán Aglaa 1927 (3)
  • Aglaia
  • Aglaia od Bzdinky
  • Aglaia
  • Aglaia, leden 1992
  • obora Aglaia
  • infocedule
  • Malinová
  • Malinová (4)
  • Malinová
  • Malinová a Aglaia (4)
  • Spálený
  • Spálený (úbočí)(5)
  • Spálený
  • Spálený od Kníž. studánek
  • Bekovka
  • Bekovka
  • Bekovka
  • Bekovka (6)
  • Bekovka
  • Bekovka
  • Bekovka
  • Skalka z Bekovky (7)
  • Bekovka
  • Bekovka
  • Bekovka
  • Bekovka
  • Bekovka
  • Bekovka
  • Bekovka
  • Bekovka
  • Bekovka
  • Bekovka
  • Lipižský potok
  • Lipižský potok (8)
  • Lipižský potok
  • Lipižský potok (8)

(1) Aglaia (vrchol kopce má korunku z obrovských douglasek? (ověřit). Dronem od údolí Lipižského potoka.
(2) Aglaia je pojmenována podle nevěsty dobříšského knížete Jeronýma Colloredo-Mansfelda – maďarské šlechtičně Aglaia Festeticz de Tolna. Aby své krásné mladé nevěstě udělal radost, dal návrší nad Bekovkou její jméno.
(3) Depozitář dobříšského muzea, Altán Aglae v polesí Mannsfeld v lesním oddělení Nad novou loukou byl postaven kolem roku 1870. Byl opravený v roce 1927, kolem altánu je porost starých douglasek a amerických dubů.
(4) Malinová dronem od údolí Lipižského potoka. Je možné, že těsně za Malinovou se ukrývá vrch Spálený, nebo je ho část vidět.
(5) Spálený (původně Brtná, Brtný) je pojmenován podle lesa spáleného v uhlířských milířích. Dřevěné uhlí bylo využíváno pro provoz brdských hutí a hamrů.
(6) Z úbočí Spáleného kde Bekovka dosáhne nejvyšího bodu se otevírá slušný pohled na Hřebeny zhruba od Stožce po Skalku. Monotónní rovinu Hřebenů narušuje na snímku vpravo "zlom" u Skalky.
(7) Výhled z Bekovky na Skalku, zoom.
(8) Vztahové adjektivum lipížský je odvozené příponou -ský ze substantiva lipič (zakončení na souhlásku -ž je pravděpodobně výslovnostní varianta: (lipič) > (lipiž)) Toponymum Lipič (popř. Lipičí) značí místo, kde roste větší množství lip (volně podle M. Mackovičové: Oronymie Brdské vrchoviny).

hradiště Dvorce (Obora)

Hradiště či tvrziště Dvorce pochází pravděpodobně z dob prvních Přemyslovců, vzhledem k nálezům denáru z doby knížete Boleslava I. Výrazné pozůstatky kruhového tvrziště tvořené obvodovým valem a zavodněným příkopem, s přerušením v místě předpokládaného vstupu na severní straně. Přesnější datace ani funkce objektu není dosud známa.

  • Dvorce
  • Dvorce
  • Dvorce
  • Dvorce
  • Dvorce
  • Dvorce
  • Dvorce
  • Dvorce
  • Dvorce
  • Dvorce
  • Dvorce
  • Dvorce
  • Dvorce
  • Dvorce
  • Dvorce
  • Dvorce
  • Dvorce
  • Dvorce
  • Dvorce
  • infocedule
  • hájovna Obora
  • hájovna Obora
  • hájovna Obora
  • hájovna Obora
  • hájovna Obora
  • hájovna Obora
  • Dvorce
  • směr Hradec
  • Dvorce
  • směr Malinová a Spálený

Knížecí studánky

Knížecí studánky byly postaveny v roce 1890 (1895?) pod názvem Nové hájovny.

  • Knížecí studánky
  • Knížecí studánky
  • Knížecí studánky
  • Knížecí studánky
  • Knížecí studánky
  • Knížecí studánky
  • Knížecí studánky
  • Knížecí studánky (1)
  • Knížecí studánky
  • Knížecí studánky (1)
  • Knížecí studánky
  • infocedule
  • Knížecí studánky
  • studánka, Knížecí studánky
  • Knížecí studánky
  • Knížecí studánky (2)
  • Knížecí studánky
  • prameniště
  • Bekovka
  • Bekovka (3)
  • Bekovka
  • Bekovka u Knížecích studánek
  • Bekovka
  • Bekovka u Knížecích studánek
  • Knížecí studánky
  • Pohled od Knížecích studánek směr Hradec a Studený vrch
  • Knížecí studánky
  • pohled na východ
  • Knížecí studánky
  • leden 1992

(1) Knížecí studánky (Neu g?u bauen kommende Hegeree beim furstenbrunnen), plány ze SOA Praha, je zde uváděn letopočet 1895. Všimněme si, že v pohledu má centrální stodola výrazně vyšší střechu než dnes.
(2) Studánka u hájovny Knížecí studánky je dotována přes 300 metrů dlouhým povrchovým akvaduktem.
(3) Silnice pojmenována podle stavitele (Bek, Beck?) V pomístním jménu Bekouka jsou zachyceny zbytky bilabiální výslovnosti hlásky v (Slovník pomístních jmen).

Kazatelna a okolí

  • vrch Kazatelna
  • Kazatelna a Aglaia (1)
  • vrch Kazatelna
  • Kazatelna (2)
  • vrch Kazatelna
  • Kazatelna (2)
  • vrch Kazatelna
  • vrch Kazatelna
  • vrch Kazatelna
  • pinky? na západním svahu

(1) Výhled z úbočí Hradce (U Michlovky) na Kazatelnu (vpravo, za ní panelák v Dobříši). Vlevo jsou potom kopce Spálený a Aglaia, možná i Malinová.
(2) Kazatelna z údolí Lipižského potoka, za Kazatelnou na horizontu Hřebeny (Hradec).

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: