pokus

Koruna a Bor

Tato kapitola se věnuje srdci Středních Brd - Koruně a Boru, včetně Reservy a Třítrubeckého potoku.

Koruna

Na vrcholu Koruny naleznete starou zrezlou měřickou věž, lézt nahoru se nedoporučuje. Oprava, věž už spadla.

  • Koruna
  • Koruna
  • Koruna
  • bývalá věž na Koruně
  • Koruna
  • věž nám spadla
  • Koruna
  • západní vrchol 832 m.n.m.
  • Koruna
  • mezník č. 8
  • Koruna
  • mezník č. 8
  • Koruna
  • trojhranice
  • Koruna
  • bývalá hranice Zbiroh-Rožmitál
  • Koruna
  • výhled na Paterák a Kočku
  • Koruna
  • výhled na Vrchy, vzadu Radeč
  • Koruna
  • výhled na Ždár
  • Koruna
  • Koruna (1)
  • Koruna
  • Koruna (1)
  • Koruna
  • Koruna (1)
  • Koruna
  • Koruna, skalky (2)
  • Koruna
  • lišejník
  • Koruna
  • Koruna
  • Koruna
  • skalka na úbočí Koruny
  • 3D model Koruny a okolí
  • 3D okolí Koruny (3)
  • 3D model Koruny a okolí
  • 3D okolí Koruny (3)
  • Koruna
  • Koruna (4)
  • Koruna
  • Koruna (4)
  • Koruna
  • Koruna (4)
  • Koruna
  • Koruna (4)
  • Koruna
  • Březový vrch z Koruny
  • Koruna
  • uhlířský plac
  • Koruna
  • Koruna (5)
  • Koruna
  • Koruna (5)
  • Koruna
  • Koruna od Toku
  • Koruna
  • Koruna
  • Koruna
  • Koruna

(1) skalka na západním úbočí Koruny, zhruba 1,6 km od vrcholu
(2) Zatím jsem nenašel skalku Gundálka na úbočí Koruny, někdy též U Kundálovic skalky. Velmi pravděpodobně ležela na historické hranici panství.
(3) 3D model okolí Koruny, modře povodí Reservy, zeleně povodí Třítrubeckého potoka
(4) bývalá správní hranice vedoucí po jihozápadním úbočí Koruny, místy je v terénu patrná vyskládaná zeď
(5) Správní hranice mezi panstvím Zbiroh a Rožmitál pod Korunou vedla i podél Třítrubeckého potoka

Bor

Polesí Bor na jižních svazích vrchu Koruna bylo jedním z devíti polesí (revírů) pražského arcibiskupství na rožmitálsku. Do tohoto polesí dle Stabilního katastru patřilo mj. - V Líhách, Eisnerka, Hradiště, Koš, Březová hora (možná kóta již nikoliv, tápu). Pražskému arcibiskupství bylo ve 14. století odkázáno polovina rožmitálského panství, toto rozdělení vydrželo do husitských válek. Celé rožmitálské panství pak pražské arcibiskupství získalo pár let po Bílé hoře (1623) a podrželo si je jakožto velkostatek až do moderní doby.

Na Boru, lesní louce, již lemoval Černý potok, stála od 18. století dvojice chalup (samota zde podle arcibiskupských knih stávala od roku 1774), připomínajících staré šumavské usedlosti. Obě měly pavláčky pod převislými střechami, nad střechou většího stavení vystupovala zvonička. V roce 1908 byla arcibiskupskou správou vystavěna nová honosnější myslivna v tyrolském slohu s hrázděným zdivem. Její jihozápadní nároží tvořila věžička s domácí kaplí. Reprezentační objekt sloužil k odpočinku pražskému arcibiskupovi a jeho vzácnějším hostům. Borská myslivna byla rozbořena armádou v roce 1959 (volně podle J. Čáky: Střední Brdy).

  • Bor
  • Bor
  • Bor
  • Bor
  • Bor
  • Bor
  • Bor
  • Bor
  • Bor
  • Bor
  • Bor
  • Bor
  • Bor
  • Bor
  • Bor
  • Bor
  • Bor
  • Bor
  • Bor
  • Bor
  • Bor
  • Bor
  • Bor
  • Bor
  • Bor
  • hájovna Bor (1)
  • Bor 1957
  • Bor (2)
  • Bor
  • hájovna Bor, postavena 1908
  • Bor
  • Bor (3)
  • plán hájovny
  • plán hájovny, jižní strana (4)
  • plán hájovny
  • plán hájovny, severní strana (4)
  • plán hájovny
  • plán hájovny, východní strana (4)
  • plán hájovny
  • plán hájovny, západní strana (4)
  • Borské sedlo
  • Borské sedlo
  • Bor, dronem
  • Bor
  • Bor, dronem
  • Bor
  • Bor, dronem
  • Bor
  • Bor
  • Bor
  • Bor, dronem
  • Koruna od Boru (5)
  • Bor, dronem
  • pohled na sever (6)
  • Bor, dronem
  • Praha z Boru (7)
  • Bor
  • Praha z Boru
  • Bor, dronem
  • Bor, směr Tok
  • Bor, dronem
  • Borský revír (8)

(1) pohlednici poskytl sběratel ing. Dort
(2) V roce 1959 byla hájovna Bor zbořena, snímek je z roku 1957. Stodola byla úmyslně zapálena v roce 1998. Jako gymnazista-záškolák jsem mezi lety 1990-94 rád kolem chodíval, škoda že jsem sebou nikdy nevzal foťák.
(3) Kresba Miroslava Háska, expozice Špejchar Spálené Poříčí
(4) Původní plány hájovny deponovány v Národním archivu.
(5) Koruna (vpravo) od Boru, dronem. Těsně za Korunou vykukuje na horizontu malá špička, mohl by to být Žďár.
(6) Severně od Boru - na horizontu přes údolí Reservy by to měl být kopec Jordán. Jinak většinu snímku vyplňují lesy mezi Korunou a Tokem.
(7) Pohled přes údolí Třítrubeckého potoka, na horizontu Praha.
(8) mapa Borského revíru z dob Gangloffových

Tři páni

  • Tři páni
  • Tři páni
  • Tři páni
  • Tři páni, sucho 2019
  • Tři páni
  • Tři páni (1)
  • Tři páni
  • Tři páni (1)
  • Tři páni
  • Tři páni (2)
  • Tři páni
  • Tři páni (2)
  • Tři páni
  • Tři páni (3)
  • Tři páni
  • Tři páni (4)
  • Historické správní celky středních Brd
  • stav do roku 1726 (5)
  • Tři páni
  • nový trojmezník

(1) bývalá správní hranice mezi panstvím Rožmitálským a Dobříšským
(2) bývalá správní hranice mezi panstvím Dobříšským a Hořovickým (tzv. Velká Baština)
(3) rozhled poblíž Tří pánů, kopec vpravo je Koruna
(4) rozhled poblíž Tří pánů, kopec vpravo je Koruna, v levé části je vidět vysílač na Praze
(5) Historické správní celky středních Brd do roku 1726. Včetně podkladového rastru, šíře obrázku 2500 pixelů.Bohužel přesnost vyrovnání není oslnivá, Tři páni jsou oproti schémátku ve skutečnosti 800 metrů blíž ke Koruně.

Třítrubecký potok

  • Třítrubecký potok
  • Třítrubecký potok
  • Třítrubecký potok
  • Třítrubecký potok
  • Třítrubecký potok
  • Třítrubecký potok (1)
  • Třítrubecký potok
  • přítok Třítrubeckého potoka (2)
  • Třítrubecký potok
  • přítok Třítrubeckého potoka (2)
  • Třítrubecký potok
  • přítok Třítrubeckého potoka (2)
  • Třítrubecký potok
  • přítok Třítrubeckého potoka (2)
  • bouda Na koši
  • bouda Na koši
  • bouda Na koši
  • bouda Na koši
  • Třítrubecký potok pod Borem
  • Třítrubecký potok pod Borem
  • Třítrubecký potok pod Borem
  • Třítrubecký potok pod Borem
  • Třítrubecký potok pod Korunou
  • Třítrubecký potok pod Korunou
  • Třítrubecký potok pod Korunou
  • Třítrubecký potok pod Korunou
  • Třítrubecký potok pod Korunou
  • Třítrubecký potok pod Korunou
  • Třítrubecký potok pod Korunou
  • Třítrubecký potok pod Korunou

