logo

okolí Berouna

Tato kapitola se zabývá okolím Berouna. Není to úplně typické Křivoklátsko. Mapičku můžete zvětšit kliknutím myši, stejně jako další obrázky níže.

mapka

Rozhledna na Dědu

Vrch u Berouna (492 m.n.m.), již mimo CHKO Křivoklátsko. Rozhledna Děd je vysoká 12 metrů a byla vůbec první rozhlednou vybudovanou Klubem českých turistů. Byla postavena v roce 1893 za méně než půl roku. Udává se, že ke stavbě bylo zapotřebí 25 000 královodvorských bílých cihel, náklady činily 3000 zlatých. V době dokončení skýtala nádherný výhled, mimo jiné na Milešovku či Říp. Dnes je výhled na téměř všechny strany zastíněn vzrostlými stromy - výhled severozápadně až severně, s omezením i severovýchodně.

(1) Zatím neznámá zkamenělina nalezena na lesní cestě (mohla být tedy transportována odjinud) zhruba 200 metrů SV od vrcholu Dědu.
(2) historická pohlednice zapůjčena společností philashop.cz
(3) Děd od Jarova. V okolí rozhledny se víc kácelo a tak by snad výhledy měly být lepší.

Drabov

(1) stálá expozice berounského muzea
(2) trilobit Dalmanitina socialis střední ordovik, st. beroun, letenské souvrství, Drabov, stálá expozice berounského muzea

Lísek

(1) pozitiv a negativ výlitku dřeňové dutiny přesličky Calamites sp. , Lísek, stálá expozice berounského muzea

Beroun

Původně, dokud byla tato osada ještě vsí, nazývala se podle své polohy u brodu přes Mži (dnešní Berounku) Brod. Za vlády krále Přemysla II. Otakara se stala trhovou vsí a nově pojmenována Verona, nepochybně podle severoitalského města Verony, známé u nás odedávna pod německým jménem Bern nebo Beronia. Vlivem těchto dvou podob se v češtině vyvinula jména Berona (1360), z té pak Berún (1434) a nakonec (1854) Beroun. Prvotními obyvateli města, na něž byla ves povýšena asi roku 1295 králem Václavem II., byli též němečtí trhovci a řemeslníci (ti se však postupně počeštili, když po roce 1350 zesílil příliv českého obyvatelstva z okolních vesnic). Volně podle Lutterer, Majtán a Šrámek: Zeměpisná jména Československa.

Na začátku 14. století bylo město opevněno. V husitských válkách stáli berounští na katolické straně císaře Zikmunda, v roce 1421 přitáhl do města Žižka s pražany, nechal rozbořit klášter, upálit 37 mnichů a pobít vojenskou posádku. Díky poloze města bylo často vydrancováno procházejícími armádami, 1611 Pasovští, 1632 císařští, 1633 Sasové, 1639 Švédové (v roce 1643 mělo město 39 obyvatel), 1741-42 Francouzi, 1744 Prusové. Železná ruda se v okolí dobývala od 18. století. V roce 1722 do města přicházejí piaristé, kteří byli proslulí šířením vzdělanosti. Studovali u nich například Šebestián Hněvkovský a Josef Jungmann.

(1) Plzeňská (Horní) brána byla vystavěna mezi lety 1300-1320 jako zřejmě nejstarší část opevnění, vedla tudy obchodní stezka. V 16. století získala pozdně gotickou podobu. V roce 1735 její horní část vyhořela a poté již byla zastřešena barokně.
(2) Pražská (Dolní) brána vyrostla začátkem 14. století a téměř v původní gotické podobě s průjezdem nepravidelně valeně klenutým uzavírá dolní konec náměstí.
(3) Gotický kostel sv. Jakuba ze 13. století byl ve století šestnáctém přestavěn pozdně goticky, z vybavení je cenný oltář z roku 1741 s barokním obrazem sv. Jakuba a sv. Jana Nepomuckého od J.P.Molitora, rokokový obraz Snímání z kříže (1732) z okruhu A. van Dycka, vyřezávaná kazatelna a cínová křtitelnice. U kostela je 5 metrů vysoký litinový tzv. konstituční kříž, zhotovený v železárnách v Novém Jáchymově na památku revolučního roku 1848. Morový sloup z roku 1861 připomíná velkou epidemii moru v roce 1860.
(4) Jenštejnský dům z roku 1612 je jedním z nejcenějších domů na náměstí.
(5) Hřbitovní kostel Zvěstování Panny Marie je často nazýván Zábranský podle toho, že byl postaven za branami města.
(6) železné kované dveře s lamelovým zámkem a klepadlem 17.-18. století, z původního vybavení berounské radnice, expozice muzea Beroun
(7) Geopark Barrandien je součástí Muzea Českého Krasu.

Králův Dvůr

V polovině 13. století si tu nechal pravděpodobně král Václav I. vystavět středověký dvůr (dvorec). Václava IV. tu zajali odbojní čeští páni (panská jednota). V Králově Dvoře byla již ve 14. století v provozu železná huť (Karlova Huť). Roku 1595 tu vznikla první vysoká pec v českých zemích. Furstenberkové starou pec odstavili a v jejím sousedství vybudovali moderní železárny. Obec se stala centrem králodvorského komorního (zemského) panství a zůstala jím až do zrušení vrchnostenské správy v roce 1848.

(1) Obloukový most přes Litavku v Karlově Huti (Počaply) s lanovou dráhou a bezpečnostní sítí nad cestou a silnicí. Lanová dráha z roku 1913 o délce 5,7 km vozila rudu z dolu Hrouda u Zdic. Druhá lanová dráha z roku 1915 vedla do dolů na Krušné hoře a byla dlouhá 7 km.
(2) Bývalá nákladní lanovka z dolu Hrouda u Zdic (1913-1962).
(3) Bývalá nákladní lanovka z Krušné hory (1915-1967?) dlouhá 7 km. V roce 1943 byla postavena odbočka z lanovky na skládku hrudkovenských strusek na jižním úpatí Krušné Hory.
(4) Jeden z mála pozůstatků lanové dráhy,která sloužila k dopravě suroviny z Krušné Hory do železáren v Králově Dvoře. Snímek z Google Street View.

Trubínský vrch

(1) úlomky trilobitů nalezeny na poli mezi Svatou a Trubínem, jižně od kóty Dubová, v místě Pod Dubovou

Záhořany

Protáhlý pahorek za základní školou, dnes silně zarostlý náletovými keři, je tvořen prachovci a jílovitými břidlicemi s čočkami pelokarbonátů (laicky jílovitý vápenec). Zejména svrchní partie souvrství obsahují četné zkameněliny, především trilobity, ostnokožce (zejména jablovce), ramenonožce a konularie. Zkameněliny zde byly sbírány a těženy v mělkých jámách již od poloviny 19. století. Jde o opěrnou a paleontologickou lokalitu (stratotyp svrchnoordovického stupně beroun), výchoz záhořanského souvrství s charakteristickou fosilní faunou. (Němec J. a Vojen L., Chráněná území ČR, Střední Čechy)

(1) ostnokožec (jablovec) Codiacystis bohemica, střední ordovik, st. beroun, zahořanské souvrství, Zahořany, stálá expozice berounského muzea

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu:



www.brdy.info © 2002-2012     kontakt: tomas.adam[zavináč]brdy.info