Bechlov

Tato kapitola se věnuje těm nejsevernějším Brdům kolem kót Bechlov a Babská skála. Někteří již tuto oblast považují za Křivoklátsko.

Bechlov

Severně od Radčského pohoří, ve vzdálenosti asi tří kilometrů směrem k vesnici Šebešicům jest návrší Behlov, těsně u Bílé skály, kteréž zdvižením se strany porfyrů, spodek jeho tvořících povstalo. Na severním svahu tohoto návrší blíže jeho temene nalezeno jest Pražskou železářskou společností železnorudné lože, v jehož nadloží jsou skoro bezprostředně Drabovské křemence, v podloží pak dotčené porfyry, kteréž dělí od rudy jen slabá vrstva hlinitá. V tomto dole Behlovském dobývala se ruda dílem (na výchoze) svrchně, i jest tu ruda hnědá a jen částečně červená, dílem se pak dolovalo šachtou i nalezena tu ruda jednak čočkovitá červená, jednak tmavošedý sférosiderit. Rudné lože jest asi 5 metrů mohutné a poměry jeho shodují se zhruba s poměry lože Radčského (Hrabák, Železářství v Čechách jindy a nyní, 1909).

Chotětín

Koželuška

Babská skála

Na vrcholu Babské skály (564 m.n.m.) se nalézají zbytky úprav vrcholu lidskou činností. Jsou interpretovány jako terénní relikty po nedokončeném hradě. Doposud nebyly s lokalitou ztotožněny žádné historické zprávy a chybí z ní i jakýkoliv archeologický materiál. Budovaný hrad snad souvisel s aktivitami Rožmberků na Strašicku. V jeho okolí se nacházejí ložiska železné rudy, která zde byla podle stop v okolí hojně těžena. Nejspíše sloužil k zajištění těžby v průběhu 14. století. Pro stavbu hradu byl zvolen skalní suk na jižní straně spadající až k patě strmým srázem, ze severu přístupný příkrou strání. Na této straně započali stavitelé s hloubením příkopu, který měl chránit vrcholovou plošinu.

Rovný

První písemná zmínka o Rovném pochází z roku 1367, kdy zdejší tvrz patřila Mikuláši z Rovného. Tvrz i s vesnicí nejspíše zanikla během husitských válek, ale je možné, že k tomu došlo až za tzv. poděbradských válek. Posledním známým majitelem v patnáctém století byl roku 1486 připomínaný Václav Gut z Dubňan. Na konci patnáctého století se Rovný stal součástí libštejnského panství a v roce 1540 zde zůstával jen mlýn. Roku 1573 ho od Kryštofa z Valdštejna koupili Lobkovicové ze Zbiroha. Na počátku šestnáctého století byla vesnice obnovena, ale definitivně zanikla v období třicetileté války.

(1) Hrady, zámky a tvrze království Českého, A. Sedláček

Na Solích

Poměrně velké jámy v lese, pravděpodobně zbytky těžby železných rud první poloviny 19. století. Podle historických map se zde dokonce hledalo uhlí, neúspěšně.

(1) Výřez z mapy Übersichtskarte über die drei aer Schurfkreise bei Wegwanow, rukopisná mapa bez měřítka z roku 1847.
(2) výřez z mapy Situationsplan űber die Fortseltzung der wegwanower Steinkohlenmulde (vejvanovské kamenné uhlí). Podle K. Kestnera (malodoly.netstranky.cz) jsou zde vykresleny marné šurfy po uhlí (o.f. - bez nálezu). Jakobi je značená jako horní dílo na rudu (Eisenerz), tedy hněděl.
k.k. je zkratkou pro císařsko-královský (německy k. k., Kaiserlich-königlich), pravděpodobně zbirožský erár.

Vejvanov

(1) část listového vějíře stromovité kapradiny Sphenopteris obtusiloba, Vejvanov, expozice berounského muzea
(2) výstava - Acháty a křemeny, krása skrytá v kamenech (Muzeum Českého krasu v Berouně)

Komentáře (připomínky čtenářů):