pokus

Getsemanka

Tato kapitola se věnuje přírodním rezervacím Getsemanka a Na skalách. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.

  • mapa
  • mapa popisované oblasti, kliknutím zvětšíte

Getsemanka

Původ jména Getsemanka je pro mne velkou brdskou záhadou, zatím jsem nezaznamenal ani žádnou spekulaci. Vlastníkem panství bylo pražské arcibiskupství, což by snad mohlo původ jména naznačovat? Getsemanská zahrada v Jeruzalémě se nachází na úpatí Olivové hory (jiné označení Olivetské hory). Podle Bible zde Ježíš bděl a modlil se tu noc, kdy byl zatčen a později ukřižován.

Horninový podklad tvoří prekambrické (neoproterozoické) horniny kralupsko-zbraslavské skupiny. Před rokem 2013 byla rezervace rozdělena na dvě části, Getsemanka II ležela na plochém hřbetu tvořeném převážně bazalty (spility), Getsemanka I na středně skloněném svahu tvořeném při horní hraně silicity (buližníky), jejichž balvanitá suť tvoří rozsáhlá zalesněná kamenná moře, která zakrývají níže ležící břidlice a droby. Zdejší kambizemě jsou úživné na spilitech, kdežto na buližnících jsou chudé. Tento fakt se projevuje na bohatosti bylinného patra.

Getsemanka I je oproti Getsemance II druhově chudší, buk je zde na hranici ekologických možností, díky vysoké vlhkosti podehnívá, vytváří polomy či dokonce vývraty. Ideální podmínky pro vzácné houby a lišejníky. V Getsemance II tvořené úživnějšími horninami jsou vyvinuty kyčelnicové květnaté bučiny s kyčelnicí cibulkonosnou a devítilistou. Z druhů chráněných zde zastihneme oměj vlčí mor, měsíčnici vytrvalou a podle některých zdrojů snad i lilii zlatohlávek. Z lišejníků zde roste kriticky ohrožená Thelotrema lepadinum, která indikuje vlhké přirozené horské lesy. Dále se tu na bázi olší nalézá dutohlávka Cladonia norvegica, dosud nalezená v ČR pouze na Šumavě a v Brdech. (volně podle Němec J. a Vojen L., Chráněná území ČR, Střední Čechy) Koneckonců, Šumava je podle některých Brdimenů jenom takové předhůří Brd.

  • Getsemanka
  • Getsemanka (1)
  • Getsemanka
  • Getsemanka
  • Getsemanka
  • Getsemanka
  • Getsemanka
  • Getsemanka
  • Getsemanka
  • Getsemanka
  • Getsemanka
  • Getsemanka
  • Getsemanka
  • Getsemanka
  • Getsemanka
  • Getsemanka
  • Getsemanka
  • Getsemanka
  • Getsemanka
  • Getsemanka
  • Getsemanka
  • Getsemanka
  • Getsemanka
  • Getsemanka
  • Getsemanka
  • infocedule: Getsemanka
  • Getsemanka
  • Getsemanka
  • Getsemanka
  • Getsemanka
  • Getsemanka
  • Getsemanka
  • Getsemanka
  • Getsemanka
  • Getsemanka I
  • Getsemanka I.
  • Getsemanka
  • Getsemanka I.
  • Getsemanka
  • Getsemanka II.
  • Getsemanka
  • Getsemanka II.
  • Getsemanka
  • Getsemanka II.
  • Getsemanka
  • Getsemanka II.
  • Getsemanka
  • kóta 761
  • Getsemanka
  • kóta 761 (2)
  • Stupkův kříž
  • Stupkův kříž (3)
  • Stupkův kříž
  • Stupkův kříž
  • Stupkův kříž
  • Stupkův kříž
  • Getsemanka
  • Getsemanka (4)
  • Getsemanka
  • Getsemanka (5)
  • Getsemanka
  • Getsemanka (6)

(1) Pohled na Marásek přes rezervaci Getsemanka.
(2) Historický oddělovací patník dílčích lesních oddělení. Patníky na sobě měly římská čísla všech 4 okolních oddělení, proto bývají v půdorysu postaveny úhlopříčně...(díky za pomoc Romanovi z brdy.org)
(3) František Stupka byl zabit padajícím kmenem v lesním oddělení Čtyřce.
(4) Obrázek z knížky M. Háska - I my jsme tu byli.
(5) Obrázek Jana Čáky z roku 1962, obecně nazvaný Z jihobrdských rezervací, výtečně zachycuje místního ducha.
(6) Geologická mapa Z. Hokra z roku 1989, povšimněte si pinkových polí. Ano, i tady se těžilo železo.

Na Skalách

Většinu plochy budují prekambrické (neoproterozoické) silicity (buližníky), které místy vytvářejí skalnatý hřeben se sutěmi, nápadně vystupující z ploššího terénu v okolí, jehož podklad tvoří břidlice a droby téhož stáří. Viditelné jsou pozůstatky po těžbě železných rud probíhající od 18. století až do poloviny 19. století.

Buližníkový hřeben s balvanitými rozpady představuje extrémně oligotrofní stanoviště, pravý opak sousední Getsemanky II (pozn.: v roce 2013 došlo ke spojení Getsemanek). Acidofilní bučiny v PR Na skalách mají chudý podrost tvořený třtinou rákosovitou, věsenkou nachovou, šťavelem kyselým a borůvkou.

Skalský cech je situován nedaleko od hájovny mezi kótou 743 “Na skalách” a kótou 681 “Červené vývraty” jihozápadně od Věšína. Cech byl zajištěn 10 malými dolovými měrami a již v roce 1812 byl opuštěn pro potíže s čerpáním vody a pro tvrdost horniny. V algonkických drobách s vložkami buližníků se tam vyskytují řady obvalů směru h 18 - 19. Kdysi se pod toto ložisko červeného a hnědého limonitu začala razit štola. Ačkoliv byla od ložiska vzdálena už jen 24 m, musela být pro velké náklady způsobené pevností horniny opuštěna (podle podzemi.solvayovylomy.cz).

  • Na skalách
  • Na skalách
  • Na skalách
  • Na skalách
  • Na skalách
  • Na skalách
  • Na skalách
  • Na skalách
  • Na skalách
  • Na skalách
  • Na skalách
  • Na skalách
  • Na skalách
  • Na skalách
  • Na skalách
  • Na skalách
  • Na skalách
  • Na skalách (1)
  • Na skalách
  • Na skalách (2)
  • Na skalách
  • Na skalách
  • Na Knížecí
  • Spálená bouda (3)
  • Na Knížecí
  • Spálená bouda (3)

(1) Pohled přes rezervaci Na skalách, na horizontu Praha.
(2) Pohled přes rezervaci Na skalách, na horizontu Třemšín.
(3) Spálená bouda (původní název podle O. Dvořáka bouda Knížecí) vyhořela v roce 1945, proto se jí od té doby začalo říkat Spálená bouda nebo Spálenka.

Červené vývraty

Červené vývraty, někdy též pomístně zvané Horouc skála. Podle Soupisu lomů okresu Blatná (1949) zde fungoval stěnový zálom asi 100 metrů dlouhý a 12 – 15 metrů vysoký ve vyčnívajícím skalisku. Občas podle potřeby se láme buližník (algonkium) tmavě šedomodrý, celistvý na štěrk a částečně jako stavební lomový kámen. Jeden dělník za 3 dny vyrobí asi 2 m3 štěrku.

  • Na Knížecí
  • Horouc skála
  • Na Knížecí
  • Horouc skála

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: