logo

Tok

Tato kapitola se zabývá nejvyšší brdskou horou - Tok. Mapičku můžete zvětšit kliknutím myši, stejně jako další obrázky níže.

mapka

Tok

Tok je nádherný! Z jeho plochého vrchu je slušný výhled směr Příbram, lze uvidět Octárnu i Svatou Horu. Na druhou stranu je možno spatřit Valdek a hřeben Koníčka. Na obzoru potom kopce Křivoklátska a v případě dobré viditelnosti i Krušné hory a České středohoří.

Skalní podklad vrcholové plošiny Toku tvoří monomiktní pískovce a slepence holšinsko-hořického souvrství, příklad předčtvrtohorního peneplénu.(Chlupáč: Paleozoikum Barrandienu)

Jméno tohoto vrchu vykládá J. V. Bezděka podle tokání tetřevů, kteří se v lesích kolem Příbramě kdysi hojně vyskytovali. V. Polák považuje za možné, že Tok je jméno předkeltské; nesouvisí to s tokati, nýbrž patří k albánskému tok/tog hromada, kupa. K názoru J. V. Bezděky uvádí, že pokud se týče oronymické struktury v Evropě, obecně hory nejsou pojmenovány podle křiku nebo zpěvu ptáků.… J. Spal se domnívá, že stejného základu je jméno Točná nad Kytínem… J. Spal dále uvádí: Prof. A. Profous vykládá jako místa, kam se točí cesta nebo kde se točí vítr, ale to není přesvědčivé. Spíše souvisí s téci (vodní pramen?). Výklad Spalův považujeme za nejpřesvědčivější. Apelativum tok je doloženo také v dalších toponymech (volně podle M. Mackovičové: Oronymie Brdské vrchoviny).

Tok - vrchol

Nejvyšší místo Toku není u návštěvní knihy (dnes již bývalé), ale spíše u samorostu (pomník Zdeňku Tesaříkovi) u požární cesty.

(1) Místo s bývalou návštěvní knihou jsem měl dlouho mylně zafixované jako místo vrcholové. Od poloviny 19. století zde stála zeměměřičská věž, ve 20. letech 20. století byla znovu postavena. Najdeme zde patník s nápisem VT 1927 (vojenská triangulace) a triangulační tyč. Věž se zřítila v padesátých letech, byla již úplně zetlená.

Tok - výhledy

(1) od teploměru poblíž vrcholu, dronem
(2) od teploměru poblíž vrcholu, dronem, Carvánka je zhruba uprostřed snímku, vlevo dole se nalézá tzv. Brdská velká louže
(3) od teploměru poblíž vrcholu, dronem - pohled zhruba na západ údolím Reservy

Tok - flóra a fauna

Vegetace na Toku je v současné době velmi silně ovlivňována požáry vyvolávané výbuchy dělostřelecké munice. Na spálených plochách velmi rychle regeneruje borůvka (Vaccinium myrtillus) a brusinka (Vaccinium vitis-idaea), vřesu (Calluna vulgaris) oheň relativně nesvědčí. Z trav zde nalezneme třtinu chloupkatou (Calamagrostis villosa) a metličku křivolakou (Avenella flexuosa). Dříve hojná třtina chloupkatá ustupuje vlivem hluboké degradace půdy, kdy konkurenčně převáží brusnice a vřes. Z kapradin je místy relativně hojná hasivka orličí (Pteridium aquilinum). Kam by mohla směřovat sukcese na vřesovištích a v brusnicových porostech, pokud by vegetace dopadové plochy byla ponechána nerušenému vývoji, lze odhadnout podle Sofrona, který popisuje přeměnu rozsáhlé brusinkové „plantáže“ na šumavském Můstku (ca 1220–1230 m n. m.). Brusinkový porost zde po osázení klečí a později i smrkem, jehož sazenice byly nejspíš doplněny také o spontánně nalétlé smrčky, zmizel a jeho místo zaujala uzavřená smrčina přibližně odpovídající as. Calamagrostio villosae-Piceetum. Na Toku byl pozorován i anemo-orografický systém, detailní popis je uveden v článku autorů Rudolfa Hlaváčka a Jaromíra Sofrona - "Anemo-orografický systém a vliv požárů na vegetaci v Brdech". Hluboké údolí Reservy a jeho dvě pramenné údolí jsou vodícími údolími západních a jihozápadních větrů, které na Brdech převládají. Tyto větry přefukují přes exponovaný vrcholový hřbet Toku, kde v závětrném prostoru východního úbočí dochází k ukládání většího množství sněhu, v konkávních terénních tvarech pak přetrvává sníh v tzv. sněžnících.

Tok - vojenství

Tok, 3D modely

Masiv Toku se strašně špatně modeluje, protože je i na brdské poměry nesmírně rozpláclý.

Tok, U břízy

Tok, studánky

Nejrespektovanějším pramenem je pro mne pramen Mariin na úbočí Toku, který vznikl snad při budování Alianky. Má velmi silný průtok, nikdo nemůže u takhle rychlé studené vody riskovat nějakou patálii s bakteriemi. Podobných je v Brdech málo, kterým věřím napočítám na prstech jedné ruky - Drmotova studánka, U Panny Lídy a studánka Pod Březovým vrchem (která se ale v nouzi špatně hledá.) V roce 2013 jsem zastihnul u výtoku ze studánky u silnice (chyběl žlábek) vodu stále mohutně proudící, uvnitř vlastní studánky je ale voda stojící a divná, pramen se možná poposunul od studánky k silnici, jinak si to vysvětlit nedokážu. Kromě Mariina pramene na Toku zastihneme i další, Knížecí studánku a studnu na Carvánce, například, ale spoléhat se na ně nedá.

(1) Monografie Hořovicka a Berounska, kde je fotografie uvedena jako Mariánská studánka pod Tokem. Tuto studánku mám strašně rád, ale nikdy dříve jsem si název Mariina nespojoval s Panou Marií.

Carvánka

Kousek od návštěvní knihy dříve stála v Brdech nejvyšší hájovna Carvánka, dnes jsou zde jenom zbytky. Kouzelně o Carvánce píše Čáka ve Středních Brdech.

(1) Carvánka přenesená do Strašic
(2) plánek, výstava Pytlácké historky z Podbrdska ve Zbirožském muzeu
(3) Inventář zařízení na Carvánce, bohužel v němčině (majitel Hořovického panství byl hesenský kurfiřt Friedrich Wilhelm, kníže z Hanau). Zdroj - SOA Praha.

Klobouček

Romantická skála využívána i horolezci. Kopec není morfologicky nijak výrazný, skály jsou ovšem na brdské poměry impozantní. Část je tvořena pestrým listnatým lesem a tak na jaře či na podzim v širém moři homogenních smrků září svou jinakostí.

(1) pohled dolů z horní hrany, výška je udávána na 15 metrů
(2) skalní jehla (skalní věž) s horolezeckou knihou
(3) V roce 2014 se mírně prokácel les pod skalami, které se tak dají lépe fotit :-).Také lépe vynikl mohutný balvan na obrázku, který se od vlastní skály odkutálel odhaduji 100 metrů.
(4) Klobouček z úbočí Černé skály. Černých skal je v Brdech více, tato kóta 743,7 m.n.m.se nalézá cca 1 km jihojihozápadně od Kloboučku.
(5) Nikdy by mě nenapadlo podobným ďuznám říkat jeskyně, ale mezi vědci takové šílence nalezneme. Podle článku Nekrasové jeskyně ve slepencích brdského kambria (sborník Český kras XXXVIII) se jeskyně nachází v jz. části mrazového srubu Kloboučku v křemenných slepencích holšinských. Jeskyně prostupuje téměř celou výšku skalní stěny. Skládá se z vertikálního komínu s výškou 9m, který ve své horní části přechází ve zhruba vodorovnou úroveň s dalším vchodem a délkou průlezných částí okolo 10 m. Musím podotknout, že se mi pravděpodobně nepovedlo nafotit onu největší jeskyni již zmiňuje článek, je těžké to poznat. Lidem bez horolezeckého vybavení a výcviku do jeskyně nedoporučuji lézti.
(6) daroval Čeněk

Klobouček, bývalá hájovna

(1) Povolení ke stavbě! Na základě žádosti ctěného knížecího úřadu v Dražovce uděluje se tímto povolení ke stavbě nové lesovny na Kloboučku poblíže staré lesovny tamtéž při náležitém šetření stavebních předpisů, dle nákresu. Od obecního úřadu v Hvozdecích dne 20. prosince 1896 Stanislav Vlach starosta (zdroj dat: SOA Praha)
(2) Povolení k obývání! Od představenstva obce Hvozdecké se tímto potvrzuje že lesovna na Kloboučku číslo popisné 11 přesně dle nákresu vystavěna jest a proti obydlení této ani ze zdravotních ani stavebních ohledů žádné námitky se nečiní. Představenstvo obce Hvozdec dne 13. prosince 1897 Stanislav Vlach starosta (zdroj dat: SOA Praha)

Albrechtický potok

Albrechtický potok, či také Albrechtský potok, pramení na úbočí Toku. Část jeho vodnatosti je přivaděčem odkloněna a vedena pod Octárnu.

(1) Albrechtický potok mezi Černou skálou a Kloboučkem.
(2) Trampské campy normálně nefotím ani nezveřejňuji, u tohohle ale činím výjimku - je zkrátka stylový.
(3) Povodeň z roku 2006.

Octárna

Vodní nádrž Obecnice byla postavena v letech 1962-1964 na místě bývalého rybníka zvaného Octárna. Stará rybniční hráz je skryta pod tou dnešní. Účelem tohoto vodního díla je akumulovat surovou vodu, která je potrubím přiváděna do úpravny vod Hvězdička a odtud do Příbrami a okolí. Nádrž Obecnice je typická kyselým pH kolem 4 (což je zhruba kyselost mezi pivem a pomerančovým džusem) a velmi vysokým obsahem huminových látek, které barví její vodu hnědě. Původní rybník byl mnohem menší, měl zhruba čtvrtinovou rozlohu (3,3 ha) a vznikl někdy v první polovině 18. století nad obecnickou železnou hutí se třemi hamry, která patřila dobříšským Mannsfeldům. V roce 1848 byla málo prosperující výroba na čas přerušena a pod rybníkem vznikla malá továrna na výrobu octa. Přestože se octárna udržela jen krátce, název se přenesl na rybník a později i na vodní nádrž. (Pozn.: Obecnická Huť byla zrušena v roce 1912. )

(1) Historická mapa dolu Susanna Rotheisenstein Bergbau u Obecnice (lokaci zatím neznám), zdroj Geofond
(2) pohlednice pravděpodobně protektorátní, rodinné album

Komentáře (připomínky čtenářů):

Od: procházková zuzana  (2012-10-22 08:53:16)
Nebylo by špatné uvést vždycky n.v. hory.

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu:



www.brdy.info © 2002-2012     kontakt: tomas.adam[zavináč]brdy.info