pokus

Hostim

Tato kapitola se věnuje okolí Hostimy, hlavně údolí Kačáku (Loděnického potoka od jeho ústí po Svatý Ján).

Kačák mezi Sv. Janem a Hostímí, dronem

  • Svatý Jan
  • Kačák pod Sv. Janem
  • Svatý Jan
  • Kačák pod Sv. Janem
  • Třesina
  • Hostím a Třesina
  • Třesina
  • Třesina, dronem
  • Třesina
  • Třesina, dronem
  • Třesina
  • Třesina, dronem
  • Třesina
  • Třesina, dronem
  • Třesina
  • Třesina, dronem
  • Třesina
  • Třesina, dronem
  • Třesina
  • Třesina, dronem
  • Třesina
  • Třesina, dronem
  • Třesina
  • Hostím, dronem
  • Třesina
  • Hostím, dronem

okolí Hostími (Kačák mezi Sv. Janem a Hostímí)

Malebné údolí Kačáku je vyhloubeno napříč hlavní barrandienskou synklinálou holyňsko-hostimskou, v jejímž jádře probíhá tektonická osa barrandienu. Vlastní jádro synklinály tvoří nejmladší zachované devonské souvrství srbské, tvořené naspodu hlavně tmavými vápnitými břidlicemi a ve vyšší převážné části střídáním písčitých břidlic a pískovců. Jsou to mořské uloženiny vyššího středního devonu. Tvoří vrch Vysoká stráň nad Hostimí a deprese po jeho obou stranáchů; na těchto vrstvách též leží obec Hostim.
Při severním okraji Hostimi vystupuje nápadně morfologicky patrná skalní kulisa, tvořená k jihovýchodu ukloněnými vrstvami chotečských vápenců (nižší střední devon, stupeň eifel) a za nimi je v údolí Kačáku další menší deprese, která odpovídá větrání méně odolných vápenců třebotovských (červenavé vápence nejvyššího spodního devonu, stupeň dalej). Výchozy jsou většinou zarostlé lesem. Při srovnání úklonu vrstev v severozápadním a jihovýchodním křídle synklinály je zřetelně vidět, že úklony v severozápadním křídle (severně od Hostimi) jsou mnohem příkřejší, než v křídle jihovýchodním (jižně od Hostimi). Tím je dána charakteristická nesouměrnost celé vrásové struktury. Zvrásnění je poměrně jednoduché a geologicky spadá do staršího období variského vrásnění. Vrásová výstavba je porušena mladšími zlomy, podle kterých často dochází ke krasovění a zvýšené erozi. (podle místní naučné stezky)

  • Hostim
  • od Svatého Jana (vlevo) po Hostím (vpravo)
  • Hostim
  • Hostím a Třesina
  • Třesina
  • Třesina
  • Třesina
  • Třesina
  • Vysoká stráň
  • Třesina
  • Vysoká stráň
  • Třesina
  • Vysoká stráň
  • Třesina
  • Vysoká stráň
  • Třesina
  • Třesina
  • Třesina od jihozápadu
  • výhled z Třesiny
  • výhled z Třesiny na SZ
  • výhled z Třesiny
  • výhled z Třesiny na SZ
  • výhled z Třesiny
  • výhled z Třesiny na JJZ
  • výhled z Třesiny
  • výhled z Třesiny na JJZ
  • výhled z Třesiny
  • pohled z úbočí Herinek
  • hradiště Květnice
  • hradiště Květnice
  • Svatý Jan, muzeum
  • hradiště Květnice (1)
  • hradiště Květnice
  • hradiště Květnice
  • hradiště Květnice
  • hradiště Květnice
  • skalní step na Třesině
  • skalní step na Třesině
  • Hostim
  • nad Kačákem
  • Hostim
  • Hostím
  • Hostim
  • mezi Hostímí a Sv. Janem
  • Třesina
  • mezi Hostímí a Sv. Janem
  • Hostim
  • mezi Hostímí a Janem (2)
  • Hostim
  • mezi Hostímí a Sv. Janem
  • Svatý Jan
  • údolí Kačáku
  • Svatý Jan
  • údolí Kačáku
  • 3D model
  • 3D model okolí
  • 3D model
  • 3D model okolí
  • 3D model
  • 3D model okolí
  • Vysoká stráň
  • Vysoká stráň
  • Hostím
  • Hostím (3)
  • Hostím
  • Hostím (4)
  • infocedule
  • infocedule
  • Hostím
  • Hostím (5)
  • geologický řez
  • geologický řez (6)

(1) expozice muzea ve Svatém Janu
(2) Skála nad Sv. Janem je v katastru nazývána Mramor, též dřívější jméno restaurace bylo Pod Mramorem.
(3) pohlednici věnoval Josef Mottl, děkujeme
(4) historická fotografie (Hostím), vlastník i datace neznámá
(5) kapradinovitá rostlina Relimia hostinensis, střední devon, st. givet, srbské souvrství, kačácké vrstvy, Hostím. V tmavých vápnitých břidlicích kačáckých vrstev jsou běžné zbytky suchozemských rostlin splavené z pevniny do mořské pánve.
(6) geologický řez v ose Záhrabská - Hostím, podle Interaktivní geologické mapy České republiky 1: 25 000, omlouvám se za případné chyby, některé symboly nebyly příliš čitelné

Kačák od ústí do Berounky k Hostími

Potok je dodnes označován dvěma názvy. Již ve staré svatoivanské legendě, i později ve 14. století, byl označován jako Loděnický potok (název Loděnic je odvozen od tzv. lodění dřeva – způsob plavení dřeva za pomocí soustavy hrází, stavidel a řady propojených rybníků). Od 17. století je častěji nazýván podle starobylé vsi Kačice, kterou protéká na svém horním toku. Nejprve byl jmenován potokem Kačickým, z čehož později vznikl zkrácený název Kačák.

Podle jména potoka Kačáku je pojmenována jedna významná událost ve vývoji původní mořské sedimentární pánve, ve které se zdejší horniny ukládaly. Před 370-380 miliony lety se ve zdejším devonském útvaru odehrála tzv. kačácká událost (event). Kačák tehdy samozřejmě ještě vůbec neexistoval. Rozkládalo se zde mělké teplé moře plné života, nacházející se tehdy velmi blízko rovníku. Nastálé vzedmutí hladiny moří o více než sto metrů bylo zřejmě způsobeno globálním oteplením. Vápence, které dosud vznikaly ve zdejším mělkém teplém moři, byly poměrně náhle vystřídány ukládáním tmavých břidlic. Ty vznikaly ve větších hloubkách s nedostatkem kyslíku. Podle zásadního úbytku zkamenělin v horninách lze doložit, že vlivem těchto změn tehdy vyhynulo mnoho organismů.

Od Hostími po ústí Berounky cestou minete pár opuštěných lomů.

  • Kačák
  • ústí Kačáku
  • Kačák
  • ústí Kačáku
  • skála Pupek u ústí Kačáku
  • skála Pupek u ústí Kačáku
  • skála u ústí Kačáku
  • skála Pupek u ústí Kačáku
  • skála u ústí Kačáku
  • skála Pupek (vpravo)
  • skála u ústí Kačáku
  • Pupek a Alkazar
  • Kačák
  • Kačák
  • Kačák
  • Kačák
  • Kačák
  • Kačák
  • Kačák
  • Kačák
  • Kačák
  • Kačák
  • Kačák
  • Kačák, březen
  • Kačák
  • Kačák
  • Kačák
  • nad Kačákem
  • Kačák
  • nad Kačákem
  • Kačák
  • nad Kačákem
  • Kačák
  • nad Kačákem
  • Kačák
  • jeskyně Nad Kačákem (1)
  • Kačák
  • jeskyně Nad Kačákem
  • Kačák
  • jeskyně Nad Kačákem
  • Kačák
  • jeskyně Nad Kačákem
  • V kozle
  • V kozle
  • V kozle
  • V kozle
  • V kozle
  • V kozle
  • V kozle
  • V kozle
  • V kozle
  • V kozle
  • V kozle
  • V kozle
  • V kozle
  • V kozle
  • V kozle
  • V kozle
  • V kozle
  • V kozle
  • V kozle
  • V kozle, od Kruh. lomu
  • Kačák
  • Kačák
  • Kačák
  • u Kačáku
  • Kačák
  • Kačák
  • Kačák
  • Kačák
  • Kačák
  • Kačák
  • Kačák
  • Kačák - vrása
  • Kačák
  • zkameněliny u Kačáku (2)
  • Kačák
  • zkameněliny u Kačáku (2)
  • Kačák
  • zkameněliny u Kačáku (3)
  • Kačák
  • zkameněliny u Kačáku (3)
  • Kačák
  • zkameněliny u Kačáku (3)

(1) Jeskyně nad Kačákem - Objem zemin, vytěžených při archeologických výzkumech a speleologickém průzkumu v této jeskyni činí přes 500 m3 a je největší v celém Českém krasu. Jeskyně vznikla převážně ve vápencích loděnických, ve strukturně složitém prostoru, kde se protínají starší přesmyky a mladší vertikální poruchy. ( HROMAS, Jaroslav et al. Jeskyně, 2009)
(2) Hostím - srbské souvrství (geologická naučná stezka)
(3) zkameněliny, co se našly v suti

Kačák od ústí do Berounky k Hostími, dronem

  • Kačák
  • ústí Kačáku, od Chlumu
  • Kačák
  • ústí Kačáku, od Alkazaru
  • V kozle
  • údolí Kačáku, vpravo hradiště
  • kaňon Kačáku
  • kaňon Kačáku
  • kaňon Kačáku
  • kaňon Kačáku
  • kaňon Kačáku
  • kaňon Kačáku
  • kaňon Kačáku
  • kaňon Kačáku
  • kaňon Kačáku
  • kaňon Kačáku
  • V Kozle, Divadýlko
  • V Kozle, Divadýlko
  • V Kozle, Divadýlko
  • V Kozle, Divadýlko

Hradiště V kozle (Hostím)

Podle nálezů bylo hradiště osídlené v pozdní době kamenné a později ve střední době bronzové. Je pravděpodobné, že vnější val má stejné stáří a pozdější Slované se zde opevnili na starší pravěké pevnosti. Hradiště bylo zřejmě trojdílné a zaujímalo plochu téměř 15 ha. Ze západu, jihu a východu byl areál akropole a prvního předhradí nepřístupný. Ze severu jsou vedeny tři opevňovací linie příčných valů. (volně podle stredovek.com)

  • V kozle
  • V Kozle, dronem
  • V kozle
  • hradiště v Kozle (1)
  • V kozle
  • hradiště v Kozle
  • V kozle
  • hradiště v Kozle
  • V kozle
  • bývalý Řopík?
  • V kozle
  • hradiště v Kozle
  • V kozle
  • hradiště v Kozle
  • V kozle
  • hradiště v Kozle
  • V kozle
  • hradiště v Kozle
  • V kozle
  • hradiště v Kozle (2)
  • V kozle
  • hradiště v Kozle
  • V kozle
  • hradiště v Kozle
  • V kozle
  • hradiště v Kozle

(1) stálá expozice Berounského muzea
(2) Velmi zvláštní val tvaru U nad údolím Kačáku, zda souvisí s hradištěm nebo jde o novověkou práci netuším.

Na průchodě

Jeskyně s výrazným portálem a dvěma okny ve strmé skalní stěně na levém břehu Kačáku. Proslula jako archeologická lokalita, jejíž výzkum vrcholil za 2. světové války, kdy zde došlo ke sporu mezi L. Zotzem a J. Petrbokem o kvalitu dokumentace výkopů. Nálezy zahrnovaly řadu kultur od mladého paleolitu (magdalénien) po starší dobu železnou.

  • Na průchodě
  • Na průchodě
  • Na průchodě
  • Na průchodě
  • Na průchodě
  • Na průchodě
  • Na průchodě
  • Na průchodě
  • Na průchodě
  • Na průchodě
  • Na průchodě
  • skalní step
  • Na průchodě
  • třemdavy
  • Na průchodě
  • směr Třesina

Herinky

První značenou cestou v českých zemích byla trasa z Berouna přes Herinky a Svatý Ján pod Skalou do Karlštejna, dnes provázená červenou značkou. Podle Svatoivanské legendy byl dub na Herinkách již v 9. století svědkem setkání knížete Bořivoje s poustevníkem Ivanem. Strom udumřel v roce 1974. Při kraji lesa stojí moderní kamenný obelisk v podobě slunce. Na úpatí vrchu Herinky nalezneme lesostep Liština s výhledem na Tetín a na kaňon Berounky u Srbska.

  • Herinky
  • nový dub na Herinkách
  • Herinky
  • dub na Herinkách 2015
  • Herinky
  • dub na Herinkách 2018
  • Herinky
  • infocedule
  • Herinky
  • historický snímek (1)
  • Herinky
  • kóta Herinky (2)
  • Herinky
  • Herinky
  • Herinky
  • jihozápadní úbočí Herinek
  • Herinky
  • prohlubně v lese (3)
  • Herinky
  • SZ od kóty Herinky (4)
  • Herinky
  • hrachor lecha
  • lesostep Liština
  • lesostep Liština
  • lesostep Liština
  • lesostep Liština
  • lesostep Liština
  • lesostep Liština
  • Herinky od Tetína
  • Herinky od Tetína
  • Ouředníkův lom
  • Ouředníkův lom (5)
  • Ouředníkův lom
  • Ouředníkův lom (5)
  • Ouředníkův lom
  • Ouředníkův lom (6)
  • Zbuzkův lom
  • Zbuzkův lom (7)
  • Zbuzkův lom
  • Zbuzkův lom (7)
  • Macháčkův lom
  • Macháčkův lom (8)
  • Macháčkův lom
  • nad Macháčkovým lomem
  • Herinky septárie
  • Herinky, septárie (9)

(1) historický snímek původního dubu, vlastník i datace neznámá
(2) V roce 1415 se připomíná Jíra Herynek z Vráže jako majitel lesního komplexu Herinky.
Oblast dostala jméno podle berounského měšťana Jana Herynka, který tu ještě roku 1539 měl louku, pole, vinici, lesy a vrchy. Zda byla jeho postava totožná s renesančním českým šlechticem Janem Herynkem ze Sloupna se s odstupem pěti staletí těžko prokazuje. Tzv. Herynkovský revír se stal v 17 století jedním ze čtyř lesních revírů královského města Berouna. Byl dokonale zmapován a aktivně obhospodařován prokazatelně již v roce 1740. O vrchu na Herinkách máme ještě jeden zajímavý záznam v berounských kronikách. Ve středověku po zdejší prastaré říšské cestě Praha-Regensburg putovalo nespočet armád. Beroun byl totiž strategickým místem této cesty, střežícím brod přes řeku Berounku. V září 1744 byly na kopci Herinky rozmístěny baterie pruských ostřelovačů a odtud vojáci ostřelovali Beroun z děl. Město sice nedobyli, ale pobořením mnoha domů způsobili velké škody. Volně podle článku Záhrabská, J. Ševčík, Minulostí Berounska 8
(3) Prohlubně v lese vzdáleně připomínající závrty. Přebírám z Geospelos.cz: Vrcholová plošina Herinek jižně a jihovýchodně od nejvyššího bodu přestavuje relikt starého reliéfu, se širokými mělkými depresemi vyplněnými zvětralinami předkvartérního stáří.
(4) Prohlubně (na fotografii obtížně viditelné) na louce SZ od kóty Herinky, kousek od turistického rozcestí. Podle knihy Český Kras (Cílek, Žák, Majer) by to mohly být pozůstatky po leteckém bombardování Berouna z roku 1945. Neověřeno.
(5) Lom V. Ouředníka byl založený v roce 1932 a v době opuštění byl široký 12 m a dlouhý 20 m, při výšce stěny 6 m.
(6) Průhled lesem od Ouředníkova lomu ke Svatojánské skále.
(7) Nejblíže obci Hostim ležel lom Antonína Zbuzka, který dosáhl rozměrů 20x20 m při výšce stěny 10-12 m. Pro všechny tři místní lomy (Ouředníkův, Zbuzkův, Macháčkův) platí, že jejich poloha byla z hlediska dopravní obslužnosti nevýhodná, což byl hlavní důvod, že v nich těžba probíhala relativně krátce.
(8) Největším a nejvzdálenějším od obce Hostim je Macháčkův lom, jinak též uváděný jako Na Výšinách, Na Líštinách či Červený lom. Jedná se o stěnový lom s výškou stěny 6-12 m ležící na jižním svahu návrší Herinky. Chýnické vápence se zde vyskytují ve vrstvách mocných 5-30 cm. Většina produkce byla využívána jako stavební lomový kámen a pouze 10% vytěženého materiálu bylo využitelných pro hrubou kamenickou výrobu. Zde se jednalo hlavně o dlažební mozaiku o rozměrech 5x5 cm, ovšem mocnější polohy mohly být využívány i na jinné kamenické výrobky. Lom byl otevřen v roce 1926 a v období první republiky zde bylo zaměstnáno 5 lidí. V lomu se vyskytuje poloha s křemitými nodulemi, která je předmětem zájmu sběratelů.
(9) Septárie je konkrece (kulovitý útvar vzniklý srážením látek kolem jádra - např. zrnka písku), pocházející z jílovitých sedimentů. Pro tento druh konkrecí je charakteristická síť vnitřních trhlin, vzniklých v průběhu zpevňování. Trhliny bývají vyplněny chalcedonem, achátem či kalcitem. Výstava - Acháty a křemeny, krása skrytá v kamenech (Muzeum Českého krasu v Berouně).

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: