pokus

Boží vrážky

Kapitola se věnuje lesům u kóty Boží vrážky a Na soudném, kolem Rochot a údolí Vrahova potoka. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.

  • mapa
  • mapa popisované oblasti, kliknutím zvětšíte

Boží vrážky

Boží Vrážky se podle Čáky původně jmenovaly Boží vrátka, název je doložen už v roce 1654.
M. Mackovičová (Oronymie Brdské vrchoviny) přináší pohled jiný. K roku 1337 přináší místní název Wrusium. Dále píše, že F. Cuřín spojuje pomístní jméno Vráž pro nejstarší dobu s nářečním vráž = osypky (nářečně spalničky) a dodává, že je příbuzné s ruským vrag (ovrag) = proláklina a bulharským vrag (ovrag) = údolí se strmými svahy a vraga = boule na lidském těle, terénní vlna. Původní český význam jména Vráž spojuje tedy F. Cuřín s nemocí zvanou spalničky. Jedním z jejich důležitých příznaků jsou drobné zarudlé pupínky (bouličky) po celém těle (srov. s bulharským vraga). F. Cuřín se tedy přiklání k názoru, že v češtině se jménem Vráž označovaly vyvýšeniny, na rozdíl od ruštiny a bulharštiny. Příčinu tohoto významového rozdílu vidí v rozmanitém terénu oblastí obydlených slovanským obyvatelstvem a v relativnosti pohledu, z něhož je terénní útvar posuzován: Při pohledu shora jde o sníženinu, při pohledu zdola o vyvýšeninu. Tam, kde jsou kopce, jsou pro orientaci i pro osídlení a hospodaření důležité právě ony. Z dějin středoevropského osídlení víme, že nejstarší pole (a také osady) se objevovala často právě na svazích, nikoliv přímo v údolích a u řek, aby nebyla zaplavována nebo podmáčena...V rovinných oblastech má tuto důležitost údolí, průrva, tj. týž jev viděný shora. To může být i orientační prostředek jako jinde hora .

  • Boží vrážky
  • typická bažinka, Boží vrážky
  • Boží vrážky
  • Boží vrážky, hraniční patník (1)
  • Boží vrážky
  • Boží vrážky, hraniční příkop?
  • pod Boží vrážkou
  • pod Boží vrážkou
  • Na soudném
  • Na Soudném
  • Na soudném
  • Na Soudném
  • Na soudném
  • Na Soudném
  • Na soudném
  • Na Soudném
  • Na soudném
  • bezkolenec, Na Soudném
  • Na soudném
  • Na Soudném (2)
  • geologický řez
  • geologický řez (3)
  • Na soudném
  • lůmek Na Soudném (4)
  • Na soudném
  • lůmek Na Soudném (4)
  • Na soudném
  • lůmek Na Soudném (5)
  • Adamka
  • kříž, Adamka (6)
  • Adamka
  • Adamka (7)
  • Adamka
  • Adamka
  • ruda železitá (8)
  • ruda železitá (8)
  • hřebínek (9)
  • hřebínek (9)
  • hřebínek (9)
  • hřebínek (9)
  • hřebínek (9)
  • studánka, U boudy
  • bažinka (10)

(1) Na patníku (mezníku) nalezneme písmena HD a HM,jde patrně o Herrschaft (panství) Mnischek und Doberschisch
(2) Zbytky oplocení Klondajku, dříve tu vedl plot, z něhož místně zbývají ještě jeho betonové patky.
(3) geologický řez v ose Drahlovice - Vrážky - Kytín, podle Interaktivní geologické mapy České republiky 1: 25 000, omlouvám se za případné chyby, některé symboly nebyly příliš čitelné
(4) Výrazná terénní vlna skrývá malý lůmek. Podle Vachtla (Soupis lomů) jde o pozemek k.č. 662 západně obce, podle pozemkového katastru i podle katastru nemovitostí jde dnes o pozemek č. 670. Podle již zmíněného Vachtla patřil Velkostatku Mníšek pod Brdy (Juvellin Kast) Těžily se zde křemité slepence a pískovce - světlošedé až načervenalé, středně až hrubozrnné. Velmi tvrdá a velmi trvanlivá hornina vhodná jako silniční štěrk a štět. Otevřeno roku 1925 na stavbu silnice Kytín-Rochota.
(5) Výrazný hřeben Hřebenů je v oblasti Stožce pod bývalou vojenskou základnou tvořen polymiktními kambrickými slepenci kloučecko-čenkovského souvrství (na obrázku podbarveno zeleně). V terénu je na brdské poměry zřetelný příkrý sklon svahu. V oblasti lomu Na soudném tehle hřebenový příkrý svah uskakuje, pravděpodobně podél tektonického zlomu, zde se rád nechám poučit znalými geology. Pro snažší orientaci ve slepé mapě je lůmek červený křížek a Třebízského dub jako výrazný orientační bod křížek modrý.
(6) kříž nad Rovinami (Kytín) v lokalitě Adamka, k jeho historii zatím nevím vůbec nic.
(7) Název Adamka se objevuje už ve Stabilním katastru (zde rok 1839). Louka je dnes již zarostlá lesem.
(8) V lese mezi Adamkou a Rovinami se hledala a možná i těžila ruda železitá, V SOA Praha jsem nalezl Vyhlášku ohledání z roku 1873. Týká se nejsevernějšího lesního pozemku č.644 v katastru Kytínském podle Stabilního katatru.
(9) Výrazný terénní zlom (prudší svah) který vlastně tvoří Hřebeny začíná na kótě Na Soudném a pokračuje jihozápadně.
(10) Na FB mi přistálo vysvětlení, o co se jedná: Omotané stromy jsou netkanou textilií jako zbytek ochrany před poškozením, to bude v dohledné době sundané. Ano, je to i pro podporu obojživelníků, v okolí se v cestách nacházejí vyježděné koleje, ve kterých zůstávala i přes léto voda a i tak stačily skokanům a vážkám. Celá soustava má 5 tůní a je vybudovaná na starých melioračních svodnicích, které vodu odváděly. Nyní je čerstvě po realizaci, takže je vše "syrové", až vše trochu proroste a prokoření vegetací budou tůňky alespoň částečně zadržovat vodu a budou sloužit jako dobrý biotop.....

Na Soudném, majetkové spory bývalých panství

Mezi roky 1569 až 1630 byla Dobříš královským majetkem, tzv. komorním panstvím. Hranice komorního panství Dobříš na Hřebenech popisuje protokol z roku 1598, ve kterém zemský měřič Šimon Podolský z Podolí zaznamenává výsledky měření na lesích komorního panství dobříšského. Zjištěné výměry jsou udávány v zemských provazcích po 42 loktech, což v dnešní soustavě měr činí 24,85 metru na jeden provazec. Za nejprve z ouřadu dobříšského vyměřil jsem kus lesu nade vsí Řevnice ležícího, stejkajícího se s vobčinami řevnickýma, s lesy špitálskýma (tj. s lesy řádu křižovníků s červenou hvězdou - Dobřichovice), též k Řitce a ke Mníšku náležejícími, kterýžto kus drží 2805 provazců. Item jiný kus s týmž kusem se stejkajícího, ležícího nad dvorem Svinaři, je v něm ku prodeji panu Vratislavovi z Mitrovic a na Litni drží 10430 provazců. Item vyměřený je druhý les k prodeji témuž panu Václavovi Vratislavovi, ležícího s jedné strany odporu, který je po Hřebenech, ten kus se táhne od Bílého kamene k Nevěstě, odtud k Zlému příjezdu, potom k Drahlovskému lesu, drží 5427 a půl provazce (lokalita Nevěsta a Zlý příjezd naprosto netuším kam přiřadit). Item vedle téhož kusu vyměřen jest kus lesa ku prodaji panu Vratislavovi všeradickému, ležící nad jeho lesy po potok od Roudných, 5638 provazců. Item opět s týmž kusem se stejkajícího lesa vyměřeno jest kus k prodaji panu Jaroslavovi Otto z Losu a na Hlažovicích (tj. na dnešních Lážovicích) nad lesy Holanovými, náležejícímu k Malému Vosovu po rokli nad týmž Vosovem, drží 7324 provazců. Item s tím kusem stejkající se lesové, kteříž dobíhají od rokle nad Malým Vosovem, Lštění a Chlumci nad ves Chlumec, ves Lštino k Malé Babce k lesům karlštejnským, odtud k božím mukám a zas spátkem po Hřební Stráži stromů štěpových (v německém textu…bis zum Einfang deren Äpfelbäumern) , Hradec, až potud, pokud jest panu Jaroslavovi Ottovi vyměřeno, ty lesové jsou vyměřený k vsi Chlumci panu Vratislavovi na Skřípli, drží 18298 a půl provazce. A tak všech těch lesův od Dobříše k půlnoci za vrchy Bílým kamenem, Nevěstou, Stožcem, Hradcem, Chlumcem, Lštěním ležících jest 49923 provazců. Item téhož ouřadu dobříšského vyměřil jsem panu Bechyňovi k Rosejovicům kus lesu, ležícího s jedné strany vedle lesův sirotčích někdy pana Jiříka Bechyně, odtud k božím mukám, potom pod vrch Střížtě, pod vrch Hradec blízko až zase podle vyklizování klackovství, drží 15350 provazců (J. Bezděka: Staré názvy lesů kolem Dobříše 1598, Historická geografie 8).

Do roku 1731 bylo dobříšské panství na Hřebenech ohromné, sahalo až k dnešnímu rozcestí U Trojáku (Trojmezí), což je dnešní hranice katastrů Dobřichovice, Řitka a Mníšek. V roce 1731 se dohodli mezi sebou dobříští a liteňští (a podle průběhu dnešních katastrálních hranic možná i svinařští - spekuluji) o sporné lesy severně od dnešní hájovny Rochoty a vydali tzv. Narovnání mezi panstvím dobříšským a statkem Liteň o odstoupení sporného lesa zvaného Soudný. Nepodařilo se mi text Narovnání rozluštit, třeba bude někdo šikovnější. Jde o šest stran textu - 1, 2, 3, 4, 5, 6. Poznámka - dnešní rozcestí Na Soudném se nalézá zhruba o 1,5 km jižněji od tohoto vysouzeného lesa (na historické mapě: Sáudneg les).

Další majetkové přesuny nastaly roku 1764, kdy část Dobříšského panství kupují Mníšečtí. Jan Čáka uvádí, že 20.1.1764 byla podepsána smlouva mezi dobříšskými Mansfeldy a mníšeckými hrabaty z Unwertu. Za svobodu lovu zaplatili Mansfeldové 40.000 zlatých a za svobodu kácení dřeva postoupili dva velké kusy lesa při hranicích Mníšku. Od tohoto roku byly definitivně stanoveny hranice mníšeckého panství v Brdech a lesní celky zůstaly beze změny až do poloviny 20. století.

  • Narovnání mezi Litní a Dobříší
  • Narovnání mezi Litní a Dobříší
  • Narovnání mezi Litní a Dobříší
  • Narovnání mezi Litní a Dobříší (1)
  • Narovnání mezi Litní a Dobříší
  • Narovnání mezi Litní a Dobříší (2)
  • Narovnání mezi Litní a Dobříší
  • detail mapy
  • Narovnání mezi Litní a Dobříší
  • detail mapy
  • Narovnání mezi Litní a Dobříší
  • detail mapy (3)
  • Narovnání mezi Litní a Dobříší
  • detail mapy (4)

(1) Do mapy jsem přidal některé dnešní lokality pro snažší orientaci - rozcestí Na Soudném, hájovnu Rochoty, Jezírko, U Trojáku a Skalka.
(2) Překres hranic části panství z historické mapy do dnešní ortofotomapy.
(3) Vysouzený kus lesa Sáudneg les připadající ve prospěch Litně.
(4) Kopec Babka by měla spadat již pod grunty Řevnické, nicméně na této mapě je kreslena jako kdyby patřila dobříšským (a od roku 1764 mníšeckým). Kammeneg by snad mohl být dnešní Strážný. Úplně vedle jsem ale u názvu Czertowiho brzemena s nákresem sopky jakési. Čertova putna by se možná mohla nazývat skalka na úbočí kóty s Jezírkem naproti Pišťáku, ale podle mě už je asi daleko.....

Rochota

  • hájovna Rochota
  • bývalá hájovna Rochota
  • hájovna Rochota
  • Rochota 2012
  • hájovna Rochota
  • Rochota 2012
  • Rochota
  • lůmek u Rochot
  • Rochota
  • pohled z Rochot na Vrážky
  • Rochota
  • Rochota z Vrážek (1)

(1) Vpravo vykukuje střecha Rochot, pohled z Vrážek.

Vrahův potok

  • Vrahův potok
  • Vrahův potok
  • Vrahův potok
  • Vrahův potok
  • Vrahův potok
  • Vrahův potok
  • Vrahův potok
  • Vrahův potok
  • Vrahův potok
  • Vrahův potok
  • Vrahův potok
  • Vrahův potok
  • Vrahův potok
  • Vrahův potok
  • Vrahův potok
  • Vrahův potok
  • Vrahův potok
  • Vrahův potok
  • Vrahův potok
  • Vrahův potok
  • Vrahův potok
  • Vrahův potok
  • Vrahův potok
  • Vrahův potok
  • Vrahův potok
  • Vrahův potok
  • Bílé skály
  • Bílé skály
  • Bílé skály
  • Bílé skály
  • Bílé skály
  • Bílé skály
  • Westend
  • studánka u Westendu (1)
  • Westend
  • Westend (2)
  • Westend
  • Westend
  • Westend
  • Marko Čermák (3)
  • Vrahův potok
  • Vrahův potok (4)

(1) Funkční studánka u Westendu měla na stromě zpola nečitelné chemické složení, většina látek vyhovuje, má poměrně dost síranů 200 mg/litr, ale i ty jsou v normě. Překvapilo mě malé množství železa, protože jsem si spekuloval o železitých výronech v prameništi Vrahova potoka (možná historické dolování?). Co je nepříjemné jsou koliformní bakterie 60 KTJ/100 ml, které indikují fekální znečištění a voda by se měla aspoň převařit. Kdo by to byl čekal u takovéhleho rychletekoucího lesního pramenu....
(2) Osada vznikla v Údolí hadrů kolem roku 1926, nejstarší chata byla Velký Tah (vyhořela) a El Toro. Pozn.: Ve dvacátých letech zde tábořili Cikáni, dnes korektně romové. Když odešli, zbylo po nich spousta různých hadrů (proto Údolí hadrů).
(3) Ve známé hospodě „U Menclů“ má stálou výstavu svých obrazů kreslíř a hudebník Marko Čermák. Kdo by si z dětství nepamatoval jeho báječné kresby? Vybral jsem pro ukázku obrázek nikoliv z Brd, ale z křivoklátska - Kněžskou skálu.
(4) Pohled od Klondajku na severovýchod (ve směru Hřebenů), někde v téhle placce začíná údolí Vrahova potoka.

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: