pokus

Branov

Tato kapitola se věnuje okolí Branova, včetně přívozu V luhu, Zpropadeného zámku a přírodní rezervaci U Eremita.

Branov

Branov byla kdysi obcí vorařskou, pod Branovem bývalo vorové vaziště.

  • Branov
  • Branov
  • Branov
  • Branov (1)
  • cedule blíž ke Kouřimecké myslivně
  • zajímavá cedule
  • Branov
  • mladší doba bronzová (2)

(1) Otu Pavla připomíná i pamětní deska v Branově, jejímž autorem je sochař Jiří Prádler. Odhalena byla v červnu roku 1974.
(2) Ze systematických terénních průzkumů polních poloh na k.ú. Branov pochází soubor předmětů z mladší doby bronzové: jehlice s pečetítkovou hlavicí (16), část čepele srpu s jedním plastickým žebrem (17), dlátko (18) a část šipky (19), muzeum v Rakovníku.

V Luhu

Následující obrázky jsou z míst, o kterých psal Ota Pavel. Centrem je přívoz V Luhu, kde na břehu řeky stojí chalupa převozníka Proška, jehož se svým otcem Otto Popper, pozdější Ota Pavel navštěvoval. Zážitky z tohoto kraje ztvárnil ve svých dílech (zejména Smrt krásných srnců a Jak jsem potkal ryby).

Byl to ráj, vzpomíná Ota Pavel v povídce Smrt krásných srnců na dobu prožitou v domku převozníka Proška v Luhu pod Branovem, kam Popperovi jezdili na letní byt, když je hluk vyhnal z hostince U Rozvědčíka. V chalupě byla pec na chleba, ve sklepě mlíko, a máslo a pod ním podmáslí a v chlívě kráva a na stráni brambory a v lese hřiby a ve vodě, na kterou jsme koukali z okna, mračna ryb. Bratři Hugo, Jiří a Ota, kterému Prošek říkal Prdelka, hráli před chalupou fotbal se žlutou merunou, z okna vyhrával gramofon Tisíc mil a Prošek, široko daleko nejlepší rybář, který se asi narodil v Berounce a do Luhu přišel s velkou vodou učil bratry i jejich povedeného tatínka rybařit a z povzdálí je sledoval Proškův pes Holan. Tatínek Leo a převozník Prošek si rázem kápli do noty, protože tatínek byl taky pěkný kos. Dovedl dát hlupákům přes hubu jako Prošek. A co nedovedl, to ho Prošek naučil (rakovnicko.info).

  • přívoz v Luhu
  • Luh
  • přívoz v Luhu
  • Luh
  • přívoz v Luhu
  • přívoz v Luhu (1)
  • přívoz v Luhu
  • přívoz v Luhu
  • přívoz v Luhu
  • přívoz v Luhu
  • přívoz v Luhu
  • přívoz v Luhu
  • přívoz v Luhu
  • přívoz v Luhu
  • přívoz v Luhu
  • přívoz v Luhu
  • přívoz v Luhu
  • přívoz v Luhu
  • v Luhu
  • přívoz v Luhu
  • v Luhu
  • přívoz v Luhu
  • v Luhu
  • přívoz v Luhu
  • v Luhu
  • přívoz v Luhu
  • přívoz v Luhu
  • přívoz v Luhu
  • přívoz v Luhu
  • V Luhu
  • V Luhu
  • V Luhu
  • V Luhu
  • V Luhu
  • V Luhu
  • V Luhu
  • V Luhu
  • V Luhu
  • V Luhu
  • V Luhu
  • muzeum Oty Pavla
  • muzeum Oty Pavla
  • muzeum Oty Pavla
  • muzeum Oty Pavla (2)
  • muzeum Oty Pavla
  • muzeum Oty Pavla
  • Luh
  • Luh, 1974 (3)
  • Luh
  • Luh, 1974 (3)
  • Luh
  • Povodeň u Šnoblů, čp. 25 (3)
  • Luh
  • Povodeň u Zíků, čp. 15 (3)
  • Luh
  • rodina převozníka Proška (3)
  • Luh
  • Převoznice M. Vlková (4)
  • Šímova skála
  • pod Šímovou skálou (5)
  • Šímova skála
  • Šímova skála (5)
  • Šímova skála
  • Šímova skála (5)
  • Šímova skála
  • Šímova skála (5)
  • infocedule
  • infocedule

