Beran a Hejlák

Tato kapitola se věnuje vrchům Beran a Hejlák, další lokality jsou bývalá Jinecká Baština a U panny Lídy. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.

Beran

Podle O. Dvořáka (Pustinami středních Brd) nechal postavit kamenné schodiště na Beranu ředitel hořovického velkostatku Liebus.

Přes vrch Beran procházela historická hranice mezi zbirožským a hořovickým panstvím, v 17. století zde stával mohutný Beranův dub, podle něhož dostala hora pravděpodobně své jméno.

(1) Věnovala Zdena Bradnová, moc díky.
(2) Pohled dronem přes Beran směr Valdek.
(3) Pohled dronem přes Beran směr Zaječov.

Beran, kóta 660 m.n.m.

(1) výhled na Jivinu z kóty 660 m.n.m. severně od Beranu

U bílého křížku

Křížek na paměť zde zabitého pytláka, sedláka Vajnara zvaného Kuchař z Kvaně. Mírně nespolehlivý údaj, pytlákům se prý dřív křížky nestavěly

Hejlák

Letištní plochu pod Hejlákem vybudovali němečtí vojáci na začátku války, snad v roce 1940. Podle legendy (velmi málo pravděpodobné s ohledem na předpokládanou dobu vzniku letiště) odtud v předvečer II. světové války odletěl E. Beneš s celou vládou do anglického exilu.

Podle Pamětní knihy osvětové komise obcí Zaječova a Kvaně bylo letiště stavěno v roce 1942: Německá branná moc po převzetí brdské střelnice prováděla ihned různé investiční práce, které si vyžádaly ohromného nákladu. Tak bylo zřízeno letiště na pravé straně silnice u Bílého křížku. Dále jeden betonový kryt u tak zvané Kazatelny v polesí Baštiny a jiné. K vybudování letiště bylo třeba mnoho pracovních sil, neboť místo určené pro letiště bylo v močálovém prostoru a plné pařezů. Němcům nevadilo, že je málo pracovních sil, protože jich bylo mnoho zaměstnaných na výrobu válečnou, nakomandovali sem mnoho židů z měst i venkova a tito židé různého povolání musili zde všechnu práci vykonati. Židé byli označeni žlutými pásky na rukávech a pod čísly zaregistrováni. Všechny pařezy musili ze země vydobýti, rozsekati a naložiti na housenkové traktory k odvozu. Pařezy byly prodány místním i okolním občanům. Tuna pařezů, jakékoliv velikosti stála 20 Kč. Po odstranění pařezů nastaly práce odvodňovací. Toto odvodňování si vyžádalo mnoho vagonů cementu, štěrku a písku než letiště bylo vybudováno. Po jedné straně letiště byly postaveny dvě vysoké dřevěné pozorovatelny. Ač letiště bylo dobře zřízené, přec k leteckým účelům dostatečně nevyhovovalo.

(1) Dnes je letiště Hejlák obklopené vzrostlými lesy, v roce 1953 byla ale většina jeho okolí odlesněna. Zdroj dat: kontaminace.cenia.cz
(2) Ještě dnes lze poblíž narazit na březové porosty, které se lesákům (úmyslně, neúmyslně?) nepodařilo přeměnit na smrkové plantáže.

Pískový vrch

(1) Pravděpodobně Pec, musím ještě znovu ověřit.
(2) Pravděpodobně (odleva) Velký Jeskřipec, Pec, Stará Baština

Jinecká Baština (historické materiály)

Ve Stabilním katastru je lokalita vykreslena jako Baschtina (Basstina) - Baštinka (mapováno 1839). Tehdy nebylo zřejmě nutné rozlišovat zda Hořovická či Jinecká. Jinecké panství v místních lesích skončilo 1804 a přechází na Hořovice, které se tak rozšiřují. Jinecká Baština je pojmenování pro dvě odlišné lokality, vzdálené od sebe cca. 1,4 km.

Původní lokace hájovny Jinecká Baština má dnes místní jméno U staré fořtovny či Baštinská louka. Stará hájovna na Baštinské louce byla zbourána a nahradila ji jednoduchá roubená stavba, kde roku 1920 nastoupil jako lesní adjunkt službu Oldřich Zeithamel, který se odsud roku 1924 odstěhoval do myslivny Valdek. (Knížka Brdy známé i neznámé uvádí, že Malá Baština (Baštinka) existovala ještě v roce 1839, krátce na to však byla zbořena.) Při zřizování střelnice však o hájovnu projevil zájem její bývalý obyvatel, stavbu rozebral, převezl a znovu postavil v blízké obci Neřežín, kde ji můžeme vidět i dnes. Ve Státním oblastním archivu Praha (všechny plány pochází z něj) jsou zmínky o přestavbě hájovny kolem roku 1898 a v roce 1900 má tatáž hájovna poměrně luxusní fasádu - srovnal jsem půdorysy, a jde o totožné objekty.

V roce 1902 (podle údajů ve štítu) již stála nová hájovna jižněji (Zámeček), která zanikla na počátku 30. let 20. století v souvislosti se zahájením provozu střelnice. Nějaký čas fungovala i jako noclehárna KČT. Hájovna byla zbourána a získaný stavební materiál byl použit k výstavbě Dělnického domu v Těních. Dnes existenci Zámečku připomíná jen zbytek kamenné terasy původní předzahrádky.

(1) Plan zur Herstellug eines neuen Stalles á Scheuerhei der Oberforsterswohnung in Jinec Bastina. Plánek z roku 1898 odpovídající poloze ve Stabilním katastru.
(2) Plan zur Erbauung eines neuen Forsthauses in Jinec Baština, 1898
(3) Fasade eines neues Forsthauses in Jinec Baština, 22 Marz 1900. Pozn.: Tady mi přijde podezřelé, že se na hájovně vyhotovila nová luxusní fasáda včetně drobných přístaveb a po dvou letech je lokalita opuštěna a staví se Zámeček jižněji?
(4) Ve štítě letopočet 1902. Zde už je hájovna v nové poloze jižněji-tzv. Zámeček.
(5) V mapě hořovického panství z roku 1890 (Bestandes & Übersichts Karte der Fürstlich Hanauischen Fideicommiss Herrschaft Hořowitz 1890) se Jinecká Baština nalézá ještě ve staré poloze.

Jinecká Baština, Stará fořtovna

Jinecká Baština, bývalý Zámeček

(1) Kousíček od bývalého Zámečku se v lese válí butrák s geodetickým bodem (nivelační značka?), možná byl kdysi součástí Zámečku?
(2) Nejdřív jsem si myslel, že jsem se propadnul paní lesní do sklepa na brambory, ale jde pravděpodobně o ÚŽ (železobetonový podzemní úkryt pro živou sílu). Anonymní vojenský historik mi k tomu napsal: Jde o ÚŽ, 70-80 léta. Na tomto místě se dělala zkouška likvidace za pomocí jeřábu. Armáda tak chtěla řešit postupně nepotřebné ÚŽ. Nakonec se zjistilo, že je to časově i finančně náročné.
(3) Vedle stojící zdevastované nadzemní části čehosi vojenského.

Panna Lída a okolí

Jeden z mála slušnějších pramenů v Centrálkách, vydatnější pramen ale nabízí blízká Drmotova studánka.

(1) Křížek s drobnou větvičkou připomínající Krista na cestě Červené potoky.

Komentáře (připomínky čtenářů):