Tři trubky
Tato kapitola se věnuje zámečku a bývalé myslivně Tři trubky s kouzelným údolím Klabavy (Padrťského potoka), a dále kótám Lipovsko a Vrchy. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.
Tři trubky
Lovecký zámeček poblíž soutoku Třítrubeckého (dříve Černého) a Padrťského potoka (Klabavy) byl vybudován na konci osmdesátých let 19. století Jeronýmem Colloredo-Mansfeldem. Stavbu navrhl vídeňský architekt italského původu Camillo Sita v duchu doznívajícícho romantismu. Po zřízení vojenské střelnice byla z interiérů většina loveckých sbírek přesunuta na Dobříš. Během německé okupace zde pobýval polní maršál Walther von Brauchitsch. V roce 1941 po prodělaném infarktu rezignoval na místo vrchního velitele Wehrmachtu a mezi roky 1942-1945 pobýval na zámečku Tři trubky jako „vrchní lovčí“. Douglaska u Tří trubek, věk 160 let, má být druhou největší v ČR.
(1) daroval Čeněk
(2) daroval David J.
(3) pohlednice jsou ze soukromé sbírky - Josef a Pavel Švandrlíkovi
(4) pohlednice jsou ze soukromé sbírky H. Hrachové
(5) pohlednici poskytl sběratel ing. Dort
Tři trubky, Dům přírody
(1) Fotku z prvního dne otevřeného pro veřejnost (2.8.2023) věnovala Zdena Bradnová.
Třítrubecká vyhlídka
(1) Chodník vedoucí od zámečku, lze se setkat s jeho pojmenováním "Brauchitschova stezka, vyhlídka" nebo Třítrubecká vyhlídka.
(2) Od roku 1942 byl na zámečku Tři trubky deponován polní maršál německých pozemních vojsk Walter von Brauchitsch. Na snímku stojí vpředu v civilním oděvu.
Tři trubky, nejbližší okolí
(1) U zámečku Tři trubky se stéká Klabava (Padrťský potok) s Třítrubeckým potokem. Mám pro tahle tajemná údolí slabost, pro Reservu a Třítrubecký potok, dodatečně i pro Klabavu pod Kamennou. Vytvořil jsem proto statický model těchto míst - 4 různé pohledy (Jeden obsahuje popis hlavních míst pro snazší orientaci). Model je vytvořen ze 4 ortofotomap, které se mi nepodařilo slepit úplně elegantně. Převýšení je mimořádně čtyřnásobné, aby se více vykreslila hlavní údolí.
(2) Kopeček uprostřed snímku by mohla být Chocholatá skála, která se nalézá na úpatí? Kočky.
(3) Pohled údolím Třítrubeckého potoka, patrná Koruna a možná i Paterák.
bývalá hájovna Tři trubky
Hájovna Tři trubky byla založena v roce 1861. Vedle jména Tři Trubky se jí někdy říkalo U tří jelenů (rozumí se říjících, v němčině Röhrer), a dokonce pro tuto hájovnu existovalo ještě jméno třetí: Na starém světě. S výstavbou lesních cest bylo zpřístupněno lesní bohatství do té doby až na uhlíře příliš nevyužívané. V roce 1862 byla u hájovny Amerika zbudována parní pila s výkonnými katry, jež měly zpracovávat dřevo i z dříve nedostupných končin Brd (volně podle Čáky : Střední Brdy - krajina neznámá).
(1) Monografie Hořovicka a Berounska
(2) Smutný obrázek od Vlčáááka (5/2013), demolice stodoly v místě bývalé hájovny Tři trubky. Stejně jako stodola na Boru, bude mi chybět.
(3) Hlavní sběrný vodojem rokycanského vodovodu, pomístně zvaný U rybiček. Z tohoto náspu hovořil prezident T.G. Masaryk v roce 1928 ke starostům okolních obcí o nutnosti vytvoření vojenské střelnice.
Potrubí dlouhé 21 km do Rokycan, stavět se začalo v roce 1916, kdy byly práce v hodnotě milionu rakouských korun zadány pražské firmě K. Kress. Výkopové práce prováděli převážně ruští váleční zajatci. Vodovod byl dokončen firmou J.K. Rudolf z Plzně a firmou Muller a Kapsa v roce 1924.
(4) Studánku vybudovalo tzv. vládní vojsko za okupace při stavbě nové silnice ze Zadní Záběhlé přes Bílou skálu k zámečku u Tří trubek (zdroj: FB).
(5) Kolem podobných budek se musel člověk plížit jako indián, aby ho vojáci neodhalili :-).
Padrťský potok (Klabava)
(1) Padrťský potok nad jezem u bývalého Hájkova mlýna
(2) Padrťský potok pod Kamennou poblíž cesty Josefky
(3) poblíž vstupu do bývalého VVP od Strašic
Lipovsko
Lipovsko je pozoruhodné výskytem soliflukčních teras, které zde leží až 4 nad sebou. Průběžně se střídají destruované sruby, osypy a terasy, místy se objevují strouhovité deprese - mrazové trhliny.
(1) Na webu brding.cz jsem se dozvěděl, že vločku vytvořil v září 1977 Hajňák z T.O. Fort Scout.
(2) V knížce Cepování krajiny (Jaroslav Kutloch Šlejmar) je uvedena fotka jak vločku předkresluje a vytesává Hajňák, ale s datem 26.11.1976. To mi bylo půl roku, a tihle borci si troufli do Prostoru a ještě si ho označkovali.
(3) Lipovsko dronem od Třítrubeckého zámečku, v pozadí Strašice.
(4) Někde na Lipovsku (nevím kde) stála kdysi kolomazná pec, fotografie ze Strašického muzea.
Kolomazná pec je datovatelná do novověku a nachází se v netypické výšinné poloze. Pro chod této pece byl nezbytný zdroj vody, v tomto případě si kolomazníci vykopali hned vedle pece
rozsáhlý rezervoár.
(5) Zlomky výrobní keramiky ze středověké výrobny dřevoúhelného dehtu 13.-14. století, Lipovsko, muzeum Strašice
Vrchy
Tenhle kus Brd byl pro mne donedávna Terra incognita. Pak mne ale nadchly fotografie potoka mezi Lipovskem a Vrchy z knížky Střední Brdy – hory uprostřed Čech a musel jsem toto údolí navštívit.
(1) Potok odvodňující údolí mezi Lipovskem a Vrchy si razí cestu po šikmých plotnách kambrických slepenců, vytváří zde i drobné kaskády.
(2) Potůček se vlévá do Klabavy v lokalitě U Zlámané lávky.
(3) Dolinská louka fotografovaná přes paseku. Severovýchodně od této louky (200m) je křižovatka se zvláštním jménem - Nad čuralem. Je zde tzv. Bod záchrany - rescue point. A severozápadně od této louky nás zase turistický rozcestník informuje, že zde údajně kdysi stával hrad Chlukov. Měl to být jeden ze středověkých hradů postavených na obranu Strašic. Existence hradu na Lipovsku nebyla nikdy věrohodně doložena. Se jménem hradu Chlukov lze spojovat více lokalit – všechny s velkou dávkou nejistoty.
(4) V sedle mezi Vrchy a Hlavou s místním jménem Palanda jsem vypustil dron se snahou nafotit Hlavu a hlavně údolí Reservy a Třítrubeckého potoka, výsledky mne zklamaly-ač člověk funí do mohutných kopců, výsledný reliéf je stejně táhlý a nevýrazný.
(5) Pohled přes kopec Vrchy na Kamennou (vpravo) a Kočku (vlevo). Mezi nimi se na obzoru objevuje pravděpodobně Palcíř, ty bílé fleky by mohlo být bezlesí na Padrti. Pozn.: Dron byl vypušťěn z místa 49°42′46.980″N, 13°48′47.898″E do výšky cca. 100 metrů .
Komentáře (připomínky čtenářů):
Od: Tomáš (2017-08-16 15:04:44) Od: Lidmila Fričová (2017-08-16 00:59:32) Od: Hlaváček J. (2017-04-27 21:45:10) Od: Lad. Michal (2017-02-10 09:55:24) Od: Mráček Pavel (2016-12-26 01:38:28) Od: Zdeněk Ulrich (2016-11-21 13:16:39) Od: Pavel Vlach (2014-10-15 22:23:24) Od: Brejcha (2014-10-01 15:58:06) |
Stránka: 1