(1) Původní domek byl postaven v roce 1651 Kryštofem Kytnerem jako malá uhlířská chalupa. V roce 1872 byl úplně zničen velkou vodou. Na stejném místě byl znovu postaven a jeho podoba se zachovala dodnes.
(2) Můj povedený tatínek Leo mi odkázal batoh. Krásný hnědý kožený batoh. Je z jelena. Tatínek mi tenkrát řekl, když mi ten batoh dával, že ho ještě užiji, a dodal tu známou větu našich dědů: "Ten tě ještě přečká." Pěkný dárek mi tu nechal. Sundal bych ho, vyměnil za tornu, ale byl jsem příliš ješitný. Batoh z jelena, i když je těžký, je příliš krásný, má barvu přezrálého obilí a co hlavního, já se všude chlubím, že je ze švýcarského jelena, což každý nemá. A tak jsem ho nosil, byl to můj úděl, bylo to asi jako jmění, které dostanete a maličko vás tíží. (Mám rád tu řeku)
(3) Získala Zdena Bradnová, tuto fotokopii věnovala paní Holečková. Snímky povodní pochází z roku 1938.
(4) Paní Marie Vlková převážela v letech 1975- 1978. Získala Zdena Bradnová, tuto fotokopii věnovala paní Holečková.
(5) Skála - později lom, okolní les, ale i pole nad lesem, to vše patřilo v době první republiky místní rodině Šímů - odtud pochází vžitý, stále používaný název i přesto, že v současnosti skála i okolní les náleží obci Bránov. Šímova skála je navždy zvěčněna v povídkové knize spisovatele Oty Pavla (Jak jsem potkal ryby), v povídce Pod Šímovic skálou si bratři Poperové prozpěvují jak u Šímovic skály dva trempové stáli, že neměli nic na práci na kytary hráli. V těchto místech se také říká U kamene - podle kamene odpadlého z kdysi činného lomu do řeky, viditelného asi metr od břehu při normálním stavu hladiny. Geologicky se jedná o starohorní místy velmi zvětralou zbřidličnatělou drobu. Hornina je citelně poznamenaná též lomovou činností a je ukázkově nesoudržná (kráceno, podle infocedule Jestřábi Křivoklátska).

Zpropadený zámek

Hradiště Zpropadený zámek regionální literatura též uvádí jako Propadený zámek nebo Propadlý zámek. Jedná se o terénní útvar, kde není zachováno žádné zdivo ani jiná památka po jakékoliv stavbě. Antonín Cechner zde však ještě v roce 1913 registruje „sporé stopy sklepů“. Významný regionalista Jan Renner dokonce roku 1937 uvádí, že jsou v lese, kde lid říká na Zpropadeném zámku, patrné sledy někdy opevněného sídla. Dnes zde terénní profil připomíná zbytky valů s příkopy obklopující vyvýšený prostor, který je porostlý smíšeným lesem. Na jedné straně je tento prostor chráněn strmým srázem padajícím do údolí potoka, který se o něco níže (V luhu) vlévá do řeky Berounky. Z druhé strany je svah o něco mírnější, který klesá přímo k Berounce. Směrem k Branovu je patrné poměrně rozlehlé území zakončené valem, které snad mohlo být předhradím. Historické prameny o Zpropadeném zámku mlčí. F. A. Heber, A. Sedláček, A.Cechner aj. Renner uvádí, že zde stávala středověká tvrz, která sloužila k ochraně důležité obchodní cesty. Tato cesta skutečně nedaleko lokality vedla. Naopak další z regionalistů V. Kočka možnost tvrze na Zpropadeném zámku rezolutně popírá. Přiklání se k názoru, že zde stával tzv. Blockhaus, tj. pevný srub osazený hláskami, který měl střežit cestu mezi Křivoklátem a Týřovem. Výskyt několika obdobných hlásek v okolí hradu Křivoklátu by tuto domněnku jen potvrzoval. Jiná alternativa nabízí, že na Zpropadeném zámku bývala v době laténské obchodní stanice, čemuž by napovídal nález žárového hrobu poblíž této lokality. Železný meč, dva nože, štítová puklice a kování štítu, které byly v hrobě nalezeny (pokusím se vyfotit), byly předány do Národního muzea v Praze (volně podle Historické památky Rakovnicka, T. Bednařík).

