pokus

Kazín a Cukrák

Kapitola popisuje historické lokality Kazín a Humenská (Humensko) s navazující Hladkou skálou. Věnuji se i blízkému vysílači Cukrák.

Kazín

Na začátku je třeba uvést, že tahle oblast je místopisně hodně zmatená. Kazín, Humenská a hlavně Hladká skála - každý si to vykládá po svém. Jsem teprve na začátku detektivky jménem Kazín :-). Václav Hájek z Libočan byl prvním, kdo určil Kazín do zbraslavské krajiny, jeho spolehlivost je ovšem kolísavá. V roce 1865 upozornil Jan Orth na uměle navršený pahorek na nedalekém úpatí vrchu Humenská a vyslovil názor, že by mohl být mohylou Kazi z Kosmovy kroniky. Na skále černošického hradiště se v roce 1868 objevil nápis kazín z mohutných písmen, které byly vidět z vlaku Západní dráhy, několik let předtím postavěné. V roce 1916 na Kazíně prováděl archeolog Jan Axamit, který opevnění na kazíně přisoudil středověké tvrzi. Před ní tu bylo dvojí výšinné osídlení - starší eneolitické (pozdní doba kamenná) a po něm halštatské (starší doba železná). Slovanské hradiště tu podle Axamita nikdy nebylo. Nevelké slovanské hradiště, vybudované na místě ještě staršího osídlení, bylo však o kousek dále, na úpatí Humenské.

Kosmova hora Osek - v roce 1852 ztotožnil Václav Vladivoj Tomek horu Osek s vrchem Hevlín nad zbraslavským klášterem. V posledním desetiletí vyšel pro tuto oblast "přelomový" článek Tomáše Klimka - Kosmova hora Osek a vnímání krajiny v českém středověku (Historická geografie 33 z roku 2005). Autor zde lokalizuje Kosmův Osek na kótu Humenská 367,1 (Kosmova kronika česká: ...vztyčili Kazi mohylu, kterou jest až podnes viděti nad břehem řeky Mže při cestě, kudy se chodí do končin kraje bechyňského přes horu, jež slove Oseka....) Cesta z Prahy do Bechyňska vedla v Kosmově době z Prahy přímo na jih po levém vltavském břehu, v dostatečné vzdálenosti od jeho mokřadatého a přítoky zbrázděného okolí vodního toku. Podle Klimka směřovala s největší pravděpodobností k brodu mezi Dolními a Horními Mokropsy. Existenci významného přechodu přes řeku Mži v těchto místech potvrzují i bohaté nálezy čtyř depotů denárů pocházejících převážně z doby vlády Vladislava I. Po překonání mokropeského brodu musel poutník vystoupat relativně pohodlnými úvozy 170 ti metrové převýšení, které je nejmenší v oblasti Hřebenů, s výjimkou Všenorského potoka. Zde ale badatelé předpokládají problémy s povodněmi a bahnem, možná bylo údolí neprůchodné-sevřené skalami. Další Klimkova úvaha je o vazbě Oseka na hraniční Slavníkův hrad, kdy se domnívá že Kosmas do svého díla zkrátka převzal jiný Osek, lokalit s názvem Osek známe v Čechách více. (Kosmova kronika česká:...knížectví jeho Slavníka mělo tyto hranice, na západ proti Čechám potok Surinu a hrad, ležící na hoře, jež slove Oseka, při řece Mži...) Konkurenční teorie Petra Nového (Cesta přes horu Osek do končin kraje bechyňského, Historická geografie 35/1 2009) předpokládá lokalizaci Oseka na blízký vrch Kámen. Poslední reakcí na předchozí diskuse je článek z roku 2010 - P. Bolina, T. Klimek: K problematice Kosmovy bechyňské cesty.

