Bechlov

Tato kapitola se věnuje těm nejsevernějším Brdům kolem kót Bechlov a Babská skála. Někteří již tuto oblast považují za Křivoklátsko. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.

Bechlov

Severně od Radčského pohoří, ve vzdálenosti asi tří kilometrů směrem k vesnici Šebešicům jest návrší Behlov, těsně u Bílé skály, kteréž zdvižením se strany porfyrů, spodek jeho tvořících povstalo. Na severním svahu tohoto návrší blíže jeho temene nalezeno jest Pražskou železářskou společností železnorudné lože, v jehož nadloží jsou skoro bezprostředně Drabovské křemence, v podloží pak dotčené porfyry, kteréž dělí od rudy jen slabá vrstva hlinitá. V tomto dole Behlovském dobývala se ruda dílem (na výchoze) svrchně, i jest tu ruda hnědá a jen částečně červená, dílem se pak dolovalo šachtou i nalezena tu ruda jednak čočkovitá červená, jednak tmavošedý sférosiderit. Rudné lože jest asi 5 metrů mohutné a poměry jeho shodují se zhruba s poměry lože Radčského (Hrabák, Železářství v Čechách jindy a nyní, 1909).

(1) Geologický vrt RC 11 hluboký 487 metrů, zaměřený na výskyt železných rud z roku 1956, lokalizovaný v sedle U moltýře (510 m.n.m) mezi Bílou skálou a vrchem Jezovky (Havlíček, Šnajdr - Železné rudy Barrandienu. Výpočet zásob Fe-rud v tektonické kře Bechlova a na Rači). Obrázek uveřejněn v knize Palaeozoic of the Barrandian (Chlupáč).

Chotětín

Koželuška

Babská skála

Na vrcholu Babské skály (564 m.n.m.) se nalézají zbytky úprav vrcholu lidskou činností. Jsou interpretovány jako terénní relikty po nedokončeném hradě. Doposud nebyly s lokalitou ztotožněny žádné historické zprávy a chybí z ní i jakýkoliv archeologický materiál. Budovaný hrad snad souvisel s aktivitami Rožmberků na Strašicku. V jeho okolí se nacházejí ložiska železné rudy, která zde byla podle stop v okolí hojně těžena. Nejspíše sloužil k zajištění těžby v průběhu 14. století. Pro stavbu hradu byl zvolen skalní suk na jižní straně spadající až k patě strmým srázem, ze severu přístupný příkrou strání. Na této straně započali stavitelé s hloubením příkopu, který měl chránit vrcholovou plošinu.

Rovný

První písemná zmínka o Rovném pochází z roku 1367, kdy zdejší tvrz patřila Mikuláši z Rovného. Tvrz i s vesnicí nejspíše zanikla během husitských válek, ale je možné, že k tomu došlo až za tzv. poděbradských válek. Posledním známým majitelem v patnáctém století byl roku 1486 připomínaný Václav Gut z Dubňan. Na konci patnáctého století se Rovný stal součástí libštejnského panství a v roce 1540 zde zůstával jen mlýn. Roku 1573 ho od Kryštofa z Valdštejna koupili Lobkovicové ze Zbiroha. Na počátku šestnáctého století byla vesnice obnovena, ale definitivně zanikla v období třicetileté války.

(1) Hrady, zámky a tvrze království Českého, A. Sedláček

Na Solích

Poměrně velké jámy v lese, pravděpodobně zbytky těžby železných rud první poloviny 19. století. Podle historických map se zde dokonce hledalo uhlí, neúspěšně.

(1) Výřez z mapy Übersichtskarte über die drei aer Schurfkreise bei Wegwanow, rukopisná mapa bez měřítka z roku 1847.
(2) výřez z mapy Situationsplan űber die Fortseltzung der wegwanower Steinkohlenmulde (vejvanovské kamenné uhlí). Podle K. Kestnera (malodoly.netstranky.cz) jsou zde vykresleny marné šurfy po uhlí (o.f. - bez nálezu). Jakobi je značená jako horní dílo na rudu (Eisenerz), tedy hněděl.
k.k. je zkratkou pro císařsko-královský (německy k. k., Kaiserlich-königlich), pravděpodobně zbirožský erár.

Vejvanov

(1) část listového vějíře stromovité kapradiny Sphenopteris obtusiloba, Vejvanov, expozice berounského muzea
(2) výstava - Acháty a křemeny, krása skrytá v kamenech (Muzeum Českého krasu v Berouně)

Komentáře (připomínky čtenářů):