Tok

Tato kapitola se zabývá nejvyšší brdskou horou - Tok. Mapičku můžete zvětšit kliknutím myši, stejně jako další obrázky níže.

Tok

Tok je nádherný! Z jeho plochého vrchu je slušný výhled směr Příbram, lze uvidět Octárnu i Svatou Horu. Na druhou stranu je možno spatřit Valdek a hřeben Koníčka. Na obzoru potom kopce Křivoklátska. Na úbočí Toku nalezneme i dvě opravené studánky, Knížecí a Mariin pramen, který je vydatný a lze z něj i pít. Nejvyšší místo Toku dle posledního upřesnění není ani u návštěvní knihy, ani u samorostu (pomník Zdeňku Tesaříkovi) u požární cesty, ale v lese o pár desítek metrů dál.

Vegetace na Toku je v současné době velmi silně ovlivňována požáry vyvolávané výbuchy dělostřelecké munice. Na spálených plochách velmi rychle regeneruje borůvka (Vaccinium myrtillus) a brusinka (Vaccinium vitis-idaea), vřesu (Calluna vulgaris) oheň relativně nesvědčí. Z trav zde nalezneme třtinu chloupkatou (Calamagrostis villosa) a metličku křivolakou (Avenella flexuosa). Dříve hojná třtina chloupkatá ustupuje vlivem hluboké degradace půdy, kdy konkurenčně převáží brusnice a vřes. Z kapradin je místy relativně hojná hasivka orličí (Pteridium aquilinum). Kam by mohla směřovat sukcese na vřesovištích a v brusnicových porostech, pokud by vegetace dopadové plochy byla ponechána nerušenému vývoji, lze odhadnout podle Sofrona, který popisuje přeměnu rozsáhlé brusinkové „plantáže“ na šumavském Můstku (ca 1220–1230 m n. m.). Brusinkový porost zde po osázení klečí a později i smrkem, jehož sazenice byly nejspíš doplněny také o spontánně nalétlé smrčky, zmizel a jeho místo zaujala uzavřená smrčina přibližně odpovídající as. Calamagrostio villosae-Piceetum. Na Toku byl pozorován i anemo-orografický systém, detailní popis je uveden v článku autorů Rudolfa Hlaváčka a Jaromíra Sofrona - "Anemo-orografický systém a vliv požárů na vegetaci v Brdech". Hluboké údolí Reservy a jeho dvě pramenné údolí jsou vodícími údolími západních a jihozápadních větrů, které na Brdech převládají. Tyto větry přefukují přes exponovaný vrcholový hřbet Toku, kde v závětrném prostoru východního úbočí dochází k ukládání většího množství sněhu, v konkávních terénních tvarech pak přetrvává sníh v tzv. sněžnících.

(1) Monografie Hořovicka a Berounska, kde je fotografie uvedena jako Mariánská studánka pod Tokem. Tuto studánku mám strašně rád, ale nikdy dříve jsem si název Mariina nespojoval s Panou Marií.

Carvánka

Kousek od návštěvní knihy dříve stála v Brdech nejvyšší hájovna Carvánka, dnes jsou zde jenom zbytky. Kouzelně o Carvánce píše Čáka ve Středních Brdech.

(1) Carvánka přenesená do Strašic

Klobouček

Romantická skála využívána i horolezci. Letos se u studánky pod Kloboučkem objevila miniaturní nádržka. V létě roku 2007 se ze studánky nedalo spolehlivě napít.

(1) daroval Čeněk

Octárna

Nádrž VS Obecnice je typická vyšším pH (kolem 7) a velmi vysokým obsahem huminových látek, které barví její vodu hnědě. Octárna byla založena již v 18. století jako zásobárna vody pro železářskou huť v Obecnici, která patřila dobříšským Mannsfeldům. Huť byla zrušena v roce 1912.

(1) Historická mapa dolu Susanna Rotheisenstein Bergbau u Obecnice (lokaci zatím neznám), zdroj Geofond
(2) pohlednice pravděpodobně protektorátní, rodinné album

Komentáře (připomínky čtenářů):

---

www.brdy.info © 2002-2012     kontakt: tomas.adam[zavináč]brdy.info