Čertova skála

Tato kapitola se věnuje Čertově skále v údolí Berounky i její menší sousední verzi, Kněžské skále.

Čertova skála

Geologický podklad území je součástí souvrství neoproterozoických hornin, které zde tvoří levobřežní část údolí Berounky. Výrazný skalní útvar Čertovy skály je tvořen proterozoickými vulkanity, souborně označovanými jako spility, a s nimi sdruženými vulkanickými brekciemi, které tvoří vlastní, morfologicky nejnápadnější části skály. Na některých místech skály vystupují odkryvy spilitů vyvinuté jako typické polštářové lávy. Zaoblené tvary polštářů vznikly při tuhnutí řídké lávy na mořském dně, kde se kolem pomaleji chladnoucích center tvořily rychleji ochlazené, koncentricky uspořádané zóny. Zdejší spility byly původně horninami bazaltového typu, následkem přeměn zvláště za působení hydrotermálních roztoků, však u nich došlo ke změnám minerálního složení. Lávy tvořily na mořském dně rozsáhlé příkrovy, které často dosahovaly mocnosti několika desítek metrů. (Němec J. a Vojen L., Chráněná území ČR, Střední Čechy)

Skalní stepi jsou porostlé teplomilnou flórou, nápadná je zejména tařice skalní.

(1) stálá expozice berounského muzea
(2) Fotografie pochází ze SOA Praha - fond Lesní úřad Křivoklát 1710-1929.
(3) Ottovy Čechy, K. Liebscher.

Čertova skála, dva pilíře

Dva ohromné butráky pod Čertovou skálou v Berounce jsou podle pověsti dvěma pilíři z čertem nedostavěného mostu. Geologicky jde o skalní bloky starohorní sopečné horniny (bazaltu).

Čertova skála, vyhledy

(1) věnoval Milan

Čertova skála, 3D model

Model Čertovy skály byl vytvořen na podkladě digitálního modelu reliéfu České republiky 5.generace (DMR 5G), který jsem od zakoupil od ČÚZAKu na základě licenční smlouvy. Dle podmínek smlouvy lze využít jejich výškopisná data pouze na těchto stránkách. :-) Tím snad činím zadost právničině.

Celý model skály lze stáhnout jako soubor ve formátu PDF - v obyčejném Acrobat Readeru lze pak s tímto modelem mimo jiné i rotovat. Soubor je pro stahování dosti velký, něco kolem 4,5 MB.

(1) pohled zhruba od jihu, skály se tyčí nad řekou Berounkou (na modelu jenom kousíček řeky, ale jsou v ní vidět větší balvany pod skálou)
- zdroj výškopisu © Český úřad zeměměřický a katastrální, www.cuzk.cz
(2) pohled ze severu, jakoby z letadla nad skalami
- zdroj výškopisu © Český úřad zeměměřický a katastrální, www.cuzk.cz
(3) pohled zhruba od jihovýchodu
- zdroj výškopisu © Český úřad zeměměřický a katastrální, www.cuzk.cz
(4) černobílý model, zde vynikne výborně charakter skály (zlomy)
- zdroj výškopisu © Český úřad zeměměřický a katastrální, www.cuzk.cz

Kněžská skála, Dlouhá hora

Pozemky u Kněžské skály dříve patřily Nezabudické faře (celá ves zase kladrubskému klášteru), odtud získala své jméno.

(1) od Zdeny Bradnové
(2) Filmové kulisy snad římského tábora (2016). Hezkou krajinu si Česká televize vybrala.
(3) 20. července 1909 ke Kněžské skále zabloudila mladá dáma, když předtím jí převozník Karel Prošek převezl od Nezabudic na pravý břeh řeky. Podle jeho pozdější výpovědi měla namířeno k zámečku Obora, dnešnímu Leontýnu. Mladá dáma, Němka, však zabloudila a sešla právě sem, kde jí scenérie tak okouzlila, že se rozhodla skálu nakreslit, malířské náčiní si nesla sebou. Naneštěstí se kolem pohybovali dva potulní živlové, jeden před pár dny propuštěn z pražského vězení a druhý jeho známý z předchozího vojenského života. V Praze se potkali a z Košíř přes Beroun došli za pár dní na Křivoklát. Poté šli k řece a zřejmě úplnou náhodou na tohle kouzelné místo, kde spatřili svou oběť. Loupežná vražda pro 35 marek, mrtvolu mladé ženy odhodili mordýři do řeky, nikdy se nenašla. Spoluvraha udal jeho společník, protože mu utekl s celým lupem. Tehdejšího vyšetřování se účastnil jak Karel Prošek, tak místní nezabudický starosta Josef Čech a příslušný policejní komisař Antonín Malý (ze starých novin vypátral Petr Trousil).
(4) Nezabudice (přes údolí Tyterského potoka) z úbočí Dlouhé hory.
(5) Prachoviště z úbočí Dlouhé hory.

Komentáře (připomínky čtenářů):