logo

Radotín

Tato kapitola se zabývá Radotínským údolím.

Černé rokle

Černé rokle mají mezinárodní stratigrafický význam se stratotypem hranice mezi stupni lochkov a prag. Je to i významná paleontologická lokalita.

Klapice

Geologické profily svrchním silurem a spodním devonem a významné naleziště zkamenělin v siluru. Druhově bohaté společenstvo šipákové doubravy a otevřené skalní stepi s bohatou faunou hmyzu.

Kosoř

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1310, kdy byl pánem na místní tvrzi rytíř Valtr řečený z Kosoře (Waltherus miles de Cossors). V tomto roce náležela část vsi vyšehradské kapitule. Kolem roku 1349 patřila část zbraslavskému klášteru.

lom Hvížďalka a Špička

Lom Špička byl otevřený roku 1948. V roce 2004 v něm byla objevena Nedělní jeskyně – nejdelší jeskyně na území Prahy (uváděná délka přes 100 m).

Lom Hvížďalka je rozlehlý, dosud činný lom (dobývací prostor o výměře 58 ha) na pravém břehu Radotínského potoka. Lom byl založen roku 1863, velký rozvoj nastal zejména po roce 1959 v souvislosti se stavbou přilehlé Lochkovské cementárny. Zářez silnice spojující lom s cementárnou východně od vlastního lomu odkryl jeden z nejlepších geologických profilů podolským souvrstvím včetně hranic stupňů ludlow-přídolí (opěrný profil k mezinárodnímu stratotypu) a přídolí-lochkov (hranice siluru a devonu).

PP Radotínské skály

Důvodem ochrany je odkrytý geologický profil prvohorními usazeninami od nejvyššího ordoviku (kosovské souvrství), přes spodní silur, hranici silur-devon, hranici stupňů lochkov a prag a celým pražským souvrství, na výchozech společenstva skalní stepi, s několika nalezišti zkamenělin.

PR Radotínské údolí

Přírodní rezervace je klasickým územím pro výzkum českého devonu již od dob Joachima Barranda. Geologický profil údolím Radotínského potoka je mezinárodně významný, patří k nejdůležitějším ve východní části pražské pánve a opírá se o něj řada geologických studií. Na území je několik klasických a typických nalezišť zkamenělin a část stratotypu oblastní litostratigrafické jednotky kopaninské souvrství (ludlow, silur). Větší část území pokrývají přirozená lesní společenstva doubrav a suťových lesů, na otevřených skalních výchozech rostou druhově bohaté xerotermní trávníky. Naleziště mnoha skupin teplomilného hmyzu, u řady druhů jde o extrazonální výskyty nebo o hranice areálů.

Cikánka

PP Cikánka - V lomech Cikánka je znatelné rozhraní dvou geologicky odlišných částí na jihozápadní straně oblasti. Jednu část tvoří hranice lochkovských souvrství, jež jsou součástí Barrandienu (nejspodnější devon), a druhou část tvoří Pražské souvrství (spodní devon). Profil vrstev lochkov – prag ukazuje konodontové a tentakulitové zóny. Na odkrytém rozhraní se významně podílela jednak těžba mramoru a jednak i desková tektonika vějířovitým průběhem radiálních poruch.

NPP Cikánka - rozlehlý porost kavylové stepi s bohatou teplomilnou květenou a zvířenou. Geologický podklad území tvoří devonské slivenecké a řeporyjské vápence pražského souvrství. Půdy tvoří převážně mělké rendziny. Z botanického hlediska je plochý, protáhlý hřbet vápenců nepříznivým stanovištěm pro uchycení dřevin, a proto hostí pouze nízký trávník, který silně upomíná na subkontinentální step. Dominantou je kavyl Ivanův (Stipa pennata), který vytváří společně se smělkem štíhlým (Koeleria macrantha), kostřavou walliskou (Festuca valesiaca), kostřavou žlábkatou (Festuca rupicola), lipnicí úzkolistou (Poa angustifolia) a bojínkem tuhým (Phleum phleoides) ojedinělý xerotermní trávník.

Lochkovský profil

Jde o opěrný geologický profil k mezinárodnímu stratotypu hranice ludlow-přídol, opěrný profil k mezinárodnímu stratotypu hranice silur devon, detailní disharmonické provrásnění, význačné paleontologické naleziště J. Barranda, na částech svahu zachována význačná společenstva skalní stepi.

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu:



www.brdy.info © 2002-2018     kontakt: tomas.adam[zavináč]brdy.info