logo

Tři trubky

Tato kapitola se zabývá oblastí od zámečku Tři trubky k Boru, včetně Kamenné a Koruny. Mapičku můžete zvětšit kliknutím myši, stejně jako další obrázky níže.

mapka

Tři trubky

Lovecký zámeček poblíž soutoku Třítrubeckého (dříve Černého) a Padrťského potoka (Klabavy) byl vybudován na konci osmdesátých let 19. století Jeronýmem Colloredo-Mansfeldem. Stavbu navrhl vídeňský architekt italského původu Camillo Sita v duchu doznívajícícho romantismu. Po zřízení vojenské střelnice byla z interiérů většina loveckých sbírek přesunuta na Dobříš. Během německé okupace zde pobýval polní maršál Walther von Brauchitsch. V roce 1941 po prodělaném infarktu rezignoval na místo vrchního velitele Wehrmachtu a mezi roky 1942-1945 pobýval na zámečku Tři trubky jako „vrchní lovčí“. Douglaska u Tří trubek, věk 160 let, má být druhou největší v ČR.

(1) daroval Čeněk
(2) daroval David J.
(3) pohlednice jsou ze soukromé sbírky - Josef a Pavel Švandrlíkovi
(4) pohlednice jsou ze soukromé sbírky H. Hrachové
(5) pohlednici poskytl sběratel ing. Dort

Tři trubky, nejbližší okolí

(1) Chodník vedoucí od zámečku, lze se setkat s jeho pojmenováním "Brauchitschova stezka" nebo Třítrubecká vyhlídka.
(2) Od roku 1942 byl na zámečku Tři trubky deponován polní maršál německých pozemních vojsk Walter von Brauchitsch. Na snímku stojí vpředu v civilním oděvu.
(3) U zámečku Tři trubky se stéká Klabava (Padrťský potok) s Třítrubeckým potokem. Mám pro tahle tajemná údolí slabost, pro Reservu a Třítrubecký potok, dodatečně i pro Klabavu pod Kamennou. Vytvořil jsem proto statický model těchto míst - 4 různé pohledy (Jeden obsahuje popis hlavních míst pro snazší orientaci). Model je vytvořen ze 4 ortofotomap, které se mi nepodařilo slepit úplně elegantně. Převýšení je mimořádně čtyřnásobné, aby se více vykreslila hlavní údolí.
(4) Kopeček uprostřed snímku by mohla být Chocholatá skála, která se nalézá na úpatí? Kočky.
(5) Pohled údolím Třítrubeckého potoka, patrná Koruna a možná i Paterák.

bývalá hájovna Tři trubky

Hájovna Tři trubky byla založena v roce 1861. Vedle jména Tři Trubky se jí někdy říkalo U tří jelenů (rozumí se říjících, v němčině Röhrer), a dokonce pro tuto hájovnu existovalo ještě jméno třetí: Na starém světě. S výstavbou lesních cest bylo zpřístupněno lesní bohatství do té doby až na uhlíře příliš nevyužívané. V roce 1862 byla u hájovny Amerika zbudována parní pila s výkonnými katry, jež měly zpracovávat dřevo i z dříve nedostupných končin Brd (volně podle Čáky : Střední Brdy - krajina neznámá).

(1) Monografie Hořovicka a Berounska
(2) Smutný obrázek od Vlčáááka (5/2013), demolice stodoly v místě bývalé hájovny Tři trubky. Stejně jako stodola na Boru, bude mi chybět.
(3) Hlavní sběrný vodojem rokycanského vodovodu, pomístně zvaný U rybiček. Z tohoto náspu hovořil prezident T.G. Masaryk v roce 1928 ke starostům okolních obcí o nutnosti vytvoření vojenské střelnice. Potrubí dlouhé 21 km do Rokycan, stavět se začalo v roce 1916, kdy byly práce v hodnotě milionu rakouských korun zadány pražské firmě K. Kress. Výkopové práce prováděli převážně ruští váleční zajatci. Vodovod byl dokončen firmou J.K. Rudolf z Plzně a firmou Muller a Kapsa v roce 1924.
(4) Kolem podobných budek se musel člověk plížit jako indián, aby ho vojáci neodhalili :-).

Padrťský potok (Klabava)

(1) Padrťský potok nad jezem u bývalého Hájkova mlýna
(2) Padrťský potok pod Kamennou poblíž cesty Josefky
(3) poblíž vstupu do bývalého VVP od Strašic

Třítrubecký potok

(1) Horní tok Třítrubeckého potoka mezi Korunou a Březovým vrchem, poblíž bývalé Eisnerky. Soukromě jsem si toto místo nazval trianglem, jde o troj-křížení cest z Boru na Roviny nebo k zámečku Tři trubky.
(2) Bezejmenný přítok Třítrubeckého potoka pramenící na SZ úpatí Hradiště. Nová mapa Geodézie online zde úvádí novotvar Hradišstký potok, pojem je zřejmě bez historických souvislostí.

Reserva

Reserva se dříve také jmenovala Potok od reservoáru. Umělá nádrž na Reservě měla v době malých průtoků (letní sucha) posílit vodní stav, aby hamry mohly pracovat. Velmi pravděpodobně vznikla v roce 1652, stejně jako podobná nádrž - rybník Tisý.

Podle místních lesníků má nynější kóta Jordán název od rybníčku na Rezervě pod Aliankou, odtud se rozšířil na vrch (824 m) a následně cílovou plochu.

(1) bývalá správní hranice mezi hořovickým (enkláva Velká Baština) a zbirožským panstvím. Na zbirožské straně jsou pod vyrytou korunkou iniciály F nebo L II. (spíše připomíná řecké pí) a rok 1756. F I by byly iniciály Františka I. Štěpána Lotrinského, manžela Marie Terezie. L II. by mohly být iniciály Leopolda II. (dodatečně přeražené), který se narodil roku 1747, v době osazení mezníku by mu bylo 9 let.
Iniciály L II. patří Petru Leopoldovi II., který byl korunován Svatováclavskou korunou českých králů roku 1791. Vládl jen krátce, zemřel v roce 1792. Vytesávaný letopočet 1752 na brdské mezníky tedy nesouhlasí s roky jeho vlády. Mezník byl osazen dříve, již za Marie Terezie, která byla korunována královnou českou roku 1743 a vládla do roku 1780. Jejím manželem se stal vzdálený bratranec František I. Štěpán Lotrinský, který byl zvolen a korunován císařem Svaté říše římské v roce 1745. Královna Marie Terezie po smrti svého otce jmenovala Františka I. spoluvládcem, nicméně českým králem nikdy nebyl. Přesto se na meznících setkáváme i s jeho iniciálami F I. (volně podle materiálů Zbirožského muzea)
(2) protržená hráz
(3) Anýžova bouda. Podle J. Šefla (Povídání o Brdech) byla v roce 1934 zbourána Anýzova bouda nad potokem Rezerva poblíže cesty Klášterky. Byla přestavěna na loveckou chatku u hořovské cesty na Carvánce, která vyhořela v 60. letech. Oproti tomu Anýžova hájovna popisovaná v publikaci Almanach lesovny, myslivny hájenky v panství centrálních Brd dodnes stojí ve Strašicích jako hájovna Pilka.

Lipovsko

Lipovsko je pozoruhodné výskytem soliflukčních teras, které zde leží až 4 nad sebou. Průběžně se střídají destruované sruby, osypy a terasy, místy se objevují strouhovité deprese - mrazové trhliny.

(1) Na webu brding.cz jsem se dozvěděl, že vločku vytvořil v září 1977 Hajňák z T.O. Fort Scout.
(2) Lipovsko dronem od Třítrubeckého zámečku, v pozadí Strašice.

Vrchy

Tenhle kus Brd byl pro mne donedávna Terra incognita. Pak mne ale nadchly fotografie potoka mezi Lipovskem a Vrchy z knížky Střední Brdy – hory uprostřed Čech a musel jsem toto údolí navštívit.

(1) Potok odvodňující údolí mezi Lipovskem a Vrchy si razí cestu po šikmých plotnách kambrických slepenců, vytváří zde i drobné kaskády.
(2) Potůček se vlévá do Klabavy v lokalitě U Zlámané lávky.
(3) Dolinská louka fotografovaná přes paseku. Severovýchodně od této louky (200m) je křižovatka se zvláštním jménem - Nad čuralem. Je zde tzv. Bod záchrany - rescue point. A severozápadně od této louky nás zase turistický rozcestník informuje, že zde údajně kdysi stával hrad Chlukov. Měl to být jeden ze středověkých hradů postavených na obranu Strašic. Existence hradu na Lipovsku nebyla nikdy věrohodně doložena. Se jménem hradu Chlukov lze spojovat více lokalit – všechny s velkou dávkou nejistoty.
(4) V sedle mezi Vrchy a Hlavou s místním jménem Palanda jsem vypustil dron se snahou nafotit Hlavu a hlavně údolí Reservy a Třítrubeckého potoka, výsledky mne zklamaly-ač člověk funí do mohutných kopců, výsledný reliéf je stejně táhlý a nevýrazný.
(5) Pohled přes kopec Vrchy na Kamennou (vpravo) a Kočku (vlevo). Mezi nimi se na obzoru objevuje pravděpodobně Palcíř, ty bílé fleky by mohlo být bezlesí na Padrti. Pozn.: Dron byl vypušťěn z místa 49°42′46.980″N, 13°48′47.898″E do výšky cca. 100 metrů .

Kamenná

Kamenná má dva vrcholy, tvořené slepenci spodního kambria.

(1) jméno studánky: Pod Pleší
(2) Na nižším vrcholu Kamenné, 300 m JZ od nejvyššího je skalní útvar vysokáý cca. 6 m s malým skalním oknem.
(3) Vedle vrcholové skalky nižšího vrcholu stojí historický mezník Z a P. Těmito mezníky byla v lesích komorního zbirožského (Z) panství vyznačena tzv. zásobárna Příbramská (P). Obsahovala 10 000 jiter, 6000 ha, které tvořily železnou zásobu pro příbramské stříbrné doly, hranice je nízká kamenná zídka.
(4) Během druhé světové války postihly brdské lesy větrné kalamity spolu s vysokou sněhovou pokrývkou a námrazami. Některé obrovské holiny se nepovedlo zavčas zalesnit a tak byla např. na vrchu Kamenná letecky vysévána bříza ze semene sebraného v okupovaném Bělorusku. Pozn.: Na snímku samozřejmě mohou být břízy původem odkudkoliv :-). Ale bylo by zajímavé zjistit, jestli bříza prosperující na Jordánu (Jedlině) je spíše původní česká nebo cizí běloruská.

Bílá skála

Bílá skála na úbočí hory Kamenné. Bílá skála vytváří pěkný skalní útvar ve tvaru široké podkovy o průměru oblouku asi 70 m, délce kolem 200 m a výšce do 8m. Představuje typ skládané skály, vnitřní strana skalního amfiteátru je tvořena rozsáhlým balvanitým proudem. V terénu jsem si tento popis nějak nesrovnal se situací na místě, holt nemám geologickou představivost. Bílá skála je světlejší než podobné útvary v okolí, což způsobuje vyšší příměs křemene ve slepenci.

Skládaná skála

Před půl miliardou let se na dně mělkého moře usazovaly slepence a pískovce mocnosti zde zhruba 200 metrů. Variské vrásnění (přibližně před 360 miliony let) tuto sedimentaci ukončilo. Vystoupení skály nad dnešní povrch umožnila zrychlená erozní činnost ve čtvrtohorách.

(1) místy zde zastihneme i jedle bělokoré
(2) skoro jako Klobouček
(3) daroval Čeněk
(4) Kryoplanační terasa se nalézá mezi dvěma skalními stupni Skládané skály. Vzniká během ledových dob působením přes léto neodtávajících sněžníků.

Chocholatá skála

Chocholatá skála je skalní rozvalinou budovanou kambrickými horninami o výšce 10 a více metrů. Zdejší slepence se rozpadají na jednotlivé valouny, nikoliv skalní bloky.

A ví-li kdo z vás, že není vyšší krásy ani duši pokořujícnější nádhery na světě, než skýtá pohled s vrcholu Třemšína, Velkého Toku a hlavně Chocholaté skály za takové úplňkové noci, pohled, při kterém div nezapomenete dýchat! Co tu uzříte, nedovede nikdo vylíčiti, tu svatou nádheru širošíré záplavy lesů bez konce, bez hranic, zalitou čarovnou září měsíce, vlnění nesčíslných korun, bleskotání světel na podkladě stínů, temných jako nejčernější tuž, nevyslovitelně tklivou náladu krajiny, která jakoby nebyla pozemskou, ale náhle se zjevivší krajinou hvězdnou, a k tomu naléhavě jako otcovský přítel hovořící šum obklopujícího vás polesí, velebný hymnus hvozdů, píseň starých pralesů, doplńovaná zpěvem pramenů, houkáním sov a vzlykotem sýčků, drolivými zvuky kamení, padajícího ze skal, i nerozeznatelnou směsicí neznámých hlasů samot, šeptaná pohádka předlidské minulosti...........(Rudolf Richard Hofmeister, Malebné toulky po Čechách 1925)

(1) v originále: Pohled s Chocholaté skály na Jordán, pohlednici poskytl sběratel ing. Dort
(2) Chocholatá skála má dva větší skalní výchozy, hlavní západní kde asi dříve fungovala solidní vyhlídka a méně dominantní východní.
(3) Zhruba na vrcholu Chocholaté skály, mezi západním a východním skalním výchozem se nalézá patník vojenské triangulace z roku 1928.
(4) Pod Chocholatou skálou u cesty Josefky vyfocena majestátní jedle bělokorá. Níž u Klabavy stojí zase majestátní smrky.
(5) Export z 3D modelu do 2D se pravda moc nepovedl, chtěl jsem se přesvědčit jak si stojí Chocholatá skála reliéfně na úbočí Kočky, vytváří takovou miniaturní stolovou horu. Uměle jsem dobarvil šedou barvou východní a západní úbočí Chocholaté skály, kde je nejvíce skalek a suti. Pohled je zhruba z Vrchů směrem na Kočku.
H-3T...bývalá hájovna Tři trubky, Z-3T...zámeček Tři trubky
(6) Pohled z údolí Klabavy sevřeného Kamennou a Kočkou na Chocholatou skálu (CHS) a Němé (N) v údolí Reservy.
H-3T...bývalá hájovna Tři trubky, Z-3T...zámeček Tři trubky