  • Kazín
  • Kazín
  • Kazín
  • Kazín
  • Kazín
  • Kazín
  • Kazín
  • Kazín
  • Kazín
  • Kazín
  • Kazín
  • Kazín od Černošic
  • Kazín
  • Kazín
  • Kazín
  • Kazín
  • Kazín
  • Kazín
  • Kazín
  • Kazín
  • Kazín
  • Kazín (1)
  • Kazín
  • Kazín (1)
  • Kazín
  • Kazín
  • Kazín a Cukrák
  • Kazín a Cukrák
  • Kazín
  • Kazín
  • Kazín
  • Kazín
  • Kazín
  • Kazín (2)
  • Kazín
  • Kazín
  • Kazín
  • Kazín
  • Kazín
  • Kazín
  • Kazín
  • Kazín
  • Kazín
  • od Kazína proti proudu
  • Kazín
  • dvě pamětní desky
  • Kazín
  • Středověké poměry dle Boháče (3)
  • Kazín
  • Lokalizace Oseka dle Klimka (4)
  • Kazín
  • Kazín dle Axamita (5)
  • Kazín
  • Ottovy Čechy
  • Kazín
  • urbanismus u Tornáda
  • Kazín
  • Tornádo
  • Kazín
  • přívoz pod Kazínem
  • Kazín
  • Kazín
  • Kazín
  • výhled z Kazína
  • Kazín
  • výhled z Kazína
  • Kazín
  • Kazín: akátiny
  • Kazín
  • Kazín: příkop?
  • Kazín
  • Kazín: příkop?
  • Kazín
  • Kazín: starý lom dle Axamita?
  • Kazín
  • rokle pod Kazínem
  • Kazín
  • Cyril Bouda (6)

(1) sesuv skály v roce 2013
(2) pseudokrasová jeskyně na Kazíně - puklinový jeskynní výklenek ve skalní stěně Kazína u Mokropes. Ve vodorovně uložených vrstvách flyšoidního souvrství letenských vrstev barrandienského ordoviku vznikla na oslabené tektonické zóně boční erozí řeky asi dva metry? nad její hladinou převislá skalní galerie, z níž výklenek vybíhá podél severo – jižní tektonické linie. (Hromas, Jeskyně, 2009)
Pod vlastním Kazínem, asi 2 m nad řekou, vede pěkná převislá skalní galerie, která asi v polovině skály vybíhá do puklinového jeskynního výklenku o délce 9 m, šířce okolo 1,8 m, výšce ve střední části 2,3 m. Výška vchodu je 4,5 m. Jeskyně založená ve vodorovně uložených vrstvách se táhne podél SJ tektonické linie a směrem do skály se uzavírá až na výšku 40 cm. Na stěnách jsou patrné skrovné zbytky tmelených sutí. Předpokládám, že se jedná o podobný sediment jako v údolí mezi Závistí a Károvem poměrně pevně tmelené sutě, které vznikaly snad počátkem holocénu. V krasových oblastech bývají tmeleny karbonátem, v proterozoiku se setkáváme se směsí jílových minerálů impregnovaných železitými hydroxidy. Vznik těchto tmelenců pravděpodobně spadá do vlhkých a teplých období holocénu, kdy jednak minerální zrna "otevřená" během glaciálu rychle zvětrávala, a kdy velmi bujný lesní porost uvolňoval organické látky příznivě ovlivňující oběh sloučenin železa. Jeskyně vznikla výmolnou činností řeky na oslabené tektonické zóně. Jedná se o druhou jeskyni známou v severní části Brd v Hřebenech (společně s jeskyní Na Babce u Řevnic) a první jeskyni nalezenou ve flyšoidním ordovickém souvrství. (Cílek, Pseudokrasová jeskyně pod Kazínem nad Berounkou)
(3) Zdeněk Boháč: Katastry - málo využitý pramen k dějinám osídlení (Historická geografie 20 z roku 1982)
(4)Tomáš Klimek: Kosmova hora Osek a vnímání krajiny v českém středověku (Historická geografie 33 z roku 2005)
(5) kresba Jana Axamita přetištěna v díle J. Čáky
(6) Cyril Bouda: Kazín, olej, 1944

Humenská a Hladká skála

  • Humenská
  • Humenská (1)
  • Humenská
  • Humenská
  • Humenská
  • Humenská
  • Humenská
  • Humenská (2)
  • Humenská
  • Humenská, šíjový val
  • Humenská
  • Humenská, šíjový val
  • Humenská
  • hradiště Humenská
  • Humenská
  • pokračování cesty (cest) od Humenské
  • Kazín
  • Hladká skála
  • Kazín
  • Hladká skála
  • Kazín
  • Hladká skála
  • Kazín
  • Hladká skála
  • Kazín
  • Hladká skála
  • Kazín
  • Mokropsy z Hladké skály
  • Kazín
  • typické dubové porosty
  • Kazín
  • duby nad Hladkou skálou
  • Kazín
  • Hladká skála
  • Kazín
  • pod Humenskou
  • Hladká skála
  • Hladká skála
  • Hladká skála
  • Hladká skála
  • Hladká skála
  • Hladká skála (3)
  • Černošice od Jíloviště
  • Mokropsy od Jíloviště
  • Horní Černošice
  • Horní Černošice

(1) počátek stoupání od řeky Berounky ke Kazině mohyle dle Kosmova podání (názor T. Klimka)
(2) cesta téměř na úrovni tzv. mohyly Kazi, dnes se soudí že šlo o šíjový val hradiště Humenská
(3) Pohled dronem od Hladké skály směr Praha, úplně vlevo (zhruba ve vertikální polovině snímku) je potom Kazín.

Cukrák

Lesy nad Vltavskými stráněmi proti Vrané nad Vltavou mají poněkud odlišný charakter než zbytek Hřebenů, ale už u Cukráku nalezneme smrkovou monokulturu tak typickou pro jiné části Brd. Dojem kazí pouze rychlostní komunikace „Strakonická“.

Vrch Cukrák se dřív jmenoval Kopanina, nové jméno vzniklo pravděpodobně od Zbraslavského cukrovaru.

Stavba vysílače byla zahájena v roce 1959 a o dva roky později, 26. 11.1961, byl uveden do provozu. V současné době Cukrák zajišťuje signál televizních a rozhlasových stanic, IZS aj, je zde umístěno 120 antén všeho druhu se všesměrným vyzařováním. V zimním období tyto antény samozřejmě namrzají a proto je na spodní části, cca ve 38 metrech umístěn ochranný prstenec, který veškeré padající předměty buď zastaví nebo roztříští. Celková konstrukce vysílače, vyrobená z šestimilimetrového plechu, čněla do výše 195 metrů a váží přibližně 2000 tun. Vysílač je zakotven v hloubce 12 metrů pod zemí v obrovském betonovém loži. Proti silnému větru je zajištěn závažími na vrcholu věže: jedním dvouapůltunovým ve 142 metrech a o polovinu lehčím nahoře, v laminátu věže. V letech 1974-1975, kdy se připravovalo vysílání ČT 2, prošel vysílač rekonstrukcí. Jeho horní část byla zkrácena, na vrchol byl nasazen nový díl a na špičku laminátový nástavec (dnešní výška je 220 metrů).

  • Cukrák
  • Cukrák
  • Cukrák
  • Cukrák
  • Cukrák
  • Cukrák
  • Cukrák
  • Cukrák
  • Cukrák
  • Cukrák
  • Cukrák
  • Cukrák
  • Cukrák
  • Cukrák
  • Cukrák
  • Cukrák
  • Cukrák
  • Cukrák
  • geologický řez
  • geologický řez (1)
  • Cukrák
  • Cukrák
  • nad vodní nádrží Vrané
  • nad přehradou v.n. Vrané(2)
  • nad vodní nádrží Vrané
  • nad přehradou v.n. Vrané
  • nad vodní nádrží Vrané
  • nad v.n. Vrané (3)

(1) geologický řez v ose Černošice - Cukrák - Vrané nad Vltavou (severovýchodním koncem Brd), podle Interaktivní geologické mapy České republiky 1: 25 000, omlouvám se za případné chyby, některé symboly nebyly příliš čitelné
(2) výhled nad přehradou vodní nádrže Vrané (přehrada - pravý dolní roh). Na snímku vlevo nahoře jsou zřetelné skalní výchozy Zvolské homole (kóta Homole) a spíše tušené ústí Jarovského údolí.
(3) Pohled na jih, v dáli železniční most "lokálky na Dobříš" mezi Skochovicemi a Měchenicemi.

Komentáře (připomínky čtenářů):

Od: Jirka  (2013-11-26 13:14:00)
Velice povedena stranka. Zvlast Hladka skala je pekny místo. Dekuju

Od: Honza  (2013-07-07 21:19:41)
07/2013 Spadl kus skály pod Kazínem a modrá turistická je uzavřená.

Od: prochazkovazuzana  (2012-10-21 16:08:10)
fajn, čerpala jsem z toho prčo svoje poznámky k vycházkám

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: