Bacín

Tato kapitola se věnuje Bacínu a okolí Vinařic (Vysoká skála). Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.

Bacín

Vrch Bacín u Vinařic je nejvyšším bodem Českého krasu s nadmořskou výškou 499 m. Archeologický popis posledních výzkumů naleznete zde. Bacín přitahuje i záhadology, nejčastěji je podle nich spojován s negativní energií.

Bacín byl v pravěku významným posvátným místem a to pravděpodobně ve velmi dlouhé etapě. V roce 1988 byly objeveny v úzké skalní puklině lidské a zvířecí kosti i střepy pravěkých nádob. Nejstarším nálezem (střední paleolit) jsou dva kamenné nástroje vyrobené z křemene a křemence, které kdysi používal člověk neandertálský. Krátce po závěru poslední doby ledové (kolem 9000 před n.l., pozdní paleolit) byl do úzké, vertikální pukliny pohřben asi 20-30 letý muž o výšce necelých 170 cm. Snad v souvislosti s pohřbem bylo do pukliny uloženo také několik kusů kamenné štípané industrie. Pobyt člověka na Bacínu v mezolitu dokládají výrobky z rohovce, nálezy pocházejí ze sondáží v blízkosti pohřební pukliny. Přibližně kolem roku 4000 př.n.l. byly do pohřební pukliny uloženy ostatky dvou dětí (stáří cca. 10-12 let a 2roky). Vně pukliny byla objevena časně eneolitická broušená sekerka z nazelenalé břidlice. V době pozdního eneolitu zanechali návštěvníci Bacína v jedné skalní rozsedlině celou nádobu, kterou řadíme do kulturního okruhu šňůrové keramiky. Jedná se o unikátní nález, který nemá obdoby v celých Čechách. Objev této nádoby je o to pozoruhodnější, že pochází z období, kdy výrazně upadl zájem člověka o Český kras. V mladší době bronzové bylo na plošině před pohřební puklinou objeveno přes 130 zlomků nejméně ze 4 keramických nádob kultury knovízské. Někdy v 7/6. století před n.l. byl do pohřební pukliny uložen další pohřeb, vrstva ze starší doby železné však byla bohužel narušena speleologickým průzkumem, nicméně torza dvou keramických nádob však pohřeb bezpečně zařazují do okruhu kultury bylanské. Do stejného kulturního okruhu patří i 800 zlomků nejméně ze 12 keramických nádob, které byly objeveny na plošině před pohřební puklinou. O pobytu člověka na Bacínu na přelomu 6/5 století př.n.l. (časná doba laténská) svědčí ojedinělé zlomky keramických nádob nalezené pod širým nebem. Další artefakty pocházejí až z 8/9. století (raný středověk), jde o několik zlomků keramických nádob zdobených několikanásobnou vlnicí. V období vrcholného středověku (14-15. století) zde kdosi zanechal zlomek koňské podkovy a unikátní železný hrot šípu do válečného luku. (volně podle D. Stolze: Berounsko a Hořovicko v pravěku a raném středověku)

(1) pravděpodobně ucpaný krasový závrt
(2) ze stálé expozice Berounského muzea

Vysoká skála

Vinařice

Jméno Vinařice se objevuje jako osobní přídomek, nejprve ve jménu svědka na listině z roku 1170 Vsebor de Vinarec a pak v listině z roku 1382 ve jménu Vlricus dictus Slepecz de Wynarzecz. Původní název obce byl Vinařici a znamenal obec malých vinařů. Pod vlivem čeledních jmen končících na -ice se pak toto jméno změnilo na dnešní Vinařice. (Václav Babička, Původ místních jmen na Podbrdsku, Minulostí Berounska 17)

Vápenec z Vinařic byl dodáván do vysoké pece ve Staré Huti u Dobříše.

Komentáře (připomínky čtenářů):