Koruna

Na vrcholu Koruny naleznete starou zrezlou měřickou věž, lézt nahoru se nedoporučuje. Oprava, věž už spadla.

(1) skalka na západním úbočí Koruny, zhruba 1,6 km od vrcholu
(2) Zatím jsem nenašel skalku Gundálka na úbočí Koruny, někdy též U Kundálovic skalky. Velmi pravděpodobně ležela na historické hranici panství.
(3) 3D model okolí Koruny, modře povodí Reservy, zeleně povodí Třítrubeckého potoka
(4) bývalá správní hranice vedoucí po jihozápadním úbočí Koruny, místy je v terénu patrná vyskládaná zeď
(5) Správní hranice mezi panstvím Zbiroh a Rožmitál pod Korunou vedla i podél Třítrubeckého potoka

Bor

Okolí bývalé hájovny Bor je oázou v jednolitém moři smrků. Trošku mi vadí nové haldy hlíny u rybníčka, ale jinak to nemá chybu.

(1) pohlednici poskytl sběratel ing. Dort
(2) V roce 1959 byla hájovna Bor zbořena, snímek je z roku 1957. Stodola byla úmyslně zapálena v roce 1998. Jako gymnazista-záškolák jsem mezi lety 1990-94 rád kolem chodíval, škoda že jsem sebou nikdy nevzal foťák.
(3) Původní plány hájovny deponovány v Národním archivu.
(4) Koruna (vpravo) od Boru, dronem. Těsně za Korunou vykukuje na horizontu malá špička, mohl by to být Žďár.
(5) Severně od Boru - na horizontu přes údolí Reservy by to měl být kopec Jordán. Jinak většinu snímku vyplňují lesy mezi Korunou a Tokem.
(6) Pohled přes údolí Třítrubeckého potoka, na horizontu Praha.

Tři páni

(1) bývalá správní hranice mezi panstvím Rožmitálským a Dobříšským
(2) bývalá správní hranice mezi panstvím Dobříšským a Hořovickým (tzv. Velká Baština)
(3) rozhled poblíž Tří pánů, kopec vpravo je Koruna
(4) rozhled poblíž Tří pánů, kopec vpravo je Koruna, v levé části je vidět vysílač na Praze
(5) Historické správní celky středních Brd do roku 1726. Včetně podkladového rastru, šíře obrázku 2500 pixelů.Bohužel přesnost vyrovnání není oslnivá, Tři páni jsou oproti schémátku ve skutečnosti 800 metrů blíž ke Koruně.

Komentáře (připomínky čtenářů):

Od: Tomáš  (2017-08-16 15:04:44)
Mírně jsem doplnil text kolem názvu Tři trubky podle pana Čáky, jehož knihu o Středních Brdech doporučuji k četbě.

Od: Lidmila Fričová  (2017-08-16 00:59:32)
Dobrý den,
mám otázku, zda někdo ví, proč se bývalá hájovna a po ní i lovecký zámeček jmenuje Tři trubky. Je to tu moc krásné!

Od: Hlaváček J.  (2017-04-27 21:45:10)
Povedené a poučné. Děkuji velice.

Od: Lad. Michal  (2017-02-10 09:55:24)
Moc děkuji. Moc pěkně zpracované. Většinu jsem již za totality prošel a byl jsem spokojenější než teď za současného stavu. Mám na Brdy ty nejlepší vzpomínky , vždyť chodím do Brd víc než 50 roků. Ještě jednou díky.BACK.

Od: Mráček Pavel  (2016-12-26 01:38:28)
je to moc hezké,jen ty mapy mohly být čitelnější

Od: Zdeněk Ulrich  (2016-11-21 13:16:39)
Není co dodat , nádherný kousek přírody a také historie. Smekám klobouk před panem Vlachem a panem Brejchou.

Od: Pavel Vlach  (2014-10-15 22:23:24)
Nádherný

Od: Brejcha  (2014-10-01 15:58:06)
Vynikající!!!

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu:



www.brdy.info © 2002-2012     kontakt: tomas.adam[zavináč]brdy.info