(1) Horní tok Třítrubeckého potoka mezi Korunou a Březovým vrchem, poblíž bývalé Eisnerky. Soukromě jsem si toto místo nazval trianglem, jde o troj-křížení cest z Boru na Roviny nebo k zámečku Tři trubky.
(2) Bezejmenný přítok Třítrubeckého potoka pramenící na SZ úpatí Hradiště. Nová mapa Geodézie online zde úvádí novotvar Hradišstký potok, pojem je zřejmě bez historických souvislostí.

Reserva

Reserva se dříve také jmenovala Potok od reservoáru. Umělá nádrž na Reservě měla v době malých průtoků (letní sucha) posílit vodní stav, aby hamry mohly pracovat. Velmi pravděpodobně vznikla v roce 1652, stejně jako podobná nádrž - rybník Tisý.

Podle místních lesníků má nynější kóta Jordán název od rybníčku na Rezervě pod Aliankou, odtud se rozšířil na vrch (824 m) a následně cílovou plochu.

  • Reserva
  • Reserva
  • Reserva
  • Reserva
  • Reserva
  • Reserva
  • Reserva
  • Reserva
  • Reserva
  • Reserva
  • Reserva
  • Reserva
  • Reserva
  • Reserva
  • Reserva
  • Reserva
  • Reserva
  • Reserva
  • Reserva
  • bývalá správní hranice (1)
  • Reserva
  • patník č.13 (1)
  • Reserva
  • patník č.13 (1)
  • Reserva
  • Reserva nad Němými
  • Reserva
  • Reserva nad Němými
  • Reserva
  • Reserva (2)
  • Reserva
  • Reserva (2)
  • Reserva
  • Reserva (2)
  • Reserva
  • Reserva
  • Reserva
  • žebrovice různolistá
  • Reserva
  • Reserva
  • bývalá Anýžova bouda
  • bývalá Anýžova bouda (3)
  • Reserva
  • jeden z mnoha pramínků
  • Reserva
  • údolí Reservy od Carvánky

(1) bývalá správní hranice mezi hořovickým (enkláva Velká Baština) a zbirožským panstvím. Na zbirožské straně jsou pod vyrytou korunkou iniciály F nebo L II. (spíše připomíná řecké pí) a rok 1756. F I by byly iniciály Františka I. Štěpána Lotrinského, manžela Marie Terezie. L II. by mohly být iniciály Leopolda II. (dodatečně přeražené), který se narodil roku 1747, v době osazení mezníku by mu bylo 9 let.
Iniciály L II. patří Petru Leopoldovi II., který byl korunován Svatováclavskou korunou českých králů roku 1791. Vládl jen krátce, zemřel v roce 1792. Vytesávaný letopočet 1752 na brdské mezníky tedy nesouhlasí s roky jeho vlády. Mezník byl osazen dříve, již za Marie Terezie, která byla korunována královnou českou roku 1743 a vládla do roku 1780. Jejím manželem se stal vzdálený bratranec František I. Štěpán Lotrinský, který byl zvolen a korunován císařem Svaté říše římské v roce 1745. Královna Marie Terezie po smrti svého otce jmenovala Františka I. spoluvládcem, nicméně českým králem nikdy nebyl. Přesto se na meznících setkáváme i s jeho iniciálami F I. (volně podle materiálů Zbirožského muzea)
(2) protržená hráz
(3) Anýžova bouda. Podle J. Šefla (Povídání o Brdech) byla v roce 1934 zbourána Anýzova bouda nad potokem Rezerva poblíže cesty Klášterky. Byla přestavěna na loveckou chatku u hořovské cesty na Carvánce, která vyhořela v 60. letech. Oproti tomu Anýžova hájovna popisovaná v publikaci Almanach lesovny, myslivny hájenky v panství centrálních Brd dodnes stojí ve Strašicích jako hájovna Pilka.

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: