pokus

Brda

Tato kapitola se věnuje části hřebenu Brda - Černá skála a kótě Stará Baština, včetně dopadové plochy CP Brda. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.

  • mapa
  • mapa popisované oblasti, kliknutím zvětšíte

Baština (CP Brda)

Nevím proč, ale tahle dopadovka má pro mne v Brdech nejmenší kouzlo.....Armáda jí nazývá CP Brda. Aktuálně tato jediná plocha zbyla armádě pro výcvik a tak sem už ani nelezu.

V roce 1310 existuje zmínka o bona in Virchbastin a v roce 1380 silva Bassthin. Podle Sedláčka byly Baštiny u starých Čechů časté názvy hor ve středních Čechách po levé straně Vltavy, jako např. roku 1353 lesy mezi Hořovicemi a Rožmitálem (semita, quae ducit de Rosental in claustrellum in Ostrow in Basstyn), roku 1610 Dobříšské hory čili Hřebeny (Slovník pomístních jmen). Podle J. V. Bezděky se dříve užíval pro dnešní Třemošenské pohoří od hranic arcibiskupského rožmitálského panství až po hranice hořovického panství jednotný název Baštiny (až později došlo k rozlišení na Hořovickou baštinu západně od Obecnice a Jineckou baštinu západně od Drahlína), apelativum baština se používalo ve staré češtině ve významu dědictví, dědičný statek, od 14. století se pak význam tohoto slova zúžil a týká se pouze zděděných pozemků a nemovitostí. Původ tohoto apelativa lze spatřovat v jihoslovanských jazycích: Bašta, slovo, jež odvozuje Daničić od kořene bha = silen býti, s přechodem ve významu od silnější k významu starší, znamená původně otce v pravém smyslu slova. Od století XIV. počínajíc vyskytuje se slovo bašta v srbských listinách k označení představeného pravoslavných mnichů v klášteře... . Baština se také vyskytuje v jihoslovanských právních památkách a značí jmění, které se se dědilo přes otce. Je to tedy právní termín, který se rozšířil od jižních Slovanů k západním prostřednictvím církevně slovanského jazyka. Hodnotícího přívlastku starý je nejspíš užito pro zdůraznění stáří již tak dlouho užívaného pojmenování Baština (volne podle M. Mackovičové: Oronymie Brdské vrchoviny).

  • Baština
  • CP Brda
  • Baština
  • CP Brda
  • Baština
  • CP Brda
  • Baština
  • CP Brda
  • Baština
  • CP Brda
  • Baština
  • CP Brda
  • Baština
  • Stará Baština
  • Baština
  • výhled na západ z horní protipožární cesty CP Brda
  • Baština
  • mladá hasivka orličí
  • Baština
  • brusinka
  • Baština
  • Baština
  • Baština
  • Baština
  • Baština
  • Baština
  • Baština
  • Baština
  • Baština
  • Baština
  • Valdek z Baštiny
  • v dáli Valdek

Baština (CP Brda), vojenství

Střední Brdy se před II. světovou válkou staly pokusným územím pro chystané pevnostní opevnění republiky. Na jaře roku 1935 byl na cílové ploše Brda pořízen soubor různě silných betonových armovaných desek (od 1,5 do 3,5 m), jejichž odolnost na sklonku tohoto roku prověřovala dělostřelba. Střelby z hlediska odolnosti betonových desek zcela zklamaly. Poté padlo rozhodnutí, aby na cílové ploše Jordán byl pro zkoušky odolnosti materiálu vybudován kompletní pěchotní srub.

  • Brda
  • pokusné terče (1)
  • Brda
  • pokusné terče (1)
  • Brda
  • pokusné terče (1)
  • Brda
  • palebné postavení (2)
  • Brda
  • palebné postavení (2)
  • Brda
  • kanón (3)
  • Baština
  • bývalá německá pozorovatelna
  • Baština
  • pozorovatelny na Jineckých hřebenech
  • Baština
  • After Flying Rhino 09
  • Brda
  • házeliště granátů (4)
  • Brda
  • házeliště granátů (4)
  • Brda
  • házeliště granátů (4)
  • Brda
  • Brda (5)

(1) pokusné terče, které v roce 1935 zkušebně ostřelovali z děla kvůli zkoušce pevnosti armovaného betonu na budoucí opevnění - sruby - řopíky atd..(věnoval Jarda)
(2) místo,kde stálo dělo - palebné postavení, z kterého postřelovali ty pokusné terče (věnoval Jarda). Velmi pravděpodobně se střílelo na krátkou vzdálenost 100-120 metrů.
(3) Obrázek z Facebooku (J. Ungr) - fotografie je pořízena na ploše Brda a kanón je připevněn na betonovém základu, údajně při ostřelování desek. Jiný zdroj tuto fotografii rozporuje: Na fotografii je těžký kanoń vz. 16 ráže 24 cm, na desky se střílelo těžkým kanónem vz. 15/16 ráže 15 cm. Další diskutující se kloní ke kanónu 6,6 vz.30 na lodní lafetě nebo k pevnostnímu kanónu.
(4) věnoval Jarda
(5) Snímek z roku 1931 zachycuje Františka Loskota na lokalitě Brda. V roce 1928 byl major František Loskot pověřen v rámci dělostřeleckého pluku č. 102 vybudováním Vojenského výcvikového tábora Jince –Brdy. Stal se jeho velitelem i velitelem jinecké posádky. Hlavním posláním mjr. Lostota však bylo nejen vybudování kasáren (1929- 1932), ale především dělostřelecké střelnice se třemi cílovými plochami – Jordánem, Brdou a Tokem. V roce 1930, v rámci zahájení ostrých dělostřeleckých střeleb plzeňským plukem na cílovou plochu Jordán, byl major Loskot osobně oceněn přítomným presidentem T. G. Masarykem a později povýšen do hodnosti podplukovníka.

Pstruhový (Ohrazenický) potok

  • Pstruhový rybník
  • Pstruhový rybník (1)

(1) Věnovala Zdena Bradnová

Černá skála

  • Černá skála
  • Černá skála
  • Černá skála
  • Černá skála
  • Černá skála
  • Černá skála
  • Černá skála
  • Černá skála
  • Černá skála
  • Černá skála
  • Černá skála
  • výhled na Jordán
  • Čeněk: Černá skála
  • Černá skála (1)
  • Čeněk:Černá skála
  • Černá skála (1)
  • Čeněk:Černá skála
  • Černá skála (1)
  • Tok
  • Tok od Černé skály

(1) daroval Čeněk

Brda

  • Brda
  • Brda, vrchol
  • Brda
  • Brda (1)
  • Brda
  • Brda (2)
  • Brda
  • Brda (3)
  • Brda
  • Brda (3)
  • Brda
  • Brda (3)
  • Brda
  • Brda (4)
  • Brda
  • Brda (5)

(1) hraniční příkop poblíž vrcholu Brda oddělující panství dobříské od jineckého (od roku 1804 hořovického)
(2) hraniční příkop na hřebenu mezi vrchy Brda a Sádka oddělující panství dobříské od jineckého (od roku 1804 hořovického), patníky nemají žádné značení
(3) vypadá na to propady po dávné těžbě, pravděpodobně železné rudy (nebo kaolínu?), detaily bohužel zatím neznám
(4) Geognostická mapa velkostatku Dobříš od Carl Baumanna (nedatováno) s vyznačením ložiska kaolínu poblíž vrchu Brda.
Kaolín se nacházel i na sousedním, Hořovickém velkostatku - jak ukazují paměti místního správce: V roce 1886-87 jsem v blízkosti vrchu Brdo objevil v revíru Velcí ložisko kaolinu. Domníval jsem se sice již dříve, že kaolin by se zde měl nalézat, potom, když na jižním svahu kopce Budy v revíru panství Hluboš už provoz s dobýváním kaolinové suroviny byl. Přesto jsem s výstavbou vyčkával, tedy s těžbou tohoto ložiska, abych tak mohl s naší kaolinovou surovinou pokrývat potřebu příbramské stříbrné hutě (využíval se zde jako žáruvzdorný materiál, jinak byl hlavní surovinou pro výrobu porcelánu), protože tam tento materiál platili velmi dobře. ...stanovilo se, že tento materiál nevydrží víc než asi teplotu 1200 stupňů, tedy je pro porcelánky nevhodný..... Později se zjistilo, že toto ložisko kaolinu je jen v nevýznamném množství, takže po vytěžení několika tisíc kubických metrů ložisko Prima se zcela odstavilo, tedy vyřadilo (volně podle článku Ve službách Jeho knížecí Jasnosti, Paměti hořovického lesmistra Vojtěcha Dyka, J. Zavadil).
(5) Vyrovnání předchozí mapky do současné ortofotomapy (ložisko kaolínu - červený kroužek v mapě). Všimněte si i polohy U bílé hlíny mezi Sádkou a vrchem Brda.

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: