logo

Stožec

Tato kapitola se zabývá širší oblastí mezi Hradcem a Božími vrážkami včetně legendárního Stožce. Mapičku můžete zvětšit kliknutím myši, stejně jako další obrázky níže.

mapka

Boží vrážky

Boží Vrážky se podle Čáky původně jmenovaly Boží vrátka, název je doložen už v roce 1654.
M. Mackovičová (Oronymie Brdské vrchoviny) přináší pohled jiný. K roku 1337 přináší místní název Wrusium. Dále píše, že F. Cuřín spojuje pomístní jméno Vráž pro nejstarší dobu s nářečním vráž = osypky (nářečně spalničky) a dodává, že je příbuzné s ruským vrag (ovrag) = proláklina a bulharským vrag (ovrag) = údolí se strmými svahy a vraga = boule na lidském těle, terénní vlna. Původní český význam jména Vráž spojuje tedy F. Cuřín s nemocí zvanou spalničky. Jedním z jejich důležitých příznaků jsou drobné zarudlé pupínky (bouličky) po celém těle (srov. s bulharským vraga). F. Cuřín se tedy přiklání k názoru, že v češtině se jménem Vráž označovaly vyvýšeniny, na rozdíl od ruštiny a bulharštiny. Příčinu tohoto významového rozdílu vidí v rozmanitém terénu oblastí obydlených slovanským obyvatelstvem a v relativnosti pohledu, z něhož je terénní útvar posuzován: Při pohledu shora jde o sníženinu, při pohledu zdola o vyvýšeninu. Tam, kde jsou kopce, jsou pro orientaci i pro osídlení a hospodaření důležité právě ony. Z dějin středoevropského osídlení víme, že nejstarší pole (a také osady) se objevovala často právě na svazích, nikoliv přímo v údolích a u řek, aby nebyla zaplavována nebo podmáčena...V rovinných oblastech má tuto důležitost údolí, průrva, tj. týž jev viděný shora. To může být i orientační prostředek jako jinde hora .

(1) Na patníku (mezníku) nalezneme písmena HD a HM,jde patrně o Herrschaft (panství) Mnischek und Doberschisch
(2) Zbytky oplocení Klondajku, dříve tu vedl plot, z něhož místně zbývají ještě jeho betonové patky.
(3) geologický řez v ose Drahlovice - Vrážky - Kytín, podle Interaktivní geologické mapy České republiky 1: 25 000, omlouvám se za případné chyby, některé symboly nebyly příliš čitelné
(4) Výrazná terénní vlna skrývá malý lůmek. Podle Vachtla (Soupis lomů) jde o pozemek k.č. 662 západně obce, podle pozemkového katastru i podle katastru nemovitostí jde dnes o pozemek č. 670. Podle již zmíněného Vachtla patřil Velkostatku Mníšek pod Brdy (Juvellin Kast) Těžily se zde křemité slepence a pískovce - světlošedé až načervenalé, středně až hrubozrnné. Velmi tvrdá a velmi trvanlivá hornina vhodná jako silniční štěrk a štět. Otevřeno roku 1925 na stavbu silnice Kytín-Rochota.
(5) Výrazný hřeben Hřebenů je v oblasti Stožce pod bývalou vojenskou základnou tvořen polymiktními kambrickými slepenci kloučecko-čenkovského souvrství (na obrázku podbarveno zeleně). V terénu je na brdské poměry zřetelný příkrý sklon svahu. V oblasti lomu Na soudném tehle hřebenový příkrý svah uskakuje, pravděpodobně podél tektonického zlomu, zde se rád nechám poučit znalými geology. Pro snažší orientaci ve slepé mapě je lůmek červený křížek a Třebízského dub jako výrazný orientační bod křížek modrý.
(6) kříž nad Rovinami (Kytín) v lokalitě Adamka, k jeho historii zatím nevím vůbec nic.
(7) Název Adamka se objevuje už ve Stabilním katastru (zde rok 1839). Louka je dnes již zarostlá lesem.
(8) V lese mezi Adamkou a Rovinami se hledala a možná i těžila ruda železitá, V SOA Praha jsem nalezl Vyhlášku ohledání z roku 1873. Týká se nejsevernějšího lesního pozemku č.644 v katastru Kytínském podle Stabilního katatru.

Na Soudném, majetkové spory bývalých panství

Mezi roky 1569 až 1630 byla Dobříš královským majetkem, tzv. komorním panstvím. Hranice komorního panství Dobříš na Hřebenech popisuje protokol z roku 1598, ve kterém zemský měřič Šimon Podolský z Podolí zaznamenává výsledky měření na lesích komorního panství dobříšského. Zjištěné výměry jsou udávány v zemských provazcích po 42 loktech, což v dnešní soustavě měr činí 24,85 metru na jeden provazec. Za nejprve z ouřadu dobříšského vyměřil jsem kus lesu nade vsí Řevnice ležícího, stejkajícího se s vobčinami řevnickýma, s lesy špitálskýma (tj. s lesy řádu křižovníků s červenou hvězdou - Dobřichovice), též k Řitce a ke Mníšku náležejícími, kterýžto kus drží 2805 provazců. Item jiný kus s týmž kusem se stejkajícího, ležícího nad dvorem Svinaři, je v něm ku prodeji panu Vratislavovi z Mitrovic a na Litni drží 10430 provazců. Item vyměřený je druhý les k prodeji témuž panu Václavovi Vratislavovi, ležícího s jedné strany odporu, který je po Hřebenech, ten kus se táhne od Bílého kamene k Nevěstě, odtud k Zlému příjezdu, potom k Drahlovskému lesu, drží 5427 a půl provazce (lokalita Nevěsta a Zlý příjezd naprosto netuším kam přiřadit). Item vedle téhož kusu vyměřen jest kus lesa ku prodaji panu Vratislavovi všeradickému, ležící nad jeho lesy po potok od Roudných, 5638 provazců. Item opět s týmž kusem se stejkajícího lesa vyměřeno jest kus k prodaji panu Jaroslavovi Otto z Losu a na Hlažovicích (tj. na dnešních Lážovicích) nad lesy Holanovými, náležejícímu k Malému Vosovu po rokli nad týmž Vosovem, drží 7324 provazců. Item s tím kusem stejkající se lesové, kteříž dobíhají od rokle nad Malým Vosovem, Lštění a Chlumci nad ves Chlumec, ves Lštino k Malé Babce k lesům karlštejnským, odtud k božím mukám a zas spátkem po Hřební Stráži stromů štěpových (v německém textu…bis zum Einfang deren Äpfelbäumern) , Hradec, až potud, pokud jest panu Jaroslavovi Ottovi vyměřeno, ty lesové jsou vyměřený k vsi Chlumci panu Vratislavovi na Skřípli, drží 18298 a půl provazce. A tak všech těch lesův od Dobříše k půlnoci za vrchy Bílým kamenem, Nevěstou, Stožcem, Hradcem, Chlumcem, Lštěním ležících jest 49923 provazců. Item téhož ouřadu dobříšského vyměřil jsem panu Bechyňovi k Rosejovicům kus lesu, ležícího s jedné strany vedle lesův sirotčích někdy pana Jiříka Bechyně, odtud k božím mukám, potom pod vrch Střížtě, pod vrch Hradec blízko až zase podle vyklizování klackovství, drží 15350 provazců (J. Bezděka: Staré názvy lesů kolem Dobříše 1598, Historická geografie 8).

Do roku 1731 bylo dobříšské panství na Hřebenech ohromné, sahalo až k dnešnímu rozcestí U Trojáku (Trojmezí), což je dnešní hranice katastrů Dobřichovice, Řitka a Mníšek. V roce 1731 se dohodli mezi sebou dobříští a liteňští (a podle průběhu dnešních katastrálních hranic možná i svinařští - spekuluji) o sporné lesy severně od dnešní hájovny Rochoty a vydali tzv. Narovnání mezi panstvím dobříšským a statkem Liteň o odstoupení sporného lesa zvaného Soudný. Nepodařilo se mi text Narovnání rozluštit, třeba bude někdo šikovnější. Jde o šest stran textu - 1, 2, 3, 4, 5, 6. Poznámka - dnešní rozcestí Na Soudném se nalézá zhruba o 1,5 km jižněji od tohoto vysouzeného lesa (na historické mapě: Sáudneg les).

Další majetkové přesuny nastaly roku 1764, kdy část Dobříšského panství kupují Mníšečtí. Jan Čáka uvádí, že 20.1.1764 byla podepsána smlouva mezi dobříšskými Mansfeldy a mníšeckými hrabaty z Unwertu. Za svobodu lovu zaplatili Mansfeldové 40.000 zlatých a za svobodu kácení dřeva postoupili dva velké kusy lesa při hranicích Mníšku. Od tohoto roku byly definitivně stanoveny hranice mníšeckého panství v Brdech a lesní celky zůstaly beze změny až do poloviny 20. století.

(1) Do mapy jsem přidal některé dnešní lokality pro snažší orientaci - rozcestí Na Soudném, hájovnu Rochoty, Jezírko, U Trojáku a Skalka.
(2) Překres hranic části panství z historické mapy do dnešní ortofotomapy.
(3) Vysouzený kus lesa Sáudneg les připadající ve prospěch Litně.
(4) Kopec Babka by měla spadat již pod grunty Řevnické, nicméně na této mapě je kreslena jako kdyby patřila dobříšským (a od roku 1764 mníšeckým). Kammeneg by snad mohl být dnešní Strážný. Úplně vedle jsem ale u názvu Czertowiho brzemena s nákresem sopky jakési. Čertova putna by se možná mohla nazývat skalka na úbočí kóty s Jezírkem naproti Pišťáku, ale podle mě už je asi daleko.....

Rochota

Vrahův potok

(1) Funkční studánka u Westendu měla na stromě zpola nečitelné chemické složení, většina látek vyhovuje, má poměrně dost síranů 200 mg/litr, ale i ty jsou v normě. Překvapilo mě malé množství železa, protože jsem si spekuloval o železitých výronech v prameništi Vrahova potoka (možná historické dolování?). Co je nepříjemné jsou koliformní bakterie 60 KTJ/100 ml, které indikují fekální znečištění a voda by se měla aspoň převařit. Kdo by to byl čekal u takovéhleho rychletekoucího lesního pramenu....
(2) Osada vznikla v Údolí hadrů kolem roku 1926, nejstarší chata byla Velký Tah (vyhořela) a El Toro. Pozn.: Ve dvacátých letech zde tábořili Cikáni, dnes korektně romové. Když odešli, zbylo po nich spousta různých hadrů (proto Údolí hadrů).
(3) Ve známé hospodě „U Menclů“ má stálou výstavu svých obrazů kreslíř a hudebník Marko Čermák. Kdo by si z dětství nepamatoval jeho báječné kresby? Vybral jsem pro ukázku obrázek nikoliv z Brd, ale z křivoklátska - Kněžskou skálu.

Bílý kámen

(1) Dříve jsem si těchto schodů v této lokalitě nevšimnul, pocházejí pravděpodobně z vypalené hájovny
(2) buk v prudkém svahu, na jehož horní hraně vykukuje betonová zeď bývalé základny (tzv. Klondajk)

Třebízského dub

(1) Liteňské muzeum

Hřebeny

Zhruba tam kde nejvyššího bodu dosahuje Bezovka se nacházíme pod pomyslným středem Hřebenů, které byly původně chápány jako území mezi Stožcem a Božími vrážky. Dnes se většinou Hřebeny myslí celá oblast od Zbraslavi po Jince.

Tam kde Bezovka protíná cestu z Kytína na Knížecí studánky nalezneme rozcestí s obrázkem sv. Václava. A o kus dál (blíže Knížecím studánkám) pak i sochu sv. Václava.

(1) Památník Václava IV. s daty jeho historicky doložených dobříšských návštěv najdeme ve Voznickém revíru v místech odnepaměti zvaných U Václava. Pomník a plastika je od sochaře Antonína Koláře.

Stožec

Kde je Stožec? Je to vrchol? Nebo jde jenom o název rozcestí dnešních turistických značek. Měl jsem v mládí zafixované, že jde o blízkou skalku v přilehlé bučině, již za plotem bývalé základny (nyní je plot již odstraněn). Z katastru se ale dozvídám že se tato skalka jmenuje Kobyla. A název Stožec podle katastru je naopak od rozcestí blíže Hradci.

Název je derivovaný ze substantiva stoh deminutivní příponou -ec (alternace h:ž). Oronymum je motivováno tvarem objektu, tvar je vyjádřen metaforicky (volně podle M. Mackovičové: Oronymie Brdské vrchoviny).

(1) Stožec dronem. Z místa (49°50′16.473″N, 14°8′22.125″E) směrem ke Stožci, zlatavá bučina uprostřed snímku je turistické rozcestí Stožec.
(2) Ze stejného místa (49°50′16.473″N, 14°8′22.125″E) na opačnou stranu směr Klondajk a Voznici.

Klondajk

(1) Fotovoltaika, Centrum aplikovaného výzkumu Dobříš a Colloredo-Mannsfeld.

Roudný, Brdo, Jistevník

Potok, který se možná jmenuje Všeradický, teče ze svahů Brda a Jistevníku podél Všeradické cesty. Zde by se někde měly nacházet méně známé historické doly na železnou rudu. Najdeme zde místní jména jako Jalový vrch a Roudný. Geofond zde eviduje tři jámy (šachty) a dokonce jeden pojmenovaný důl - důl Josef. V současném turistickém průvodci (V. Smolová) je zmínka o někdejším Všeradického dolu.

Podle Litochleba probíhala poměrně rozsáhlá těžba mezi vrchy Brdo (603 m) a Jistevník (606 m) jv. od Vižiny. V délce 1200 m a do hloubky 20 m zde byly dobývány silně limonitizované partie zvětralých pelokarbonátů s tufitickou příměsí poměrně malé mocnosti (do 1 m). Směr ložiskové polohy je SV - JZ. Hlavním dílem byl důl a štola Josef. Těžená ruda byla zpracovávána ve Staré Huti u Dobříše.

Vyšší stav vody na fotografiích Všeradického potok je způsobem červnovou povodní roku 2013.

(1) studánka na úbočí Jistevníku, která velmi pravděpodobně vznikla na poddolovaném území, je možné že za ní končila i odvodňovací štola - ale to bych už příliš spekuloval
(2) Rozsah těžby železné rudy je možné odhadnout podle poddolovaného území, které eviduje Geofond (na mapě hnědě). Toto území jde přes vrch Roudný a vrch Brdo. Lůmky na severním úpatí Roudného možná tedy nevznikly těžbou železné rudy, ale asi jenom jako obyčejné lomy na stavební kámen. Na druhou stranu, jméno v mapě U všeradického dolu může naznačovat lokalizaci Všeradického dolu, který těžil pravděpodobně železo.
(3) Na geologické mapě (z geology.cz) je hnědě zvýrazněná vrstva spodně-ordovických černých břidlic s železnými rudami.
(4) Bývalá lovecká chata (pravděpodobně 1882) někde v revíru Chlumec-Roudný (Jagdhaus im Revier Chlumetz-Roudný), zdroj SOA Praha.

Drahlovice

Knížecí studánky

Knížecí studánky byly postaveny v roce 1890 (1895?) pod názvem Nové hájovny.

(1) Knížecí studánky (Neu g?u bauen kommende Hegeree beim furstenbrunnen), plány ze SOA Praha, je zde uváděn letopočet 1895. Všimněme si, že v pohledu má centrální stodola výrazně vyšší střechu než dnes.
(2) Studánka u hájovny Knížecí studánky je dotována přes 300 metrů dlouhým povrchovým akvaduktem.
(3) Silnice pojmenována podle stavitele (Bek, Beck?) V pomístním jménu Bekouka jsou zachyceny zbytky bilabiální výslovnosti hlásky v (Slovník pomístních jmen).

Přírodní rezervace Hradec

Jde o les nudlovitého tvaru kopírující hřeben mezi Stožcem a vrcholem Hradce. Od Stožce míjíme čistou bučinu, která se směrem k Hradci zvolna mění na doubravu, na Hradci samém zastihneme i lípy, javory, jeřáby muky a dokonce i habr. Připojuji i vědečtější popis z publikace Němec J. a Vojen L., Chráněná území ČR, Střední Čechy: Suchá a výslunná hrana hostí řídké a světlé porosty smolničkové doubravy (dub zimní, jeřáb muk, smolnička obecná, možná bělozářka větvitá a česnek chlumní. Charakteristická je zde suťová javořina nižších a středních poloh (v keřovém patře chladnomilná růže převislá) nebo chudá bučina na sutích v severovýchodní části území.

(1) Přírodní rezervaci Hradec tvoří převážně bučiny, které jsou na podzim zlatavě zbarvené, čímž se barevně výrazně liší od okolního moře smrkových lesů. Fotografováno dronem od Roudného (49°49′56.456″N, 14°7′24.257″E) směrem na západ.
(2) Záběr zachycující kromě PR Hradec vlevo i vrchy vpravo - Charvát a Lišku, stejné vzletové místo.
(3) Opět ze stejného vzletového místa, ale na opačnou stranu (směrem ke Stožci) focená PR Hradec, v dáli Klondajk.
(4) Padlé dřevo se opravdu nechává na místě, vypadá to hodně zajímavě a pralesovitě.

Hradec

V jednostranném hřbetu se strmým jihovýchodním srázem nalezneme četné skalní výchozy, mrazové sruby a sutě tvrdých sladkovodních prvohorních (kambrium) kloučeckých slepenců.

Dříve vedla turistická značka až na vrchol, na kterém stál dřevěný kříž, podobný jako na Kuchyňce. Kdo ho postavil nevím, nicméně v roce 2008 značka zmizela, kříž je povalen a vedle stojí mohyla. Vegetační kryt je tvořen přestárlým lesem pralesového charakteru (zejména bučinami, javorolipovými porosty a reliktními bory) s bohatým bylinným podrostem (bažanka vytrvalá, věsenka nachová, konvalinka vonná).

Opevněná plocha hradiště se skládá ze dvou zcela odlišných částí, z nichž větší má nepravidelný oválný tvar a výměru přibližně 1,7 ha. K ní se na severovýchodní straně, tedy v místech plynulého napojení ohrazené ostrožny na brdský hřeben, připojuje malá opevněná obdélná plocha, zvaná tradičně Zahrada. Plocha Zahrady činí cca. 7 arů. Vstup na předhradí od severovýchodu byl ještě stížen hlubokým příkopem, přetínajícím šíji ostrožny před čelním valem. Průchod současné lesní cesty v těchto místech zřejmě kopíruje pravěkou situaci, neboť jinde ve valu není žádná další brána patrná. Hradiště vzniklo v období pozdního halštatu.

(1) Hradec snímaný dronem od bývalé Štajgrovny na Studeném vrchu. Budova - hájovna Jelení palouky.
(2) Hradec a Studený vrch z jižního úbočí Hradce (U Michlovky).
(3) Hradec z jižního úbočí Hradce (U Michlovky).
(4) geologický řez v ose Skřipel - Hradec - Trnová, podle Interaktivní geologické mapy České republiky 1: 25 000, omlouvám se za případné chyby, některé symboly nebyly příliš čitelné
(5) Jelení palouky - plán z roku 1891 (Entwurf eines Doppelhegerhauses fur Chlumec), zdroj SOA Praha. Původně navrženo jako dvoj-hájovna, stejně jako další podobné na Hřebenech.

Kazatelna a okolí

(1) Výhled z úbočí Hradce (U Michlovky) na Kazatelnu (vpravo, za ní panelák v Dobříši). Vlevo jsou potom kopce Spálený a Aglaia, možná i Malinová.
(2) Kazatelna z údolí Lipižského potoka, za Kazatelnou na horizontu Hřebeny (Hradec).
(3) Tahle lesní partie se nalézá zhruba v místech, kde většina starších map na Císařskou louku odkazuje.
(4) Studánce Pod Císařskou loukou bych v době nouze věřil, vytéká z ní solidní proud studené vody, není to žádná stojatá louže jako jiné studánky na Hřebenech.
(5) Vyrovnání Císařské louky do dnešní ortofotomapy podle II. vojenského mapování. Přesnost by mohla být +-100 metrů. Pro zorientování se na ortofotomapě, vykácený pás je pod dráty vysokého napětí, vlevo nahoře odbočuje ze silnice Dobříš-Hostomice cesta na Stožec, vpravo dole je Trnová. Určitou zajímavostí je pro mne existence bývalé Octárny poblíž Trnové.

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu:



www.brdy.info © 2002-2012     kontakt: tomas.adam[zavináč]brdy.info