pokus

Hengst

Tato kapitola se věnuje okolí vrchu Hengst - skála Čertovo vřeteno, boudy Moricka a Červená bouda a velmi pozoruhodná přírodní památka Hřebenec.

Hengst

Hrádek nejasného stáří i funkce, snad strážní bod Třemšínského hradu. V terénu jsou znatelné příkopy a valy, dotčené pravděpodobně Salmovými úpravami v 19. století. Na úbočí Hengstu je na místní poměry rozlehlá skalka Čertovo vřeteno. Poblíž Roubenky naleznete křížek Josefa Milce, o kus dál pak tzv. Stupkův kříž, který je zakreslen v mapě KČT, zmiňuje se o něm i J. Čáka.

Oronymum je německého původu (der Hengst = hřebec, podle J. Čáky lidově Henšt či Hynšt) a je pravděpodobně motivováno tvarem vrcholu (volne podle M. Mackovičové: Oronymie Brdské vrchoviny).

  • Hengst
  • Hengst od Hřebence
  • Hengst
  • Hengst
  • Hengst
  • Hengst
  • Hengst
  • Hengst
  • Hengst
  • Hengst
  • Hengst
  • Hengst
  • Hengst
  • Hengst
  • Hengst
  • Hengst
  • Hengst
  • Hengst
  • Hengst
  • Hengst, vrcholová plošina
  • Hengst
  • pohled z Hengstu dolů
  • Hengst
  • Hengst
  • u Roubenky
  • pohled směr Getsemanky

Čertovo vřeteno

  • Čertovo vřeteno
  • Čertovo vřeteno
  • Čertovo vřeteno
  • Čertovo vřeteno
  • Čertovo vřeteno
  • Čertovo vřeteno
  • Čertovo vřeteno
  • Čertovo vřeteno
  • Čertovo vřeteno
  • Čertovo vřeteno
  • Čertovo vřeteno
  • Čertovo vřeteno
  • Čertovo vřeteno
  • Čertovo vřeteno
  • Čertovo vřeteno
  • Čertovo vřeteno

Roubenka a Skalice (Vlčava)

  • chata Roubenka
  • chata Roubenka
  • chata Roubenka
  • chata Roubenka
  • chata Roubenka
  • chata Roubenka
  • chata Roubenka
  • chata Roubenka
  • studánka u Roubenky
  • studánka u Roubenky
  • chata Roubenka
  • Skalice (Vlčava)
  • chata Roubenka
  • Myší díra
  • u chaty Roubenky
  • pramen Vlčavy (Skalice)
  • Milcův kříž u Roubenky
  • Milcův kříž (1)
  • Milcův kříž u Roubenky
  • Milcův kříž (2)

(1) Poblíž Roubenky stojí při cestě litinový kříž s tabulkou Josef Milec 1896. Zde zahynul jako zaměstnanec arcibiskupského velkostatku při střetu s pytláky. Podle jiných pamětníků (a i podle knih Jana Čáky) zde však padající strom zabil dřevorubce Josefa Milce. V roce 2018 jsem zjistil, že to možná byl i vzdálený příbuzný. Můj pra-pra-pradědeček býval František Milec, hajný z Horního Lázu čp. 52, který zemřel před rokem 1881.
(2) Ani se nechce věřit, ale od minulého snímku je rozdíl pouhých 11 let a jak panečku ten les vyrostl.

Červená bouda

Červená bouda získala svůj název od toho, že bývala červeně natřená (Věstník městské spořitelny v Březnici).

  • Červená bouda
  • Červená bouda
  • Červená bouda
  • Červená bouda
  • Červená bouda
  • Červená bouda (1)
  • u Červené boudy
  • ? (2)
  • u Červené boudy
  • ? (2)
  • poblíž rozcestí Dlouhá
  • ? (3)

(1) Jan Čáka
(2) Nevím, o co jde. Podle těch nejchytřejších Brdimenů může jít o výlom kamene pro nějakou zajímavou kamenickou práci nebo jde o pozůstatek po dobývání stavebního kamene v malém mimo klasické lomy. Tzv. selské dobývání se soustřeďovalo na rozebírání rozvolněných skalek a výchozů, podle všeho bylo dříve v krajině mnohem víc šutrů a skalek než dnes. Otázkou je, proč by se někdo vrtal s podobným kamenem takhle daleko od civilizace. Podezřelá je také ta malá kaluž, mohla by indikovat opuštěné hornické dílo, ale to asi už moc fantazíruji.
(3) Podobný kámen najdeme nedaleko rozcestí Dlouhá na červené turistické značce. Je navrtaný (očividně poměrně dávno) řadou děr - kdosi ho měl v úmyslu dělit. Díky za upozornění PAWovi.

Moricka

Původní jméno boudy bylo pravděpodobně německé Moritz-Hutte (podobně jako např. v Jeseníkách). A z něho pak vzniklo jméno dnešní, počeštělé (Moricka). Vyznat se v původu místních názvů je matoucí, někdy se naopak na původní český název naroubovávalo jméno německé.

Bouda možná nese jméno po revírníkovi Morici Seidlovi z Roželovské myslivny.

  • Moricka
  • Moricka
  • Moricka
  • nová přístavba (1)
  • seník poblíž Moricky
  • seník poblíž Moricky (2)
  • seník poblíž Moricky
  • seník poblíž Moricky 1990
  • Moricka
  • pomníček u Moricky
  • Moricka
  • křížek poblíž Moricky (3)
  • Moricka
  • křížek poblíž Moricky (3)
  • Moricka, dronem
  • směr Hřebence (4)
  • Moricka, dronem
  • směr Chynínské buky (4)
  • Moricka, dronem
  • Na jihozápad (4)
  • Moricka, dronem
  • Směr Třemšín (4)
  • Moricka, dronem
  • Třemšín a Nahořov (4)
  • nádržka poblíž Moricky
  • nádržka poblíž Moricky 1990
  • nádržka poblíž Moricky
  • nádržka poblíž Moricky
  • nádržka poblíž Moricky
  • nádržka poblíž Moricky

(1) Roku 2015 zaznamenána zvětšená přístavba za boudou, vše oku lahodící.
(2) Brdimen na snímku (dnes vážený státní rada pod pensí) vzpomíná na mladická léta těsně po sametové revoluci, kdy tento seník zachránil skupinku promoklých dobřichovických skautů před smrtí podchlazením při jejich velkém putování kolem Brd. Jo tehdá, to tenkrát pršelo o mnohem více než dnes a deště byly mnohem, mnohem studenější.
(3) Dnes již bohužel nerozluštitelný nápis na křížku jihozápadně od Moricky.
(4) dronem od Moricky

Holý vrch (Hřebence)

Holý vrch (Hřebence) je pojmenováním kóty mezi Třemšínem (Křemelem) a Hengstem, vše na jednom hřebenu. Jména místních vrchů jsou vyjímečně matoucí. Můj soukromý dojem je, že název Hřebence se od dob Stabilního katastru používal pouze pro suť dnešní přírodní památky. Na mapě většího měřítka byl název položen od suti na východ a tak ho někdo v průběhu let mohl vztáhnout i ke kótě mezi Hengstem a Třemšínem.

  • matoucí mapa ČÚZK
  • matoucí mapa ČÚZK
  • II. vojenské mapování
  • II. vojenské mapování (1)
  • Holý vrch
  • Holý vrch
  • Holý vrch
  • Holý vrch
  • Třemšín z Hřebenců
  • Třemšín z Holého vrchu
  • Třemšín z Hřebenců
  • Třemšín z Holého vrchu
  • Hřebence
  • Holý vrch
  • Hřebence
  • Holý vrch
  • Hřebence
  • Holý vrch
  • Praha z Hřebenců
  • Praha z Holého vrchu
  • Hřebence
  • Holý vrch
  • Marásek z Hřebenců
  • Marásek z Holého vrchu
  • Holý vrch
  • Holý vrch (2)
  • Holý vrch
  • Holý vrch (2)
  • sedlo, Holý vrch
  • sedlo (3)

(1) Ve II. vojenském mapování se pro další zmatení místo Třemošného vrchu objevuje Kobili Hlawa B.
(2) Holý vrch (možná i Hengst) dronem zhruba od Třemšínské boudy, rovná silnice vede ke studánce Kobylí hlava. Sutě vlevo na snímku jsou pravděpodobně úbočí Křemelu.
(3) Sedlo mezi Holým vrchem a Křemelem.

Hřebenec

Vrcholovou skálu a kamenné moře na příkrém svahu ukloněném k západu tvoří různě velké balvany sladkovodních holšínských slepenců (starší paleozoikum - kambrium). Kamenné úlomky se rozkládají po úbočí po délce asi 300 m a šířce po spádnici 50 m. Holšínské slepence jsou lokální facií hořických pískovců, s nimiž se místy zastupují. Převládající složkou zdejších slepenců je křemen. Jsou značně odolné vůči zvětrávání.

V otevřené části kamenného moře rostou kromě mechorostů zejména korovité a lupenité lišejníky. Některé lišejníky patří do skupiny druhů s arkto-alpínským typem rozšíření, vyskytují se v ČR především v pohraničních horách a ve středních Čechách pouze v Brdech (Brodoa intestiniformis, Rhizocarpon eupetraeum, Schaereria fuscocinerea, Umbilicaria deusta a Umbilicaria hyperborea). (Němec J. a Vojen L., Chráněná území ČR, Střední Čechy)

  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • zvětrávání v akci
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • geodetický bod
  • geodetický bod (1)

(1) Geodetický bod historické průsekové sítě, detaily sháním....

Hřebenec, dronem

  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec a Hengst
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec
  • Hřebenec a Třemšín
  • Hřebenec
  • Hřebenec

Skelná huť

Sklená huť pod Třemšínem je uváděna již k roku 1526, bezpečně známe jen doklad z doby jejího zániku v roce 1645. Je to zápis z Rožmitálské pamětní knihy líčící zničení sklárny drancujícími žoldnéři ve třicetileté válce. Po požáru již huť nebyla obnovena na svém původním místě. Když se po skončení války zdejší skláři zase sešli, usadili se blíže Rožmitálu v dnešních Hutích pod Třemšínem. Sklárna v majetku arcibiskupského panství byla od počátku 18. století v nájmu sklářského mistra Jana Dalma, po něm sem přichází Tobiáš Adler, příslušník známé sklářské rodiny. Sklárna v Hutích zaniká roku 1760.

  • Skelná huť
  • Skelná huť
  • Skelná huť
  • Skelná huť
  • Skelná huť
  • Skelná huť
  • Skelná huť
  • Skelná huť
  • Skelná huť
  • Skelná huť

Komentáře (připomínky čtenářů):

Od: Vlasta e-mail:kresslova@seznam.cz  (2016-01-15 19:52:51)
U odkazu Červená bouda jsem narazila na dvě fotky částečně opracovaného kamene a malého jezírka. Poprvé mi toto místo ukázal kamarád z nedalekých Hutí p.Tř. a řekl, že se tam opracovával mlýnský kámen pro mlýn v Hutích, ale proč od toho upustili neví. Toto mi potvrdila také paní Kubová z Hutí. Zdravím Vlasta

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: