pokus

Klonk a Lejškov

Tato kapitola se věnuje národní přírodní památce Klonk, obci Suchomasty a Lejškovu.

Klonk

Klonk je mezinárodním stratotypem hranice mezi silurem a devonem. Byl schválen jako první mezinárodní stratotyp hranice mezi geologickými útvary na 24. Mezinárodním geologickém kongresu v Montrealu (1972), od té doby je jedním z nejvýznamnějších geologických stratigrafických objektů ve světovém měřítku. Pro doplnění - nedaleko Karlštejna nalezneme Budňanskou skálu, která byla na stejném geologickém kongresu zvolena parastratotypem (pomocným stratotypem) hranice silur - devon, který doplňuje zvláště některými paleontologickými daty základní stratotyp Klonk u Suchomast.

V Čechách existují ještě další dva významné stratotypy: lom Na požárech v Praze-Řeporyjích – mezinárodní stratotyp hranice ludlow-přídol a definice přídolí, nejvyššího stupně siluru a Homolka v Praze-Velké Chuchli – mezinárodní stratotyp hranice lochkov-prag, dvou nejspodnějších stupňů devonu.

  • Klonk
  • Klonk
  • Klonk
  • Klonk
  • Klonk
  • Klonk
  • Klonk
  • Klonk
  • Klonk
  • Klonk
  • Klonk
  • Klonk, vrstvy
  • Klonk
  • Klonk, jalovec
  • Klonk
  • Klonk
  • Klonk
  • Klonk
  • Klonk
  • Klonk (1)
  • Klonk
  • Klonk
  • Klonk
  • Klonk
  • Klonk
  • Klonk
  • Klonk
  • Klonk
  • Klonk
  • Klonk
  • Klonk
  • Klonk
  • Klonk
  • Klonk
  • Klonk
  • Klonk (2)
  • Klonk
  • infocedule
  • Klonk
  • trnky
  • Klonk
  • Tmaň z Klonku
  • Klonk
  • Suchomasty z Klonku
  • Klonk
  • Koukolova hora z Klonku
  • Klonk
  • Lejškov z Klonku
  • Zlatý kůň z Klonku
  • Zlatý kůň z Klonku
  • Zlatý kůň z Klonku
  • Zlatý kůň z Klonku (3)
  • Klonk
  • Plešivec (vlevo) z Klonku

(1) Celkem je v profilu očíslováno 124 geologických vrstev (zdroj: http://lokality.geology.cz/158). Vlastní hranice mezi silurem a devonem je vedena uvnitř 7-10 cm mocné vrstvy č. 20 (vyznačuje se nástupem vůdčí fosilie Monograptus uniformis). V nadložní vrstvě sledu č. 21 je prvý výskyt trilobita Warbugella rugulosa. Na snímku pod prknem vidíme očíslovanou vrstvu č. 18 a nad prknem vrstvu č. 26.
(2) Geologický památník u Klonku je vytvořen z mramoru zbuzanského, který je mikritovým až biomikritovým vápencem nazelenale nebo nahnědle šedé barvy, je hlíznatý, s typickými žilkami bílého kalcitu.
(3) Ze Zlatého koně je vidět přes masiv Voskopu jenom kousíček.

Suchomasty

  • Suchomasty
  • Suchomasty
  • Suchomasty
  • Suchomasty
  • Suchomasty
  • Suchomasty
  • Suchomasty
  • Suchomasty
  • Suchomasty
  • Suchomasty
  • Suchomasty
  • Suchomasty
  • Suchomasty
  • Suchomasty
  • Suchomasty
  • Suchomasty
  • Suchomasty
  • Suchomasty

Lejškov

Záznamy o těžbě vápence na Lejškově se objevují již v době po třicetileté válce, obyvatelé Chodouně od nepaměti lámali na Lejškově kámen a prodávali z něj pálené vápno. Vápenec byl těžen hlavně pro výrobu vápna, stavební účely a pro štěrk na výstavbu a opravy cest a silnic. Významným odběratelem vápence z lejškovských lomů se stal po roce 1850 zdický cukrovar. Pro průmyslovou těžbu bylo ložisko vápenců na Lejškově otevřeno počátkem 20. století v souvislosti s výstavbou vápenky ve Zdicích. V roce 1912 zde bylo vystavěno skladiště dynamitu. Po roce 1918 kupuje lomy na Lejškově a Homoláku i vápenku ve Zdicích Škoda Plzeň, aby měla vlastní zdroj vápna pro výrobu oceli. Doprava vápence probíhá až do 20. let 20. století koňskými povozy, než byla v roce 1925 dána do provozu 4,5 km dlouhá část lanové dráhy spojující lomy na Lejškově a Zdickou vápenku. Nakládací stanice lanové dráhy se nacházela u silnice ze Suchomast do Zdic a sloužila i pro vápenec z Homoláku, který sem byl přivážen nákladními automobily. Těžba na Lejškově utichla v roce 1956. (volně podle Hejna: Lomy zdické vápenky na Lejškově a Homoláku)

  • Lejškov
  • dendroidní graptolit (1)
  • Lejškov
  • Lejškov
  • Lejškov
  • Lejškov
  • Lejškov
  • Lejškov
  • Lejškov
  • Lejškov
  • Lejškov
  • Lejškov
  • Lejškov
  • Lejškov
  • Lejškov
  • Lejškov
  • Lejškov
  • Lejškov
  • Lejškov
  • Lejškov a Tmaň
  • Lejškov
  • Lejškov
  • Lejškov
  • Lejškov
  • Lejškov
  • Lejškov od jihu
  • Lejškov
  • Lejškov
  • Lejškov
  • Lejškov
  • Lejškov
  • Lejškov, vzadu Čertovy schody
  • Lejškov
  • Lejškov, pohled západně
  • Lejškov
  • geologické vrstvy
  • Lejškov
  • Lejškov, zbytky z lomu

(1) Chlupáčovo muzeum

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: