Drahoňův Újezd

Tato kapitola se věnuje okolí Drahoňova Újezdu - Matčina hora, Jalovce na Světovině, Přísednice, Jablečno, Babí skála a lom Třebnuška. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.

Drahoňův Újezd

(1) Fotografováno z úbočí Matčiny hory, vlevo na obzoru je vidět vysílač na Radči.
(2) Křtitelnice, téže Křtitelna. V údolí proti Matčině hoře nalézá se památná studánka „Křtitelna“, ozdobená gotickým křížem a nápisem: „Křtitelna, památka zde katolicky křtěných dítek.“ Po r. 1634. u studánky té tajně křtíval z fary vypuzený duchovní za času vpádu švédského.
(3) Věnovala Zdena Bradnová.
(4) Vize nikdy nepostavené dráhy Mirošov - Zbiroh - Rakovník.

lom Třebnuška

(1) lom Třebnuška - velký stěnový lom na štěrkový kámen. Ryolity s xenolity podložních hornin. Dvouetážový lom, těžba horniny na štěrk. Lom byl založen ve svahu kopce východně od stejnojmenné vesnice. Ve stěnách lomu jsou odkryty světlerůžové a šedé porfyrické ryolity s množstvím tmavých xenolitů (podložní horniny).Ty jsou většinou 1-5 cm v průměru. Ryolit obsahuje fenokrysty křemene a živce, kolem 1 mm velkých. Místy jsou hrubozrnnější partie a hornina se vzhledem blíží k žule. Je vyvinuto několik puklinových zón. V největších z nich ve směrech 100 a 190 stupňů jsou žíly a žilné systémy tmavých amfibolických lamprofyrů. (podle https://lokality.geology.cz/3765)

Matčina hora

(1) ze sbírek Strašického muzea
(2) Stopy po kutání zde nalezneme všude.
(3) Na vrcholu Matčiny hory rostou vzrostlé třešně i jiné ovocné dřeviny (na snímku buk), mohlo by to indikovat dřívější přítomnost člověka. V letním vedru dokonce rozeznávám pozůstatky valů, ale to je asi kravina.
(4) Svah Matčiny hory je pokryt sutí kambrických ryolitů, horninu ze štoly řadíme ke spodně paleozoickým vulkanitům Barrandienu, nejlepší shodu nalézáme při porovnání s bazaltoidy silurskými. (Neobvyklá žilná hornina ze štoly pod Matčinou horou u Zbiroha, K. Breiter a K. Žák, Zprávy o geologických výzkumech v roce 2006)
(5) Poezie mě jako dítě 100% nebrala, básnička o lesní studánce od J.V. Sládka ale měla výjimku. Sládkovu knížku mi prarodiče koupili v Dobříši, a tak jsem si básničku propojil se všemi brdskými studánky. Ani jsem moc nechyboval, Zbiroh není daleko.
Při cestě ze Zbiroha na Sýkorův mlýn míjel básník J. V. Sládek studánku v lese zvaném "V Království", která ho později inspirovala k napsání dnes již populární básně.

Znám křišťálovou studánku,
kde nejhlubší je les,
tam roste tmavé kapradí
a vůkol rudý vřes.

Tam ptáci, laně chodí pít
pod javorový kmen,
ti ptáci za dne bílého,
ty laně v noci jen.

Když usnou lesy hluboké
a kolem ticho jest,
a nebesa i studánka
jsou plny zlatých hvězd.

(6) Autorem návrhu a realizace pamětní desky je akademická sochařka Helena Štěrbová.
(7) poblíž studánky J.V. Sládka

Babí skála

Neoproterozoické silicity jsou součástí sledu mořských sedimentů s převahou střednězrnných a jemnozrnných drob. Za čerstva šedočerný až černošedý silicit převážně masivní se sítí žilek bílého křemene, často jsou na povrchu silicitů hematitové a limonitové skvrny a povlaky, kromě vrstevnatosti - lavic mocnosti cca 0,6-1,6m je místy možno pozorovat i čistě masivní nebo brekciovitou texturu silicitů, horniny jsou rozpukány ve směru SZ-JV, ale i SV-JZ, mnohde jsou patrné subhorizontální tektonické ohlazy silicitových bloků. Tyto skalky jsou příkladem selektivní eroze, charakteristické pro horniny, jejichž složení tvoří z 98% SiO2. Geneze této horniny není zcela vyjasněna. Silicity vznikly v klidnějším období mořské sedimentace za částečného spolupůsobení organické hmoty, která zůstala rozptýlena v amorfní podobě v hornině a způsobuje šedé až černošedé zbarvení silicitů. Silicifikace horniny probíhala postupně (lokality.geology.cz).

(1) Výhled z Babí skály směr kostel sv. Petra a Pavla (na fotce nepatrně vidět vlevo) poblíž Řebříku.

Red Rock

Kóta 516 m.n.m. jihovýchodně od Babí skály, horolezci zvaná Red Rock.

Jablečno

(1) Věnovala Zdena Bradnová.

Jalovce na Světovině

(1) Drobná chybka se ochranářům vloudila - nemá být kostřava vlčí, ale ovčí.

Komentáře (připomínky čtenářů):