logo

Skořice

Tato kapitola se zabývá okolí obce Skořice. Mapičku můžete zvětšit kliknutím myši, stejně jako další obrázky níže.

mapka

Skořice

(1) pohlednice jsou ze soukromé sbírky H. Hrachové

Kolvín

Na vyfotografované ceduli na patníku jest psáno "Díkuvzdání za zrušení roboty v Kolvíně r. 1848 zničena vandalem r. 1967!". Osmý - nepříliš kvalitní obrázek ukazuje pohled směrem na Šumavu, kde jsme tušili její nejvyšší vrchol Velký Javor. (Je-li možné ho odtud spatřit zatím nemám ověřeno). Na předposledním obrázku (kapacitně ! 690kB) je domovský list z Kolvína, poskytnutý panem M. Tomáškem, díky. Z výstavy "Teslíny" v příbramském archívu je poslední obrázek řezenského (bavorského) feniku - poklad 816 mincí z 2. poloviny 13.století nalezený v Kolvíně 1939.

(1) pomníček Karel Farmačka
(2) pohlednici poskytl sběratel ing. Dort

Palcíř

Vrch s názvem Palzirz zaznamenává již mapa prvního vojenského mapování z šedesátých let 18. století. Palcíř není typickým kopcem centrálek, na jeho vrcholu se střídají různé typy lesa které přechází v křovité formace či bezlesí, patrně silný byl vliv bývalé vesnice Kolvín. Poblíž vrcholu nalezneme nejrůznější lomy, v tom největším na západním úbočí je i jezírko, občas vysychající. Vlastní kóta Palcíře vytváří plochý, suťový vrchol budovaný šedozelenými metavulkanity a buližníky. Metabazalty obsahují vtroušené pyrhotinové a chalkopyritové zrudnění dobývané v několika mělkých pinkách v podobě masivní oxidické železné rudy. Na vrcholu Palcíře najdeme nevelký kámen, vysoký asi 1,5 metru, který hlavici palcátu tvarem vzdáleně připomíná.

Na Čihadle - leží 1 km sz. od Palcíře, dva pruhy buližníkových skaleko délce asi 200 m a výšce do 8 m.

Dršťka

Nejstarší zpráva o hradu z r. 1390 říká, že jej tehdy drželi synové Dobrohosta z Ronšperka. V l. 1407—1438 je doložen Zdeněk z Drštky, který měl hrad od r. 1426 v zástavě od císaře Zikmunda a uhájil jej proti husitům. Za husitských válek vládl hradu Drštce Břeněk z Drštky. Hrad se stal r. 1427 vedle Radyně a Lopaty důležitou oporou Zikmundových vojenských akcí na Plzeňsku. V roce 1454, kdy se poměry v zemi po husitských válkách uklidnily a po dlouhé době opět zasedal zemský soud, byl hrad Dršťka s vesnicemi Mirošovem, Skořicemi a dalšími nejmenovanými vesnicemi prohlášen za královskou odúmrť. To je první a zároveň poslední výslovná zmínka o hradu Dršťce.

V polovině 16. století byla už Dršťka zříceninou. Dnes tu zastihneme část zdiva z lomového kamene, spojovaného pevnou maltou, které kdysi zpevňovalo patu věže při skále. Buližník je jednou z nejtvrdších hornin, tesat do něj a z něj musela být namáhavá práce. Přesto jsou v takové hornině vylámány skalní hrady. Dršťka leží na silně rozčleněném buližníkovém hřebeni. Stavba byla přizpůsobena terénu, začleněna do něj, zčásti do něj vytesána. Do buližníku byl vylámán i hluboký příkop.

(1) železné předměty ze zříceniny hradu Dršťka (2. pol. 14 - 1. pol. 16 stol.), expozice Rokycanského muzea
(2) Ideální rekonstrukce podoby hradu Dršťky, podle edice Zapomenuté hrady, tvrze a místa Nadace České hrady 1995.

Trokavec

(1) pohlednice je ze soukromé sbírky H. Hrachové

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu:



www.brdy.info © 2002-2012     kontakt: tomas.adam[zavináč]brdy.info