Karlštejn

Tato kapitola se zabývá Karlštejnem a jeho okolím. Mapičku můžete zvětšit kliknutím myši, stejně jako další obrázky níže.

Karlštejn

Karlštejn je jedním z nejznámějších českých hradů, který je velmi oblíben mezi zahraničními turistmi. Karlštejn byl založen v roce 1348 českým králem Karlem IV., později i římským císařem. Roku 1365 zesílil význam Karlštejna, když na něj nechal císař převést ostatky svatých a uložit je ke korunovačním klenotům do nové honosné kaple sv. Kříže, zřízené v hlavní věži (nejbezpečnější místo hradu). Ke kapli sv. Kříže vede točité schodiště s nástěnými malbami z legend o svatém Václavu a svaté Ludmile. Kaple sv. Kříže je obložena 2392 drahými kameny (karneoly, acháty, jaspisy, křišťály, jantary, růženíny, ametysty), kaple je vyzdobena původně 130 deskovými obrazy Mistra Theodorika, dnes je jeden z obrazů ztracen. Pozlacenou mříží je kaple rozdělena na dvě části, obřady v části oltářní mohl sloužit pouze arcibiskup či biskup. Při mši byl Karel IV. často přítomen sám a k oltáři přistupoval na znamení úcty bosý. Vstup do kaple musel povolovat zemský sněm (ověřit). Na hradě Kalštejn bylo vybudováno unikátních pět kaplí, většina významných hradů té doby má jednu, maximálně dvě kaple. kaple sv. Grálu, kaple sv. Mikuláše zřícená v 16. století, kaple Panny Marie, kaple sv. Kateřiny, kaple sv. Kříže. V roce 1422 obléhali hrad neúspěšně husité. V 60. letech 19. století vypracoval vídeňský profesor F. Schmidt plány na rekonstrukci, kterou od roku 1887 s několika změnami v původních plánech prováděli J. Střelba a J. Mocker.
Skála pod hradem je z devonských zlíchovských vápenců, petrograficky vápenců biomikritových, v nichž jsou hojné černé čočky rohovců, jiskřící při úderu kladivem. Jsou tvořeny tvrdým křemenem. (Hrady Čech a Moravy, z čeho jsou a na čem stojí)

Karlštejn - historický

(1) pohlednice věnoval Josef Mottl, děkujeme
(2) Karlštejn roku 1875, František Fridrich
(3) Nerealizovaný návrh rekonstrukce hradu Karlštejna od architekta F. schmidta z roku 1870

Mistr Theodorik

Nalezl jsem doma sbírku pohlednic Mistra Theodorika, trochu váhám zda neporuším něčí autorská práva, ale protože se na Karlštejně nesmí fotit interiéry, přináším takto alespoň část krásy z kaple sv. Kříže na hradě Karlštejně

Budňany

Dub sedmi bratří

(1) pohlednici (a komentář k ní) věnoval Josef Mottl, děkujeme
....dříve se hospodařilo v lesích Krasu s velmi malou dobou obmýtí 20-30 let. Ponechávaly se výstavky starých stromů, nejčastěji dubů ty se nacházejí ve spoustě současných porostů, jako pozůstatky tohoto hospodaření.

Budňanská skála

Geologické jevy poblíž Karlštena

Jsem geologický amatér. Snažím se poskládat údaje z průvodců do dnešní krajiny, snad neudělám nějakou velkou botu. První 4 obrázky se věnují geologickému odkryvu mezi chotečským souvrstvím a srbským souvrstvím, lokalita je označená cedulí a nalezneme jí poblíž Dubu sedmi bratří.

Pátý obrázek se týká lomu v chotečských vápencích, který nalezneme ve směru ke Karlštejnu nalevo přes potok. Ve vrstevním sledu se zde rychle střídají vrstvy jemnozrnných mikritových, hruběji zrnitých bioklastických vápenců i tenké vložky tmavých vápnitých břidlic (Chlupáč, Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí).

Šestá až osmá fotografie je pořízena poblíž restaurace Pod dračí skálou. Nejsem si jist, zda to červené jsou třebotovské vápence, ale podle Chlupáčova průvodce by tomu tak mělo být.

(1) U restaurace Pod dračí skálou se údolí nápadně rozšiřuje. Je to způsobeno tím, že údolí protíná pruh měkkých dalejských břidlic, které jsou náchylné k boční erozi. Pěkný odkryv v dalejských břidlicích je proti domu čp. 130, střídají se zde polohy olivově zelených a tmavších šedozelených vápnitých břidlic, obojí s hojnými čočkami jemnozrnných vápenců (Chlupáč, Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí).

Voškov

(1) Voškov z železniční lávky v Třebáni
(2) Voškov z Černého kamene

Černý kámen a Černá skála

Černý kámen a Černá skála jsou poměrně matoucí pojmy dvou od sebe blízkých skal mezi Třebání a Řevnicemi. Černý kámen by měl být skalní sráz nad silnicí z Třebáně na Roviny, kdežto Černá skála by měla být skála blíž Řevnicím nad Berounkou.

Srázu nad silnicí nahoru na Roviny říkám Černý kámen podle mapky v Třebáni na návsi a rovněž zde pojem Černý kámen uvádí kapacita v oboru - profesor I. Chlupáč v knize Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí. Ale! Infocedule geologické naučné stezky tyhle názvy obrací, je to tedy mírně zmatené.

Hraniční vrstvy mezi ordovikem a silurem jsou v Barrandienu jen zřídka odkryty, jedním z nejinstruktivnějších odkryvů je skalní ostroh Černý kámen u Třebáně. Nižší příkrou a skalnatou část srázu tvoří intruzivní ložní žíla silurských diabasů. Žíla zde proniká rovnoběžně s vrstevnatostí břidličnatými horninami střední části kosovského souvrství.Hranice mezi ordovikem a silurem je zakryta svahovou sutí, byla ale prozkoumána umělými výkopy. Silurské graptolitové břidlice vystupují v horní části svahu obráceného k JZ, tyto břidlice se prozrazují svým černošedým zabarvením. Náhlý nástup sedimentace tmavých graptolitových břidlic odráží významnou událost v dějinách Země - globální event. Šlo o pronikavou změnu sedimentačních poměrů, která zřejmě souvisela s prohloubením moře - eustatickým zdvihem mořské hladiny, které bylo vyvoláno rychlým táním gondwanských ledovců i posuny litosférických desek do nižších zeměpisných šířek.

Komentáře (připomínky čtenářů):

---

www.brdy.info © 2002-2012     kontakt: tomas.adam[zavináč]brdy.info