Zaječov

Tato kapitola se zabývá hlavně Zaječovem, a jeho slavnou částí Svatá Dobrotivá. Mapičku můžete zvětšit kliknutím myši, stejně jako další obrázky níže.

Svatá Dobrotivá

Svatá Dobrotivá je nyní součástí Zaječova, na celý areál je pěkný výhled z vrcholu lomu západně od kostela. Na to, že v okolí nejsou bohatá sídla je velikost chrámu zarážející. Svatá Dobrotivá byla za husitských válek zpustošena, poté obnovena, a po roce 1552 znovu zpustla. Přestavbou po roce 1676 dostal klášter Svatá Dobrotivá dnešní barokní podobu. Původní kostel Zvěstování Páně byla gotická bazilika ze 14. století, po roce 1676 barokně přestavěná. V trojlodním chrámu jsou uloženy ostatky sv. Benigmy (Dobrotivé). Na podstavcích u triumfálního oblouku stojí gotická soška sv. Dobrotivé z doby kolem roku 1327 a pozdně gotická soška Madony. K presbytáři kostela přiléhá kaple sv. Dobrotivé, původně gotická z roku 1327, zbarokizovaná patrně G. Santinim. Císař Josef II. vydává v roce 1782 patent o zrušení všech klášterů, které se nezabývaly užitečnou činností. V roce 1785 dochází ke zrušení augustiánského kláštera u svaté Dobrotivé.

(1) mše k výročí 750 let Augustiánů v Čechách
(2) Deska Samuela Ignáce De Bois
(3) Na hlavním oltáři nalezneme obraz Jana Petra Molitera.
(4) za hlavním oltářem, dle tradice místo zjevení a zvěstování Panny Marie
(5) Soupis památek historických a uměleckých v království českém, podle depositum.cz jsou publikované materiály pro nekomerční účely volně šiřitelné.

Okolí Zaječova

Směrem k prostoru mají památník vojáci PTP. V areálu jejich dřívějšího tábora je dnes pila vojenských lesů.

Poznámka k zatím nevyfotografovanému dolu Hrbek: je typovou lokalitou dvou minerálů světového mineralogického systému, kakoxenu a beraunitu.

(1) foceno v Národním muzeu Praha
(2) ze sbírek Strašického muzea
(3) Železáky (železitý křemen) nalezneme na Podbrdsku nejenom v těsném okolí Zaječova (Hrbek, lom Zaječov), ale i u Olešné, Cheznovic, Tění a mírně i u Strašic. Vyšla dokonce kniha věmovaná pouze těmto šutrům - Láska k železákům. Železák na fotografii byl zakoupen jako suvenýr v berounském muzeu, ale doufám že někdy nějaký najdu i v terénu. Podle Cílka (Kameny domova) železitý křemen lemuje polohy sedimentárních železných rud, a to zejména v těch místech, kde se dotýkají zvětralých vulkanitů ordovického moře. Zdejší železná ložiska vznikala dvěma základními mechanismy. Řeky přinášely do tehdejšího prvohorního ordovického moře rozpustné komplexy bohaté železem. Na kontaktu s mořskou vodou probíhaly chemické i biologické reakce, které vedly k vyvločkování železa. To se hromadilo na mořském dně a vytvářelo až dvacet metrů mocné polohy většinou chudých rud. Na jiných místech docházelo k podmořským výlevům lávy. Ty se rozpadaly na nepravidelné bloky, zvětrávaly a zároveň ohřívaly vodu nabohacenou roztoky železa a křemene. Ve vzdálenějších částech tyto roztoky chladly a srážely železné rudy nebo alespoň páskovaný křemen zabarvený železitými látkami do červena, hněda i žlutozelena.
(4) ze sbírek berounského muzea, omluvte prosím zhoršenou kvalitu
(5) Pomník arch. Jiřího Rathouského byl odhalen 4.10.2001 zástupci Svazu PTP (Pomocné technické prapory). Měl by připomínat utrpení několika tisíc mladých mužů, kteří zde byli pod záminkou vojenské služby internováni a donuceni k těžkým pracím. 52. pomocný technický prapor ve Svaté Dobrotivé vznikl jako nástupce IV. silničního praporu a to 1.9.1950. Jeho příslušníci pracovali především ve vojenském výcvikovém prostoru Jince. Prapor čítal celkem šest rot, ze kterých poslední dvě byly tzv. farářské, tedy složené z představitelů katolické církve a zrušených církevních řádů. K 1.12.1950 zde sloužilo 950 vojáků, z toho 842 politicky nespolehlivých (a z nich 121 duchovních a řeholníků). Barákový tábor tu vyrostl na místě nacistického soustřeďovacího a vězeňského tábora. Symbolika kontinuity v tomto případě nebyla náhodná... (podle článku Pomníky obětem komunismu v Mořině a Zaječově, J.Topinka, Minulostí Berounska 5)

Jalový potok

Jméno může naznačovat nestálý zdroj vody pro klášterskou železnou huť. Proto byl také často pro nedostatek vody zastavován provoz a to jak v létě, tak i v zimě. Tereziánský katastr z první poloviny 18. století v popisu obce Svatá Dobrotivá poznamenává, že je v ní mlýn na nestálé vodě(G. Hofmann Z minulosti železářství a cvočkařství v Zaječově a okolí).

(1) daroval Čeněk

Těně

(1) daroval Čeněk
(2) V polesí těnském byl otevřen kamenolom, ze kterého byl kámen dodáván i mimo obvod lesní správy. Jen v roce 1933 bylo z něho dodáno do okresu rokycanského 2374 m3 kamene. (Josef Šefl – Povídání o Brdech)

Jivina a Mílina

Při procházení bývalé Strousbergovy dráhy mě paprsky slunce ozářily kopec, výrazný kopec, který již není ve VVP.

(1) ze sbírek berounského muzea, omluvte prosím zhoršenou kvalitu

Beran

Podle O. Dvořáka (Pustinami středních Brd) nechal postavit kamenné schodiště na Beranu ředitel hořovického velkostatku Liebus.

Komentáře (připomínky čtenářů):

---

www.brdy.info © 2002-2012     kontakt: tomas.adam[zavináč]brdy.info