Lokalita je datována do střední a mladší doby hradištní. Časně laténské osídlení ostrožny zůstává neprokázáno. Podařilo se však zachytit stopy pravděpodobně halštatské nebo spíše mlado- až pozdněbronzové kulturní vrstvy. Plocha pravděpodobně nebyla ohrazena najednou. Val přepažující nejužší místo ostrožny má pravděpodobně pravěký původ, systém valů v středu ostrožny vznikl až v raném středověku. (volně podle Krištuf, Krištufová - Archeologický výzkum výšinné lokality v poloze Na propadeném zámku)

  • Propadlý zámek
  • Zpropadený zámek (1)
  • Propadlý zámek
  • Zpropadený zámek (1)
  • Propadlý zámek
  • Zpropadený zámek (1)
  • Propadlý zámek
  • Zpropadený zámek
  • Propadlý zámek
  • Zpropadený zámek
  • Propadlý zámek
  • Zpropadený zámek
  • Propadlý zámek
  • Zpropadený zámek
  • Propadlý zámek
  • keltové (2)
  • Propadlý zámek
  • keltové (2)
  • Propadlý zámek
  • keltové (2)
  • Propadlý zámek
  • keltové (2)

(1) Hradiště je lokalizováno na hřbetě Prachoviště, na fotce zhruba tam kde končí druhý ostrov. Za Prachovištěm přes rokli je nepatrně vidět Malá Pleš. Nejvyšší kótou na snímku je Štulec.
(2) Výstava Keltové v Národním muzeu (do února 2019), uvádí exponáty jako součást výbavy hrobu z Branova - železná dvojdílná puklice štítu a zdeformovaný meč.
Na serveru keltove.cz jsem se dočetl: Za humny obce hned za stodolou v blízkosti Zpustlého zámku v Kouřimeckém revíru, tedy na neznámém místě západně od obce, došlo k objevu bohatého hrobu z konce 5. až počátku 4. století. Asi okolo roku 1888 byl pod pískovcovým kamenem nalezen zohýbaný, zčásti z pochvy vytažený železný meč s dvojdílnou štítovou puklicí s 5-6 dekorativními hřeby a rovnež ke štítu patřícím obvodovým kováním, sekáč a menší nuž, bronzové kroužky velikosti prstýnku a železné kroužky s protaženým pazourkem. Toto rituální deformování a žárový hrob měly být typické pro kmen Bóju v severní Itálii po příchodu jeho příslušníků z Čech.

Eremit

V této přírodní rezervaci (mezi Roztoky a Branovem) nacházíme jedno z nejvýznamějších nalezišt vzácného tisu červeného v naší republice (kolem 1000 jedinců).Dříve byly činěny úvahy o vysokém stáří křivoklátských tisů, podle posledních informací jsou údaje o tisíciletém stáří zdejších tisů nadsazené.

  • U Eremita
  • U Eremita (1)
  • U Eremita
  • U Eremita (2)
  • U Eremita
  • U Eremita
  • U Eremita
  • U Eremita
  • U Eremita
  • U Eremita
  • U Eremita
  • U Eremita
  • U Eremita
  • U Eremita
  • U Eremita
  • U Eremita
  • U Eremita
  • U Eremita
  • U Eremita
  • U Eremita
  • U Eremita
  • U Eremita
  • U Eremita
  • U Eremita
  • U Eremita
  • U Eremita
  • U Eremita
  • U Eremita
  • U Eremita
  • U Eremita
  • U Eremita
  • U Eremita
  • U Eremita
  • U Eremita
  • U Eremita
  • pěnovcové ložisko
  • U Eremita
  • pěnovec
  • U Eremita
  • sráz s měsíčnicemi
  • U Eremita
  • U Eremita
  • U Eremita
  • U Eremita
  • U Eremita
  • U Eremita
  • U Eremita
  • U Eremita
  • U Eremita
  • U Eremita
  • U Eremita
  • černé břidlice
  • U Eremita
  • infocedule, Eremit
  • U Eremita
  • U Eremita
  • U Eremita
  • U Eremita
  • U Eremita
  • zvonek
  • U Eremita
  • pokroucená babyka
  • U Eremita
  • mostek přes Klucnou
  • Klučná - ústí do Berounky
  • Klucná - ústí do Berounky
  • Klučná - ústí do Berounky
  • Klucná v roce 1923
  • Eremit od Roztok
  • Eremit od Roztok

(1) Dronem od Višňové. Dominantní kopec bude Mokřinka.
(2) Dronem od Višňové. Špičatý kopec v pozdálí by mohl býti Beraník. Tohle létání, člověk ještě nemá v oku měřítka.
(3) Skalní výchozy obsahují polohy proterozoických černých břidlic. Ty byly později často místem tektonických pochodů.

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: