logo

Velíz

Tato kapitola se zabývá Velízem a jeho okolím. Mapičku můžete zvětšit kliknutím myši, stejně jako další obrázky níže.

mapka

Velíz, hora

Traduje se, že na Velízu zkomponoval Josef Leopold Zvonař skladbu Čechy krásné, Čechy mé.

(1) Na Bílé skále se snad nacházela tzv. Kochanova jeskyně (od Vršovce - Kochana). Podle historických pramenů jeskyně na Velízu existovala, okolo roku 1850 se však propadl její strop. Pozn.: Místní geologie vzniku jeskyní příliš nenahrává, šlo spíš o nějakou puklinu.

Velíz, křesťanský

Podle kronik (Dalimilova, ale i věrohodnější Kosmova) zde byl Vršovci zajat a týrán přemyslovský kníže Jaromír. Z vděčnosti zde nechal postavit za svojí záchranu kapli sv. Jana Křtitele. Benediktinskému klášteru na Ostrově daroval kostel na Velízu kníže Břetislav I. (synovec knížete Jaromíra), snad v roce 1037. Původní klášter (poustevna) i kostel byl postaven pouze ze dřeva. Teprve na začátku 13. století se obě stavby budují z kamene. Na stavbě kostela sv. Jana Křtitele se odráží sloh románský i gotický. Průčelí vytvářejí dvě románské věže, presbytář je zaklenut křížovou gotickou klenbou. Benediktinské probošství na Velízu vydrželo do roku 1421, kdy bylo vydrancováno a vypáleno husity. Někdy je uváděn rok 1425, kdy táborité a sirotci obléhali Točník a Žebrák. Byl tak zničen výstavný románský areál, světlo umění a vzdělanosti v širém okolí. Zhruba 200 let zůstaly na Velízu jen zříceniny.

Po období hlubokého úpadku čekal na svojí obnovu až do roku 1651, kdy byl zbarokizován (někdy je uváděno 1605?). Klášter však již obnoven nebyl a jeho zbytky najdete na jižní straně za hřbitovní zdí. Paradoxní je, že Velíz byl nyní kostelem utrakvistickým, protože v té době byla většina obyvatel tohoto kraje vyznáním pod obojí. Po Bílé hoře zahajuje hejtman Jan Kolenec z Kolna rekatolizaci. V Kublově dle něj žijí ti nejzatvrzelejší kacíři ...přesvědčování a potrestání vůdců lidu „odpořivého“ z Kublova... Rekatolizace se moc nedařila, Čáka uvádí incident z roku 1775, kdy při čtení reformační postilly byla společnost odsouzena k 140 dnům vězení. Přestavba kostela na Velízu započala v roce 1770, kdy byla zazděna mezera mezi dvojicemi románských věží. Vztyčená věžička s cibulovou bání má již barokní charakter, také všechno vnitřní zařízení dostalo pozdně barokní ráz.

(1) Kostel je jednolodní s pravoúhlým presbytářem a s dvojvěžovým západním průčelím. V průčelí je dochován raně gotický portál, který společně s těžkými klínovými žebry v presbytáři datuje vznik kostela do doby kolem poloviny 13. století.
(2) Co zbylo z kláštera po husitské agitaci. Západně od kostela,ve stavení dnešní márnice, jsou dochovány zbytky gotického proboštství, které nebylo v přímém kontaktu s kostelem a které sestávalo ze dvou bloků. Západní probíhal souběžně s průčelím kostela. Téměř v pravém úhlu na něj navazoval blok jižní, který opět probíhal souběžně s kostelem. Zřícenou budovu dochovanou do úrovně prvního patra viděl ještě v 19. století V. Krolmus a zachytil její podobu v náčrtcích. V západním rameni budovy bylo odkryto gotické okénko.
(3) Fara byla postavena v roce 1787.
(4) Studánku sv. Gotharda nalezneme na východ od kostela u cesty před hřbitovní zdí, je skrytá ve zděném bunkru s uzamčenými plechovými dvířky. Studánka zřejmě vytvořila podmínky pro trvalé usazení lidí zde, na vrcholu vysokého kopce. Svatý Gothard (960-1038) byl biskup z Hildesheimu a patron řádu benediktinů.
(5) Kresba Josefa Berglera z počátku 19. století - Jaromír v nebezpečí smrti. Podle pověsti Vršovci střílejí na bezmocného knížete, ale svatý Jan Křtitel zachycuje šípy do svého pláště.

Velíz, pohanský

Název kopce může pocházet od jména slovanského boha stád "Velese". Sochu boha Velese vztyčili v červnu roku 2003 členové šermířské skupiny Berounští měšťané. Je vytesána z dubového dřeva.

Kublov a okolí Velízi

(1) Z podnětu žebráckého Hlaholu byla v roce 1871 na Zvonařově rodném domku odhalena pamětní deska a současně i pomník na prostranství před školou, který je krásnou ukázkou umělecké litiny z Nového Jáchymova. Zaplacen byl z veřejné sbírky.
(2) Hrušeň Za pecí je evidována jako památný strom.

Zdická skalka

Zatím jsem nedohledal proč se tahle skalka jmenuje Zdická, protože tohle městečko je dost daleko. Možná je to díky směru na Zdice. Podle geology.cz jde o zvětrávacími procesy vypreparovanou skalku svrchnoproterozoických buližníků tmavé barvy s četnými světlými křemennými žilkami. Buližníky laterálně přecházejí do okolních hornin křemitými vrstevnatými břidlicemi.

Pískačka

Pískačka je na mapách pojmenovaná kóta o nadmořské výšce 447 m.n.m. jižně od Kublova. Někdy se setkáváme se jménem Kamenec u širšího skalnatého hřbítku kolem Pískačky. Kamenec se taky jmenuje hájovna zhruba kilometr východně od těchto skalek.

Broumy

V bývalé škole na návsi je po domluvě na místním obecním úřadě možno navštívit malé muzeum. Solidní expozice včetně artefaktů z místní bývalé sklárny.

(1) jmenovací list z roku 1910, Josef Kovařík, knížecí fursternbergský lesní hajný
(2) popis zařízení dolejšího mlýna r. 1882
(3) mapa fursternbergského panství (Lana-Lány, Purglitz-Křivoklát, Neu Joachimsthal-Nový Jáchymov, Nischburg-Nižbor, Althutten-pravděpodobně Hýskov, dřívěji Stará Huť)
(4) Jméno a poloha místa dnešního Bušohradu svádí k domněnce, že v tomto okrsku při prvotní hranici českého knížectví stálo starodávné opevnění, snad pomezní hrad, jimiž byly kdysi posety zemské hranice. Přestože o jejich založení a dějinách není nic známo, účel všech je jasný – obrana. Ve středověku totiž procházela pravděpodobně obcí Broumy a okolím Bušohradu tzv. chebská zemská stezka, která spojovala Prahu s Německem přes Beroun, Stradonice a Kralovice. S Bušohradem a touto stezkou souvisí zřejmě i místní pojmenování Strážiště v polesí Skryje, kde snad stávala tvrz. Později, ve 13. století, byly tyto dřevěné tvrze nahrazeny pevnými kamennými hrady (Týřov). (J. Pergler, Přehled vývoje lesních porostů na Křivoklátsku, Minulostí Berounska 6)
(5) hájovna Bušohrad kolem roku 1920 (Minulostí Berounska)
(6) Zatím jsem se nezorientoval kde je přesně lokalita U Dvora a kde Luh, podle stabilního katastru se zde objevují názvy - W Luhu, Lusky, Braumsky mlegn, Sagmuhle (asi pila), U Haku, Mayerhof (asi Dvůr se sklárnou). V Broumech můžeme navštívit místo bývalé broumské sklárny a bývalého poplužního dvora v dnešní lokalitě U DVORA - obydlí broumského "glosmistra" - základy budovy pochází z přelomu 16. a 17.stol. V budově staré školy (postavené v r.1848) je umístěna PAMĚTNÍ SÍŇ - fotografie, dokumenty i různé předměty charakterizující život minulých generací v Broumech. (web obce Broumy)
(7) Bývalé obydlí broumského "glosmistra", podle místního znalce.
(8) Pojmenování samoty Hák u Broum pochází od německého Hag, tj. polnosti a usedlost chráněná plotem proti přístupu zvěře.

Komentáře (připomínky čtenářů):

Od: Tomáš  (2013-06-15 18:23:36)
No jo, máte úplnou pravdu - synovec, nikoliv vnuk. Moc díky.

Od: Homo Anonymus  (2013-06-14 07:40:14)
VELICE PĚKNĚ UDĚLANÁ STRÁNKA, ALE: Břetislav I. nebyl Jaromírův vnuk, nýbrž synovec. Ať vám to přehlédne kvalifikovaný historik, dnes na to nemám čas.

Od: Tomáš (webmaster)  (2012-10-07 08:43:29)
Máte úplnou pravdu! Vůbec jsem si toho nevšimnul. I ty okna vypadají jinak než kostelík na Velízi.
Jezírko Kálek je ta "louže" u studánky?

Od: Nový Lubomír  (2012-10-04 20:37:11)
Historická pohlednice Velízu není Velíz, jezdím na toto místo více jak 50 let a znám ho velmi dobře. Na fotografii bude zřejmě opravdu Krušná hora, která měří 609 m/m a na fotografi je 606 m/m, zřejmě dobová chyba. Na Velizu nebyl nikdy žádný rybník, pouze u Bílé skály jezírko Kálek.

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu:



www.brdy.info © 2002-2012     kontakt: tomas.adam[zavináč]brdy.info